18 CO 65/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa, příjmení republika zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně ve spojení s opravným usnesením se ve výroku o věci samé potvrzuje a v nákladovém výroku mění jen tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, jinak se rovněž potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a uložil procesně neúspěšné žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka.

2. Takto rozhodl o nároku žalobkyně, která se na žalované domáhá zaplacení pojistného plnění s odůvodněním, že pracovala pro společnost právnická osoba, která působila v České republice jako dceřiná společnost rakouské právnická osoba anonymizována dvě slova příjmení příjmení, s tvrzením, že dne datum během pracovní cesty utrpěla při dopravní nehodě vážná poranění hlavy, která vyústila v její pracovní neschopnost a plný invalidní důchod. Její zaměstnavatel byl pro případ odpovědnosti za škodu na zdraví chráněn kolektivní pojistnou smlouvou uzavřenou s žalovanou, v rámci které byla žalobkyně jako zaměstnanec oprávněnou k plnění v případě pojistné události. Má tedy nárok na zaplacení částky, určené po částečném rozšíření a zpětvzetí žaloby výší částka za odškodnění za nejvyšší stupeň invalidity, a částka za příspěvek na rehabilitaci, a to s odkazem na pojistnou smlouvu číslo (dále jen„ pojistná smlouva“) ve spojení s pojistnými podmínkami anonymizováno (dále je„ PP“), kterou bylo mezi právnická osoba anonymizována dvě slova příjmení příjmení (dále jen„ pojistník“) a žalovanou (dále také„ pojistitel“) pojištěno v čl. 7 PP riziko trvalé invalidity a čl. 7 odst. 11 PP nárok na výplatu nákladů rehabilitace.

3. Žalovaná ke své obraně uvedla, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, s odkazem na § 75 rakouského zákona o pojistných smlouvách (dále jen „zákon o pojistných smlouvách“) ve spojení s čl. 27 PP, neboť pojistná smlouva sjednaná podle rakouského práva byla uzavřena mezi pojistitelem a pojistníkem a žalobkyně mohla být z pojistné smlouvy pouze oprávněnou osobou. Aktivně legitimován je pouze pojistník, když aplikace § 75 a následujících zákona o pojistných smlouvách byla vyloučena výše uvedeným článkem PP. Žalobkyni nebyl nikdy udělen souhlas pojistníka s podáním žaloby. Nárok žalobkyně považuje za promlčený a ve svém základu neoprávněný, neboť základní podmínkou pro vznik nároku na výplatu pojistného plnění z důvodu invalidity je podle ustálené judikatury Nejvyššího soud dvora příjmení republiky, aby invalidita pojištěné osoby nastala v důsledku úrazu do jednoho roku od tohoto úrazu, tzn., že objektivně musí vzniknout v časovém úseku do jednoho roku po úraze, i kdyby tento ještě nebyl znám. Žalovaná popírá, že by u žalobkyně došlo během jednoho roku od nehody, tedy do datum k trvalé invaliditě, jež by byla v příčinné souvislosti s uvedenou dopravní nehodou. Popírá také splnění podmínek pro invaliditu tak, jak jsou upraveny čl. 7 PP. Další námitky směřují k rozporování výpočtu žalované částky žalobkyní, která byla však žalobkyní v rámci částečného zpětvzetí žaloby korigována. Upozorňuje, že podle § 1497 ABGB (rakouský občanský zákoník) dochází v důsledku podání žaloby k přerušení promlčecí doby pouze v rozsahu uplatněného nároku co do výše, nikoliv však co do anonymizováno, tedy část nároku uplatněná žalobkyní v rámci rozšíření žaloby je již promlčena. Žalobkyně také porušila svoji zákonnou povinnost, stanovenou čl. 24 PP ve spojení s § 6 odst. 3 zákona pojistných smlouvách, neprodleně nehodu, nejpozději během jednoho týdne, žalované písemně oznámit. Žalobkyně tak učinila až prostřednictvím pojišťovacího makléře a svého právního zástupce více než 3 roky po nehodě.

