18 CO 225/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad v obec obec sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrzuje.

II. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně takto: I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že soud rozhodoval o žalobě na náhradu škody, která vznikla žalobci postupem soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, který exekučním příkazem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, postihl přikázáním pohledávky účet žalobce č. bankovní účet, v rozsahu nezabavitelných částek starobního důchodu žalobce, který již byl předtím postižen srážkou z jiného příjmu u obec správy sociálního zabezpečení. Dalším exekučním příkazem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soudní exekutor postihl účet žalobce v rozsahu nezabavitelných částek nesprávně znovu. Exekuce prováděná podle exekučního příkazu č. j. číslo jednací byla částečně zastavena usnesením Okresního soudu ve obec č. j. číslo jednací, a to počínaje měsícem anonymizováno rok, další exekuce prováděná podle exekučního příkazu ze dne datum byla zastavena usnesením soudního exekutora ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a to počínaje měsícem anonymizováno rok. Srážky z účtu byly prováděny od anonymizováno rok a následovně od anonymizováno rok, celkem bylo nezákonně strženo částka. K tomu žalobce odkázal na tabulku nezákonně zabavených částek.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud I. stupně postupem dle § 115a o. s. ř. vycházel ze zjištění, dle něhož byly v souvislosti s nezákonným exekučním příkazem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací žalobci dne datum rozhodnutí nezákonně sraženy částky částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka a částka. Tento exekuční příkaz je nezákonný, neboť usnesením Okresního soudu ve obec číslo jednací anonymizováno rok rok byla exekuce v rozsahu exekučního příkazu od anonymizováno rok zastavena. Exekučním příkazem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byly žalobci dne datum rozhodnutí nezákonně sraženy částky částka, částka, částka, částka, částka, částka a částka. Tento exekuční příkaz je nezákonným, neboť usnesením soudního exekutora ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byla exekuce v rozsahu exekučního příkazu od anonymizováno rok zastavena. Celkem žalobci vznikla škoda v souvislosti s nezákonnými exekučními příkazy v rozsahu částky částka. Další platby, na které žalobce v žalobě odkázal, nebyly strženy v souvislosti s předmětnou exekucí a hlavně byly provedeny ještě před vydáním nezákonných exekučních příkazů. Z potvrzení Ministerstva spravedlnosti z datum vyplynulo, že žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody dne datum u žalované. Výše uvedená zjištění posoudil soud dle ustanovení § 1, § 5 písm. a), b), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. (dále jen OdpŠk) a uzavřel, že vůči žalobci byla vydána dvě nezákonná rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk, a to exekuční příkazy ze dne datum a datum, které vydal soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad. Nepřípustnost exekuce počínaje měsícem anonymizováno rok, resp. dubnem rok byla stanovena usnesením Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a usnesením soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad, č. j. číslo jednací. Na účet žalobce uvedený v žalobě docházely dávky důchodového zabezpečení krácené do výše nezabavitelné části důchodu, přesto však byly soudním exekutorem tyto dávky důchodového zabezpečení postiženy ještě jednou. Šlo o dvojí postižení totožného majetku, které je ve smyslu § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. za užití § 52 odst. 1 ex. ř. nepřípustné. Odpovědnostním titulem jsou tak dvě nezákonná rozhodnutí (exekuční příkazy), nikoliv nesprávný úřední postup. K uvedenému soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka či sp. zn. spisová značka. Výše škody byla stanovena částkou neoprávněně strženou z účtu žalobce ve výši částka, v tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl. Ohledně zbylé žalované částky s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Jelikož nárok žalobce byl u žalované uplatněn dne datum, posledním dnem šestiměsíční lhůty pro vyřízení nároku byl den datum. Proto se žalovaná dostala do prodlení dne datum. V souvislosti s prodlením žalované soud žalobci přiznal zákonné úroky z přiznané částky od datum, s odkazem na ustanovení pr. předpisu O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., s ohledem na převážný úspěch žalované, které však žádné náklady nevznikly.

5. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolala žalovaná. V odvolání nezpochybňovala vydání nezákonných rozhodnutí – exekučních příkazů, a to soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad, v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, na základě kterých byl nezákonně postižen žalobcův účet v rozsahu nezabavitelných částek starobního důchodu žalobce. Namítala však, že soud I. stupně se nezabýval tím, zda byla částka ve výši částka, a to i jen částečně, vyplacena jako vymožené plnění oprávněné v exekučním řízení, či zda byla tato částka použitá na náklady exekutora. Pro případ, že byla daná částka, případně její část, vyplacena oprávněné, je na místě postupovat v souladu se zásadou –„ stát jako poslední dlužník“. Plnění, které bylo z částky částka vyplaceno oprávněné v exekučním řízení, nemůže být žalobcem požadováno po žalované, která má nedostatek pasivní legitimace, nýbrž po samotné oprávněné. Až v případě, že by žalobce prokázal, že využil všech dostupných prostředků, aby mu plnění bylo vráceno, a že s tím nebyl úspěšný, mohl by se plnění domáhat po žalované. K prokázání těchto skutečností však ze strany žalobce nedošlo. Žalovaná dále navrhla, aby do řízení přistoupil na straně žalované jako vedlejší účastník soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad, který má právní zájem na výsledku řízení.

6. Soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad v obec obec vyslovil souhlas se svým vstupem do řízení ve fázi řízení odvolacího.

7. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované poukazoval na správnost závěrů soudu I. stupně, ať již skutkových, tak právních. Zdůrazňoval, že na základě zrušených exekučních příkazů byl postihován žalobcův celý starobní důchod ve prospěch oprávněné příjmení země. Tímto postupem nevzniklo na straně oprávněné příjmení ani na straně exekutora bezdůvodné obohacení, které by žalobce mohl účinně vymáhat zpět. I kdyby dvou taková pohledávka vznikla, pak by jí protistrana, ať již exekutor, nebo anonymizováno, započetla na svoji exekucí vymáhanou pohledávku. Žalobce by tedy jako poškozený nedosáhl na náhradu škody, která byla způsobena nezákonnými exekučními příkazy, jinak řečeno, náhrada škody způsobená zásahem do majetkové podstaty žalobce na základě zrušených exekučních příkazů by byla iluzorní. Nadto nelze postupovat dle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, ale dle speciálního zákona číslo (OdpŠk). Odpovědnost za škodu způsobenou v příčinné souvislosti s postupem dle nezákonných exekučních příkazů je tak na straně toho, kdo exekuci nařídil, tedy státu, tuto odpovědnost nelze přenášet na třetí subjekty. K tomu odkázal na závěry rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. ústavní nález. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř., a to při nařízeném jednání. Dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

9. Soud I. stupně dostatečným způsobem zjistil skutkový stav věci, když dle zákonného postupu podle § 115a o. s. ř. rozhodl na základě listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce tento souhlas projevil výslovně; žalovaná vyjádřila souhlas tím, že se na výzvu soudu, která jí byla dne datum doručena formou usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, s poučením o následcích nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud I. stupně proto při zjišťování skutkového stavu věci vycházel jen z žalobních tvrzení a důkazů k žalobě připojených, jakož i z přílohového spisu OS ve obec sp. zn. spisová značka. Při absenci vyjádření žalované proto bylo možno z žalobních tvrzení a důkazů k nim připojených zjistit, což soud řádně uvedl v odůvodnění rozsudku, že soudní exekutor nezákonně postihl podruhé již dříve postižený důchod žalobce, a to ve prospěch oprávněné příjmení jméno. Z žalobních tvrzení a důkazů – připojených usnesení o částečném zastavení exekuce či exekučního spisu – nikterak nevyplývá, že by bylo plněno ve prospěch někoho jiného, než oprávněné na dluh přiznaný exekučním titulem.

10. Namítá-li nyní žalovaná, že soud I. stupně se měl zabývat i tím,„ zda byla částka ve výši částka, a to i jen částečně, vyplacena jako vymožené plnění oprávněné v exekučním řízení, či zda byla tato částka použitá na náklady exekutora“, jedná se o nepřípustnou novotu, která byla v odvolacím řízení uplatněna v rozporu s ust. § 205a o. s. ř., neboť žádná taková skutečnost ze spisu ani z listinných důkazů ve fázi řízení před soudem I. stupně nevyplynula. Dovozuje-li proto z tohoto nepřípustného nového tvrzení žalovaná, že soud věc chybně posoudil i po stránce právní, neboť měl zjišťovat, zda a v jakém rozsahu se mohl žalobce domoci vrácení plnění po oprávněné, jež jej přijala jako plnění přiznané exekučním titulem, tj. po právu, jedná se o námitku opožděnou, uplatněnou v rozporu se systémem neúplné apelace.

11. Ze shora uvedených důvodů jsou závěry soudu I. stupně týkající se přiznaného plnění (výrok I.) správné, a proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé, jakož i v nákladovém výroku, jehož nesprávnost nebyla ani namítána, dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný a náklady mu vznikly za zastoupení advokátem, který učinil 2 úkony – vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu. Výše odměny advokáta byla stanovena dle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění, v částce 2 x částka a k odměně náleží i paušální náhrada nákladů ve výši 2 x částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Lhůta a místo k plnění celkové náhrady nákladů řízení ve výši částka byly stanoveny dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.