17 Co 61/2026

Plný text

Soudní rozhodnutí - 17Co 61/2026 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 17Co 61/2026 Soud: Městský soud v Praze ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2026:

17. CO.61.2026.1 Datum rozhodnutí: 07.05.2026 Forma rozhodnutí: Usnesení Heslo: Péče a výchova Příslušnost soudu mezinárodní Výživné Dotčené předpisy: čl. 3 Nařízení (ES) č. 4/2009 Kategorie rozhodnutí: EU ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Andrey Venclíkové a Mgr. Daniely Večerkové ve věci nezletilých: M. R. S. , narozený xxx M. M. S. , narozený xxx oba bytem xxx xxx, xxx Praha oba zastoupeni xxx xxx xxx Praha sídlem xxx xxx xxx, xxx Praha dětí rodičů: xxx. M. D., xxx ., narozená xxx bytem xxx xxx, xxx Praha zastoupená advokátkou xxx. I. V. sídlem xxx xxx, xxx Praha xxx. xxx. R. S., xxx. , narozený xxx bytem xxx, xxx xxx, Rakouská republika zastoupený advokátem xxx. J. M. sídlem xxx xxx, xxx Příbram o zvýšení výživného k odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 10 2025, č. j. 0 P 185/2024-896, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění jen tak, že výživné na nezletilého M. se zvyšuje s účinností od 1. 2. 2022 na částku 20 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 7. 2023 na částku 24 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2025 na částku 27 000 Kč měsíčně, jinak se v tomto výroku potvrzuje . II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění jen tak, že nedoplatek na zvýšeném výživném pro nezletilého M. za období od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2026 v částce 298 000 Kč je otec povinen zaplatit do 31. 7. 2026, jinak se v tomto výroku potvrzuje . III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III. mění jen tak, že výživné na nezletilého M. se zvyšuje s účinností od 1. 7. 2023 na částku 19 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 9. 2024 na částku 22 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2025 na částku 24 000 Kč měsíčně, jinak se v tomto výroku potvrzuje . IV. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IV. mění jen tak, že nedoplatek na zvýšeném výživném pro nezletilého M. za období od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2026 v částce 158 000 Kč je otec povinen zaplatit do 31. 7. 2026, jinak se v tomto výroku potvrzuje . V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění:

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zvýšil vyživovací povinnost otce naposledy stanovenou rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 9. 2020, č. j. 14 Nc 1067/2019-479, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2021, č. j. 17 Co 340/2020-526, a to k nezletilému M., z částky 16 000 Kč měsíčně tak, že počínaje 1. 1. 2022 určil výživné ve výši 22 000 Kč měsíčně, počínaje 1. 7. 2023 ve výši 24 000 Kč měsíčně a počínaje 1. 1. 2025 ve výši 27 000 Kč měsíčně, se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci na který se výživné hradí, k rukám matky. Současně uložil otci uhradit nedoplatek na zvýšeném výživném na M. za období od 1. 1. 2022 do 31. 10. 2025 v souhrnné částce 363 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (výroky I., II.). Ve vztahu k nezletilému M. soud I. stupně zvýšil vyživovací povinnost otce z částky 15 000 Kč měsíčně tak, že počínaje 1. 1. 2022 určil výživné ve výši 19 000 Kč měsíčně, počínaje 1. 7. 2023 ve výši 21 000 Kč měsíčně a počínaje 1. 1. 2025 ve výši 24 000 Kč měsíčně, se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci, na který se výživné hradí, k rukám matky. Dále uložil otci uhradit nedoplatek na zvýšeném výživném na M. za období od 1. 1. 2022 do 31. 10. 2025 v souhrnné částce 270 000 Kč ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku (výroky III., IV.). O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok V.).

2. Rozhodl takto o návrhu matky ze dne 30. 1. 2025, jímž se domáhala zvýšení výživného na oba nezletilé. Navrhla zvýšit výživné pro M. od 1. 1. 2022 na částku 23 500 Kč měsíčně, od 1. 7. 2023 na částku 27 500 Kč měsíčně a od 1. 9. 2024 na částku 31 000 Kč měsíčně. Pro M. navrhla zvýšit výživné od 1. 1. 2022 na částku 20 500 Kč měsíčně, od 1. 7. 2023 na částku 24 000 Kč měsíčně a od 1. 9. 2024 na částku 29 000 Kč měsíčně. Návrh odůvodnila změnou poměrů od poslední úpravy, zejména vyšším věkem nezletilých, jejich přechodem na placené víceleté gymnázium a s tím souvisejícími náklady na školné, školní výdaje a mimoškolní aktivity, dále zdravotními a dalšími výdaji.