4. Soud prvního stupně nejprve rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací zamítl žalobu na zaplacení původně žalované částky částka s úrokem z prodlení a uložil neúspěšné žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve kterém se Městský soud v Praze ztotožnil s názorem obvodního soudu ohledně mezinárodní příslušnosti s odkazem na čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení anonymizováno I (bis) a dovodil použití rakouského práva s ohledem na dohodu stran pojistné smlouvy učiněnou v souladu s čl. 3 nařízení anonymizováno I. Po přezkoumání rozsudku soudu I. stupně učinil závěr, že podstatou dosavadního řízení byla otázka aktivní legitimace žalobkyně, která podléhá úpravě rakouského právního řádu, konkrétně § 75 zákona o pojistných smlouvách a judikatury k němu náležející. Měl za prokázáno, že žalobkyní tvrzená pojistná smlouva číslo byla účinná od datum na dobu jednoho roku a byla stornována až k datum. V době dopravní nehody žalobkyně byla platná a účinná. Za vyvrácenou měl také námitku účasti žalobkyně na daném pojištění s odkazem na dopis právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení ze dne datum, uplatňující u bývalého zaměstnavatele žalobkyně pojistný nárok, na který žalovaná fakticky reagovala a podrobila žalobkyni znaleckému zkoumání vlastním znalcem. Za aplikace § 75 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě dovodil, že v řízení bylo již prokázáno, že žalobkyně nedisponuje souhlasem pojistníka k vymáhání pojistného plnění soudní cestou, ani nemá originál dokladu o uzavření pojistné smlouvy. Svůj nárok, s odkazem na judikaturu evropských soudů a komentářovou literaturu, odvozuje z tvrzení, že i bez souhlasu pojistníka může svůj nárok soudně vymáhat, pokud pojistník bez zjevného důvodu nedá souhlas s podáním žaloby, když na výzvu ze dne datum nereagoval s tím, že v pojistných podmínkách se strany dohodly na výluce ve smyslu dispozitivního ustanovení § 75 zákona o pojistné smlouvě tak, že výkon práva z pojistné smlouvy náleží výlučně pojistníkovi. Pro řízení zjevně právně bezvýznamnou označil žádost žalobkyně o vydání souhlasu s podáním žaloby ze dne datum. Uložil soudu I. stupně zohlednit, zda ze skutečně prokázaných skutkových tvrzení žalobkyně lze dovodit, že žalobkyní popsané jednání pojistníka zakládá žalobkyni ve smyslu citované judikatury samostatný žalobní nárok, a to s ohledem na všechny okolnosti případu, neboť do doby vydání prvního rozhodnutí k nim soud I. stupně neučinil žádná zjištění, tj. vyřešit otázku, zda pojistník nárok žalobkyně zcela zřejmě nechtěl sledovat a uplatňovat. Shrnul obranu žalované strany ohledně doručení dopisu ze dne datum a upozornil na tvrzení žalované, dle kterého ze závěrů rakouské právní nauky vyplývá, že by žalobkyně musela pojistníka ještě zažalovat. Pro vyřešení otázky aktivní legitimace žalobkyně měl za podstatné vypořádat se s obranou žalované ohledně doručení dopisu ze dne datum. V návaznosti na právní závěry ohledně aktivní legitimace žalobkyně pak uložil nalézacímu soudu zabývat se případně i vznesenou námitkou promlčení se zohledněním prokázaných skutkových tvrzení k omezení její svéprávnosti.

