17 Co 281/2005

Plný text

Soudní rozhodnutí - 17Co 281/2005 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 17Co 281/2005 Právní věta: Kupující bytové jednotky je aktivně legitimován k podání žaloby z titulu odpovědnosti prodávajícího za vady koupené věci i ohledně společných prostor, jejichž je spoluvlastníkem. Soud: Městský soud v Praze ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2005:

17. CO.281.2005.1 Datum rozhodnutí: 31.10.2005 Forma rozhodnutí: Usnesení Heslo: Spoluvlastnictví Kategorie rozhodnutí: B 17 Co 281/2005-45 U s n e s e n í Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Hajné a soudkyň JUDr. Evy Škultétyové a JUDr. Aleny Svátkové v právní věci žalobců: A) V. P. , bytem v P-8, V. S. 677/1, B) L. E. , bytem v P-8, V. S. 677/1, oba zast. advokátem, proti žalovanému: I. R. d. a. s. , se sídlem v P-2, A. 26/82, zast. Mgr. Š. P., o uložení povinnosti odstranit vady věci , k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. ledna 2005 č. j. 42 335/2004-31 t a k t o : Rozsudek soudu I. stupně s e z r u š u j e a věc s e tomuto soudu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali odstranění vad věci, které byly specifikovány v žalobě a ve výroku rozsudku, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalovaný je obchodní společností s předmětem podnikání mj. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Žalobci mají ve společném jmění byt č. 677/47, garáž č. 677/154 v domě čp. 677 v P-8 a podíl na společných částech domu čp. 677 o velikosti 8823/592971. Žalobci reklamovali vady týkající se společných částí domu uvedené ve výroku rozsudku. Na to aplikoval soud ust. § 3 odst. l, § 12 z. č . 72/1994 Sb., a dovodil, že žalobci nejsou aktivně legitimováni k podání žaloby, protože z právních úkonů týkajících se společných částí domu nejsou spoluvlastníci oprávněni společně a nerozdílně, ale pouze v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů. K podání žaloby o odstranění vad společných částí domu jsou legitimováni pouze všichni jednotliví spoluvlastníci domu společně. Pro nedostatek aktivní legitimace byla proto žaloba zamítnuta. Výrok o nákladech řízení vyplynul ze skutečnosti, že ve sporu úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti rozsudku se včas žalobci prostřednictvím svého právního zástupce odvolali a namítali nesprávné právní posouzení věci soudem I. stupně. Záruční odpovědnost žalovaného za vady plyne primárně z kupní smlouvy, jejímž předmětem byla bytová jednotka, garáž a podíl na společných prostorách domu. Z. č. 72/94 Sb. odpovědnost za vady z předmětu prodeje ani záruku za jakost neupravuje a tyto instituty se proto řídí občanským zákoníkem, resp. kupní smlouvou. Z. č. 72/94 Sb. není ve vztahu k občanskému zákoníku v pozici speciálního předpisu. Proto nelze použít ust. § 12 citovaného zákona ve vazbě na ust. § 3 zákona, proto jsou žalobci přesvědčeni o své aktivní legitimaci. Jinak by jim bylo upřeno právo domáhat se u soudu ze smlouvy kupní uložení povinnosti žalovaného odstranit vady věci, což jistě zákonodárce uvedenými ustanoveními neměl na mysli. Takový výklad zákona by byl v rozporu s ústavními principy. Pokud by se odvolací soud s touto argumentací neztotožnil, pak minimálně v rozsahu spoluvlastnického podílu ve výši 8823/5929771 na společných prostorách domu mělo být se žalobci jednáno a nebylo na místě zamítnout celou žalobu. Proto navrhují, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. K odvolání se písemně vyjádřil žalovaný. Podle jeho mínění je z. č. 72/94 Sb. speciální vůči OZ i v oblasti rozsahu práv z odpovědnosti za vady. Úpravou v ust. § 12 a § 3 dal zákonodárce jasně najevo, že pro režim spoluvlastnictví společných částí domu nelze použít ustanovení občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví. Vzhledem k charakteru společných částí domu zákonodárce umožňuje vlastníkům jednotek, aby ohledně nich získávali práva a zavazovali se pouze v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů. Pokud by chtěli provést dispozici překračující rozsah jejich spoluvlastnického podílu, je postup upraven např. v § 11 odst.

