18 CO 232/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré ve věci žalobců: a) anonymizována dvě slova, narozen dne datum bytem adresa b) jméno příjmení, narozena dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M. sídlem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalobců a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Odvolání žalované do vyhovujícího výroku o věci samé (výrok III.) se odmítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o nákladech řízení (výrok IV.) mění tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, LL.M.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení do částky částka (výrok I.), zamítl žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok II.) a žalované uložil zaplatit žalobcům úrok z prodlení z částky částka ve výši 9,75% ročně od datum do datum (výrok III.). O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně tak, že žalobcům uložil zaplatit žalované 26% jejich náhrady v částce částka (výrok příjmení).

2. Takto rozhodl soud I. stupně v řízení, ve kterém se žalobci žalobou doručenou dne datum domáhali na žalované zaplacení škody v částce částka a dále nemajetkové újmy v částce částka s odůvodněním, že u žalované v období od datum do datum čerpali službu spočívající v umístění a péči o svého psa. Při odevzdání byl pes zcela zdravý, avšak při převzetí zjistili, že pes je zraněný. Žalobci požadovali zaplatit škodu vzniklou péčí o zraněné zvíře, proplacení ceny letenek, které v důsledku péče o zvíře propadly, cenu za znalecký posudek a slevu z ceny za služby žalované. Dále žalobci požadovali zaplatit nemajetkovou újmu. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala. V odůvodnění rozhodnutí se podává, že podáním doručeným dne datum vzali žalobci žalobu částečně zpět do požadované náhrady škody v částce částka, neboť žalovaná po podání žaloby uvedenou částku uhradila. Toto rovněž sdělila žalovaná soudu I. stupně přípisem ze dne datum, kde výslovně uvedla, že uhradila žalobcům celou žalobou uplatněnou škodu, tedy částku částka. Soud I. stupně řízení co do učiněného zpětvzetí zastavil, když s tímto zpětvzetím žaloby souhlasila i žalovaná. Předmětem řízení tak zůstala částka částka, požadovaná jako náhrada nemajetkové újmy. V tomto rozsahu soud I. stupně rozhodl, že nárok žalobců podle § 2971 o. z. nevznikl. Z tohoto důvodu jejich požadavek na zaplacení nemajetkové újmy zamítl. Ve výroku III. soud I. stupně rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobcům úrok z prodlení z částky částka, která byla uhrazena po podání žaloby, a to v zákonné výši od datum do datum, když dospěl k závěru, že u žalované je dána objektivní odpovědnost za škodu na zdraví způsobenou psu, přičemž tato škoda byla žalovanou uhrazena v průběhu řízení. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, a to uplynutím desetidenní lhůty poskytnuté žalované v předžalobní upomínce. Náklady státu na znalecký posudek byly uhrazeny ze složené zálohy. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 102 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když shledal, že žalobci byli úspěšní do částky částka, pro kterou byla vzata zpět důvodně podaná žaloba. Neúspěšní však byli co do požadované nemajetkové újmy. Tarifní hodnota nároku na náhradu nemajetkové újmy byla určena podle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) na částku částka. Žalobci tak byli úspěšní co do částky částka a neúspěšní (vycházeno z tarifní hodnoty) do částky částka. Byli tak úspěšní z 37 %, naopak neúspěšní z 63 %. Po odečtení úspěchu žalobců od jejich neúspěchu soud I. stupně dospěl k závěru, že jsou povinni nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 26 %. Náklady řízení vzniklé žalované byly tvořeny odměnou advokáta za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě, 3 písemná podání ve věci samé a 4 účasti na jednání soudu). S ohledem na celkovou tarifní hodnotu sporu částka činila odměna za 1 úkon částka. Žalované vznikly též výdaje za 9 režijních paušálů po částka, za cestovné za 4 cesty z obec do obec a zpět (ve dnech datum a datum v částce částka, dne datum v částce částka a dne datum v částce částka, celkem částka), za náhradu za ztrátu času na cestách v rozsahu 6 půlhodin po částka, celkem částka, za DPH v částce částka a za náklady na znalecký posudek v částce částka Celkem činily náklady řízení částka. Z toho 26 % činí částka.

