2 Ad 30/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobkyně: X bytem X zastoupená Mgr. et Mgr. Petrem Jebasem, advokátem sídlem Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2025, č. j. RN-XXX-35-JMA, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 11. 2025, č. j. RN-XXX- 35-JMA, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 269 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. et Mgr. Petra Jebase, advokáta.

Odůvodnění

I. Základ sporu 2 č. j. 2 Ad 30/2025 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2025, č. j. RN-XXX-35-JMA (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 8. 2025, č. j. R-14.8.2025 - 42/XXX, jímž byl žalobkyni odňat od 6. 9. 2025 invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 7. 8. 2025 není žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 15 %.

2. Žalobkyně s uvedeným posouzením nesouhlasila a podala proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. V rámci námitkového řízení byl lékařem IPZS dne 18. 11. 2025 vypracován posudek, ze kterého plyne, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 13a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 15 %. Žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

II. Shrnutí žalobní argumentace

3. Žalobkyně v podané žalobě vyjádřila nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři, měla za to, že posudky nelze považovat za dostatečně přesvědčivé, úplné a přezkoumatelné. Posudkoví lékaři nesprávně vyhodnotili dopady jejích zdravotních omezení na schopnost pracovního uplatnění. Žalobkyně má za to, že pro její zdravotní postižení je přiléhavější hodnocení dle kapitoly XV, odd. B, položky 13a vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem její pracovní schopnosti o 50 %.

III. Vyjádření žalované

4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení. Dále uvedla, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná ve správním řízení vázána posudkem lékaře IPZS, neboť to vyžaduje odborné medicínské znalosti. Žalovaná vycházela z posudku lékaře IPZS ze dne 18. 11. 2025 vypracovaného v rámci námitkového řízení. Podle žalované splňuje uvedený posudek kritéria úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Žalovaná s ohledem na žalobkyní namítanou nesprávnost posouzení jeho zdravotního stavu navrhla nové posouzení zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Žalovaná závěrem uvedla, že na napadeném rozhodnutí trvá.

IV. Posouzení zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze

5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze (dále též „posudková komise“). Z posudku této komise ze dne 12. 6. 2026 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, nešlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého 3 č. j. 2 Ad 30/2025 zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Doba platnosti posudku byla stanovena do 30. 6. 2028. Datum snížení invalidity III. stupně na invaliditu II. stupně bylo stanoveno od 4. 4. 2025. Posudková komise konstatovala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po osteosyntéze hlavice pravé stehenní kosti, dále s parciální nekrózou hlavice, poté dne 13. 11. 2025 s provedením implantace totální endoprotézy pravého kyčelního kloubu. Komise shledala od data 4. 4. 2025 do data 14. 11. 2025 míru poklesu pracovní schopnosti celkově o 60 % při zařazení do položky 13c, kap. XV, odd. B přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (horní mez položky 50 % s konstatováním naplnění ustanovení § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky na profesi o 10 %) a byla zjištěna invalidita II. stupně, datem změny stupně invalidity bylo 4. 4. 2025. Od data 15. 11. 2025 Komise shledala míru poklesu pracovní schopnosti celkově o 50 % při zařazení do položky 8b, kap. XV, odd. B přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (horní mez položky 40 % s konstatováním naplnění ustanovení § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky na profesi o 10 %) a bylo zjištěno trvání invalidity II. stupně.

6. Dne 4. 4. 2025 byl již časově výrazný odstup téměř dvou let od osteosyntézy hlavice pravé stehenní kosti, kterou byla řešena zlomenina v této oblasti, byť byl při komplikaci plánován další operační zákrok na listopad roku 2025, přičemž tato informace byl uvedena v lékařské zprávě ze dne 4. 4. 2025 a v této lékařské zprávě byly zjištěny i další podstatné skutečnosti, přičemž vedle uvedeného nálezu se zhodnocením stavu, uvedením kontrolního rentgenového vyšetření byl doporučen i další postup, z čehož všeho bylo patrno uvedené zařazení. U posuzované přitom sice nebyly zjištěny těžké deformity, ale komisí byl přesto zohledněn pomocný morfologický nález na rentgenu v pravém kyčelním kloubu, obsahující i hlavici pravé stehenní kosti, s postavením metalických komponent, byť byly ošetřujícím lékařem povoleny určité činnosti v rámci volnočasových aktivit.

7. Dále, ještě před vydáním napadeného rozhodnutí, tedy dne 13. 11. 2025, byla provedena implantace totální endoprotézy pravého kyčelního kloubu. Tím došlo k dalšímu řešení problematiky tohoto kloubu a dne 15. 11. 2025 byla posuzovaná dimitována sice ve stavu recentně pooperačním (nicméně nebylo možno i při zohlednění problematiky pooperačního období konstatovat míru poklesu pracovní schopnosti ve výsledku jiným stupněm, přičemž komise takto hodnotila i při dalším odstupu od uvedené operativy, byť již po datu vydání napadeného rozhodnutí, relativně delší platností tohoto posudku, byť byla konstatovaná míra poklesu pracovní schopnosti ve vztahu k problematice odpovídajícího stupně invalidity v daném případě dále hraničně, tedy 50%), ale komisí bylo hodnoceno k rámci uvažovaného časového horizontu kriteria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a i v kontextu předchozího stavu, kdy na jedné straně byl předpoklad zlepšení motorických schopností, které předtím naplňovaly položku 13c kap. XV odd. B, na druhé straně bylo hodnoceno k potřebě dalšího byť i jen konzervativního postupu, a to i v kontextu další afekce, kterou bylo postižení levého hlezna vedle problematiky pravého kolenního kloubu. Datum 15. 11. 2025 bylo oproti datu 13. 11. 2025 uvedeno s ohledem na skutečnost, že v doložené propouštěcí zprávě byly obsaženy další okolnosti, které po operaci nastaly, tedy i s úspěšnou vertikalizací, byť typicky ještě s opěrnými pomůckami v rámci běžného recentního pooperačního stavu a šlo o stav, kdy již byla posuzovaná schopna dimise.