3. Otec s návrhem nesouhlasil. Tvrdil, že dosavadní výživné pokrývá veškeré měsíční náklady nezletilých, orientačně vyčíslil měsíční potřeby M. a M. částkami cca 12 000 Kč, resp. cca 8 000 Kč. Namítal, že jeho poměry se zásadně nezlepšily, naopak se zhoršily v souvislosti s financováním bydlení. Připouštěl nanejvýš určité zvýšení „o inflaci“. Pro úhradu případného nedoplatku na výživném navrhoval řešení formou zřízení zvláštního spořicího účtu přístupného oběma rodičům.

4. Soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění, že od poslední úpravy došlo ke změně poměrů na straně nezletilých i rodičů. Změnu poměrů shledal především na straně nezletilých, neboť od posledního rozhodování uplynula přibližně pětiletá doba a s věkem dětí se zvýšily jejich odůvodněné potřeby. Vzal za zjištěné, že oba nezletilí se posunuli do vyšších ročníků a oba navštěvují gymnázium, s čímž jsou spojeny významné náklady na školné a další výdaje související se studiem, stravováním, školními potřebami a školními akcemi. Zohlednil též náklady na zájmové aktivity a některé zdravotní výdaje, u nezletilého M. zejména tenis, taneční a fyzioterapie, u nezletilého M. zejména fotbal, náklady spojené s rovnátky a přípravou na přijímací zkoušky. Soud I. stupně vyšel z toho, že tyto náklady v převážné míře hradí matka.

5. Pokud jde o poměry matky, soud I. stupně zjistil, že s oběma nezletilými bydlí od března 2025 v bytě, který pořídila v březnu 2024 za 6 400 000 Kč s využitím hypotečního úvěru. Hypotéku splácí částkou 15 800 Kč měsíčně se splatností na dobu 25 let. Matka pracuje jako podnikový právník na zkrácený úvazek 25 hodin týdně, její čistý měsíční příjem činí 43 000 Kč. Matka má dále příjem z pronájmu bytu ve výši 15 000 Kč měsíčně. V době poslední úpravy činil její příjem ze zaměstnání 33 000 Kč měsíčně a z pronájmu 11 000 Kč měsíčně. I tehdy pracovala na zkrácený úvazek.

6. Pokud jde o poměry otce, soud I. stupně zjistil, že žije v Rakousku v rodinném domě, který je v jeho výlučném vlastnictví. Otec dům pořídil v roce 2023 za částku 500 000 EUR, financoval ho z úvěru 460 000 EUR a půjčky od manželky 130 000 EUR. Otec je znovu ženatý od xxx, manželka pracuje jako asistentka nakladatelství, na chodu domácnosti se podílí mimo jiné poskytnutím bezúročné půjčky a úhradou části zařízení, dále se podílí na jídle a dalších výdajích. Ohledně příjmů otce ze zaměstnání soud vyšel ze zjištění, že oproti době poslední úpravy výživného (průměrný měsíční čistý příjem 5 479,47 EUR) došlo u otce k postupnému nárůstu jeho průměrného čistého měsíčního příjmu, a to tak, že v roce 2022 činil 6 382 EUR měsíčně, v roce 2023 činil 7 170 EUR měsíčně a v roce 2024 činil 7 228 EUR měsíčně (viz bod 38. odůvodnění napadeného rozsudku). Od 1. 7. 2023 otci odpadla vyživovací povinnost k již zletilé dceři, na niž do té doby platil výživné 650 EUR měsíčně.

7. Dále soud zjistil, že otec s nezletilými každoročně pobývá na lyžích a v létě jsou nezletilí u otce asi měsíc, přičemž veškeré náklady hradí otec. Do května roku 2025 u něho nezletilí pobývali přes víkend jednou za dva týdny, od té doby s ohledem na jejich další aktivity pouze jednou za tři týdny.

