Městský soud v Praze · Rozsudek

19 Ad 9/2025

č. j. 19 Ad 9/2025-119

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-06-30 · ECLI:CZ:MSPH:2026:19.Ad.9.2025.119

Citované zákony (7)

Rubrum

č. j. 19 Ad 9/2025-119 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně: X, narozená dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 3. 2025, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 3. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhá přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“) ze dne 3. 3. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a § 90 odst. 5 zákona č. Shodu s prvopisem potvrzuje X 2 19 Ad 9/2025 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 21. 11. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňové rozhodnutí odejmulo žalobkyni invalidní důchod ode dne 20. 12. 2024 podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť z důvodu nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %.

II. Žalobní body

2. Žalobkyně nesouhlasila s napadeným rozhodnutím, neboť její zdravotní stav se oproti roku 2023 nezměnil. Posudek o invaliditě ze dne 24. 3. 2023 cituje poslední ambulantní X nález z 13. 1. 2023, dle kterého X.

3. K žádosti o pokračování invalidního důchodu přiložila nález X ze dne 10. 10. 2024, podle kterého trpí X. Zaměstnavatel umožnil částečnou práci formou práce z domova, ve skutečnosti jde o práci z domova plně. X, z X hlediska je schopna jen omezeného výkonu práce s častějšími přestávkami, s vyloučením stresových situací, fyzické a psychické zátěže.

4. Rovněž upozornila na zprávu X ze dne 21. 10. 2024. Dle této zprávy po opakovaném X. Pracuje z domova na PC, X. Nadále doporučeno setrvat v invalidním důchodu.

5. Předložila rovněž aktuální lékařskou zprávu X ze dne 24. 3. 2025, podle které se stav nezlepšil, stále má X.

6. Předkládá rovněž aktuální lékařskou zprávu X ze dne 23. 4. 2025, dle které se zhoršil X. Částečnou práci formou práce z domova nezvládá v plném rozsahu, nezvládá pracovat soustavně delší dobu, X. V poslední době X. Z X hlediska je schopna jen omezeného výkonu práce, se zkrácenou pracovní dobou, častějšími přestávkami, s vyloučením stresových situací, fyzické a psychické zátěže.

7. Zdůraznila, že na rozdíl od posudkových lékařů byli s žalobkyní ošetřující lékaři v přímém styku.

8. Nezměnila se ani příčina rozvinutí nepříznivého zdravotního stavu, neboť dle výsledků laboratorních testů ze dne 29. 8. 2023, 23. 2. 2024 a 17. 10. 2024 má stále X.

9. Žalobkyně odkázala na obecné posudkové zásady. Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je nutné posoudit schopnosti vykonávat pracovní činnosti takovým způsobem nebo v takových mezích, které jsou považovány za normální v daném sociokulturním prostředí. Posuzuje se nejen pracovní schopnost, ale i schopnost vykonávat denní aktivity, a to přiměřeně sociálnímu postavení posuzovaného. Zásadně nesouhlasí s posudkem o invaliditě ze dne 19. 2. 2025, že při posouzení invalidního důchodu je posuzována jen schopnost výkonu odpovídajícího zaměstnání, tedy omezení v plném pracovním výkonu. Podstatný je i vliv na schopnost vykonávat denní aktivity přiměřené mému sociálnímu postavení. Ačkoliv popis omezení v denních aktivitách při X uvedla v námitkách proti rozhodnutí, nevěnoval jim přezkumný orgán žádnou pozornost. Dotazníky k žádosti o invalidní důchod se zaměřují výhradně na pracovní Shodu s prvopisem potvrzuje X 3 19 Ad 9/2025 schopnost, a to bez možností ohodnocení denních aktivit, ač i tyto jsou dle výše uvedené právní úpravy relevantní.