8. Pokud by bylo nicméně základní položkou hodnoceno pro afekci hlezenního kloubu, pak by bylo hodnoceno dle položky 11 kap. XV odd. A, přičemž by nedošlo ke konstatování 4 č. j. 2 Ad 30/2025 vyšší míry poklesu pracovní schopností. Od data 4. 4. 2025 by nebylo možno hodnotit ani v rámci položek 9a až 9e kap. XV odd. B při doložené goniometrii uvedených kloubů. Nebylo by možno hodnotit ani dle položek 14a-14b kap. XV odd. B při absenci pseudoartrozy. Nebylo by možno hodnotit ani dle položky 15 kap. XV odd. B při absenci postižení nervů, nervových kořenů a nervových pletení.

9. Navýšení dle ust. § 3 odst. 1 citované vyhlášky na profesi o 10% bylo konstatováno s ohledem na částečně fyzický charakter profese, ve které byla posuzovaná vyučena a kterou vykonávala.

10. Další postižení posuzovanou v rozhodném období neomezovala nad rámec základního postižení. V referovaných projevech postižení by takto nebylo možno hodnotit ani X a nebylo by možno hodnotit dle položky X, nadto byl v rozhodném období teprve recentně započat klinický terapeutický postup. Další interní onemocnění, jako X, X či dále X nebyla spjata s posudkově výraznějším funkčním postižením oproti základnímu onemocnění, což bylo patrno z absence takových okolností, byť v osobní anamneze uvedené dokumentace, zejména propouštěcí zprávy z ortopedie ze dne 15. 11. 2025, kde byla uvedena i farmakologická anamnéza a obdobně nebylo zjištěno takové psychické postižení při depresivním syndromu. Platnost tohoto posudku stanovena do 30. 6. 2028 vzhledem k věku a předpokladu dalšího vývoje.

V. Právní hodnocení věci soudem

11. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

12. O žalobě rozhodl Městský soud v Praze v souladu s § 51 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobkyně i žalovaná s takovým postupem souhlasili. K posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 12. 6. 2026 se žalobkyně i žalovaná vyjádřili a jeho obsah je jim znám. Proto soud neshledal potřebu nařizovat jednání ani pro účely dokazování.

13. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně.

14. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, posuzuje podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek uvedené posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz, podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými 5 č. j. 2 Ad 30/2025 by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, aby své posudkové závěry řádně zdůvodnila. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem, jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

15. Žalobkyně v podané žalobě vyjádřila nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři v prvostupňovém i v námitkovém řízení. Při posuzování této námitky, a tedy důvodnosti podané žaloby vycházel soud v tomto směru z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 12. 6. 2026, který na rozdíl od předchozích posudků vypracovaných posudkovými lékaři IPZS v průběhu správního řízení považoval za nejkomplexnější a nepřesvědčivější. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze, zasedající v řádném složení, za přítomnosti lékaře s odborností ortopedie s odkazem na zdravotnickou dokumentaci žalobkyně její vyšetření při jednání dostatečně a přezkoumatelně odůvodnila, proč má za to, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tedy k datu 21. 11. 2025 lze zdravotní stav žalobkyně hodnotit podle kapitoly XV, odd. B, položky 8b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti v celkové výši 50 %. Posudková komise rovněž řádně a přezkoumatelně odůvodnila datum změny stupně invalidity z III. stupně na II. stupeň dnem 4. 4. 2025 a dostatečně srozumitelně vysvětlila i důvod pro změnu předchozího posouzení zdravotního stavu žalobkyně.

16. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádném zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně a rovněž i o stanovení data vzniku invalidity II. stupně proto není pochyb a pokud dle něj šlo u žalobkyně o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění s datem vzniku invalidity tohoto stupně dnem 4. 4. 2025, soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil.

17. Žalovaná je povinna dle ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s. po právní moci tohoto rozsudku vydat nové rozhodnutí, ve kterém se bude řídit právním názorem soudu uvedeným výše.

VI. Náklady řízení

18. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 60 odst. 1 s. ř. s. proti neúspěšné žalované náleží právo na náhradu nákladů, které v řízení před soudem důvodně vynaložila. Náklady žalobkyně přitom spočívají v odměně jejího právního zástupce Mgr. et Mgr Petra Jebase, advokáta za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepsání žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) v částce 4 620 Kč za jeden úkon, celkem 9 240 Kč (§ 7, § 9 odst. 5 advokátního tarifu), a náhradě hotových výdajů za 2 úkony v částce 450 Kč za jeden úkon, celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Zástupce žalobkyně sice soudu nedoložil, že je plátcem DPH, avšak soud tuto skutečnost ověřil ve veřejně dostupném registru plátců DPH. Proto soud odměnu a náhradu hotových výdajů zvýšil o 21 %, tedy o částku 2 129 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí částku 12 269 Kč. Poučení: 6 č. j. 2 Ad 30/2025 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 17. srpna 2026 JUDr. Dana Černá v. r. samosoudkyně