5. Soud prvního stupně po doplněném dokazování napadeným rozhodnutím uzavřel, že žalobkyně není k podání žaloby aktivně legitimována s odkazem na § 75 zákona o pojistných smlouvách, podle kterého může soudně uplatnit nárok proti pojistiteli pouze v případech, ve kterých disponuje potvrzením o pojištění, souhlasem pojistitele k soudnímu uplatnění nároku nebo je -li zřejmé, že pojistník nebude nárok dále vymáhat s tím, že ve smlouvě si strany omezily výkon práva z pojistné pouze smlouvy pouze na osobu pojistníka a vyloučily ze soudního uplatnění nároku z pojistné smlouvy jakoukoliv třetí osobu. Konstatoval, že shora citované ustanovení je platné i vzhledem k tomu, že podle § 68a zákona o pojistných smlouvách jde o ustanovení dispozitivní, od kterého se mohly smluvní strany odchýlit. Žalobkyně neprokázala, že by pojistníka vyzvala, aby její nárok uplatnil u žalované. Z dopisu ze dne datum sice vyplývá, že je možno podat žalobu, ale konkrétní výzva k podání žaloby absentuje. Rovněž žalobkyně neprokázala doručení tohoto dopisu pojistníkovi, když byly k důkazu předloženy pouze podací lístky a její maily, avšak podle rakouské judikatury k prokázání doručení písemnosti nestačí pouhý doklad o doručení. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat, že by žalovaná odmítla sledovat uplatnění nároku žalobkyně. K námitce promlčení, kterou zkoumal i přesto, že dovodil nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, se ve smyslu § číslo anonymizováno nejprve rozsáhle zabýval svéprávností žalobkyně v rozhodném období. K tomu uvedl, že žalobkyni byla diagnostikována organická anonymizována dvě slova, která vznikla jako přímý důsledek úrazu po nehodě ze dne datum. Tato vygradovala až v mírnou demenci a žalobkyně byla ode dne datum uznána plně invalidní (invalidita III. stupně). Dne datum uzavřela žalobkyně s jméno příjmení smlouvu o nápomoci a dne datum byla omezena na svéprávnosti. Před tím však, jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně aktivně právně jednala nejen za sebe, ale i za svou dceru, když od počátku aktivně řešila svůj nárok vycházející z nehody ze dne datum prostřednictvím své právní zástupkyně JUDr. jméno příjmení, v roce rok – rok aktivně komunikovala se společností pojišťovna ohledně svých nároků a renty a v roce rok byla aktivní v rámci soudního řízení vedeném s touto pojišťovnou na základě žaloby ze dne datum. Dne datum uzavřela za svoji dceru, na základě souhlasu soudu k právnímu jednání za nezletilou, kupní smlouvu na nemovitost. anonymizována dvě slova žalobkyně posoudil i s ohledem na anonymizována dvě slova a proti sobě stojící znalecké posudky a vzal za prokázané, s ohledem na uvedené aktivní právní jednání žalobkyně, že žalobkyně trpí poruchou ovlivňující mimo jiné kognitivní kapacitu, když tento anonymizováno žalobkyně se postupně zhoršoval až do té míry, že žalobkyně dne datum musela být omezena ve svéprávnosti. Uzavřel, že přes existenci znaleckého anonymizováno, podle kterého žalobkyně od vzniku úrazu nebyla schopna plnohodnotného právního jednání pro poškození kognitivních a exekutivních funkcí (znalecký posudek ulice vojenské nemocnice v obec), kdy poškození dosáhlo stupně mírné demence, tak z jejího aktivního právního jednání v předchozích letech a výsledků psychologických vyšetření vyplývá, že právního jednání žalobkyně v určité době před vydáním tohoto znaleckého anonymizováno byla schopná, což odpovídá závěru anonymizováno MUDr. jméno příjmení, v kterém byla vyslovena pouze domněnka, že anonymizováno žalobkyně může vyústit až v demenci, která však v té době nebyla diagnostikována. Na základě takto zhodnoceného anonymizována dvě slova žalobkyně dovodil, že žalobkyně uplatnila pojistnou událost žádostí ze dne datum. Ta byla žalovanou zamítnuta dne datum a toto datum považoval za rozhodné pro běh promlčecí lhůty podle § 12 odst. 3 zákona pojistných smlouvách. Vzhledem k vznesené námitce promlčení ze strany žalované měl za to, že promlčecí lhůta k uplatnění žalovaného nároku u soudu uplynula dne datum. Žalobkyně podala žalobu až datum, aniž by mohla být tato doba stavena z důvodu anonymizována dvě slova žalobkyně, neboť z provedeného dokazování ohledně této skutečnosti vyplynulo, že žalobkyně měla v uvedeném období dostatek duševních sil a byla způsobilá sama spravovat své záležitosti. Jednoletá promlčecí lhůta k uplatnění žalovaného nároku uplynula marně, uplatněný nárok žalobkyně je tedy promlčen a soud žalobu zamítl. Dále rozhodl po citaci ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) o náhradě nákladů řízení vycházejé z tarifní hodnoty sporu částka a poté částka.