8. K majetkovému vypořádání mezi rodiči soud zjistil, že o něm uzavřeli dohody, jejich nemovitosti ve xxx byly prodány a výtěžek si rodiče vypořádali.

9. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 912, § 913, § 915, § 923 o. z.

10. Při úvaze o výši výživného vzal soud I. stupně v úvahu, že matce se oproti době posledního rozhodování zvýšil příjem a že došlo ke změně jejích bytových poměrů, když pořídila byt a splácí hypotéku. Současně však za podstatnou označil změnu poměrů na straně otce. Dovodil, že se otci od doby poslední úpravy výživného podstatně zvýšily příjmy, a dále přihlédl k tomu, že otci odpadla vyživovací povinnost k jeho zletilé dceři, kterou dříve hradil. Pokud otec namítal své úvěrové zatížení v souvislosti s pořízením a financováním rodinného domu, soud I. stupně uzavřel, že tuto okolnost nelze přičítat k tíži nezletilých. Soud I. stupně rovněž vycházel z toho, že styk otce s nezletilými je zhruba obdobný jako v době posledního rozhodování, a tuto okolnost promítl do celkového posouzení míry osobní péče.

11. Za rozhodný okamžik pro stanovení počátku zvýšení vyživovací povinnosti soud I. stupně v souladu s návrhem matky určil den 1. 1. 2022. Současně uvedl, že zvýšené výživné lze přiznat i zpětně, a proto zvýšení učinil od uvedeného data. Výživné soud I. stupně postupně v několika časových obdobích navýšil, když u otce vzal v úvahu postupný nárůst jeho příjmů v jednotlivých letech, odpadnutí vyživovací povinnosti a současně vývoj potřeb nezletilých. Dále vypočetl nedoplatky na zvýšeném výživném za období od 1. 1. 2022 do 31. 10. 2025. O nákladech řízení rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

12. Proti tomuto rozsudku podal otec včasné odvolání, jímž napadl výroky o zvýšení výživného a o nedoplatcích. Namítal nepřezkoumatelnost a vnitřní nekonzistentnost odůvodnění, zejména pokud jde o jednotlivé uváděné částky, nerozlišování mezi čistými a hrubými příjmy a početní chybu při výpočtu nedoplatků. Dále brojil proti zpětnému zvýšení výživného od 1. 1. 2022. Namítal, že soud I. stupně vycházel z toho, že mu odpadla vyživovací povinnost k dceři V. již od tohoto data, ač skončila až od 1. 7. 2023. Uvedl údaje o svých průměrných čistých měsíčních příjmech za roky 2022 až 2024 a poukazoval na inflaci a rozdílnou cenovou hladinu v rámci Evropské unie, zejména na vyšší životní náklady v Rakousku. Namítal též nesprávná zjištění soudu I. stupně vycházející z jiného řízení (výživné nerozvedené manželky). K majetkovým poměrům uvedl, že pořídil přízemní dům na svém pozemku s celkovými náklady 500 000 EUR, má úvěr na stavbu 460 000 EUR a půjčku od manželky 130 000 EUR, přičemž dům je v jeho výlučném vlastnictví. Uvedl, že hypotéka má být zohledněna nejen u matky, ale i u něj. Vytýkal soudu I. stupně, že nezdůvodnil, jak dospěl k výši přiměřeného výživného, nevypořádal se se skutečnými odůvodněnými potřebami nezletilých ani se skutečným disponibilním příjmem otce a že celé zvýšení potřeb přenesl na otce, aniž by se přezkoumatelně zabýval výdělkovými možnostmi matky. Zdůraznil, že matka pracuje na zkrácený úvazek, ač je vysoce kvalifikovaná, a s ohledem na věk nezletilých podle otce nejsou dány důvody pro omezení její výdělečné činnosti. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že výživné zvýší od stejných dat, avšak v částkách (blíže neupřesněných) odpovídajících prokázaným odůvodněným potřebám nezletilých, a upraví také povinnost k úhradě nedoplatků.

