18 CO 45/2022
č. j. 18 CO 45/2022-1079
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozhodnutí 4. 5. 2022
Citované zákony (21)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 151 § 160 § 212 § 219 § 220 § 224 § 239
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 553 § 555 § 556 § 559 § 603 § 605 § 713 § 1765 § 1785 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré v právní věci žalobců: a) anonymizována dvě slova , narozen dne datum , bytem adresa b) jméno příjmení , narozena dne datum , bytem adresa oba zastoupeni JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (výrok II.) a výroku o nákladech řízení (výrok IV.) mění jen tak, že žalobci a) a b) jsou oprávněni společně a nerozdílně, jinak se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Napadeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně takto: I. Řízení se částečně, co do společného a nerozdílného požadavku žalobce a) a b) na zaplacení částky [částka], zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) a b) společně a nerozdílně [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% p.a. od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Zamítá se žaloba žalobce a) a b) v části žalobního požadavku na společnou a nerozdílnou úhradu částky [částka]. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) a b) společně a nerozdílně náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobců, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že takto soud rozhodl o žalobě na zaplacení celkové částky [částka] s příslušenstvím odůvodněné tím, že žalobci dne [datum] uzavřeli celkem [anonymizováno] rezervačních smluv na koupi bytových jednotek [číslo] v budově [adresa] na adrese [adresa] (dále jen bytové jednotky). Na základě rezervačních smluv uhradili žalobci žalované částku 8x [částka]. Dále dne [datum] uzavřeli [anonymizováno] smluv o uzavření budoucích kupních smluv na bytové jednotky a na základě každé z těchto smluv pak uhradili žalobci žalované částku ve výši 20 % budoucí ceny jednotek. Žalobci tak uhradili souhrnně částku [částka], ve vztahu ke každé z jednotek poté žalobci uhradili klientské změny ve výši [částka] a dále částku [částka] plus DPH ve vztahu k jednotce [číslo] uhradili ještě klientskou změnu ve výši [částka] Celkem tak žalobci žalované na základě všech uzavřených smluv uhradili částku [částka]. Žalobci dále uvedli, že dne [datum] odstoupili od smluv o uzavření budoucích kupních smluv s tím, že důvodem bylo prodlení s dokončením přestavby jednotek delší než 6 měsíců dle čl. VI odst. 6 smlouvy o uzavření budoucích kupních smluv, přičemž k uplynutí šestiměsíční lhůty prodlení s výstavbou jednotek dle žalobců došlo [datum]. Při stavebnětechnické kontrole dokončení výstavby předmětných jednotek dne [datum] žalobci zjistili, že tyto dokončeny nejsou. Žalobci proto od smluv o smlouvě budoucí kupní odstoupili podáním z [datum] a žádali navrácení částky [částka]. Žalobci se dále žalobou domáhali smluvní pokuty dle čl. IV odst. 6 smlouvy, a to ve výši 0,02 ‰ za každý den prodlení za 3 měsíce s realizací výstavby předmětných jednotek, celkem [částka] Smluvní pokutu posléze omezili o částku [částka] a v tomto rozsahu vzali žalobu zpět, přičemž řízení o částce [částka] bylo zastaveno dle § 96 o. s. ř. (výrok I. rozsudku). (Poznámka odvolacího soudu: část žaloby týkající se smluvní pokuty nebyla předmětem odvolacího řízení). Žalovaného plnění v částce [částka] s příslušenstvím se žalobci domáhali jako oprávnění společně a nerozdílně.
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím podstatným odůvodněním, že nedošlo k platnému odstoupení žalobců od smluv o smlouvě budoucí kupní. Dle žalované se žalobci snaží ze svých smluvních povinností vyvázat, patrně s ohledem na změnu na trhu s byty a možnostmi jejich pronajímání formou krátkodobých pronájmů. Žalobci odstupovali od smluv přitom již dříve, podáním doručeným [datum]. Žalovaná uvedla, že jednotky měli být rekonstruovány do [datum], tento termín bylo nutno prodloužit s ohledem na nouzový stav, který trval od [datum] do [datum], tedy 66 dnů, dále došlo k prodlení žalobců s oznámením klientských změn, když tyto měly být uplatněny do [datum], avšak žalobci tak učinili až [datum], tedy byli 31 dnů v prodlení. Termín rekonstrukce předmětných jednotek tak musel být prodloužen minimálně o 97 dnů, tedy nový termín dokončení byl stanoven nejdříve na [datum]. Nárok na smluvní pokutu mohli žalobci uplatnit nejdříve po 3 měsících, tedy [datum] a odstoupit bylo možné nejdříve [datum]. Rekonstrukce bytových jednotek byla dokončena v květnu roku 2020, toto bylo žalobcům oznámeno [datum] a následně byli vyzváni k realizaci předpřejímky dne [datum], [datum] a [datum]. Reakcí žalobců však bylo obstrukční jednání. Nicméně dne [datum] bylo předběžně převzato všech [anonymizováno] bytů, o čemž jsou sepsány zjišťovací protokoly, v rámci nichž je konstatováno, že jednotky byly zrekonstruovány a mají pouze vady a nedodělky nebránící běžnému užívání. Proti nároku vznesla žalovaná jako obranu svůj nárok na smluvní pokutu ve výši 25 % z budoucí kupní ceny, tento nárok ve vztahu k předmětným bytovým jednotkám žalovaná vypočítala a celkově specifikovala na částku přesahující částku žalovanou. Žalovaná poté žalobcům oznámila, že tuto smluvní pokutu započítává proti pohledávce žalobců na vrácení kupní ceny. Žalovaná dále uplatnila vůči žalobcům nárok na náhradu škody, která žalované vznikla neuzavřením předmětných kupních smluv, jež představuje částku ve výši 2 % z kupní ceny každé z jednotek a jedná se o částku, kterou žalovaná zaplatila zprostředkovateli prodeje, tj. společnosti [právnická osoba], na základě rámcové smlouvy o obchodní spolupráci z [datum]. I tuto částku jako nárok na náhradu škody žalovaná specifikovala. Žalovaná též neuznala nárok na vrácení poplatku za provedení klientských změn, a to s tím, že tyto klientské změny si vyžádali právě žalobci.
4. Soud I. stupně vycházel z nesporných tvrzení o uzavřených rezervačních smlouvách na předmětné bytové jednotky, dále ze smluv o uzavření budoucích kupních smluv na předmětné bytové jednotky, z nesporných tvrzení, že žalobci uhradili žalované na základě rezervačních smluv celkem částku [částka], a to [anonymizováno] platbami po [částka], a dále bylo učiněno nesporným, že žalobci uhradili žalované 20 % ze zálohy na kupní cenu jednotlivých jednotek dle uzavřených smluv o uzavření smlouvy budoucí kupní, celkem ve výši [částka].
5. Po provedeném dokazování ke sporným tvrzením účastníků soud I. stupně uzavřel, že žaloba je převážně důvodná. Za zásadní pro svůj závěr považoval ustanovení čl. VII odst. 9 smluv o budoucí kupní smlouvě, tj. ustanovení o době určité, na kterou byly smlouvy uzavřeny, a dále ustanovení čl. VI odst. 6 smluv o smlouvách budoucích kupních ve spojení s čl. V odst. 1, 2 těchto smluv, která zakotvují nárok žalobců na úhradu smluvní pokuty. S ohledem na nadbytečnost se soud nezabýval hodnocením zbývajících provedených důkazů, které směřovaly k prokázání skutečností pro rozhodnutí nerelevantních. Jako irelevantní označil soud výslovně důkazy vztahující se k žalovanou uplatněnému nároku na náhradu škody a na smluvní pokutu. Tyto nároky jsou nedůvodné, neboť smlouva dle závěru soudu I. stupně zanikla uplynutím doby dne [datum], přičemž žalovaná vyzvala žalobce k uzavření kupních smluv až poté, tedy [datum], v době, kdy žalobci jako kupující již nebyli povinni kupní smlouvy uzavřít. Žalované tak nemohlo právo na náhradu škody či smluvní pokutu vzniknout. Soud též zdůvodnil, že jako nadbytečné neprovedl důkazy výslechy svědků, kteří se měli vyjadřovat ke kvalitě provedené rekonstrukce či přestavby předmětných bytových jednotek, zamítl též jako nadbytečný návrh na vypracování znaleckého posudku ustanoveného soudem za týmž účelem.
6. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle § 603 a § 1785 a následujících občanského zákoníku.