10. Žalobkyně je X. Před rokem 2022, kdy onemocněla X, cestovala často do zahraničí za poznáním. Měla kulturní zájmy zejména o X, navštěvovala jsem X. Miluje zvířata, často jsem jezdila X. X. S X žijí v bytě X. Pracuje jako X v denním provozu na plný úvazek. Po ukončení roční pracovní neschopnosti v X 2023 (tedy více než rok) pracuje jen z domova. Při práci ji omezuje X. Má tzv. klouzavou pracovní dobu, což umožňuje rozložení pracovního výkonu na celý den. V praxi to však znamená, že pracuje od rána do večera (od 8 do 20 hodin) s nutnými přestávkami způsobenými X. Po ukončení práce již není schopna žádné aktivity, odpočívá. Není schopna se již věnovat cestování, kulturním zájmům, X ani péči o domácnost (úklid, vaření apod). Tyto činnosti zajišťuje výhradně X. Velkou obavu vzbuzuje současná X. Takový život, který se „scvrkl“ jen na práci trvající 12 hodin, jistě nelze považovat za „normální v daném sociokulturním prostředí“. Takové „režimové opatření“, jak označuje práci z domova posudek o invaliditě, sice umožňuje plný pracovní výkon, ale zabraňuje ve výkonu všech přiměřených denních aktivit. V případě ukončení pracovního poměru u současného zaměstnavatel, který umožňuje plnou práci z domova, je obtížně zaměstnatelná. Na pracovním trhu není mnoho zaměstnavatelů, kteří by umožňovali plnou práci z domova (proto uvedla ve vyjádření k pracovní schopnosti, který má formu dotazníku ANO/NE, že nechce změnit práci). Pokud je v posudku o invaliditě uvedeno, že X stav považuje žalobkyně dle sebehodnotícího dotazníku za vyrovnaný, uvádí, že v dotazníku uvedla poznámku, že „X“.

11. Výše popsané postižení odpovídá kapitole X přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), s ohodnocením 25 - 35 %, neboť jde o středně těžké postižení kdy je značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen.

12. Žalobkyně nesouhlasí s hodnocením, že hlavní příčinou nepříznivého zdravotního stavu je X. K přiznání invalidity v roce 2023 došlo z důvodu X s tím, že kontrola invalidity je účelná, neboť lze v horizontu jednoho roku očekávat zlepšení. Stav se však nezměnil.

13. Pokud posudek o invaliditě ze dne 19. 2. 2025, žalobkyně v sebehodnotícím dotazníku odkazuje opakovaně na stav po operaci X, v tomto dotazníku vždy jako prvotní příčinu zdravotních potíží uvedla „X“. Tento zdravotní problém je z hlediska pracovní schopnosti a zejména schopnosti denních aktivit stěžejní. Omezení vyplývající z pooperačního stavu po X (nemůže dlouho sedět, řídit auto, pracovat z kanceláře, X) žalobkyni samozřejmě rovněž omezují v pracovní činnosti i v denních aktivitách, a to nikoliv nepodstatným dílem. Doufá, že intenzivní rehabilitací dojde k postupnému zlepšení tohoto fyzického stavu. Obtíže, které jsou dlouhodobé, se snaží kompenzovat v pracovní činnosti rovněž prací z domova a v denních aktivitách X.

14. Žalobkyně dodala, že psychické poruchy jsou obecně v porovnání s fyzickými nemocemi stále podceňované a posudkovými lékaři vždy upozaděné oproti fyzickým potížím. Shodu s prvopisem potvrzuje X 4 19 Ad 9/2025 Žádá, aby bylo stanoveno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení uvedené v kapitole X, a to s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. S ohledem na další postižení zdravotního stavu (X) žádá, aby byla tato hodnota dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšena o dalších 10 % a celkových 45 %.

15. K důkazu navrhla svůj výslech a výslech svědkyně X.

III. Vyjádření žalované

16. Žalobkyně byla poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně od 12. 3. 2023 pro X. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 21. 11. 2024, č. j. X, podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění žalobkyni od 20. 12. 2024 odňala invalidní důchod, jelikož podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 19. 11. 2024 již nebyla invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %.

17. V námitkách doručených dne 8. 12. 2024 žalobkyně nesouhlasila s posouzením svého zdravotního stavu, se stanovením rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (X). Dle žalobkyně je rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení uvedené v kapitole V položce X přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, poukázala na X nález ze dne 10. 10. 2024, dle kterého se jedná o diagnózu X. Z X hlediska je schopna jen omezeného výkonu práce s častějšími přestávkami, s vyloučením stresových situací, fyzické a psychické zátěže. Pracuje pouze z domova. Alternativně žádá o hodnocení dle kapitoly X přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť v jejím případě se jedná o funkčně významný X nález s X. K námitkám přiložila aktuální lékařské zprávy.

