20 Az 5/2026

Rubrum

č. j. 20 Az 5/2026 - 16 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: X, narozený dne X státní příslušností Běloruská republika zastoupen JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem Karlovo náměstí 18, 120 00 Praha 2, č. ev. ČAK 3683 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2026, č.j. OAM-555/ZA-ZA11-ZA03- DOP-ZZC-2026, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou Městskému soudu v Praze dne 26. 5. 2026 domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení žalovaného, jímž bylo podle ust. § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), zastaveno správní řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „napadené rozhodnutí“).

2. Žalobce tvrdil, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Byl přesvědčen, že napadené rozhodnutí není v souladu se zákony ČR a rozhodnutí žalovaného správního orgánu napadá v celém rozsahu výroku. Dále měl žalobce za to, že se žalovaný odmítl jeho situací zabývat a bez dalšího řízení zastavil. Přislíbil doplnění žaloby po prostudování spisového materiálu.

3. Soud se s žalobou seznámil a zjistil, že tato postrádá některé základní náležitosti, když žalobce zejména nevymezil, z jakých konkrétních důvodů (skutkových i právních) považuje napadený výrok rozhodnutí za nezákonný nebo nicotný, tj. neuplatnil žádný konkrétní žalobní bod. Rovněž žalobce ve svém podání neuvedl, jaké konkrétní důkazy k prokázání kterých konkrétních tvrzení navrhuje provést. Až k výzvě zdejšího soudu pak předložil plnou moc své zástupkyně a opis napadeného rozhodnutí. pokračování 2 20 Az 5/2026 4. Jak uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v bodě [48] svého rozsudku ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS, „žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s.ř.s.). Pokud žalobní bod neuplatní vůbec, nebo až po lhůtě pro podání žaloby, bude žaloba odmítnuta podle § 37 odst. 5 s.ř.s.“ 5. Za projednatelný žalobní bod přitom nelze považovat nekonkrétní tvrzení žalobce o zkrácení na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, aniž by současně uvedl, v čem spatřuje přímé zkrácení na svých právech nebo jako důsledek porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu. Totéž platí o povšechném tvrzení, že napadené rozhodnutí není v souladu se zákony ČR.

6. Žalobce v žalobě sice výslovně neuvedl, kdy si napadené rozhodnutí převzal, avšak naznačil, že se tak stalo dne 11. 5. 2026, kdy mělo nabýt právní moci. Z přípisu žalovaného ze dne 9. 6. 2026 a z předložené doručenky se podává, že žalobce převzal napadené rozhodnutí dne 11. 5. 2026. Žalobu proti napadenému rozhodnutí pak podal prostřednictvím informačního systému datových schránek dne 26. 5. 2026 v 18:21 hod., tj. poslední den lhůty pro podání žaloby ve večerních hodinách po pracovní době zdejšího soudu.

7. Jelikož se podáním žaloby poslední den lhůty pro podání žaloby ve večerních hodinách stala vada žaloby spočívající v absenci žalobního bodu prakticky neodstranitelnou, soud nebyl povinen ani žalobce vyzvat k odstranění této vady žaloby, neboť by výzva nemohla být žalobci dodána do dispoziční sféry před uplynutím lhůty pro podání žaloby. Soud v takovém případě žalobu odmítne podle § 37 odst. 5, aniž by tomuto rozhodnutí předcházela výzva k odstranění vad žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č.j. 7 As 15/2010-56, a rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č.j. 3 Azs 66/2017-31, bod 58).

8. Soud proto postupoval dle § 37 odst. 5 s. ř. s. a v prvém výroku žalobu odmítl, neboť žaloba neobsahovala žádný projednatelný žalobní bod a současně již v době doručení žaloby zdejšímu soudu nebylo reálně možné žalobu ve lhůtě pro podání žaloby o řádný žalobní bod doplnit.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí § 60 odst. 3 větou prvou s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. pokračování 3 20 Az 5/2026 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze, dne 10. června 2026 JUDr. Tomáš Švec, Ph.D. v. r. samosoudce