3. Pouze proti nákladovému výroku IV. podali žalobci odvolání, ve kterém uváděli, že se sice ztotožňují s povinností nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 26 %, ale že samotná částka náhrady nákladů řízení by měla být tvořena jen 6 úkony právní služby namísto 9 úkony, z nichž vyšel při výpočtu soud I. stupně. Žalobci nepovažovali 4 písemná podání ve věci samé za účelně vynaložený náklad, neboť tvrzení v nich obsažená žalovaná uplatnila již v prvním vyjádření k žalobě. Případně se jednalo o sdělení takového charakteru, která mohla být žalovanou vznesena na soudním jednání bez dopadu na výsledek řízení. Například v replice ze dne datum žalovaná pouze polemizovala s právním názorem, přičemž neuvedla žádná nová tvrzení či důkazy. Následující písemná podání lze rovněž obsahově chápat toliko jako rozšíření, resp. doplnění písemného vyjádření k žalobě. Přestože jsou jednotlivá podání činěna jako samostatné písemnosti, jedná se v souhrnu toliko o jeden úkon právní služby, který je pouze rozdělen do více částí. Není možné připustit navýšení nákladů řízení v situaci, kdy by některý z účastníků učinil ke stejné otázce více podání, která by formálně byla sice úkony právní služby, nicméně by nepřispěla k usnadnění průběhu řízení. Za účelné proto žalobci považovali toliko 1 písemné vyjádření k žalobě. Skutečná výše náhrady nákladů řízení by měla být tvořena odměnou advokáta za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě ve 4 podáních a 4 účasti na jednání u soudu) po částce částka za úkon včetně 6 režijních paušálů po částka, dále náhradou cestovného v souhrnné výši částka, náhradou za 24 půlhodin promeškaného času po částka, náhradou 21% DPH z výsledné částky a výdaji na znalecký posudek v částce částka, což celkem po snížení o 74 % činí částka. Ve vyjádření k odvolání žalované se žalobci zejména vyslovili tak, že odvolání do obou výroků označili nedůvodné. K odvolání do nákladů řízení uvedli, že řízení o nároku na náhradu škody bylo zastaveno až napadeným rozsudkem a že z časového hlediska je pro určení tarifní hodnoty sporu rozhodný okamžik započetí úkonu právní služby. V tuto dobu byla sporná i část týkající se majetkové újmy. S ohledem na výše uvedené proto žalobci navrhovali, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. potvrdil, ve výroku IV. změnil tak, že žalobcům uloží zaplatit žalované částku částka. Zároveň požadovali, aby bylo žalované uloženo zaplatit jim náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Do výroků III. a IV. podala žalovaná odvolání, když měla za to, že nárok žalobců na zaplacení majetkové újmy byl zaplacen včetně příslušenství, proto jí neměla být uložena povinnost k zaplacení úroků z prodlení. Ve vztahu k nákladům řízení měla žalovaná výhradu k nákladům řízení za účast na posledním jednání ve věci, které se konalo dne datum. Žalobci před jednáním vzali zpět žalobu ohledně jistiny nároku na náhradu škody a soud I. stupně se při jednání nárokem žalobců v rozsahu zpětvzetí již nezabýval. Předmětem sporu zůstala nadále pouze náhrada nemajetkové újmy a odměna za účast na jednání měla být vypočtena z tarifní hodnoty částka. V této části žaloby byla žalovaná zcela úspěšná a za účast na tomto jednání jí měla být přiznána 100% náhrada nákladů ve výši částka + 21% DPH, tj. částka. Náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně tak měla činit částka. K odvolání žalobců se žalovaná vyjádřila tak, že považovala všechna svá písemná podání za účelně vynaložené náklady řízení. Žalovaná se vyjadřovala buď v reakci na poučení soudu I. stupně o doplnění tvrzení a důkazů, anebo v reakci na četná a obsáhlá vyjádření žalobců. Žalobci byli v řízení procesně velmi aktivní a učinili celkem 4 písemná doplnění tvrzení či repliky (replika ze dne datum, vyjádření a doplnění ze dne datum, replika ze dne datum a návrh důkazů ze dne datum). Vzhledem k „ tempu“ sporu, který žalobci nastolili svými vyjádřeními, nezbyla žalované jiná možnost, než se rovněž aktivně bránit a reagovat na tvrzení žalobců. Žalovaná se neztotožnila s názorem žalobců, že měla reagovat až při jednání u soudu. V souladu s principem hospodárnosti řízení považovala za žádoucí, aby svá stanoviska k jednotlivým vyjádřením žalobců sdělila před jednáním, aby na ně soud při jednání mohl reagovat. Pokud by se žalovaná jednotlivě vyjadřovala až při jednání u soudu, došlo by naopak k prodloužení jednání, nebo by se jednání konalo více. Proto navrhovala, aby odvolací soud změnil výrok III. tak, že žalobu na zaplacení úroku z prodlení z částky částka zamítne, a aby změnil výrok IV. tak, že žalobcům uloží žalované zaplatit částka. Současně navrhovala, aby žalobcům byla uložena povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení.