18. V řízení o námitkách byl znovu posouzen zdravotní stav žalobkyně. Posudkem o invaliditě ze dne 19. 2. 2025 bylo zjištěno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je X. Jedná se o zdravotní postižení, které lze podřadit pod zdravotní postižení uvedené v kapitole X přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 - 20 %, přičemž lékařka Institutu pro námitkové řízení zvolila pro X, o 10 procentních bodů na celkových 30 %. Nejde již o invaliditu prvního stupně.

19. K námitkám žalobkyně lékařka Institutu uvedla, že na vyšší míru poklesu pracovní schopnosti nedosahuje, nejsou naplněny podmínky vyšší položky X, kde je rozmezí 30– 40 %. Nejedná se o X. Žádná z komorbidit, při jejich zvolení rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, by nedosáhla na vyšší míru poklesu pracovní schopnosti. Invalidní důchod není ohodnocením určitého onemocnění, ale jeho dopadu na funkci organismu a tím na schopnost výkonu odpovídajícího zaměstnání. Posuzovaná je X, dlouhodobě pracuje jako X v plném pracovním úvazku v denním režimu a sama uvádí, že nechce změnit práci ani neplánuje snížit pracovní úvazek. Svůj duševní stav považuje za vyrovnaný a v sebehodnotícím dotazníku odkazuje opakovaně na stav po operaci X. Proto posuzující lékař správně vyhodnotil vyšší dopad na zdravotní stav stran omezení X. Avšak i v případě, že by za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla ponechána diagnóza X. Shodu s prvopisem potvrzuje X 5 19 Ad 9/2025 20. Prvotní posouzení zdravotního stavu pro potřeby žádosti o invalidní důchod v roce 2023 bylo provedené pro X potíže, ale byla platnost tohoto posudku omezena pro předpoklad stabilizace zdravotního stavu, který se potvrdil. Posuzovaná i nadále pracovala ve stejném pracovním zařazení. Práce z domova je vedena jako plnohodnotné pracovní zařazení s tou výhodou, že si pracovní zátěž může pracovník rozvrhnout podle svého momentálního zdravotního stavu, ať již psychického, tak fyzického. Výše uvedený zdravotní stav jistě vyžaduje dodržování režimových opatření, které souvisí se stavem po operaci páteře, a zcela jistě se posuzovaná vyhýbá stresovým situacím. Ale omezení zdravotní ji neomezuje v plném pracovním výkonu. Jak je zřejmé z průběhu zaměstnání, je zdravotní stav posuzované stabilizovaný, ustálil se na určité úrovni, která umožňuje posuzované i nadále vykonávat práci odpovídající jejímu vzdělání a zkušenostem, v plném rozsahu pracovní doby a výkon této práce dále nezhoršuje její zdravotní stav. Funkční porucha plynoucí z poruchy zdraví nezpůsobuje objektivní omezení pracovních schopností.

IV. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

21. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

22. Strany souhlasily s vyřízením věci bez jednání ve smyslu § 51 s. ř. s., resp. na výzvu soudu po zaslání posudku komise v Hradci Králové svůj nesouhlas s vyřízením věci bez jednání nevyjádřily. Žalobkyni nadto bylo plně vyhověno, když v žalobě požadovala i nadále ponechání invalidity v I. stupni, soud z tohoto důvodu neshledal nutným doplňování dokazování výslechy.

23. Podle § 39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

24. Podle § 26 zákona o důchodovém pojištění za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.

25. Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že pojištěnec ve věku žalobkyně má nárok na invalidní důchod za současného splnění dvou podmínek, a sice že se stane invalidním a Shodu s prvopisem potvrzuje X 6 19 Ad 9/2025 zároveň získá potřebnou dobu pojištění. Správní orgán není sám oprávněn zkoumat, zda a k jakému datu se žadatel stal, popř. zůstal, invalidním. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je tak závislé především na odborném lékařském posouzení (viz ust. § 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Správní orgán je pouze oprávněn a zároveň též povinen vyhodnotit, zda lékařský posudek, ze kterého při posouzení nároku na invalidní důchod vychází, splňuje požadavky na úplnost a přesvědčivost.

