Městský soud v Praze · Rozsudek

17 CO 24/2022

č. j. 17 CO 24/2022-101

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-24 · POTVRZENI · ECLI:CZ:MSPH:2022:17.Co.24.2022.1

  1. OS Praha 6 18 C 364/2020-51
  2. MS Praha 17 CO 24/2022-101
Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze potvrdil částečný rozsudek, podle něhož žalovaný je povinen vyklidit byt, ve kterém bydlí bez právního důvodu. Soud se opřel o § 2285 o.z. a zjistil, že nájemní smlouva skončila a žalovaný byt nevyklidil i přes opakované výzvy. Žalovaným tvrzením o ústní smlouvě a souhlasu statutárního zástupce byla považována za účelovou a nepravdivou. Soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve prospěch žalobkyně, která byla plně úspěšná.

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Miluše Farské a Mgr. Daniely Večerkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu k odvolání žalovaného proti částečnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí č.j. 18 C 364/2020-51

I. Částečný rozsudek soudu I. stupně o povinnosti vyklizení bytu číslo ve III. patře domu adresa v obec a číslo k.ú. část obce, v ulici Na Hutích, žalovaným, se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Soud I. stupně rozhodl napadeným rozsudkem tak, že žalovaný je povinen vyklidit a odevzdat žalobkyni byt číslo sestávající z obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, koupelny a záchodu, spíže a předsíně, který se nachází ve III. patře domu adresa v ulici Na Hutích, obec a číslo, který je součástí pozemku parc. číslo katastrální území Bubeneč, obec, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vyklizení shora označeného bytu žalovaným a úhrady dlužného nájemného a služeb za období od datum do datum v celkové výši částka. Uvedla, že žalovaný byt užíval na základě nájemní smlouvy ze dne datum, která byla uzavřena na dobu určitou, konkrétně od datum do datum. Před ukončením smlouvy v číslo žalobkyně sdělila žalovanému podmínky pro případné prodloužení smlouvy. ulice podmínkou byla úhrada dluhu, který žalovaný uznal notářským zápisem ze dne datum s přímou vykonatelností. Jinak byl upozorněn na to, že byt bude muset vyklidit, neboť nájemní smlouva nebude prodloužena. Následně byl opakovaně písemně vyzýván k vyklizení bytu, ale bezvýsledně.

3. Žalovaný ve vztahu k nároku na vyklizení bytu uvedl, že došlo k prodloužení nájmu ústně sjednanou nájemní smlouvou a nájem bytu byl tak obnoven ve smyslu § 2285 o.z. Na základě této smlouvy v bytě stále bydlí. Pokud žalobkyně nechtěla v nájmu pokračovat, měla věc řešit výpovědí z nájmu dle § 2288 o.z.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že předmětný byt je ve vlastnictví žalobkyně, která ho pronajala žalovanému na základě nájemní smlouvy ze dne datum na dobu určitou od datum do datum. Ještě před skončením nájmu datum informovala žalobkyně žalovaného, že nemá zájem o prodloužení smlouvy a vyzvala ho k vyklizení bytu. Další výzvy následovaly datum, datum, datum, datum a e-mailem datum. Žalovaný dne datum uznal svůj dluh za užívání bytu v období od datum do datum s tím, že současně prohlásil, že od datum do datum užívá byt bez právního důvodu.

5. Soud věc posoudil dle § číslo, § 2204 a § 2285 o.z.

6. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím k uvedeným zákonným ustanovením dospěl k závěru, že je vhodné rozhodnout nejdříve jen o vyklizení bytu, a to částečným rozsudkem. Uzavřel, že mezi účastníky byla sjednána nájemní smlouva na dobu určitou do datum, avšak žalovaný přes několikeré výzvy žalobkyně předmětný byt nevyklidil, ačkoliv mu byla ještě ve lhůtě tří měsíců od skončení nájmu doručena výzva k vyklizení bytu a byl žalobkyní zcela jasně informován o tom, že k prodloužení nájemní smlouvy nedojde. Sám žalovaný písemně uznal to, že byt obývá bez právního důvodu a k jeho vyklizení se zavázal. Soud shledal obranu žalovaného, která se pohybovala mezi tvrzením o obnovení nájemního vztahu ve smyslu § 2285 o. z. a uzavřením nové, ústní, blíže nespecifikované nájemní smlouvy, za ryze účelovou. Žalobě v části vyklizení bytu tedy plně vyhověl. O nákladech řízení nerozhodoval s tím, že o nich bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

7. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. V něm namítl, že v dané věci nebyly důvody pro vydání částečného rozsudku. Tvrdil, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah, který nebyl ze strany žalobkyně ukončen zákonným způsobem. Uvedl, že nájemné hradil a žalobkyně mu umožnila užívání bytu. Závěrem sdělil, došlo k setkání s předsedou správní rady žalobkyně, který nemá nic proti tomu, aby v bytě setrval. Navrhl změnu napadeného částečného rozsudku tak, že se žaloba zamítá.

8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek potvrdit jako věcně správný. Trvala na tom, že nájem skončil datum. Jeho prolongaci vylučují opakované výzvy k vyklizení bytu. Tvrzení o souhlasu statutárního zástupce s dalším bydlením žalovaného je nepravdivé a absurdní, zejména za situace, kdy žalovaný za bydlení neplatí a tyto platby musí být vymáhány soudně. Navíc žalovaný odmítá umožnit kontrolní prohlídku bytu, neumožnil výměnu vodoměru, provedení revize plynového kotle a spalinových cest.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalovaného rozsudek soudu I. stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a o.s.ř. postupem podle § 214 odst. 1 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

10. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a na jeho základě zjistil spolehlivě a úplně skutkový stav věci. Provedené důkazy hodnotil postupem podle § 132 o.s.ř. a vyvodil z nich správný závěr. Věc posoudil zcela správně i po právní stránce. Odůvodnění jeho částečného rozsudku je podrobné a pečlivé a odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje.

11. Není sporu o tom, že žalovaný předmětný byt užíval na základě nájemní smlouvy na dobu určitou. Tato smlouva a s ní i nájemní vztah skončily datem datum. Žalobkyně totiž využila svého práva dle § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (o.z.) a žalovaného písemně vyzvala k opuštění bytu, a to v zákonné lhůtě 3 měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit. Konkrétně se jednalo o výzvy ze dne 9.3., datum. Poté následovaly výzvy další, a to číslo, číslo a datum. Žalovaný přesto byt nevyklidil a žalobkyni neodevzdal. Sám však svým uznávacím prohlášením ze dne datum uznal dluh na platbách ve smyslu § 2053 o.z. a výslovně prohlásil, že od datum byt užívá bez právního důvodu.

12. Dle § 152 odst. 2 o.s.ř. rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže je to však účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.

13. Žaloba obsahovala dva samostatné nároky, a to na vyklizení bytu a na finanční plnění související s užíváním bytu. Bylo zcela na posouzení soudu I. stupně, zda využije institutu částečného rozsudku, v jehož rámci rozhodne o jednom z nároků či o obou nárocích po provedeném řízení rozhodne v jednom rozsudku. Není důvod tento jeho postup zpochybňovat, a to tím spíše, že i o druhé části žaloby (finanční plnění) je již pravomocně rozhodnuto (rozsudek ze dne datum rozhodnutí č.j. 18 C 364/2020-77).

14. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem i citovaným zákonným ustanovením odvolací soud potvrdil napadený rozsudek dle § 219 o.s.ř. jako věcně správný, když shledal ve shodě se soudem I. stupně, že žalovaný v předmětném bytě bydlí od datum bez právního důvodu.

15. O nákladech odvolacího řízení rozhodl dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná a náleží jí náklady, které v tomto stadiu řízení vynaložila. Jedná se o náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (odvolací ú.j. číslo a vyjádření k odvolání ze dne datum) dle § 9 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., po částka, k tomu dva režijní paušály po částka, dále cestovné osobním automobilem reg.č. 8AH4186 na trase obec – obec a zpět – 100 km (při průměrné spotřebě 6,3 l číslo km, ceně pohonných hmot částka a sazby základní náhrady 4,7 Kč/km), cestovné tak činí částka, k tomu náhrada ztraceného času dle § 14 odst. 3 AT ve výši částka (4 půlhodiny po částka), DPH částka, tj. celkem částka.

16. O nákladech řízení mezi účastníky navzájem před soudem I. stupně bylo rozhodnuto nyní již pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí č.j. 18 C 364/2020-77. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek § 237 o.s.ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.