2 Az 5/2026

Rubrum

č. j. 2 Az 5/2026-26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: A. K., nar. X státní příslušnost X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. OAM- 449/ZA-ZA12-2022, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 14. 4. 2022 o udělení mezinárodní ochrany do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Dne 14. 4. 2022 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění do 31. 8. 2022 (dále jen „zákon o azylu“). Žalovaný vydal poslední rozhodnutí ve věci č. j. OAM-449/ZA-ZA12-P15-2022 dne 23. 1. 2024. O žádosti žalobce bylo rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu se neuděluje. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal správní žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který svým rozsudkem ze dne 24. 6. 2024, 2 2 Az 5/2026 č. j. 43 Az 2/2024-82, žalobě vyhověl, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-449/ZA-ZA12-P15-2022, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 10. 7. 2024.

2. Dne 22. 9. 2025 se žalobce obrátil na ministra vnitra jako nadřízený správní orgán s žádostí o přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dne 3. 2. 2026 podal žalobce žalobu, jíž se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřuje v tom, že žalovaný dosud nevydal rozhodnutí o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

II. Shrnutí žalobní argumentace

3. Žalobce v podané žalobě namítal, že od zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-449/ZA-ZA12-P15-2022, Krajským soudem v Hradci Králové neprovedl žalovaný ve věci žádný úkon kromě opakovaného prodloužení průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Z judikatury Nejvyššího správního soudu přitom podle žalobce jednoznačně plyne, že lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 27 odst. 1 zákona o azylu může být prodlužována pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech. Opakované prodloužení lhůty odůvodněné pouze obecným tvrzením, že doposud nebylo shromážděno dostatečné množství podkladů pro vydání rozhodnutí, nelze považovat za přiměřené. K tomu žalobce odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2013, č. j. 1 Ans 19/2012-43, a ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Ans 14/2012-35.

4. Žalobce dále namítal, že podle § 27 odst. 1 zákona o azylu, ve znění účinném do 30. 6. 2023, platí: „Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nestanoví-li tento zákon jinak, vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání“. Přesto od posledního rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové do dnešního dne neobdržel žalobce od žalovaného rozhodnutí ve věci.

5. Vzhledem k této nečinnosti podal žalobce dne 22. 9. 2025 k ministrovi vnitra podnět k učinění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu. Do dnešního dne neobdržel žalobce informaci od ministra vnitra, ani rozhodnutí či jinou písemnost ve věci žalobcovy žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalobce tak vyčerpal prostředek nápravy ve smyslu § 80 správního řádu. Řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany tak trvá téměř 4 roky.

6. Žalobce odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006-49, z něhož vyplývá, že nečinností se rozumí nejen absolutní nečinnost, ale i nedůvodné průtahy v řízení. Opakované prodlužování lhůty musí být řádně odůvodněno konkrétními okolnostmi případu. Neúměrně dlouhé řízení a nejistý pobytový status se velmi negativně odráží v soukromém a rodinném životě žalobce. Žalobce namítal, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2024, č. j. 43 Az 2/2024-82, nabyl právní moci dne 24. 6. 2024, z čehož žalobce dovozoval, že lhůta pro vydání rozhodnutí žalovanému marně uplynula dne 24. 6. 2025, resp. podle nové úpravy dne 24. 3. 2025.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce

7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 23. 2. 2026 shrnul dosavadní průběh správního řízení. Dále uvedl, že ve věci nečinný není a prováděl a provádí veškeré nezbytné úkony za účelem 3 2 Az 5/2026 vydání rozhodnutí, k čemuž dojde v nejbližším možném termínu. S ohledem na důvody podání žádosti žalobce a právní názor Městského soudu v Praze vyjádřený v jeho rozsudku ze dne 14. 5. 2024, č. j. 21 Az 1/2024-41, žalovaný nyní zjišťuje aktuální informace o situaci v X. S ohledem na výše uvedené pak žalovaný navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

8. Žalobce zaslal k vyjádření žalovaného repliku, v níž uváděl, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2024, č. j. 21 Az 1/2024-41, se žalobcovy věci nijak netýká. V jeho případě rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 6. 2024, č. j. 43 Az 2/2024-82. Konstatování žalovaného, že shromažďuje aktuální informace o situaci v X po téměř 2 letech od vydání zrušujícího rozsudku se jeví jako vyjádření arogance moci a především nerespektování zásad rychlosti a hospodárnosti zakotvených v § 6 správního řádu. Žalobce uvedl, že na žalobě trvá.