26. Na základě ust. § 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. V takovém posudku odborné lékařské komise pak hodnotí celkový zdravotní stav, dochované pracovní schopnosti pojištěnce a zaujímají se v něm též posudkové závěry o invaliditě a jejím vzniku.

27. V kapitole X, pro tuto položku jsou pak významná tato posudková hlediska: X 28. Podle písm. X této položky jde o X s mírou poklesu pracovní schopnosti o 25–35 %.

29. V projednávaném případě žalobkyně zpochybňovala závěry posudkového lékaře, ze kterých vycházela žalovaná. S ohledem na to soud nechal vypracovat posudek posudkovou komisí v Praze, která soudu předložila posudek ze dne 5. 11. 2025, č. j. X.

30. Posudek byl vypracován komisí ve složení předsedy komise – posudkový lékař a člena komise s odborností X.

31. Komise vycházela jen ze spisové dokumentace, neboť žalobkyně se z jednání komise opakovaně omluvila.

32. K posudkovému zhodnocení komise uvedla, že jde o X, ve věku 32 let, pracovala u soudu, od roku 2020 jako X v plném pracovním úvazku. Posuzovaná byla k výkonu X kvalifikovaných prací administrativního charakteru. V roce 2023 byla posuzovaná posouzena invalidní v I. stupni pro smíšenou úzkostnou a depresivní poruchu v rámci postkovidového syndromu. Jednalo se o maximalistické hodnocení až nadhodnocení, které tehdy pravděpodobně vzalo v potaz doporučení z psychiatrického nálezu z 01/2023. V 11/2024 nebyla posouzena invalidní pro X obtíže. V 02/2025 v řízení o námitkách nebyla posouzena invalidní pro recidivující X. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. 3. 3. 2025 byla jizva po operaci zhojena a pooperační stav stabilizovaný. Vyšetření X z 11/2024 popsalo X Dle X nálezu z 04/2025 byla posuzovaná X. Nově, po datu vydání napadeného rozhodnutí, byla posuzovaná léčena X. Jednalo se o novou skutečnost, vzniklou několik měsíců po vydání napadeného rozhodnutí, kterou nebylo možné při posouzení zpětně zohlednit.

33. Posudková komise v Praze uzavřela, že u posuzované zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl X. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly X přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a činila 20 %. Pro uplatnění § 3 nebyl shledán posudkově medicínský důvod. Komise nehodnotila dle položky X, neboť u posuzované nebylo prokázáno X. Posuzovaná nebyla invalidní. Komise hodnotila v souladu s posudkem Institutu a námitkového oddělení Institutu. Shodu s prvopisem potvrzuje X 7 19 Ad 9/2025 34. Kdyby zcela hypoteticky komise určila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu X a hodnotila dle příslušné kapitoly X, pokles pracovní schopnost by také nedosahoval invalidity ani prvního stupně.

35. Posuzovaná byla schopná vykonávat X kvalifikované práce administrativního charakteru, které dosud vykonávala v plném pracovním úvazku u X firmy. Nevhodné byly fyzicky náročné činnosti spojené s přenášením těžkých břemen, práce ve vynucených polohách a v nepříznivých klimatických podmínkách. Datum zániku invalidity komise určila nálezem z X ze dne 2. 10. 2024, který podrobně popisoval klinický funkční stav posuzované.

36. Soud vyžádal u posudkové komise doplňující posudek, neboť žalobkyně v průběhu správního řízení i v žalobě akcentovala své obtíže související s X, byla přesvědčena, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení dle kapitoly X, položka X přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, měla za to, že její podstatná diagnóza je X, namítala snížení výkonu a nutnost přestávek v práci.

37. Žalobkyně konkrétně ve svém vyjádření k posudku komise odkazovala na psychiatrické nálezy, trvá X a výkonnost stále pokleslá, má X je schopna jen omezeného výkonu práce s častějšími přestávkami, s vyloučením stresových situací, fyzické a psychické zátěže. Po X dominuje postižení X. Pracuje z domova na PC, X. Nadále doporučeno setrvat v invalidním důchodu. Stále má X 38. Soud požadoval doplnit posudek v tom směru, jaký by byl pokles pracovních schopností, pokud by komise hodnotila zdravotní postižení, které souvisí s těmito obtížemi. Pokud by tyto obtíže souvisely se zdravotním postižením podle kapitoly X., jaký pokles by komise shledala a z jakých důvodů, se zohledněním posudkových kritérií (obecných ve vztahu ke kapitole X a kritérií ve vztahu k položce X). Soud považoval za vhodné vyšetření žalobkyně posudkovou komisí, ze spisu nebylo zřejmé, zda byly omluvy žalobkyně doloženy, soud měl zato, že zdravotní stav popisovaný žalobkyní nevylučuje její možnost dostavit se k posudkové komisi.