5. Dříve než odvolací soud přistoupil k věcnému přezkoumání napadeného rozsudku, zabýval se přípustností podaných odvolání. Podle § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částka, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.

6. Žalobci požadovali po žalované uhradit náhradu škody i nemajetkové újmy v rámci jednoho řízení před soudem. Třebaže se jedná o dva rozdílné nároky, byly projednány ve společném řízení. Přípustnost odvolání se posuzuje v rámci řízení o každé z věcí (resp. o každém z žalovaných nároků) samostatně, přičemž ve věci nároku na náhradu škody rozhodl soud I. stupně výroky I. a III.

7. Pro posouzení toho, zda jde o věc ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., je rozhodná výše plnění, kterou žalobci požadovali zaplatit v době, kdy soud I. stupně vyhlašoval rozsudek. V době vydání rozsudku žalobci již nepožadovali zaplacení jistiny částka, proto bylo řízení v tomto rozsahu ve výroku I. zastaveno. Z původního nároku žalobci setrvali na požadavku na zaplacení úroků z prodlení, o kterém bylo meritorně rozhodnuto ve výroku III. Přípustnost odvolání dle § 202 odst. 2 o. s. ř. je proto nutné přezkoumat nikoli ve vztahu k žalované jistině, ale ve vztahu k jejímu příslušenství. Jedná se úrok z prodlení z částky částka ve výši 9,75 % ročně od datum do datum, tedy v částce částka. Kapitalizované příslušenství nedosahuje částky částka, jedná se tedy o bagatelní věc, do které není odvolání objektivně přípustné (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

8. Za této situace odvolací soud odvolání žalované do výroku III. bez věcného projednání jako nepřípustné odmítl (§ 218 písm. c/ o. s. ř.) a přezkoumal pouze nákladový výrok IV., do kterého podali žalobci i žalovaná odvolání včasné a přípustné, a to bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. a/ a e/ o. s. ř.). Odvolání žalované do nákladů řízení odvolací soud neodmítl, neboť se jedná o výrok akcesorický i vůči rozhodnutí o nemajetkové újmě, na které se omezení dle § 202 odst. 2 o. s. ř. nevztahuje.

9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř.„ měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo“. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř.„ jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení)“.