6. Proti k tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně, které opřela o odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b) c) a g) o. s. ř. Nejprve upozornila na chybu ohledně výroku týkající se zamítnuté částky (tato vada řízení byla nalézacím soudem odstraněna opravným usnesením shora uvedeným). Dále nesouhlasila se závěrem nalézacího soudu ohledně nedostatku aktivní legitimace, neboť dopisem ze dne datum vyzvala pojistníka k sledování jejích práv, popřípadě k vydání souhlasu s žalobou. Výzvu doručila e-mailem, faxem i doporučenou poštou na adresu pojistníka i jeho dceřiné společnosti. Ti žalobkyni nikdy neodpověděli, a projevili tak absolutní nezájem. Zpochybňovala závěry soudu prvního stupně o tom, že v tomto dopisu absentuje konkrétní výzva k podání žaloby, neboť tento dopis považuje primárně za výzvu k podání žaloby a má za to, že žalobkyně prokázala, že tento dopis pojistníkovi odeslala, protože je takřka vyloučeno, aby alespoň jeden ze způsobů jejího doručení nebyl úspěšný. V souladu s rakouskou judikaturou pak není možné klást na žalobkyni, jakožto slabší stranu, přehnané požadavky stran prokazování doručení výzvy s odkazem rozsudek sp. zn. spisová značka, který citovala a z něhož, dle jejího názoru, vyplývá, ochrana slabší smluvní strany v případě prokazování doručování. Nadto poukazovala na další rozhodnutí Nejvyššího soud dvora spisová značka, dle kterého nelze v obyčejných případech po zasilateli žádat, pokud odeslal zásilku doporučeně, aby prokazoval doručení zásilky, pokud je to zjevné a učinil vše možné (v tomto případě šlo o zaslání pozvánky na mimořádnou valnou hromadu společníkovi společnosti, který se nacházel ve anonymizováno a pozvánka mu byla doručena jak do vězení, tak na adresu uvedenou ve veřejném seznamu). Upozorňovala na dlouhodobější nečinnost pojistníka, neboť pojistník měl povědomí o nehodě žalobkyně, a jakožto zaměstnavatel žalobkyně, z pozice dceřiné společnosti pojistníka, měl povinnost hlásit centrále každou absenci zaměstnance ze anonymizována dvě slova, což potvrdil i svědek příjmení příjmení. Pojistník však nejednal a nenahlásil v roce 2006 úraz. Ani po odmítnutí nároku v roce rok nijak nejednal a nepodal žalobu. Až v roce rok byla žalobkyni poskytnuta pojistná smlouva, aniž by pojistník zmínil, že jen on může sledovat práva žalobkyně. Na výše uvedenou výzvu z roku 2014 vůbec nijak nereagoval. Pojistník tudíž dal konkludentně najevo, že nemá zájem sledovat práva žalobkyně a ta byla aktivně legitimována k podání žaloby, když i samotné jednání žalované s žalobkyní v předžalobní fázi je možné brát jako uznání její aktivní věcné legitimace. K námitce promlčení uvedla, že se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně byla v jistém období, patrně v letech rok a rok, po nehodě svéprávná, tudíž je její nárok promlčen. Žalobkyně byla po svém úrazu ve špatném psychickém anonymizováno, který není stálý a progreduje, dochází i k tzv. světlým chvilkám. Nelze však paušálně uzavřít, že pokud žalobkyně činila aktivně nějaké úkony, tak byla zdráva. Žalobkyně právně jednala a s ohledem na své vysokoškolské vzdělání si dlouhodobě nechtěla připustit jakýkoliv anonymizováno problém. Žalobkyně ví, že má nárok na pojistné plnění, avšak jaké přesně, v jaké výši a jak ho dosáhnout, rozhodně není v jejich silách. Její exekutivní schopnosti téměř vymizely, žalobkyně pouze zmateně hledala pomoc. Zpochybňovala také závěry soudu prvního stupně k posouzení znaleckého anonymizováno Dr. příjmení, který má podle jejího názoru pro nalézací soud vyšší váhu, než znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem ulice vojenské nemocnice v obec, jehož jasným závěrem je neschopnost žalobkyně plnohodnotného právního jednání po úrazu, a který přispěl k uzavření smíru s pojišťovnou anonymizováno. Soud I. stupně v tomto směru nesprávně zjistil skutkový anonymizováno a učinil nesprávné právní závěry. Nárok žalobkyně není promlčen, ačkoliv žaloba byla podána až 9 let po škodné události, neboť žalobkyně nebyla po tuto dobu plně svéprávná a nebyla schopná bránit svá práva, ve smyslu § číslo anonymizováno. Promlčecí doba začala běžet až právní moci rozhodnutí, kterým byl syn žalobkyně určený jejím opatrovníkem, tj. dne datum. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl nebo věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila s napadeným rozsudkem. Uvedla, že ve svém o odvolání nepředkládá žalobkyně žádný nový právní pohled, zaměřuje se pouze na odlišný výklad a interpretaci skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně. Má za to, že v odvolání také záměrně uvádí nepravdivá tvrzení, která byla vyvrácena důkazy provedenými před nalézacím soudem, a to zejména, že přípis ze dne datum byl doručen pojistníkovi a jeho dceřiné společnosti, což nebylo v průběhu soudního řízení prokázáno, přičemž doručení dopisu dceřiné společnosti by nemělo žádný právní význam, neboť tato nebyla smluvní stranou pojistné smlouvy. Z korespondence mezi pojistníkem, žalobkyní či jejími příbuznými v roce rok - rok je zřejmé, že pojistník vždy velmi rychle a profesionálně reagoval na dotazy a žádosti žalobkyně nebo jejích příbuzných. Zdůraznila, že sporovaný dopis byl dopisem právního zástupce žalobkyně, nikoliv žalobkyně samotné. Tomu byl význam tohoto dopisu znám a je s podivem, že se nezajímal telefonicky či e-mailem, zda pojistník dopis skutečně obdržel, když dle ustálené judikatury Nejvyššího soud dvora příjmení republiky nese strana žalující břemeno tvrzení i důkazní ohledně všech skutečností, z nichž dovozuje své nároky. Odkazovala také na další zásadu uplatňovanou v rakouském civilním procesu, že nikdo nemusí prokazovat, že se skutečnost tvrzená protistranou nestala. Nesouhlasila ani s výkladem obsahu uvedeného dopisu, že obsahuje jednoznačnou výzvu k podání žaloby. Pokud by tak žalobkyně chtěla učinit, musela by pojistníka vyzvat k podání žaloby za žalovanou a případně k tomuto úkonu stanovit lhůtu. Teprve poté, co by pojistník žalobu nepodal, bylo by možné společnost pojistníka na podání žaloby zažalovat. Postup žalobkyně z května roku 2014 nekoresponduje s jejími úkony v roce rok, kdy pojistníka informovala, že hodlá žalobu podat sama a v této souvislosti požadují příbuzní žalobkyně, aby jim pojistník vydal různé dokumenty. Upozornila na to, že dne datum se žalobkyně stala účastníkem dopravní nehody a tuto skutečnost pojistníkovi nenahlásila, ačkoliv to byla její povinnost. K nahlášení došlo až v roce rok dopisem ze dne datum. Pojistník neobdržel v letech 2006 číslo žádnou výzvu k sledování jejích nároků. Poté co tento nárok uplatnila dopisem ze dne datum zaslaným žalované prostřednictvím pojistníka dne datum, byla ihned vyslána na anonymizováno vyšetření, které absolvovala dne datum. Závěr anonymizována dvě slova i anonymizováno byl právní zástupkyni žalobkyně zaslán dne datum s tím, že nárok pojistitel neuznává a pojistné plnění odmítá. Není však automatické, že v případě odmítnutí nároku pojišťovnou musí pojistník z vlastní iniciativy podávat žalobu, neboť to byla žalobkyně, která měla po obdržení informace o výsledku vyšetření a odmítnutí nároku ze strany žalované vyzvat pojistníka k podání žaloby v její prospěch, pokud se domnívala, že žaloba má šanci na úspěch. To se však nestalo. Aktivní legitimaci nemůže žalobkyně dovozovat ani z jednání žalované, která ji na základě výzvy z roku rok pozvala na anonymizováno vyšetření, a ani zaslání odmítavého dopisu přímo žalobkyni nelze mít za jednání v předžalobní fázi s tím, že otázka aktivní legitimaci vystává teprve v okamžiku, kdy má být nárok uplatněn soudní cestou. Žalovaná se také ztotožňuje se závěry ohledně promlčení nároku a navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