13. Matka se k odvolání vyjádřila tak, že případné nepřesnosti namítané otcem neměly vliv na správnost rozhodnutí. Soud I. stupně podle ní vycházel z týchž výsledných částek příjmů, které otec uvádí i v odvolání. Poukázala na nadstandardní majetkové poměry otce, mimo jiné na výstavbu rodinného domu a prostředky získané z vypořádání společného jmění, a uvedla, že příjem otce měl být v roce 2025 podle jeho předpokladů ještě vyšší v souvislosti s výkonem jednatelské funkce. Dále uvedla, že od června 2025 se změnila frekvence styku nezletilých s otcem z dvoutýdenní na třítýdenní s ohledem na jejich zájmové a sociální potřeby. Podle matky lze mít za to, že výživné by mohlo být stanoveno i ve vyšší výši, než jak učinil soud I. stupně. Zdůraznila změnu poměrů na straně nezletilých (středoškolské studium, finančně náročnější mimoškolní aktivity) i obecný nárůst životních nákladů, jakož i podstatný nárůst příjmů otce. Dále připomněla ukončení vyživovací povinnosti otce k dceři V. k xxx a nástup M. do 1. ročníku střední školy od xxx. Současně sdělila, že od 1. 11. 2025 otec hradí výživné podle napadeného rozsudku, a další dluh tak nevzniká. Navrhla rozsudek soudu I. stupně potvrdit.

14. Opatrovník nezletilých navrhl potvrzení napadeného rozsudku a dal k úvaze uložení povinnosti uhradit dlužné výživné na spořící účet.

15. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a to podle § 28 z. ř. s. ve spojení s § 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.

16. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, učinil převážně správná skutková zjištění a aplikoval odpovídající právní úpravu. Odvolací soud neshledal důvody pro doplnění dokazování.

17. Soud prvního I. stupně správně mlčky dovodil svou mezinárodní příslušnost podle čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností a současně správně aplikoval české právo jako právo rozhodné ve smyslu čl. 3 odst. 1 Protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (Haag).

18. Právní posouzení věci se odvíjí od úpravy vyživovací povinnosti rodičů k nezletilým dětem a od úpravy změny rozhodnutí o výživném při změně poměrů (§ 910 a násl. o. z.). Při určení výše výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněných a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 o. z.). Současně platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná se životní úrovní obou rodičů (§ 915 o. z.). Změní-li se poměry, lze dohodu nebo rozhodnutí o výživném změnit (§ 923 o. z.). V rámci posouzení nároku na zpětné zvýšení výživného odvolací soud přihlédl k tomu, že zvýšení výživného pro nezletilé lze přiznat zpětně nejdéle za dobu tří let před podáním návrhu (§ 922 odst. 1 o. z.).

19. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem I. stupně v závěru, že od poslední úpravy výživného došlo k relevantní změně poměrů, zejména na straně nezletilých, dané jejich vyšším věkem a postupem ve vzdělávací soustavě, včetně zvýšených nákladů na školné, běžné potřeby a mimoškolní aktivity. Současně došlo k nárůstu příjmů obou rodičů, přičemž nárůst na straně otce je výraznější. Dále otci odpadla jedna vyživovací povinnost. Odvolací soud současně přihlédl k tomu, že s postupem času se zvýšil i výdělkový potenciál matky. Nezletilí jsou ve věku, který objektivně nevyžaduje takové osobní nasazení matky jako v jejich útlejším věku, což je třeba promítnout do úvahy o rozdělení vyživovací povinnosti mezi rodiče.

20. Pokud jde o námitky otce týkající se nepřesností v odůvodnění napadeného rozsudku v částkách jeho příjmů, odvolací soud uvádí, že tyto nepřesnosti samy o sobě neměly vliv na věcnou správnost závěru o existenci změny poměrů a o potřebě zvýšení výživného. Z napadeného rozsudku je ostatně zřejmé, že soud I. stupně vycházel, pokud jde o zjištěné příjmy otce, z totožných částek, které otec uvedl ve svém odvolání (viz bod 38. odůvodnění napadeného rozsudku). Z těchto částek vycházel i odvolací soud.

21. Při úvaze o odpovídající výši výživného odvolací soud přihlédl i k doporučující metodice Ministerstva spravedlnosti pro určování výživného. Současně přihlédl ke skutečnosti, že otec žije v Rakousku, kde jsou vyšší životní náklady než v České republice, což se odráží v jeho nezbytných osobních výdajích. Odvolací soud současně nepřisvědčil námitce otce, že jeho úvěrové zatížení spojené s pořízením bydlení má samo o sobě vést ke snížení vyživovací povinnosti, neboť takové výdaje nelze bez dalšího přenášet na nezletilé, zvláště za situace, kdy s otcem nebydlí.