7. Soud I. stupně uzavřel, že strany uzavřely platně [anonymizováno] smluv o budoucí smlouvě kupní dne [datum]; v návaznosti na ujednání čl. VII odst. 9 těchto smluv, dle něhož„ nedojde-li do 24 měsíců od uzavření smlouvy k uzavření samotných kupních smluv, pak vzájemné závazky obou smluvních stran ze smlouvy budoucí zanikají a budoucí prodávající je povinen vrátit veškeré již uhrazené částky budoucím kupujícím do 15 dnů od uplynutí takovéto lhůty“ zanikly vzájemné závazky účastníků uplynutím dne [datum]. Vzhledem k zániku těchto závazků dle čl. VII odst. 9 smluv o budoucích kupních smlouvách je žalovaná povinna vrátit veškeré inkasované finanční prostředky, které byly uhrazeny v souladu se smlouvou, resp. všemi [anonymizováno] smlouvami. Žalobci uhradili v této souvislosti žalované celkově částku [částka] a tyto prostředky je žalovaná povinna žalobcům vrátit. Splatnost vrácených finančních prostředků byla stanovena do 15 dnů po uplynutí uvedené lhůty, konkrétně do [datum]. Dne [datum] byla tak žalovaná povinna vrátit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku [částka]. Jelikož žalobci požadovali úroky až od [datum], soud tomuto požadavku vyhověl. K námitce žalované soud I. stupně uvedl, že nelze ani dovodit, že by došlo ke konkludentnímu prodloužení sjednané doby platnosti smlouvy. K prodloužení platnosti každé z [anonymizováno] smluv nedošlo žádným dodatkem, neboť smlouva nic takového nezakotvuje. Ani z jednání účastníků smlouvy nevyplývá, že by tito se cítili smlouvou být nadále vázáni i po uplynutí doby jejího trvání. Soud I. stupně uvedl, že je mu sice známo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud uzavřel, že smlouvy mohou být měněny i konkludentně, nicméně takováto změna musí být učiněna v době mezi vznikem závazku a jeho zánikem. Žalovaná přitom netvrdila, že by do doby uplynutí doby platnosti smlouvy, tj. do [datum] došlo k jednání žalobců, z něhož by bylo možno dovozovat, že chtějí být vázáni smlouvami i po uplynutí takto doby stanovené. Ani ze skutečnosti, že se účastníci smlouvy snažili řešit sporné vztahy, nelze dovozovat, že by došlo k prodloužení platnosti této smlouvy, neboť k výslovné dohodě stran po uplynutí doby platnosti smlouvy, popřípadě před jejím uplynutím, nedošlo k žádnému prodloužení platnosti smlouvy. Soud nedovodil, že je namístě aplikovat ustanovení § 1765 odst. 1 o. z., které pouze v obecné rovině zakotvuje možnost domáhat se, a to i soudně, změny smluvních ujednání, a to při zvlášť hrubém nepoměru práv a povinnostech stran smlouvy. Takový návrh nebyl ani předmětem řízení. Soud proto uzavřel, že s ohledem na § 603 o. z. práva a povinnosti ze smluv o smlouvách budoucích kupních zanikly uplynutím doby, na kterou byly omezeny.
8. Soud dále v rozhodnutí zdůvodnil, proč zamítl návrh žalobců na zaplacení smluvní pokuty v částce [částka] (pozn. odvolacího soudu: žalobci se proti tomuto zamítavému výroku neodvolali).
9. Výše úroků z prodlení za přiznané částky byla odůvodněna odkazem na § 1970 a § 605 odst. 2 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř., a to s tím, že žalobci byli úspěšní co do částky [částka] a neúspěšní co do částky [částka], tedy převážně úspěšní v rozsahu 96,73 %. Při stanovení odměny za zastupování právním zástupcem žalobců nepostupoval soud dle § 12 odst. 4 AT, tj. nepřiznal mimosmluvní odměnu sníženou o 20 % za každou zastupovanou osobu, byť v řízení vystupovali dva žalobci. Předmětem řízení byly totiž společné nároky žalobců a všechny vykonané úkony právní služby se týkaly těchto společných nároků, mnohost osob na straně žalujících tak nikterak nekomplikovala poskytnutí právní služby, obtížnost či pracnost právního zastupování a právní služba byla poskytnuta v úplně stejném rozsahu, jako kdyby dané nároky uplatňoval pouze jeden žalobce. Jelikož aplikace § 12 odst. 4 AT nesmí být formální a nesmí zakládat zjevnou nespravedlnost (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]), přiznal soud žalobcům pouze jednu plnou odměnu za každý úkon právní služby. Jednotlivé úkony právní pomoci poskytnuté žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, soud I. stupně v rozhodnutí řádně specifikoval s tím, že uvedl též, proč některé úkony právní pomoci nepovažoval za účelné.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.