5. Žalobci mohou jen v rozsahu nabytého spoluvlastnického podílu na společných částech domu vykonávat či uplatnit na soudu i ohledně práva z odpovědnosti za vady ve vztahu ke společným částem domu. Na provedení celého plnění nejsou aktivně legitimováni. Jde o plnění nedělitelné a soud nemůže žalovanému uložit povinnost opravit společné části domu pouze v rozsahu odpovídajícím podílu žalobců. Proto žalovaný navrhuje, aby napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen. Z podnětu včas podaného opravného prostředku přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek i řízení, jež mu předcházelo, postupoval při tom dle o.s.ř. ve znění účinném do 31.3. 2005 (čl. II odst. 2 z. č. 59/2005 Sb.). Rozhodl, aniž nařizoval odvolací jednání (§ 214 odst. l písm. e) o.s.ř.). Předmětem přezkumu byla pouze otázka, kterou řešil soud I. stupně, totiž otázka aktivní legitimace žalobců. Žaloba je podávána jako uplatnění nároků z odpovědnosti z kupní smlouvy za vady věci, přičemž předmětem kupní smlouvy byla bytová jednotka a garáž spolu s odpovídajícím podílem na společných prostorách a pozemku. Podle názoru odvolacího soudu ustanovení z. č. 72/94 Sb. v této souvislosti aplikovat není na místě. Ust. § 1 z. č. 72/94 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen zákon) ve znění účinném při uzavření smlouvy stanoví předmět zákona a rozsah úpravy tak, že tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy (odst l), dále zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy (odst. 2) a některá práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona a též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti se vznikem a s převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle odstavce 1 (odst. 3). Zákon tedy upravuje způsob nabytí vlastnictví k jednotce a k němu se vážící vznik spoluvlastnictví ke společným prostorám, vzájemné vztahy vlastníků, tj. vztahy vyplývající z vlastnictví resp. spoluvlastnictví jednotek a společných částí domu, tedy zásadně vztahy vyplývající ze vzniku vlastnictví, a to vztahy mezi vlastníky, resp. stavebníky, případně vztahy vlastníků navenek, nikoli však vztahy mezi prodávajícím a kupujícím vyplývající z kupní smlouvy, tj. z odpovědnosti za vady předmětu kupní smlouvy. Zákon upravuje náležitosti smlouvy o převodu vlastnictví jednotky (§ 6) a důsledky uzavření takové smlouvy (§ 7, § 8), ale jeho předmětem není odpovědnost za vady předmětu kupní smlouvy. Tento vztah není zákonem upraven, proto není na místě aplikovat tento zákon v uvedeném sporu. Odpovědnost za vady je třeba řešit podle občanského zákoníku. Podle názoru odvolacího soudu nelze dovodit nedostatek aktivní legitimace kupujících k soudnímu uplatnění nároků z odpovědnosti za vady předmětu smlouvy o převodu vlastnictví k bytové a nebytové jednotce a podílu na společných prostorách, která byla mezi účastníky uzavřena. Žalobci nabyli vlastnictví k bytové jednotce a odpovídajícímu podílu nebytových prostor kupní smlouvou a tento vztah založil jejich právo vyplývající z odpovědnosti za vady. Takového práva mohou využít jak v odpovědnosti za vady u bytové jednotky, jejíž jsou samostatnými vlastníky, tak u společných prostor, které jsou v ideálním spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek. K uplatnění práva jsou spoluvlastníci podle § 139 obč. zák. oprávněni společně a nerozdílně. Protože soud I. stupně vycházel z jiného právního názoru a v důsledku toho neprováděl žádná další skutková zjištění, musel odvolací soud napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. l písm. a), odst. 2 o.s.ř.). V novém rozhodnutí rozhodne soud I. stupně i o nákladech řízení (§ 224 odst. 3 o.s.ř.) Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Praze dne 31. října 2005 JUDr. Marie Hajná, v.r. předsedkyně senátu