22. Ke stanovení počátku zvýšení výživného odvolací soud uvádí, že s ohledem na datum podání návrhu matky (30. 1. 2025) lze výživné zvýšit zpětně nejdříve od 1. 2. 2022 (tj. nikoli od 1. 1. 2022, jak učinil soud I. stupně).

23. Při úvaze o konkrétní výši výživného v jednotlivých obdobích odvolací soud zohlednil, že u M. došlo ke změnám v potřebách dříve než u M., a to v souvislosti s jeho nástupem do 1. ročníku soukromého gymnázia. Odvolací soud proto považuje za přiměřené výživné pro M. s účinností od 1. 2. 2022 zvýšit na částku 20 000 Kč měsíčně. U M. odvolací soud pro období od 1. 2. 2022 výraznější změnu poměrů ve smyslu nárůstu odůvodněných potřeb neshledal, neboť se v té době nadále nacházel na nižším stupni základní školy.

24. K dalšímu zvýšení výživného odvolací soud přistoupil s účinností od 1. 7. 2023, a to s ohledem na skutečnost, že otci tímto dnem odpadla vyživovací povinnost k dalšímu dítěti. Od tohoto data odvolací soud považuje za přiměřené výživné pro M. v částce 24 000 Kč měsíčně a pro M. v částce 19 000 Kč měsíčně.

25. Dále odvolací soud zohlednil nástup M. do 1. ročníku soukromého gymnázia od xxx. Od tohoto data považuje za přiměřené zvýšit výživné pro M. na částku 22 000 Kč měsíčně. U M. odvolací soud k tomuto datu další změnu poměrů vyžadující zvýšení výživného neshledal.

26. Konečně odvolací soud přihlédl k dalšímu časovému posunu a růstu celkových výdajů nezletilých v návaznosti na vyšší ročníky gymnázia, jakož i ke stabilně vyšším příjmům otce. Proto považuje za přiměřené stanovit s účinností od 1. 9. 2025 výživné pro M. v částce 27 000 Kč měsíčně a pro M. v částce 24 000 Kč měsíčně.

27. V návaznosti na změnu počátku zpětného zvýšení výživného, odlišné časové vymezení jednotlivých zvýšení a částek výživného odvolací soud nově stanovil nedoplatek na zvýšeném výživném za období od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2026. Vycházel přitom ze souhlasného tvrzení rodičů, že od 1. 11. 2025 otec hradí výživné podle napadeného rozsudku, do té doby hradil původně stanovené výživné.

28. Pro M. měla být v daném období na výživném celkově uhrazena částka 1 018 000 Kč (7 x 20 000 + 36 x 24 000 + 2 x 27 000). Uhrazena byla částka 720 000 Kč (45 x 16 000). Nedoplatek na zvýšeném výživném činí 298 000 Kč.

29. Pro M. měla být v daném období na výživném celkově uhrazena částka 833 000 Kč (14 x 19 000 + 12 x 22 000 + 2 x 24 000). Uhrazena byla částka 375 000 Kč (45 x 15 000). Nedoplatek na zvýšeném výživném činí 158 000 Kč.

30. Nedoplatky odvolací soud uložil uhradit k rukám matky nezletilých. Pro stanovení povinnosti k jejich uložení na zvláštní spořící účet neshledal důvod, neboť nevyšlo najevo, že by nezletilí měli spořící účty zřízeny, a běžné výživné je rovněž placeno pouze k rukám matky. Rodičům však nic nebrání, aby se případně na zřízení spořících účtů nezletilých dohodli.

31. Splatnost nedoplatků odvolací soud stanovil pro oba nezletilé shodně, a to tak, aby měli předmětné finanční obnosy k dispozici před začátkem nového školního roku, a současně aby otec měl časový prostor pro zajištění těchto relativně vysokých částek. Odvolací soud přitom vzal v úvahu, že otec ničeho nenamítal proti původně stanoveným datům splatnosti soudem I. stupně.

32. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené postupem dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I., II., III. a IV., jak je uvedeno shora, jinak je jako věcně správné potvrdil podle § 219 o.s.ř.

33. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s. a § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 7. května 2026 JUDr. Ivana Kotrčová v. r. předsedkyně senátu