39. Posudková komise v Praze dne 14. 1. 2026 zpracovala doplněk posudku ev. č. X se závěrem, že kdyby komise hodnotila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu X, pokles pracovní schopnosti by byl hodnocen dle kapitoly X, položky X a činil by 15 %. Posuzovaná se z jednání opakovaně písemně omluvila, doložila lékařské nálezy o aktuálním zdravotním stavu a rozhodnutí o pracovní neschopnosti. Posuzovaná dopisem ze dne 21. 12. 2025 sdělila, že se ke 13. 1. 2026 rozhodla ukončit pracovní neschopnost a 14. 1. 2026 vycestovat do X, kde jí X nabídli pomoc. Pobyt v X plánuje do 28. 2. 2026. Po návratu plánuje se pokusit od X. 2026 pracovat. Požádala o přítomnost u jednání komise nejdříve v březnu 2026. Tomuto požadavku nebylo vyhověno a doplnění posudku bylo provedeno v nepřítomnosti posuzované.

40. Vzhledem k tomu, že soud neshledal posudek, včetně doplňujícího, dostatečně odůvodněným, požádal posudkovou komisi v Hradci Králové o srovnávací posudek.

41. Podle posudku ze dne 27. 5. 2026, ev. č. X, posudková komise v Hradci Králové stanovila procentní míru poklesu pracovní schopnosti po funkční stránce srovnatelně s dopadem zdravotního postižení uvedeného v kapitole X, položka X přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity na 35 %. Horní hranici procentní míry poklesu pracovní Shodu s prvopisem potvrzuje X 8 19 Ad 9/2025 schopnosti zvolila komise vzhledem k charakteru a průběhu základního onemocnění s přihlédnutím k ostatním doloženým zdravotním obtížím vysokoškolsky vzdělané posuzované. Pro užití § 3 a 4 citované vyhlášky nebyly zjištěny další posudkově významné skutečnosti. Při tomto zdravotním postižení je posuzovaná schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně nižšími nároky na duševní a tělesné schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. I nadále je posuzovaná invalidní v I. stupni (od 12. 3. 2023), platnost posudku do 31. 3. 2028.

42. Komise shrnula obsah dopisu posuzované po návratu z X, ve kterém uvedla, že plný pracovní úvazek byl nadále nemožný, od 1. 3. 2026 pracuje na poloviční úvazek při plné práci z domova. V mezidobí byla v déletrvající pracovní neschopnosti (od 7/2025 do 1/2026) pro X. Dle podkladové dokumentace uváděny X obtíže při osobnostních dispozicích od dětství. Od roku 2019 je ve sledování X ambulance pro X, se zhoršením stavu v souvislosti s X, které hodnoceno jako X. Celkový zdravotní stav zhoršen dále pro obtíže s X, v 11/2023 podstoupila operační zákrok pro X. Operace zprvu s efektem, s odstupem dochází k opětovnému rozvoji bolestí.

43. Dle posudkové komise u posuzované dominují obtíže v souvislosti s dlouhodobými psychickými obtížemi, jistě s podílem popisovaných osobnostních dispozic. Klinicky X obtíže uzavírány jako X, po datu vydání napadeného rozhodnutí nově i s možným překryvem obtíží po léčbě X. Dominovala X. Obtíže dle nově doložených vyšetření uzavírány jako X.