10. V případě, že řízení bylo zčásti zastaveno, soud přihlédne k tomu, zda a kdo zavinil, že k zastavení muselo dojít (§ 146 odst. 2 o. s. ř.), a s přihlédnutím k tomuto dílčímu závěru teprve hodnotí (podle § 142 odst. 2 o. s. ř.) celkovou otázku, z jaké části byl ten který účastník úspěšný. Vždy platí, že kdo zavinil částečné zastavení řízení, měl ohledně této části žaloby neúspěch a úspěch se z hlediska posuzování náhrady nákladů řízení přičítá opačné straně sporu. V projednávané věci byli žalobci úspěšní pouze do částky částka, v níž bylo řízení zastaveno v důsledku chování žalované, která uhradila požadovanou částku během řízení před soudem. Odvolací soud na tomto místě uvádí, že žalovaná v podání ze dne datum (na listu číslo) výslovně sdělila, že„ uhradila žalobcům celou uplatněnou škodu, tj. částku částka“. Až později začala žalovaná tvrdit, že platba nezahrnuje částku za znalecký posudek a letenky a naopak obsahuje i příslušenství pohledávky a dohromady se mělo jednat o částka. Dále v této souvislosti uvádí, že„ jelikož se jednalo o částku blízkou žalobci uplatněné jistině, zaplatila žalovaná ve prospěch žalobců částku ve výši částka téměř odpovídající uplatněné jistině“ (viz např. podání žalované ze dne datum na listu číslo). S ohledem na první sdělení žalované, velikost zaplacené částky, která přesně odpovídala žalované jistině, a následnému nepřesvědčivému vysvětlení žalované však odvolací soud nepochybuje, že žalovaná mínila uhradit žalovanou jistinu zcela a bez příslušenství. Lze tak shrnout, že žaloba na zaplacení škody byla podána zcela důvodně a žalobci ji podáním ze dne datum (na listu číslo) vzali zpět pouze s ohledem na chování žalované, která tak v tomto rozsahu zavinila zastavení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Žalovaná byla naopak úspěšná ve věci nároku na zaplacení z titulu nemajetkové újmy, když žalobci neprokázali ani základ nároku. V takovém případě činí tarifní hodnota sporu částka dle § 9 odst. 4 AT, jak správně uvedl soud I. stupně. Počítáno z celkové hodnoty sporu částka žalobci tak byli úspěšní přibližně v rozsahu 37 % (v částce částka) a naopak neúspěšní z 63 % (částce částka). Po odečtení úspěchu žalobců od jejich neúspěchu dospěl odvolací soud k závěru, že celkově byli žalobci neúspěšní v rozsahu 26 % a v této míře lze naopak připsat celkový úspěch žalované, která tak má právo na náhradu 26 % nákladů, které ji vznikly v rámci celého řízení před soudem I. stupně. O dílčích nákladech lze separovaně rozhodovat pouze za situace, kdy je některý z účastníků způsobil nad běžný rámec (§ 147 o. s. ř.). Požadavek žalované na zaplacení dílčích nákladů za poslední jednání před soudem je tak zcela neopodstatněný a žalované náleží pouze náhrada v rozsahu 26 % jejích účelně vynaložených nákladů v průběhu celého řízení před soudem. Náklady žalované tvoří zejména odměna jejího právního zástupce za jednotlivé úkony právní služby, přičemž výše mimosmluvní odměny advokáta za každý z úkonů závisí na tarifní hodnotě sporu v okamžiku započetí úkonu právní služby (§ 8 odst. 1 AT). Až do vydání napadeného rozsudku činila tarifní hodnota sporu částka (§ 12 odst. 3 AT). Žalobci sice vzali svoji žalobu částečně zpět do náhrady škody v částce částka podáním ze dne datum, avšak až do pravomocného rozhodnutí soudu, kterým se řízení zastavilo, byla tato částka stále předmětem řízení. Při faktickém výpočtu nákladů řízení žalované odvolací soud zohlednil, že právní zástupce žalované učinil v řízení účelně úkon přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT) a účast na jednání před soudem (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) vždy v délce do 2 hodin dne datum, datum, datum a datum (viz protokol na listu číslo). Z úkonů spočívajících v písemném podání (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) shledal odvolací soud jako účelné vyjádření k žalobě (podání ze dne datum na listu číslo) a sdělení v reakci na výzvu soudu, když na předcházejícím jednání konaném dne datum byla žalovaná poučena dle § 118a o. s. ř (podání ze dne datum na listu číslo). Za účelné odvolací soud považoval i sdělení v reakci na výzvu soudu I. stupně dle pokynu na druhé straně listu číslo zda žalovaná souhlasí s částečným zastavením řízení (podání ze dne datum na listu číslo) a vyúčtování nákladů řízení v podání ze dne datum (na listu číslo), které odvolací soud hodnotil jako podání nikoli do věci samé dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) AT, za které náleží právnímu zástupci odměna v poloviční sazbě. Jako neúčelné hodnotil odvolací soud podání ze dne datum na listu číslo kterým žalovaná reagovala na podání žalobců ze dne datum. Jedná se o právní polemiku, kde žalovaná pouze částečně rekapitulovala a rozvíjela sdělení obsažená již v podání ze dne datum. Ostatní krátká informační sdělení (např. žádost o změnu termínu jednání z důvodu časové kolize na listu číslo nebo informace o mimosoudním jednání o smíru na listu číslo) nehodnotil odvolací soud jako úkony právní služby, ale jako úkony administrativní, za které odměna nenáleží. Ostatně ani žalovaná ve vyúčtování ze dne datum (na listu číslo) tato podání nehodnotila jako úkony právní služby. příjmení zde uváděla, že její právní zástupce učinil úkon vyjádření k doplnění žaloby ze dne datum, toto tvrzení však nemá oporu ve spisu, proto za tento úkon odměna nebyla přiznána. Odvolací soud se neztotožnil s námitkami žalobců ohledně umělého navyšování nákladů řízení na straně žalované. Během řízení mohou nastat situace, kde se účastník snaží o umělé navyšování nákladů řízení např. tím, že téhož dne učiní více podání, která mohl učinit současně. Žádné takové ani jiné okolnosti naznačující snahu o umělé navyšování nákladů však odvolací soud nezaznamenal. Soudy zcela běžně poučují účastníky řízení o jejich procesních právech a povinnostech a počínání žalované, která pouze plnila své procesní povinnosti, lze hodnotit jako zcela standardní. Celkem tak právní zástupce učinil 8,5 úkonů právní služby, za které mu náleží odměna po částka za úkon podle § 7 bod 5 AT, celkem částka, a 9 výdajových paušálů dle § 13 odst. 4 AT po částka, celkem částka. Za cesty na 4 výše uvedená soudní jednání požadoval právní zástupce náhradu za ztrátu času 12 hodin a náhradu za jízdné z obec, kde má sídlo na adrese adresa, a zpět. Tato trasa má být dlouhá 100 km a její podstoupení mělo trvat vždy 1,5 hodiny. Tyto údaje jsou v souladu s plánovači tras dostupnými na internetu, a proto se jimi odvolací soud řídil. Právnímu zástupci tak s ohledem na údaje na listech číslo až 256 a vzhledem k § 13 odst. 1 a 5 AT ve spojení s ustanovení pr. předpisu za cestu na první a druhé jednání náleží náhrada za amortizaci vozu v částce částka, náhrada za spotřebovanou naftu částka a dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT náhrada za zameškaný čas o délce 6 půlhodin strávených na cestě po částka za půlhodinu, tedy částka Celkem částka za každou z cest na jednání a zpět. Za cestu na třetí jednání a zpět mu náleží náhrada za amortizaci vozu v částce částka, náhrada za spotřebovanou naftu částka a náhrada za zameškaný čas částka Celkem částka. Za cestu na čtvrté jednání a zpět mu náleží náhrada za amortizaci vozu v částce částka, náhrada za spotřebovanou naftu částka a náhrada za zameškaný čas částka Celkem částka. Právní zástupce tak má na cestovném a náhradě za ztrátu času nárok na částka. Ze všech uvedených částek má právní zástupce rovněž nárok na 21% DPH v částce částka. Žalované rovněž vznikly náklady na znaleckém posudku v částce částka (viz pokyn na druhé straně listu číslo záznam o složení na listu číslo usnesení č. j. číslo jednací). Celkem činily náklady řízení částka. Z toho 26 % činí částka.

