Městský soud v Praze · Rozsudek

18 CO 329/2022

č. j. 18 CO 329/2022-86

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-14 · POTVRZENI,ZMENA · ECLI:CZ:MSPH:2022:18.Co.329.2022.1

  1. OS Praha 2 45 C 5/2021-61
  2. MS Praha 18 CO 329/2022-86
Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze změnil rozsudek soudu prvního stupně, který přiznal úrok z prodlení od nesprávného data, a rozhodl, že úrok má být přiznán od dne, kdy uplynula šestiměsíční lhůta k vyřízení nároku. Soud uvedl, že lhůta podle § 15 zákona o odpovědnosti za škodu je hmotněprávní, a proto se počátek prodlení počítá od doručení žádosti, nikoli od jejího odeslání poštou. Závěr byl opřen o právní úvahu, že nárok na náhradu škody se uplatňuje až po marném uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku u příslušného orgánu. Soud potvrdil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o jejich přiznání žalované.

Plný text

Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. Hany Kadlecové, LL. M. a Mgr. RNDr. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně příslušenství (výrok II.) mění tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ode dne datum do datum, ve zbývající části se v tomto výroku a výroku o nákladech řízení (výrok IV.) anonymizováno.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím jako peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, a to na základě tvrzení a argumentace podrobně rozvedených v bodě 1. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně.

2. Žalovaná uplatněný nárok žalobce neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 2. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně.

3. Soud I. stupně napadeným rozsudkem řízení částečně zastavil co do částky ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně ode dne datum do zaplacení (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka ode dne datum do dne datum (výrok II.), současně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení a z částky částka ode dne datum do dne datum (výrok III.) a rozhodl o tom, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka (výrok IV.).

4. Takto soud I. stupně rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

5. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II. a IV. včasným a přípustným odvoláním, které odůvodnila odkazem na § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., neboť měla za to, že soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, a na § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., neboť prvostupňové rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V podrobnostech uvedla, že byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení z částky částka ode dne datum do dne datum, ač bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že žádost s uplatněním nároku byla žalované doručena dne datum. Uplatnění žádosti je dle názoru žalované úkonem v řízení ve lhůtách, s jejichž uplynutím se nepojí zánik práva, jedná se tak o lhůty procesní povahy, nikoliv o lhůty hmotněprávní, a proto se do lhůt nezapočítává doba poštovní přepravy. Zohlednil-li soud I. stupně podání žádosti k poštovní přepravě dne datum a měl-li toto datum za rozhodující ohledně doručení, od něhož se odvíjí 6měsíční lhůta k vyřízení žádosti dle § 15 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), a tedy stanovení počátku prodlení, dopustil se nesprávného právního posouzení. Úrok z prodlení měl být správně přiznán od datum do datum. Vzhledem k uvedenému žalovaná navrhovala rozsudek soudu I. stupně v napadené části změnit a přiznat žalobci úrok z prodlení ve správné výši.

6. Žalobce ve vyjádření k odvolání zdůraznil, že z obsahu odvolání žalované je patrné, že směřuje pouze do výroku II., a pokud jde o výrok IV., tento zůstal neodůvodněn, proto by mělo být odvolání v této části odmítnuto. Ve zbytku se pak žalobce ztotožnil se závěry učiněnými soudem I. stupně.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to ve smyslu § 212 a § 212a 1 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

8. Ke skutkové stránce věci je třeba konstatovat, že soud I. stupně řádným procesním způsobem, správně a úplně zjistil skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí o podané žalobě. Odvolací soud proto na správná a úplná skutková zjištění soudu I. stupně odkazuje a sám z nich dále vychází.

9. K právní stránce věci pak odvolací soud konstatuje, že byť soud I. stupně aplikoval přiléhavá zákonná ustanovení, vyvodil z nich nesprávný právní závěr, pokud jde o přiznaný zákonný úrok z prodlení.

10. Podle § 14 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

11. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Ve shodě s citovaným § 15 OdpŠk odvolací soud konstatuje, že se žalobce mohl domáhat náhrady škody u soudu, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok žalovanou plně uspokojen. Soudní judikatura zastává konstantní závěr, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu, v konkrétním případě u žalované. Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty nastupuje povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, či sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí). Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované. V přezkoumávaném případě byla žádost doručena žalované dne datum Lhůta 6 měsíců tak žalované uplynula dne datum (což byla neděle, proto došlo k posunutí lhůty na následující pracovní den, tj. datum). Žalovaná se tedy dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne datum (nikoliv již dne datum, jak se mylně domnívala žalovaná, viz předešlá věta) a od tohoto dne (včetně) ji stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky.

13. Odvolací soud dále k charakteru této lhůty uvádí, že se jedná o lhůtu hmotněprávní, tj. o lhůtu k uplatnění práva. Lhůta procesní je naproti tomu lhůtou k učinění určitého úkonu v řízení. Rozdíl mezi oběma lhůtami je pak v tom, dokdy je možné daný úkon vykonat. V případě lhůty hmotněprávní je nutné, aby byl daný úkon fyzicky doručen nejpozději poslední den lhůty. U lhůty procesní pak postačuje, pokud dojde k předání k poštovní přepravě. Zákon číslo však nestanoví žádnou lhůtu, v níž je třeba nárok u ústředního orgánu uplatnit, proto je limitujícím faktorem pouze běh promlčecí doby u nároku na náhradu majetkové újmy dle § 32 odst. 1, 2 OdpŠk. Uvedené je v souladu se závěry uvedenými například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. Závěr, že se jedná o lhůtu hmotněprávní, podporuje i § 26 OdpŠk, který v případě právních vztahů tímto zákonem neupravených odkazuje na použití občanského zákoníku.

14. Odvolací soud z uvedených důvodů napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně příslušenství (výrok II.) změnil postupem dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí, ve zbytku rozsudek soudu I. stupně dle ustanovení pr. předpisu potvrdil, včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

15. Ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení plně úspěšná žalovaná. Té vznikly v odvolacím řízení náklady, které jsou představovány paušální náhradou výdajů nezastoupeného účastníka podle ustanovení pr. předpisu ve výši částka podle ustanovení pr. předpisu, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ustanovení pr. předpisu a podle ustanovení pr. předpisu, za 2 úkony (odvolání, účast na jednání dne datum), celkem částka. Proti tomuto rozsudku nelze podat dovolání (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.