44. Na základě průběhu zdravotních obtíží komise hodnotila X obtíže s podílem opakovaného X, zhoršení zdravotního stavu, s popsanými projevy X a s přihlédnutím k lékařským zprávám po datu vydání napadeného rozhodnutí (dokládají i dřívější obtíže) jako odpovídající středně těžkému postižení. Jde o tíži zdravotního postižení, která je z funkčního hlediska srovnatelná s posudkovými kritérii uvedenými v kapitole X položce X. Horní hranici komise volí vzhledem k průběhu zdravotních obtíží a doloženým přetrvávajícím obtížím po operaci páteře. Z X hlediska dle doporučení je vhodná práce se zkrácenou pracovní dobou, častějšími přestávkami, s vyloučením stresových situací, fyzické i psychické zátěže. Posudková komise v rozporu s dříve vypracovanými posudky nehodnotí X a přetrvávající obtíže v souvislosti s X jako rozhodující příčinu zdravotního stavu dlouhodobě nepříznivého. Uvedené obtíže nejsou dominující příčinou poklesu pracovní schopnosti. Jak je výše uvedeno, jedná se pouze o dílčí složku obtíží posuzované pro X. Nebyl doložen funkčně významný X samy o sobě nezakládají nárok na žádný stupeň invalidity. Ostatní diagnózy uvedené v diagnostickém souhrnu jsou z posudkově medicínského hlediska méně významné, nemají další vliv na pokles pracovní schopnosti.

45. Posudková komise stanovila omezenou dobu platnosti posudku ke zhodnocení dalšího vývoje zdravotních obtíží v čase. Dle lékařských nálezů je prioritou X, omezení X, která se může spolupodílet na obtížích posuzované, byla doporučena X. K dalšímu posouzení by bylo vhodné doložit X vyšetření, event. i s vyjádřením k X.

46. Komise konstatovala, že posouzení zdravotního stavu je požadováno k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 3. 3. 2025. Posudková komise považuje k datu posouzení stav za dostatečně objektivizovaný pro posouzení posuzované v její nepřítomnosti. Není předpoklad, že by při jednání mohly být zjištěny skutečnosti, které by mohly být zpětně k datu vydání napadeného rozhodnutí zohledněny. Posuzovaná byla o jednání informována, o přítomnost při jednání nepožádala. Shodu s prvopisem potvrzuje X 9 19 Ad 9/2025 47. Požadavky na kvalitativní stránku posudku jsou stanoveny judikaturou Nejvyššího správního soudu, např. v rozsudku ze dne 25. 1. 2019, č. j. 8 Ads 138/2017-40, k tomu tento soud uvedl, že: „Posudek posudkové komise je zpravidla rozhodujícím důkazem při posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. I proto je nezbytné, aby splňoval požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a aby se vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudkový závěr by tedy měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení závisí především. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku, jež způsobují jeho nepřesvědčivost či neúplnost, nemůže soud nahradit vlastní úvahou, jelikož pro to, na rozdíl od posudkové komise, nemá potřebné medicínské znalosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 4 Ads 19/2009-38).” 48. V souladu s tímto rozsudkem soud uvádí, že mu nepřísluší hodnotit posudek komise z odborného hlediska, neboť k tomu nemá příslušné znalosti, stejně tak nemůže odborně hodnotit ani podklady, ze kterých posudek vychází. Soud může posudek hodnotit pouze z hlediska jeho celistvosti a přesvědčivosti, přitom je nezbytné též posoudit, zda existují jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

49. Soud shledal, že posudek komise v Hradci Králové požadavky úplnosti skutkových zjištění a přesvědčivosti posudkových závěrů o tom, že žalobkyně je invalidní v I. stupni, splňuje. Komise zohlednila i posudková kritéria ke kapitole X a položce X. Komise vysvětlila, proč nebylo nutné osobní vyšetření žalobkyně, vycházela z dostatečné zdravotní dokumentace, jednala v řádném složení. Soud posudek zaslal k vyjádření oběma stranám, žádná ze stran k obsahu posudku nic nenamítala. Posudky obou komisí jsou ve shodě ohledně hodnocení obtíží žalobkyně s páteří, posudek posudkové komise v Praze pak v podstatě k hodnocení psychických obtíží žalobkyně a postcovidovému syndromu žádné odůvodnění (ani po doplnění) neobsahoval, soud tedy vyšel v této otázce ze závěrů posudkové komise v Hradci Králové.

50. Z posudku komise tak má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně i nadále jednalo o invaliditu I. stupně, byla invalidní bez přerušení. Napadené rozhodnutí bylo tudíž zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, a proto je soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí.

51. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., žalobkyně byla ve věci samé úspěšná, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty Shodu s prvopisem potvrzuje X 10 19 Ad 9/2025 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 30. června 2026 JUDr. Lenka Loudová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje X

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.