8. Odvolací soud podle § 212 § 212 a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, zopakoval důkaz dopisem ze dne datum, pojistnými podmínkami a rozvázáním pracovního poměru ze dne datum a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby. Z dopisu ze dne datum, který zaslala tehdejší právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení pojistiteli prostřednictvím pojistníka, vyplývá, že dne datum došlo u žalobkyně k dopravní nehodě - pojistné události, se kterou nejprve nebylo spojeno žádné viditelné zranění, které by ze zaměstnavatelova subjektivního pohledu mohlo způsobit trvalé následky nebo invaliditu, a proto tuto nehodu nenahlásil jako pojistnou událost. Bylo však vystaveno potvrzení o pracovní neschopnosti a žalobkyně se ocitla v odborné péči, když v té době nemohl ani zaměstnavatel ani ošetřující lékař vědět, jak se bude anonymizováno žalobkyně vyvíjet. Žalobkyně byla po dobu jednoho roku v pracovní neschopnosti a rozhodnutím ze dne datum jí byl se zpětnou platností, k datu datum (mylný údaj, invalidní důchod přiznán od datum, pozn. soudu), přiznán plný invalidní důchod. Toto rozhodnutí jí bylo zasláno v říjnu roku rok. Dopis dále obsahuje informaci, že si žalobkyně u českého zaměstnavatele opatřila dokumenty o pojištění a PP a na základě těchto skutečností, v souladu s PP a zákonem o pojistných smlouvách, oznámila výše popsanou pojistnou událost, která má za následek trvalou invaliditu pojištěnou ve smyslu PP. Prohlásila, že souhlasí s pojistnou smlouvou uzavřenou jinou osobu a požádala příslušné pojistné plnění bez další individualizace.

10. Z provedeného dokazování je zřejmé, že tento dopis byl prostřednictvím pojistníka na základě jeho pokynu zde dne datum zaslán pojistiteli. Pojistitel zadal Dr. příjmení vypracovat znalecký posudek. Za tím účelem se žalobkyně dostavila dne datum do obec. Z obsahu uvedeného znaleckého anonymizováno vyplývá, že byl vypracován k posouzení zranění a jejich následků a invalidity v souvislosti se shora uvedenou dopravní nehodou. Žalobou požadované náklady na rehabilitaci nebyly ze strany žalobkyně uplatněny ani pojistitelem řešeny. Dopisem ze dne datum doplněným znaleckým posudkem Dr. příjmení pojistitel plnění odmítl, neboť není možné stanovit žádnou trvalou invaliditu v souvislosti s žalobkyní uváděnou dopravní nehodou. Toto oznámení bylo doručováno tehdejší právní zástupkyni žalobkyně příjmení jméno příjmení. Doručení tohoto oznámení žalobkyně nijak nesporuje, naopak na něj odkazuje i ve svém odvolání.