IV. Obsah správního spisu

9. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany dne 14. 4. 2022. Žalovaný o ní rozhodl dne 23. 1. 2024 tak, žalobci mezinárodní ochranu neudělil v žádné z jejích forem. Krajský soud v Hradci Králové svým rozsudkem ze dne 24. 6. 2024, č. j. 43 Az 2/2024-82, žalobě vyhověl, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-449/ZA-ZA12-P15-2022, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 10. 7. 2024. Ze správního spisu vyplývá, že po vrácení věci k dalšímu řízení dne 11. 7. 2024 neučinil žalovaný ve věci žádný úkon. Do spisu byly pouze zařazeny žádosti žalobce ze dne 3. 9. 2024 a ze dne 26. 11. 2024 o opuštění pobytového střediska na dobu více jak 15 dní a žádost o změnu adresy ze dne 2. 1. 2025.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

10. Městský soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání, neboť žalobce s takovým postupem výslovně souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

11. Soud se v rámci procesních úkonů před projednáním věci samé zabýval otázkou splnění podmínek řízení, zejména otázkou bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti ve správním řízení.

12. Podle § 79 odst. 1 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

13. Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2016, č. j. 5 As 9/2015-59, bodu 20, č. 3409/2016 Sb. NSS, se o bezvýsledné vyčerpání prostředku podle § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. jedná, buď pokud by nadřízený správní orgán nevyhověl žádosti podle § 80 odst. 6 správního řádu, nebo pokud by ve třicetidenní lhůtě o žádosti nerozhodl. Žalobce doložil, že uplatnil návrh na opatření proti nečinnosti k ministru vnitra, ze správního spisu nevyplývá, že by o tomto návrhu bylo rozhodnuto a žalovaný tuto skutečnost nepopírá. Soud tak shledal, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které správní řád stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu.

14. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přistoupil k posouzení 4 2 Az 5/2026 důvodnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného, a to na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.).

15. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce požádal o mezinárodní ochranu dne 14. 4. 2022. Jediné rozhodnutí ve věci bylo vydáno dne 23. 1. 2024. Toto rozhodnutí bylo rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2024, č. j. 43 Az 2/2024-82, zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne 10. 7. 2024, následující den byl žalovanému vrácen správní spis.

16. Podle § 27 odst. 1 zákona o azylu, ve znění ke dni 30. 6. 2023 (v souladu s čl. II bodem 1 zákona č. 173/2023 Sb.), rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nestanoví-li tento zákon jinak, vydá ministerstvo, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání. Odstavec 2 a 3 stanoví, z jakých důvodů lze lhůtu pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 prodloužit, přičemž ministerstvo účastníka řízení o prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 písemně vyrozumí a odůvodní takový postup.

17. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci uběhla dne 10. 1. 2025. Tato lhůta nebyla ze strany žalovaného prodloužena. Ode dne 10. 7. 2024, kdy zrušující rozsudek krajského soudu nabyl právní moci, žalovaný neučinil žádný úkon ve věci. Co se týká informací o zemi původu žalobce, k jejichž doplnění byl žalovaný rozsudkem krajského soudu zavázán a které ve svém vyjádření k žalobě avizoval také sám žalovaný, ze správního spisu nevyplývá, že by žalovaný shromáždil jakékoliv informace za téměř dva roky od nabytí právní moci zrušujícího rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové. Soud tak shledal, že žalovaný byl nezákonně nečinný v řízení po zrušení svého rozhodnutí ve věci ze dne 23. 1. 2024, č. j. OAM-449/ZA- ZA12-P15-2022.

18. Vysvětlení žalovaného ze dne 8. 6. 2026, podle nějž k tomuto datu ve věci zatím nebylo rozhodnuto, přičemž vydání rozhodnutí brání nedostatek času, který musí žalovaný věnovat Paktu o migraci a azylu EU a přípravám na nové řízení podle novely od 12. 6. 2026, neobstojí a neodůvodňuje nedodržení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany.

19. Soud tedy shledal žalobu žalobce na ochranu proti nečinnosti důvodnou. Podle § 81 odst. 2 s. ř. s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Vzhledem k tomu, že byla žalovanému rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2024, č. j. 43 Az 2/2024-82, uložena povinnost v dalším řízení se zabývat materiály, které žalobce předložil k prokázání své politicky motivované činnosti směřující proti X režimu, a doplnit podklady pro rozhodnutí o důkazy, které provedl krajský soud, přičemž není vyloučeno, že žalovaný bude muset před vydáním rozhodnutí seznámit žalobce s případnými novými podklady pro vydání rozhodnutí a případně mu poskytnout lhůtu k vyjádření, soud rozhodl žalovanému stanovit lhůtu 30 dnů k vydání rozhodnutí ve věci, neboť tato lhůta je přiměřená provedení zbývajících úkonů v řízení a pro vydání rozhodnutí ve věci.

20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady nevyčíslil. Žalovaný nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť nebyl v řízení úspěšný. 5 2 Az 5/2026

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 11. června 2026 JUDr. Dana Černá v. r. samosoudkyně