11. Odvolací soud proto postupoval podle dle § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. a změnil napadený rozsudek ve výroku IV. tak, že žalobci jako manželé jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalované shora uvedenou částku, a to k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na skutečnost, že odvolání do výroku III. ohledně úroků z prodlení bylo odmítnuto. Do částky kapitalizovaného úroku částka tak byla žalovaná v odvolacím řízení neúspěšná a žalobci úspěšní (§ 146 odst. 3 o. s. ř.). V části odvolání do nákladů řízení z původní částky, vypočtené soudem I. stupně na částka, bylo žalované přiznáno částka, tedy o částka méně, než žalovaná požadovala. V této částce tak byla v odvolacím řízení neúspěšná. Současně žalobci, kteří požadovali zaplatit pouze částka, jsou neúspěšní v částce částka. Celkově jsou tak žalobci úspěšní v částce částka a v částce částka, tedy částka, žalovaná je pak úspěšná v částce částka. Žalobci tak byli úspěšní ze 75,5 % a žalovaná byla úspěšná z 24,5 %. Po odečtení úspěchu žalobců a žalované dospěl odvolací soud k závěru, že celkově byli žalobci úspěšní z 51% a náleží jim tak 51% náhrady nákladů odvolacího řízení. Tarifní hodnota sporu zůstala v rámci odvolacího řízení zachována (částka), neboť odvoláním napadený nákladový výrok IV. je akcesorický vůči výrokům o majetkové a též nemajetkové újmě (§ 8 odst. 1 AT). Z této částky činí odměna za jeden úkon právní služby částka. Jelikož právní zástupce zastupoval při společných úkonech dvě osoby, náleží mu za každého z žalobců odměna snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 AT, tedy částka. Právní zástupce žalobců učinil v odvolacím řízení úkony vyjádření k odvolání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. k) AT a úkon odvolání nikoli do věci samé dle § 11 odst. 2 písm. c) AT, který je honorovaný v poloviční sazbě. Celkem tak má za každého z žalobců nárok na odměnu v částce částka, celkem částka. Za každý z úkonů mu též náleží paušální náhrada výdajů po částka dle § 13 odst. 4 AT, celkem částka, a z uvedených částek 21% DPH v částce částka. Celková částka nákladů řízení žalobců proto činí částka, 51 % z této částky činí částka Lhůta a místo k plnění náhrady nákladů řízení byly stanoveny dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.