11. Podle § 75 odst. 1 a 2 zákona o pojistných smlouvách v případě pojištění na účet třetích osob náleží práva vyplývající z pojistné smlouvy pojištěnému. O předání osvědčení o pojištění však může požádat pouze pojistník. Pojištěný může nakládat se svými právy bez souhlasu pojistníka a uplatnit tato práva u soudu jen tehdy, je-li držitelem osvědčení o pojištění. Podle rozhodnutí Nejvyššího soud dvora příjmení republiky spisová značka a spisová značka se může pojištěný samostatně domáhat svého nároku, pokud pojistník odepře podporu při uplatnění práv pojištěného, neboť toto jeho jednání se příčí dobrým mravům. Podle čl. 27 PP úrazové pojištění může být uzavřeno na úrazy, které se stanou pojistníkovi nebo někomu jinému. Pojištěním úrazu, který se stane někomu jinému, platí při pochybnosti jako uzavřené na účet jiného. Předpisy § 75 a následujících zákona o pojišťovacích smlouvách se použijí s tím opatřením, že výkon práv z této pojistné smlouvy náleží výlučně pojistníkovi. Podle čl. 18 PP v případě rozdílných názorů o druhu a rozsahu následků úrazu nebo o tom, v jakém rozsahu je nastalé poškození způsobeno úrazem, rozhoduje anonymizována dvě slova. Také o ovlivnění následků úrazu anonymizováno nebo neduhy, stejně jako v případě„ trvalé invalidity“ uvedené v čl. 7 bod 8, rozhoduje anonymizována dvě slova. Podle bodu 2 citovaného článku při rozdílných názorech podle bodu 1, které jsou dány anonymizována dvě slova k rozhodnutí, může oprávněný během šesti měsíců po obdržení vyjádření pojistitele podat odpor a požádat, za předložení anonymizována dvě slova a oznámení jeho požadavku (podle čl. 17 bod 1/ - Splatnost našich plnění), o rozhodnutí anonymizována dvě slova. Kdo je oprávněným podle tohoto článku, lze dovodit z bodu 3 čl. 27 PP, dle kterého veškerá pojistníkem učiněná ujednání platí v tom smyslu také pro pojištěné osoby a ony osoby, které uplatňují nárok z pojistné smlouvy.

12. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně se o své invaliditě přiznané jí od datum dozvěděla rozhodnutím obec správy sociálního zabezpečení, které jí bylo doručeno v říjnu roku rok. Pokud tedy konstatovala pojistníka a následně pojistitele během března roku rok, učinila tak v tříleté promlčecí době podle § 12 zákona pojistných smlouvách, dle kterého nárok třetí osoby začíná běžet okamžikem, kdy se o svém právu na plnění dozví.

