18 Co 272/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: název , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 za níž jedná název sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o zaplacení 69 482,40 Kč s příslušenstvím (původně o 183 862,40 Kč s příslušenstvím), o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. května 2024, č. j. 16 C 33/2023-113,

I. Rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé (II.) potvrzuje; ve vyhovujícím výroku o věci samé (I.), v části, v níž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se mění tak, že žaloba se v tomto rozsahu zamítá. Ve výroku III. o nákladech řízení mezi účastníky navzájem se mění tak, že výše náhrady činí , částka, , jinak se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , do 15 dnů od právní moci usnesení, k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (výrok I.), v části, v níž se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do 15 dnů od právní moci rozsudku.

2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě došlé soudu I. stupně dne , datum, , v níž žalobce uplatnil dva nároky podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), na základě tvrzení, že proti němu bylo u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , spisová značka, vedeno , podezřelý výraz, stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř., pravomocně ke dni , datum, .

3. Žalobce požadoval a/ zaplacení , částka, na náhradu škody vzniklé vynaložením nákladů na obhajobu; b/ zaplacení , částka, na zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v zahájení a vedení , podezřelý výraz, stíhání.

4. Tyto nároky žalobce podle § 14 OdpŠk uplatnil u žalované dne , datum, , žalovaná , datum, zaplatila žalobci na nárok a/ částku , částka, , na nárok b/ částku , částka, .

5. Na základě částečného zpětvzetí žaloby, a to co do nároku a/ (tj. , částka, ) a části nároku b/ (, částka, ), soud I. stupně řízení v tomto rozsahu zastavil; předmětem řízení tedy zůstal požadavek na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla žalobci vzniknout zahájením a vedením , podezřelý výraz, stíhání, zaplacením další částky , částka, .

6. Žalobce tvrdil, že proti němu bylo vedeno , podezřelý výraz, stíhání pro podezření ze spáchání , podezřelý výraz, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, v období od , datum, do , datum, . Žalobce byl shledán vinným a pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na 1 rok s podmíněným odkladem na 18 měsíců a k trestu zákazu řízení motorových vozidel na 18 měsíců; po zrušení odsuzujícího rozsudku Nejvyšším soudem byl žalobce v dalším řízení zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř. Nezákonné , podezřelý výraz, stíhání trvající 4 roky a 4 měsíce mělo významný dopad do kvality života žalobce a jeho blízkých. Odsouzení k trestu zákazu řízení motorových vozidel mělo nepříznivý dopad do rodinného a citového života žalobce, neboť v této době žalobcův otec umíral na rakovinu a žalobce jej nemohl osobně vozit do , podezřelý výraz, . Žalobce je místostarostou města , adresa, , vedení , podezřelý výraz, stíhání a , podezřelý výraz, odsouzení mělo i veřejnou rovinu a rovněž zasáhlo do finanční sféry žalobce. Žalobce považuje okolnosti svého , podezřelý výraz, stíhání za obdobné případu, v němž bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; v tomto řízení bylo poškozenému poskytnuto peněžité zadostiučinění , částka, za újmu, vzniklou vedením , podezřelý výraz, stíhání pro podezření ze spáchání , podezřelý výraz, ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zák. v jednočinném souběhu s , podezřelý výraz, výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zák., po dobu dvou a půl roku. Poškozený zastával veřejnou funkci, došlo k medializaci , podezřelý výraz, stíhání, řízení mělo dopad na pracovní vztahy a osobní život poškozeného, neboť skončil jeho partnerský vztah. Srovnávané řízení však bylo kratší než , podezřelý výraz, stíhání žalobce, proto žalobce požadoval na peněžité zadostiučinění vyšší částku.

7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že částka , částka, a omluva, poskytnutá na zadostiučinění nemajetkové újmy, která žalobci vznikla vedením , podezřelý výraz, stíhání, odpovídá zadostiučinění, poskytovanému ve skutkově obdobných případech , podezřelý výraz, stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná vzala v úvahu zásah stíhání do osobní sféry, když byl žalobce po dobu šesti měsíců pravomocně odsouzen a ztratil svoji bezúhonnost, a nadto byl nucen po tuto dobu odevzdat svůj řidičský průkaz, a nemohl tak vozit svého , podezřelý výraz, otce do , podezřelý výraz, , taktéž byla zohledněna okolnost, že je žalobce v místě svého bydliště veřejně známou osobou.

8. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Proti žalobci bylo vedeno , podezřelý výraz, stíhání pro podezření ze spáchání , podezřelý výraz, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, , podezřelý výraz, stíhání bylo zahájeno dne , datum, . Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalobce uznán vinným a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody na 6 měsíců se zkušební dobou 12 měsíců a zákaz řízení motorových vozidel na 12 měsíců, následně Krajský soud v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , opět uznal žalobce vinným a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody na 1 rok se zkušební dobou 18 měsíců a zákaz řízení motorových vozidel na 18 měsíců. Dne , datum, odevzdal žalobce řidičský průkaz. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zrušil soud napadený rozsudek a věc byla vrácena soudu I. stupně, aby ji znovu projednal a rozhodl. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal žalobce. Po odvolání státní zástupkyně rozhodl rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl zrušen rozsudek soudu I. stupně a znovu bylo rozhodnuto tak, že byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) , podezřelý výraz, řádu. V průběhu řízení se otec žalobce léčil s karcinomem plic. Žalobce byl místostarostou města , adresa, .

9. Právní posouzení: Žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované podle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, v zákonné šestiměsíční lhůtě uspokojen nebyl, věc může být tedy projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). Žalobce má vzhledem k výsledku , podezřelý výraz, řízení (zastavení řízení z důvodů neuvedených v § 12 OdpŠk) podle § 5 písm. a), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 31a odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody (majetkové újmy) i nemajetkové újmy, případně vzniklé v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí.

10. Soud I. stupně vycházel při posouzení nároku žalobce z ustálených závěrů soudní praxe (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , resp. ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), podle nichž musí být újma vzniklá vedením , podezřelý výraz, stíhání prokázána, stejně jako její intenzita odůvodňující peněžité odškodnění. Při stanovení formy a výše zadostiučinění aplikoval kritéria povahy , podezřelý výraz, věci, délky , podezřelý výraz, řízení a dopadů , podezřelý výraz, stíhání do osobnostní sféry žalobce a zabýval se otázkou, zda částka, přiznaná žalobci na zadostiučinění újmy na základě uplatnění týchž kritérií, je přiměřená a postačující pro spravedlivé zadostiučinění za újmu druhu a intenzity, která byla v řízení prokázána.

11. Soud I. stupně uzavřel, že , podezřelý výraz, stíhání žalobce trvalo 4 roky a 4 měsíce, délka řízení však byla přiměřená procesní složitosti věci, vyplývající z počtu soudních instancí a složitosti dokazování. V důsledku , podezřelý výraz, stíhání došlo k významným omezením a negativním změnám – zásahům do osobní integrity žalobce ve sféře profesní, rodinné a společenské, vzhledem k tomu, že žalobce byl jako osoba do té doby bezúhonná stíhán za , podezřelý výraz, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zák., po určitou dobu i pravomocně odsouzen, přičemž povaha tohoto , podezřelý výraz, činu proti životu a zdraví působí zpravidla větší společenské odsouzení ve srovnání s jinými druhy trestné činnosti, tím spíše je-li stíhána osoba veřejně známá.

12. Po podrobném rozboru shody, resp. odlišnosti s věcí, v níž bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v dalších hodnocených aspektech zásahů , podezřelý výraz, stíhání do osobní sféry obviněných osob, dospěl k závěru, že v daném případě odpovídá spravedlivé zadostiučinění částce , částka, . Protože již žalovaná na náhradě nemajetkové újmy uhradila žalobci částku , částka, , byla žalobci přiznána částka odpovídající rozdílu mezi tímto zadostiučiněním a částkou, která již byla uhrazena, s úrokem v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z prodlení, které nastalo dnem následujícím od uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku u žalované (§ 15 odst. 1 OdpŠk), tj. , datum, , a dále s úrokem z prodlení v zákonné výši z žalovanou dobrovolně poskytnutého plnění ode dne prodlení , datum, do zaplacení , datum, . Ve zbývajícím rozsahu soud I. stupně žalobu zamítl.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř.; soud I. stupně přiznal žalobci, který měl neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, resp. nezavinil, že řízení muselo být zčásti zastaveno, plnou náhradu nákladů řízení.

14. Tento rozsudek soudu I. stupně napadli včasným a přípustným odvoláním oba účastníci řízení.

15. Žalobce podal odvolání proti zamítavému výroku o věci samé (II.). Vytýkal soudu I. stupně nesprávné hodnocení rozhodných kritérií pro posouzení výše zadostiučinění, s tím, že soud I. stupně 1/ nepřiléhavě uzavřel, že délka , podezřelý výraz, stíhání žalobce byla přiměřená procesní složitosti věci, 2/ nereflektoval obecně zvýšený význam , podezřelý výraz, řízení pro poškozeného spočívající v zásahu , podezřelý výraz, řízení do jeho osobní a profesní sféry žalobce, 3/ konkrétní dopady , podezřelý výraz, stíhání do osobnostní sféry žalobce v aspektu, že byl ve městě , adresa, terčem pomluv a žertů na sociálních sítích, vzal za neprokázané, když žalobce nepředložil důkazy, které by měly za cíl toto tvrzení dokázat, 4/ soud I. stupně nevzal v úvahu skutečnost, že žalobce byl veřejně činnou osobou, konkrétně místostarostou města , adresa, , a pochybil, pokud při hodnocení výše přiznaného zadostiučinění nezohlednil, že samotný fakt , podezřelý výraz, stíhání znamenal citelný zásah do profesní sféry žalobce.

16. Žalobce dále namítal, že soud I. stupně pochybil v rámci srovnání s věcí rozhodnutou Městským soudem v Praze ze dne , datum, , pod sp. zn. , spisová značka, . Ve věci , spisová značka, bylo za 2,5 roku trvající nezákonné , podezřelý výraz, stíhání přiznáno zadostiučinění ve výši , částka, ; v předmětné věci však soud I. stupně za nezákonné , podezřelý výraz, stíhání téměř dvojnásobnou dobu přiznal zadostiučinění pouze o 30 % vyšší, tj. ve výši , částka, . Při porovnání těchto dvou případů, zejména co do výše přiznaného zadostiučinění s ohledem na délku , podezřelý výraz, řízení, je zřejmé, že zadostiučinění přiznané žalobci je neadekvátní. Ze všech uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

17. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce navrhla potvrzení zamítavého rozhodnutí soudu I. stupně s tím, že přiznaná částka zadostiučinění , částka, spolu s částkou , částka, , kterou dobrovolně plnila žalovaná, představuje spravedlivé zadostiučinění za újmu vzniklou zahájením a vedením nezákonného , podezřelý výraz, stíhání, jejíž vznik byl žalobcem prokázán. Pokud žalobce v odvolání akcentuje zejména délku posuzovaného , podezřelý výraz, stíhání, zcela pomíjí fakt, že se nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku namítaného řízení domáhá samostatnou žalobou, vedenou u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V rámci předběžného projednání nároku byla žalovanou na tento nárok zaplacena částka , částka, , takže předmětem řízení , spisová značka, je nyní další částka , částka, . Žalovaná je přesvědčena, že nepřiměřená délka řízení nemůže být odškodněna dvakrát, a to jednou jako samostatný nárok, který je nyní předmětem řízení , spisová značka, , a jednou jako znak intenzity dopadů , podezřelý výraz, stíhání a důvod pro navýšení odškodnění v rámci nemajetkové újmy za nezákonné , podezřelý výraz, stíhání.

18. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I., avšak pouze v rozsahu, v němž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, , která je rozdílem částky , částka, , která představuje žalobcem uplatněný nárok na náhradu majetkové újmy (a současně rozsah zpětvzetí nároku na náhradu majetkové újmy) a částky , částka, , kterou žalovaná na tento nárok opožděně plnila. Soud I. stupně měl tedy správně přiznat žalobci pouze úrok z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, + , částka, = , částka, od , datum, do , datum, .

19. Žalovaná dále výslovně napadla i nákladový výrok. Namítala, že soud I. stupně pochybil při výpočtu nákladů řízení, když použil tarifní hodnotu , částka, , reprezentující společné projednání nároku na náhradu majetkové újmy (tarifní hodnota , částka, ) a nemajetkové újmy (tarifní hodnota , částka, ) pro všechny z šesti účtovaných úkonů; žalobci tak přiznal vyšší náhradu nákladů řízení, která neodpovídá hodnotě provedených úkonů právní služby za situace, kdy po zastavení řízení o nároku na náhradu majetkové újmy bylo vedeno řízení již pouze o jediném nároku s tarifní hodnotou , částka, . Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení příslušným způsobem změnil.

20. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.; dospěl k závěru, že důvodné je pouze odvolání podané žalovanou.

21. K odvolání žalobce: Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která nebyla odvoláním žalované napadena.

22. Ustálené závěry soudní praxe k otázce odškodňování nemajetkové újmy za nezákonné , podezřelý výraz, stíhání lze obecně shrnout tak, že přestože zhodnocení intenzity újmy závisí na jedinečných okolnostech případu a vzpírá se jednoduchému "tabulkovému přístupu", je nutno zajistit, aby i zadostiučinění za majetkovou újmu způsobenou státem bylo přiznáváno s respektem k principu rovnosti před zákonem a aby se jednotlivcům ve srovnatelných případech dostalo srovnatelné právní ochrany (nález sp. zn. II. ÚS 2175/16).

23. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou , podezřelý výraz, stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Kritéria povahy , podezřelý výraz, věci, délky , podezřelý výraz, stíhání a dopadů , podezřelý výraz, stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, jsou tedy v rozsudku Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaném ve Sbírce pod č. Rc 122 / 2012, uvedena pouze příkladmo.

24. V daném případě soud I. stupně učinil závěr o výši peněžitého zadostiučinění na základě postupu, který je v soudní praxi již ustálený a Ústavním soudem obecně akceptován či dokonce považován za nutný (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 3183/15 ze dne , datum, ), neboť jiný postup by ani nebylo možné považovat za předvídatelný: totiž postup spočívající ve srovnání intenzity zásahu (resp. výše zadostiučinění) s podobnými případy, které již byly v soudní praxi vyřešeny. Vycházel přitom z judikatury Nejvyššího soudu, která stanoví základní kritéria pro srovnávání případů a určování výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným , podezřelý výraz, stíháním (srov. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ) a aplikoval kritéria a) povahy , podezřelý výraz, věci, b) délky , podezřelý výraz, řízení, c) následky způsobené , podezřelý výraz, řízením v osobnostní sféře poškozeného žalobce. Tato kritéria, resp. tento způsob určení výše zadostiučinění sám o sobě již reflektuje zvýšený význam , podezřelý výraz, stíhání pro obviněného (poškozeného), pokud jsou aplikována pouze na případy, kdy újma v osobní sféře poškozeného vznikla v důsledku , podezřelý výraz, stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby. Soudu I. stupně tak nelze vytknout, jak to činí žalobce, že kritérium významu řízení pro poškozeného zvlášť nehodnotil.

25. Soud I. stupně provedl srovnání s případem Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , proti němuž podané odvolání bylo projednáno Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , navrženým žalobcem, který shledal jako adekvátní, důkladně a přezkoumatelně tak, že je z něj dostatečně patrno, které konkrétní okolnosti srovnávaných případů jsou podobné a ve kterých naopak shledal odlišnosti. Oba případy se shodovaly ve znaku povahy , podezřelý výraz, věci (stíhání pro , podezřelý výraz, proti životu a zdraví); soud I. stupně adekvátně promítl do svých úvah skutečnost, že dopady , podezřelý výraz, stíhání do osobnostní sféry poškozeného, k nimž došlo ve srovnávané věci, byly výraznější než v souzené věci. Adekvátní váhu přiznal i faktu, že srovnávané řízení probíhalo po kratší dobu než , podezřelý výraz, řízení žalobce a přiznal žalobci peněžité zadostiučinění cca o 30 % vyšší.

26. Odvolací námitka, že soud I. stupně dostatečně nepromítl do výše odškodnění skutečnost, že , podezřelý výraz, stíhání žalobce trvalo téměř dvojnásobnou dobu vedení stíhání ve srovnávaném případě, není důvodná. Především nelze přisvědčit argumentaci žalobce, že zadostiučinění by mělo být přiznáno v částce, kterou žalobce určil jako násobek počtu měsíců trvání jeho , podezřelý výraz, stíhání (40) a částky, která je podílem přiznaného zadostiučinění (, částka, ) a počtu měsíců , podezřelý výraz, stíhání (17) ve srovnávaném případě (požadovaná částka zadostiučinění , částka, = 52 x , částka, (když tato částka se rovná podílu 75 000:29 a odpovídá průměru odškodnění za jeden měsíc trvání srovnávaného řízení). Tento mechanický postup totiž nereflektuje skutečnost, že dopady , podezřelý výraz, stíhání ve srovnávaném případě byly v kritériu ohrožení , podezřelý výraz, sazbou, resp. dopadů do partnerského života poškozeného, významnější. Žalobcem vypočtená částka by – teoreticky – mohla případně sloužit nanejvýš jako vodítko pro určení zadostiučinění v případě, který by se lišil pouze ve znaku délky řízení, což však v daném případě nenastalo.

27. Současně nelze při posouzení částky, která bude spravedlivým zadostiučiněním za újmu, která žalobci , podezřelý výraz, stíháním vznikla, odhlédnout od skutečnosti, že žalobce uplatnil nejen projednávaný nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou , podezřelý výraz, stíháním, nýbrž (v jiném řízení) i samostatný nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku , podezřelý výraz, stíhání.

28. Judikatura Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) posuzuje následky způsobené , podezřelý výraz, řízením v osobnostní sféře poškozené osoby , podezřelý výraz, stíháním komplexně. V soudní praxi je sice ustálen názor, že volba, zda bude žalobce požadovat poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou určitým aspektem nezákonného , podezřelý výraz, stíhání (v tomto případě nepřiměřenou délkou , podezřelý výraz, stíhání ) jako samostatný nárok nebo zda jej uplatní v rámci jiného nároku na náhradu nemajetkové újmy jako hledisko intenzity újmy utrpěné, leží výhradně na žalobci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , resp. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , body 27 až 29), výjimkou z uvedeného pravidla je však situace, když žalobce uplatní samostatný (dílčí) nárok vedle komplexně posuzovaného nároku na odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou , podezřelý výraz, stíháním, které nevedlo k odsouzení. Tehdy nebude důvod posuzovat dílčí nárok samostatně v případě, kdy k němu se vážící újma bude typicky podřaditelná pod újmu způsobenou samotným , podezřelý výraz, stíháním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

29. Pokud v daném případě žalobce uplatnil ve více řízeních vedle sebe nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené mu nepřiměřenou délkou , podezřelý výraz, stíhání a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené mu samostatným , podezřelý výraz, stíháním, je zde důvod posoudit oba nároky společně jako nárok na náhradu újmy způsobené samotným , podezřelý výraz, stíháním. Vzhledem k tomu, že tyto nároky nejsou projednávány společně, je v tomto řízení namístě promítnout tuto skutečnost formou snížení váhy kritéria délky , podezřelý výraz, stíhání.

30. Vzhledem k tomu, že odvolací námitky žalobce nebyly způsobilé zvrátit správné právní závěry soudu I. stupně ohledně určení zadostiučinění, které se ve srovnání s jinými případy jeví jako spravedlivé, odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

31. K odvolání žalované: Důvodnost odvolací námitky žalované, že jí byla nesprávně uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , přestože ohledně jistiny této částky byla žaloba vzata zpět, aniž ji lze v této části považovat z procesního hlediska za důvodnou, vyplývá z výše popsaného průběhu řízení. Důvodné odvolací námitce odvolací soud vyhověl a podle § 220 ods.t 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v odvoláním žalované napadené části vyhovujícího výroku I.

32. Důvodné je rovněž odvolání, jímž žalovaná napadla nákladový výrok rozsudku soudu I. stupně. Z předloženého spisu vyplývá, že řízení o dvou nárocích, které žalobce uplatnil na základě téhož skutku, bylo vedeno pouze do dne , datum, , kdy žalobce vzal žalobu zčásti zpět, a do této doby provedl jeho právní zástupce 3 úkony právní služby. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu I. stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil na základě nového výpočtu náhrady. Procesně úspěšnému žalobci tedy náleží náhrada nákladů řízení, která je součtem zaplaceného soudního poplatku , částka, a nákladů na právní zastoupení, tj. odměny stanovené podle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „AT ”), z tarifní hodnoty , částka, (49 380 + 50 000) v sazbě , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby ze dne , datum, ) a z tarifní hodnoty , částka, , v sazbě , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby (podání ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a dne , datum, ), dále šesti paušálních náhrad hotových výdajů advokáta ve výši , částka, za jeden úkon podle § 13 odst. 4 AT a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem náhrada činí , částka, . Vzhledem k tomu, že výše popsaná změna výroku I., která představuje snížení platební povinnosti žalované cca o , částka, , se nikterak nepromítne do určení výše tarifní hodnoty jednotlivých úkonů právní služby ani do poměru úspěchu účastníků v řízení před soudem I. stupně, nerozhodoval odvolací soud opětovně o nákladech řízení před soudem I. stupně podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř.

33. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalobce sice neměl v této fázi řízení úspěch, avšak vzhledem k tomu, že (již v řízení před soudem I. stupně) prokázal základ nároku a výše přiznaného zadostiučinění (resp. závěr dovozený odvolacím soudem, že zadostiučinění přiznané soudem I. stupně je dostatečné) závisela pouze na úvaze soudu, odvolacímu soudu v souladu se závěry nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2216/23 (podle něhož „Uzná-li soud ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci základ žalobcova nároku (existenci nemajetkové újmy), avšak přiměřené zadostiučinění nepřizná v plné žalované výši, má podle judikatury Ústavního soudu při rozhodování o náhradě nákladů řízení přesto postupovat podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, jenž umožňuje přiznat i částečně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, neboť rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu. To platí přiměřeně i pro rozhodování o nákladech odvolacího řízení, odvolal-li se žalobce proti výši náhrady mu přiznané. Nepostupuje-li takto soud, aniž zároveň dostatečně vysvětlí (s ohledem na konkrétní okolnosti věci) z jakého důvodu, poruší tím právo stěžovatele na soudní ochranu, zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny“), nezbylo, než přiznat žalobci podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 3 o. s. ř., plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Úspěch žalované v nepatrné části (úrok z prodlení kapitalizovaný částkou , částka, , resp. rozdílová částka náhrady nákladů řízení) nemá z hlediska určení poměru úspěchů účastníků v odvolacím řízení význam. Výše náhrady přiznané žalobci je součtem odměny advokáta za dva úkony právní služby (sepis odvolání, účast při ú. j. , datum, ) v sazbě , částka, za jeden úkon (§ 9 odst. 4, § 7 bod 5 AT), tj. , částka, , náhrady hotových výdajů advokáta paušální částkou , částka, za jeden úkon (§ 13 odst. 4 AT), tj. , částka, (a náhrady za DPH v sazbě 21 % ve výši , částka, ), celkem , částka, ; platební místo a lhůta k plnění vyplývá z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.