18 A 16/2026

Rubrum

č. j. 18 A 16/2026 - 16 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci žalobkyně: Servis Park s.r.o., IČO: 27276147 sídlem Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zastoupena advokátem JUDr. Richardem Gürlichem, Ph.D. sídlem Želetavská 1525/1, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů sídlem Plk. Sochora 727/27, 170 00 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2026, č. j. UOOU-01018/26-4 takto:

Výrok

Věc se postupuje Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 24. 4. 2026 žalobu proti rozhodnutí dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Jejím prostřednictvím se bránila vůči v záhlaví označenému sdělení žalovaného (napadené sdělení). Tím žalovaný reagoval na podání žalobkyně, označené jako odvolání, žalovaným vyhodnocené jako stížnost, proti vyřízení její žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (InfZ), ze strany společnosti Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. (VaK Beroun).

2. Uvedená společnost přípisem z 22. 1. 2026, zn. O261000002950, žalobkyni (jejímu zástupci) sdělila, že není povinna vyřídit její žádost z 19. 12. 2025 o poskytnutí informací v souvislosti s čistírnou odpadních vod v majetku M. T., jelikož není povinným subjektem podle InfZ; konkrétně není veřejným podnikem ve smyslu § 2a uvedeného zákona. Žalobkyně se bránila již zmíněným podáním odvolání, které žalovaný vyhodnotil jako stížnost proti postupu VaK Beroun (sdělení z 22. 1. 2026 není dle něj rozhodnutím ani v materiálním smyslu). V napadeném sdělení se žalovaný zabýval povahou VaK Beroun a dospěl k závěru, že skutečně není povinným subjektem ve smyslu InfZ. Nebyla proto povinna se žádosti ani pozdější stížností jakkoliv zabývat.

3. Žalobkyně se bránila správní žalobou, přičemž se domáhala prohlášení napadeného sdělení i sdělení VaK Beroun jako nicotných, resp. požadovala zrušení obou sdělení (dle ní rozhodnutí). VaK Beroun i žalovaný podle ní nesprávně právně posoudili povahu společnosti jako veřejného podniku ve smyslu § 2a InfZ. V důsledku toho nesprávně posoudili i procesní otázky. Napadla tudíž i to, že žalovaný neposoudil její podání, jež obsahovalo všechny povinné náležitosti, jako odvolání podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (správní řád), v důsledku čehož vydal nicotný právní akt.

4. Soud nejprve přistoupil k posouzení, zda jsou splněny podmínky řízení; dospěl přitom k závěru, že k projednání žaloby není místně příslušný. Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š. 2 pokračování 18 A 16/2026 5. Podle § 7 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Pro úplnost soud dodává, že se v tomto případě neuplatní jiné zvláštní pravidlo určení místní příslušnosti.

6. Soud upozorňuje, že v projednávané věci je sporné, zda je VaK Beroun povinným subjektem podle InfZ. Pokud by takovým subjektem nebyla, není povinna se InfZ vůbec řídit a ve skutečnosti by pak ani nebyla správním orgánem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. podléhajícím kognici správního soudnictví.

7. Soud je povinen v případě žaloby ve věci žádosti o poskytnutí informací dle InfZ v prvé řadě posoudit, zda vůbec má pravomoc v takové věci rozhodovat. Následně může přistoupit k určení povahy jednotlivých písemností, výběru vhodného žalobního typu či ověření vyčerpání jiných prostředků ochrany. Obecně se se v návaznosti na kontext každého případu nabízejí dvě možnosti: (i) posoudit reakci žadatele na odpověď domnělého povinného subjektu dle jeho obsahu jako odvolání podle § 16 odst. 1 InfZ, směřující proti materiálnímu rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací – pak lze projednat žalobu směřující proti vyřízení tohoto podání žalovaným jako žalobu proti (odvolacímu) rozhodnutí; (ii) lze vyhodnotit podání vůči žalovanému jako stížnost podle § 16 odst. 1 písm. b) InfZ a projednávat žalobu na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu (srov. body 36-40 rozsudku Nejvyššího správního soudu z 27. 2. 2026, č. j. 5 As 186/2025 - 38).

8. Vyšel-li by soud z volby žalobkyně, pokud jde o určení žalobního typu, je zřejmé, že žalovaným správním orgánem sice je Úřad pro ochranu osobních údajů (Úřad), nicméně místní příslušnost by se v souladu s výše uvedeným řídila sídlem orgánu, jenž vydal rozhodnutí v prvním stupni, tj. sídlem VaK Beroun. Byla-li by naopak vhodnější cesta nečinnostní žaloby, žalovaným orgánem by byla přímo VaK Beroun, jež by tak ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. jinak (svou nečinností s vydáním rozhodnutí o žádosti) zasáhla do práv žalobkyně. Místní příslušnost by se tak opět řídila jejím sídlem (Úřad by zde vystupoval jen jako nadřízený orgán vyřizující prostředek ochrany proti nečinnosti).

9. V každém případě by se místní příslušnost řídila podle sídla VaK Beroun, nikoli Úřadu, jehož sídlo je proto nerozhodné. Ze žaloby je zřejmé, že žalobkyni nejde o samotný postup Úřadu, ale o postup VaK Beroun, vůči němuž Úřad potenciálně vystupuje jako odvolací orgán, popřípadě jako nadřízený orgán vyřizující prostředek ochrany proti nečinnosti. Podstatou věci není způsob vyřízení podání žalobkyně Úřadem, ale posouzení, zda je VaK Beroun povinným subjektem. Od toho se, jak zmiňuje i žalobkyně, odvíjí i posouzení procesních otázek, a to včetně určení pravomoci a příslušnosti soudu.

10. V tomto případě městský soud ze žaloby, dalších předložených písemností i z obchodního rejstříku zjistil, že VaK Beroun sídlí na adrese Mostníkovská 255/3, Beroun-Závodí, 266 01 Beroun, tedy v obvodu působnosti Okresního soudu v Berouně (bod 2 Přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Uvedený okresní soud náleží do obvodu Krajského soudu v Praze (bod 2 Přílohy č. 2 uvedeného zákona). Ten je v projednávané věci místně příslušný.

11. Městský soud přitom nepřehlíží, že pro další postup je nutné nejdříve vyhodnotit, zda věc vůbec spadá do pravomoci správních soudů, nebo je namístě ji odmítnout. Dokud nebude Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š. 3 pokračování 18 A 16/2026 tato otázka vyřešena, nelze se zabývat tím, jaký žalobní typ měl být zvolen, kdo je žalovaným správním orgánem atd. Posouzení této otázky představuje podstatu věci, jež nadto není jednoznačná na první pohled. Jelikož by v případě kladného závěru vždy byl místně příslušný Krajský soud v Praze, rozhodl se zdejší soud věc rovnou postoupit.

12. Městský soud tudíž uzavírá, že není místně příslušný a po právní moci tohoto usnesení bude věc v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. postoupena Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, Brno, který o ní též rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků. Praha 5. května 2026 Mgr. Martin Lachmann v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š.