13. Z uvedeného dopisu (ze dne datum) je zřejmé, že žalobkyně v něm uplatnila nárok na pojistné plnění, nicméně nevyzvala k podání žaloby za její osobu v případě neúspěchu u pojistitele a ani neuplatnila nárok na náklady rehabilitace, které ostatně ani pojistníkovi ničím nedoložila. Dále bylo prokázáno, že žalobkyni byla doručena odpověď pojistitele ze dne datum, kterou byl jí vznesený nárok s odkazem na posudek Dr. příjmení odmítnut. Žalobkyně však bez dalšího netvrdila ani neprokázala to, že by vyjádřila svůj nesouhlas s postupem pojistníka tak, že by navrhla přezkum rozhodnutí anonymizováno komisí ve smyslu čl. 18 PP, ačkoliv ve svém dopise z datum deklarovala, že disponuje pojistnými podmínkami, které jsou jí známy. Je třeba akcentovat i skutečnost, že dopis byl sepsán tehdejší právní zástupkyní žalobkyně, té byla adresována odpověď pojistitele, a mohla tak na toto zamítavé stanovisko ve smyslu zákonných i smluvních ustanovení adekvátně reagovat. V tomto směru nelze nečinnost pojistníka vykládat tak, že by úmyslně odepřel podporu žalobkyně při uplatnění práv z pojištění, neboť se ani nedozvěděl o tom, že s daným závěrem pojistitele žalobkyně nesouhlasí, dopis ze dne datum neobsahoval výzvu k podání žaloby či k jinému jednání ve prospěch pojištěného a žalobkyně ani netvrdila, že by jakýmkoli způsobem pojistníka kontaktovala s informací, že jí byl nárok odepřen. K odvolací námitce vědomosti pojistníka o anonymizována dvě slova žalobkyně, kterou odvolatelka uplatnila v rámci zdůraznění jeho nečinnosti, je třeba uvést, že v řízení bylo jednak prokázáno, že žalobkyně dne datum dohodou rozvázala pracovní poměr s dceřinou společností pojistníka a tento nemohl mít o jejím anonymizována dvě slova, včetně jí přiznané invalidity, již dalších žádných poznatků, a nadto v dopise ze dne datum tehdejší právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že ihned po dopravní nehodě„ nebylo patrné žádné zjevné zranění, které by tehdy -ze zaměstnavatelova subjektivního pohledu mohlo způsobit trvalé následky nebo invaliditu, a proto tuto událost nenahlásil jako pojistnou událost“. Dále je v dopise uvedeno, že žalobkyně byla v péči praktického lékaře, posléze v odborné péčí a teprve po tři čtvrtě roce odborné péče si začala uvědomovat, že je skutečně anonymizováno. jméno žalobkyně se o své invaliditě dozvěděla až v říjnu rok, tedy v době, kdy už u dceřiné společnosti pojistníka nepracovala. Z takto provedených důkazů nelze než uzavřít, že pojistník nemohl mít sám ani prostřednictvím své dceřiné společnosti vědomost o anonymizována dvě slova žalobkyně a na základě těchto poznatků bez dalšího uplatnit její práva u anonymizováno. Z jednání pojistníka nelze dovodit nečinnost či úmysl pojistníka právo žalobkyně vyplývající z pojistné smlouvy nesledovat a neuplatňovat.

14. Na základě takto prokázaného skutkového anonymizováno se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně ohledně nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k podání této žaloby, když odkazuje i na závěry učiněné ohledně doručování dopisu ze dne datum, ke kterému soud prvního stupně na základě pokynu odvolacího soudu provedl rozsáhlé dokazování, a to i prověřením e-mailové schránky pojistníka, z kterých ve prospěch tvrzení žalobkyně nezjistil žádných rozhodných skutečností. Je třeba vycházet z rozhodnutí Nejvyššího soud dvora příjmení republiky spisová značka ze dne datum rozhodnutí, který zdůraznil, že dle obecné životní zkušenosti neexistuje premisa, podle které by poštovní zásilky byly příjemci vždy doručeny, a z tohoto důvodu tedy nelze dokázat doručení písemnosti pouze důkazem podání zásilky, i když pro doporučené poštovní zásilky panuje větší míra pravděpodobnosti jejího doručení, přesto odesláním není dojití prokázáno. K odvolací námitce žalobkyně k této skutečnosti, která odkázala na jinou pasáž téhož rozhodnutí a rozhodnutí Nejvyššího soud dvora příjmení republiky spisová značka, z kterých dovozuje, že v případě, že jsou s doručením písemnosti spojeny závažné následky vedoucí k ochraně pojištěného jako slabší strany, nelze a pojištěného mít přehnané požadavky stran prokazování doručení výzvy, je nutné poukázat na skutečnost, že v prvním případě se skutkově jednalo o doručení výzvy pojistitele k placení pojistného a v druhém případě doručování pozvánky na valnou hromadu společníkovi na jeho adresu ve veřejném rejstříku i anonymizováno. Jak z provedeného dokazování vyplývá, dopis ze dne datum nebyl doručován přímo žalobkyní, ale prostřednictvím nynějšího právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení na základě plné moci žalobkyně, která byla tomuto právnímu zástupci udělena dne datum. Bylo tedy na tomto právním zástupci, který byl jistě seznámen s obsahem pojistné smlouvy, PP i tím, že se vztah účastníků řídí rakouským právem, aby doručení prováděl takovým způsobem, který by mu zajistil doklad o doručení zásilky (např. použití mezinárodní doručenky, sledování zásilek doručovaných Českou poštou s.p. či vyžádání si informace od doručovatele o anonymizováno doručované zásilky). V tomto směru je tak odkaz na závěr rakouského Nejvyššího soudu ohledně ochrany slabší strany nepřípadný a odvolací soud mu nepřisvědčil.

15. K právní způsobilosti žalobkyně posuzované dle ustanovení § číslo anonymizováno odvolací soud plně odkazuje na závěry soudu I. stupně, který její způsobilost hodnotil nejen na základě znaleckých posudků, ale i dalších projevů vůle, které v roce rok – 2014 učinila. Řádně se vypořádal s rozporuplnými znaleckými posudky ve spojení s telefonáty, emaily a dalšími právními jednáními žalobkyně (návrh na schválení právního jednání za nezletilou, prodej nemovitosti, email MUDr. příjmení ze září rok, podpisy plných mocí pro právní zástupce, schválení smlouvy o nápomoci, rozhodnutí o omezení svéprávnosti), které zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Bylo tak jednoznačně prokázáno, že v roce rok i v roce 2014 byla žalobkyně schopna jednání odpovídajícímu úrovni žalovaného nároku.

16. Odvolací soud uzavírá, že žalobkyně uplatnila nárok u pojistníka dopisem ze dne datum, který byl pojistníkem přeposlán pojistiteli a doručen mu datum. Pojistitel nárok dopisem ze dne datum odmítl, aniž by na toto odmítnutí žalobkyně, respektive její právní zástupkyně, adekvátním způsobem reagovala ve smyslu zákona o pojistných smlouvách a PP, přičemž ze shora provedeného dokazování nelze mít za to, že by pojistník obstruoval podání žaloby a bránění práv pojištěné žalobkyně. Žalobkyni nevzniklo právo na samostatné podání žaloby ve smyslu judikatury Nejvyššího soud dvora příjmení republiky spisová značka a spisová značka, když jiný postup ve smyslu § 75 a následujících zákona o pojistných smlouvách byl pojistnou smlouvou vyloučen s odkazem na § 68a téhož zákona, podle něhož jde o dispozitivní ustanovení. Dále nebylo prokázáno, že by další dopis, který byl právním zástupcem žalobkyně adresován pojistníkovi dne datum a který měl dle názoru žalobkyně sledovat uplatnění jejích práv, byl skutečně pojistníkovi doručen, ačkoliv toto důkazní břemeno leželo na žalobkyni.

17. S ohledem na takto prokázaný skutkový anonymizováno odvolací soud, po doplněném dokazování souvisejícím s výzvou ze dne datum, uzavírá, že soud I. stupně nepochybil, měl-li za prokázaný nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť v řízení nebylo jednak prokázáno doručení dopisu ze dne datum, ale ani to, že by pojistník nedal souhlas s podáním žaloby nebo byl jakýmkoli jiným způsobem ve vztahu k žalobkyni nečinný.

18. K otázce promlčení lze pouze v obecné rovině konstatovat, že promlčení nároku se týká nároku na vyplacenou rentu, který nebyl uplatněn v dopise ze dne datum, a kterého se tak nemohla týkat ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o pojistných smlouvách nekvalifikovaná odpověď pojistitele zaslaná žalobkyni. Posouzení promlčení nároku, jak již odvolací soud konstatoval ve svém předešlém rozhodnutí (bod 14), bylo navázáno na závěry ohledně legitimace žalobkyně k podání žaloby a vzhledem ke shora uvedenému bylo soudem I. stupně provedeno nadbytečně.

19. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. s odkazem na § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení pak soud modifikoval s ohledem na nepřesně vyčíslenou tarifní hodnotu s odkazem na § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“) tak, že odvolací soud částku odměny spočetl z tarifní hodnoty přepočítané dle kurzu ČNB platného ke dni započetí úkonu právního zástupce a současně i zohlednil předmět řízení ve znění jeho zpětvzetí. Žalované náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za 8 úkonů právní pomoci za řízení před soudem I. stupně a 8 paušálních náhrad po částka dle § 13 odst. 4 AT (převzetí a přípravu zastoupení datum, písemné podání ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum, dne datum, písemné podání ze dne datum účast na jednání soudu dne datum vyjádření k odvolání ze dne datum, účast na odvolacím jednání soudu dne datum). Za další řízení náleží odměna z tarifní hodnoty částka (částka) sestávající z částky částka za 1 úkon a 1 paušální náhradu po částka (písemné podání ze dne datum). Dále odměna z tarifní hodnoty částka za 5, 5 úkonu (písemné podání ze dne datum /tarifní hodnota částka - odměna částka, účast na jednání soudu dne datum hodnota částka - odměna částka, účast na jednání soudu dne datum /tarifní hodnota částka - odměna částka, písemné podání ze dne datum hodnota částka - odměna částka, účast na jednání soudu dne datum /tarifní hodnota částka - odměna částka datum vyhlášení rozsudku/tarifní hodnota částka - odměna ½ částka) a 6 paušálních náhrad po částka. Soudem I. stupně měla být tak přiznána náhrada nákladů žalované ve výši částka, když právní zástupce žalované nedoložil, že by byl plátcem DPH.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšné žalované náleží odměna z tarifní hodnoty částka sestávající z částky částka /tarifní hodnota částka za vyjádření k odvolání a z částky částka /tarifní hodnota Kč částka za odvolací jednání a 2 paušální náhrady (vyjádření k odvolání a odvolací jednání) po částka, tedy celkem částka. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6, ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, a to za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř.