Městský soud v Praze · Rozsudek

20 CO 274/2022

č. j. 20 CO 274/2022-190

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-20 · POTVRZENI · ECLI:CZ:MSPH:2022:20.Co.274.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl nárok žalobce na náhradu ušlého zisku z důvodu nezákonného jednání. Soud se opřel o § 5 písm. a) a b), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 14 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, konstatující, že žalobce neprokázal skutečný vznik škody. Bylo zjištěno, že žalobce nebyl výsledkem protiprávního jednání nucen k zaměstnání, jehož výdělek byl nárokem, a že pracovní pozice byly hypotetické a nebyly formálně otevřeny. Soud odmítl nárok i na základě judikatury Nejvyššího soudu, podle níž nelze odškodňovat nevyplněné očekávání.

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Andrey Borovičkové Ph.D. a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částka se zákonným úrokem od datum do zaplacení, žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částka a České republice na náhradě nákladů řízení částka. Žalobce nárokoval uvedenou částku z titulu náhrady škody ve formě ušlého zisku, jež mu měla být způsobena anonymizována dvě slova, které neskončilo pravomocným odsouzením, v důsledku toho, že nemohl nastoupit na pozici ředitele právnická osoba s měsíčním příjmem částka s 30% bonusy. Na místo toho od datum do datum pobíral příjem částka měsíčně, v období od datum do datum částka měsíčně, dalších 5 měsíců byl bez příjmu a od datum do datum pobíral částka měsíčně. Žalovaná nárok žalobce odmítla jako čistě hypotetický a neprokázaný.

2. Soud I. stupně učinil zjištění, popsaná v odstavcích číslo rozsudku, zejména zjistil, že proti žalobci bylo usnesením stát. instituce č. j.: anonymizováno číslo z datum zahájeno anonymizována dvě slova pro anonymizována dvě slova podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku a rozsudkem Okresního soudu ve obec č. j.: číslo jednací z datum rozhodnutí byl podle § 226 písm. b) trestního řádu obžaloby zproštěn. Žalobce ukončil podle své výpovědi v roce rok své podnikání, neboť měl dostatečné příjmy z nájmu nemovitostí a chtěl se více věnovat svému čtyřletému synovi. Dne datum uzavřel se právnická osoba s. r. o. pracovní smlouvu na dobu neurčitou s nástupem ke dni datum na pozici provozního technika s hrubou mzdou částka měsíčně a pracovní vztah ukončil k datum, protože nebyl s dotyčnou prací spokojený (uvedl, že jako střední můstek mezi zaměstnanci a majitelem fungoval jako nárazník) a příjem z nájmu jeho nemovitostí mu pokryl jeho běžné výdaje. Dne datum uzavřel žalobce pracovní smlouvu na dobu neurčitou se právnická osoba s.r.o. na poloviční pracovní úvazek na pozici provozního technika s nástupem datum s příjmem částka měsíčně. ulice byla podle sdělení této společnosti ze dne číslo ukončena z důvodu požadavku na zbrojní anonymizováno, čemuž nemohl žalobce pro své anonymizována dvě slova vyhovět. Svědek jméno příjmení k tomu uvedl, že se žalobcem byl rozvázán pracovní poměr, jelikož z důvodu anonymizována dvě slova nemohl získat zbrojní anonymizováno, který byl potřebný pro převoz střeliva, o něž chtěla společnost rozšířit své podnikání. Společnost se o zakázku následně ani neucházela, neboť neměla zajištěné řidiče ani vozidla. Svědek jméno příjmení uvažoval o tom, že by zaměstnal žalobce ve svém anonymizováno, největším anonymizováno v Nitranském kraji, za plat v přepočtu částka. V anonymizováno roku rok se žalobce ucházel o pozici pracovního technika ve společnosti právnická osoba, v anonymizováno rok o pozici provozního ředitele ve společnosti právnická osoba. Pro společnost právnická osoba měl žalobce podle svědka jméno příjmení pracovat ve anonymizováno a dohlížet na dělníky na stavbách, vyřizovat úřední záležitosti a komunikovat se zaměstnanci. Svědek příjmení uváděl jako důvod upuštění od spolupráce obavu, že by pro žalobce z důvodu jeho anonymizována dvě slova nesehnal ve anonymizováno povolení k pobytu. Soud I. stupně shrnul skutková zjištění tak, že zástupci společností právnická osoba, právnická osoba i právnická osoba byli dlouholetí známí žalobce, o anonymizováno žalobce na uvedených pozicích uvažovali, ani v jednom případě však nedošlo k podepsání pracovní smlouvy či alespoň k jejímu návrhu, k žádné formální schůzce v sídlech společnosti ani k písemné komunikaci mezi svědky a žalobcem. Nabízené pracovní pozice nikdy nebyly společnostmi inzerovány ani na jejich obsazení nebyly osloveny pracovní agentury. Svědci nebyli schopni uvést, kdy měl být žalobce přesně zaměstnán a ohledně požadavků na jeho pracovní pozice hovořili velmi obecně o flexibilitě a pracovním nasazení, avšak žádné konkrétní požadavky neuvedli a dotyčné pracovní pozice zůstaly dodnes neobsazené.

3. Soud I. stupně poté s odkazem na ustanovení § 5 písm. a) a b), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 14 zák.č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon) konstatoval s ohledem na výsledek anonymizována dvě slova žalobce existenci odpovědnostního titulu na straně žalované. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR zdůraznil, že ušlý zisk je újma, která poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodní události nedošlo na jeho straně k rozmnožení majetkových hodnot, ačkoli se to dalo s ohledem na pravidelný běh věcí očekávat. Dovodil, že žalobce neprokázal vznik škody, jeho anonymizováno v anonymizována dvě slova či ve anonymizováno zůstalo na úrovni pouhé pravděpodobnosti a nebylo prokázáno důvodné očekávání rozmnožení majetku v tvrzeném rozsahu. Poukázal na to, že žalobce je finančně zajištěn z pronájmu svých nemovitostí a v anonymizováno se projevuje jako fluktuant. V roce rok ukončil své podnikání, aby mohl trávit více času se synem, ze své vůle ukončil pracovní poměr u právnická osoba s.r.o. i u jméno příjmení. Žalobce není nucen k anonymizováno z finančních důvodů, bere je jako sebeuspokojení a není postaveno najisto, že by dlouhodobě vykonával anonymizováno, vyžadující několikaměsíční přítomnost na Slovensku nebo ve anonymizováno, že by obstál ve zkušení době nebo že by o své vůli anonymizována dvě slova právnická osoba se o zakázku o převoz střeliva neucházela, neboť neměla zajištěny potřebné personální a majetkové kapacity a je proto nepravděpodobné, že by se situace změnila, pokud by žalobce měl zbrojní anonymizováno. Soud I. stupně uzavřel, že nebyl prokázán vznik škody na straně žalobce, žalobu proto zamítl a podle § 142 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) přiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízen ve specifikaci, uvedené v odst. 25. rozsudku.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítl, že nejméně část žalované náhrady škody se opírá o vysokou pravděpodobnost získání výdělečné činnosti, která byla zmařena jeho nezákonným anonymizována dvě slova. Lze sice souhlasit s tím, že není jisté, zda by na pracovních pozicích obstál nebo vydržel delší dobu, takový předpoklad však nemůže být důvodem pro zamítnutí celého nároku. Žalobce vykonával v důsledku anonymizována dvě slova jen hůře placené práce na částečný úvazek a je vyloučeno, že by jeho příjmy bez anonymizována dvě slova dosahovaly stejné úrovně. Skutečnost, že svědky, kteří ho chtěli zaměstnat, znal, mu nemůže jít k tíži, je přirozené, že hledal práci u osob, které znal z dob podnikání a mohl mít u nich vyšší důvěru. Známostí žalobce se svědky lze vysvětlit i to, že nedošlo k podepsání písemné smlouvy, ani k písemné komunikaci, jelikož jejich vztah byl postaven na osobní komunikaci. Pracovní pozice nebyly inzerovány, jelikož vyžadovaly vzájemnou důvěru, kterou svědci nemohli svěřit neznámé osobě. Nedostatek personálních kapacit právnická osoba s.r.o. spočíval právě v nemožnosti žalobce získat zbrojní anonymizováno z důvodu nezákonně vedeného anonymizována dvě slova a jeho dřívější trestí anonymizováno, pro které byl amnestován, je pro předmětný pro irelevantní. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku, s jehož závěry se ztotožnila. Zdůraznila, že žalobce se domáhal ušlé mzdy či jiné odměny v zaměstnáních, které před zahájením anonymizována dvě slova nevykonával a příjem z nich nikdy nepobíral a dotyčné pracovní pozice ani fakticky neexistovaly. S odkazem na judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka) poukázala na to, že nelze odškodňovat hypotetické nároky. Žalobce svá tvrzení prokazoval pouze svědeckými výpověďmi osob, s nimiž udržoval přátelské vztahy a kteří měli vysoké mínění o jeho osobnostních a profesních kvalitách, přesto se jej rozhodli nezaměstnat s tvrzením, že by nepožíval respektu eventuálních podřízených, ačkoliv měl být zaměstnána na Slovensku nebo ve anonymizováno, kde se o jeho anonymizována dvě slova nevědělo. Výpovědi svědků nebyly podpořeny jediným důkazem, který by umožňoval objektivně vyhodnotit, že skutečně zamýšleli vytvořit zmíněná pracovní místa se mzdovými podmínkami podle tvrzení žalobce a nebýt anonymizována dvě slova, zaměstnali by na těchto pozicích žalobce. Svědci na tvrzených pracovních pozicích nikdy nezaměstnali jinou osobu ani žalobce po odpadnutí překážky a nepodnikali další kroky k obsazení těchto pozic (pouze svědek příjmení žalobce zaměstnal, avšak na odlišné pracovní pozici). Žádný z vyslechnutých svědků si také nevybavoval žalobcovo předcházející anonymizována dvě slova, ačkoliv mělo být v místě žalobcova bydliště známé, a neuváděl je jako překážku při anonymizováno žalobce.

6. Z obsahu odvolání žalobce lze dovodit odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně a řízení, jež jeho rozhodnutí předcházelo, v intencích §§ 212 a 212a o.s.ř., odvolání však opodstatněným neshledal. Ušlý zisk se zpravidla definuje jako druh majetkové újmy, která spočívá v nedosažení toho, čeho by poškozený při neexistenci škodné události za normálních okolností dosáhl, slovy judikatury je„ újmou, spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí“. Příčinná souvislost újmy s protiprávním jednáním škůdce musí být současně postaveno najisto. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. spisová značka, a, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka).

7. Odvolací soud se v daném případě ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že ušlý zisk, tvrzený žalobcem na jeho možném výdělku z pracovního poměru, nebyl žalobcem nabídnutými a soudem I. stupně provedenými důkazy postaven najisto. Soud I. stupně zejména správně zhodnotil výpovědi svědků s přihlédnutím k jejich přátelskému poměru k žalobci, k okolnosti, že neexistují žádné písemnosti, z nichž by bylo možné dovodit vážnost jejich záměru žalobce zaměstnat na konkrétní pracovní pozici, k nedostatečné specifikaci pracovní náplně žalobce a k tomu, že údajné pracovní pozice, jež měl žalobce zastávat, nikdy nebyly obsazeny a to ani samotným žalobce po zproštění anonymizováno obvinění. Lze tak usuzovat maximálně na určitý záměr svědků příjmení a příjmení žalobce zaměstnat, aniž by však jeho možné pracovní pozice, včetně výše odměny, nabyly konkrétních obrysů, finalizovaných pracovněprávními dohodami. Naopak proti vážnosti vůle uvedených svědků a žalobce k jeho anonymizováno na tvrzených pracovních pozicích hovoří skutečnost, že mělo jít o práci v cizině, což koliduje s tvrzením žalobce, že se vzdal svého podnikání, aby mohl být se svým synem, a vágnost důvodů, pro které měli údajní budoucí zaměstnavatele od anonymizováno žalobce pro jeho anonymizována dvě slova ustoupit. Samotné anonymizována dvě slova při zásadě presumce neviny nepředstavuje žádnou překážku pro výkon jakékoliv pracovní činnosti či povolení k pobytu (neurčitá obava svědka příjmení, že by žalobce nezískal povolení k pobytu ve anonymizováno). Obdobně nepřesvědčivý je i důvod, uváděný v prohlášení společnosti právnická osoba (že by anonymizována dvě slova žalobce vrhalo špatné světlo na společnost). Nelze proto uzavřít, že žalobce nebýt dotyčného anonymizována dvě slova, skutečně práci u svých přátel sv. příjmení či příjmení nebo ve společnosti právnická osoba vykonával a obdržel za ni odměnu v tvrzené výši, vykonával, že by tedy při pravidelném běhu věcí získal nárokovaný výdělek. Zcela nevěrohodně vyznívá tvrzení svědka příjmení ze právnická osoba s.r.o., že se žalobcem rozvázal pracovní poměr pro jeho nemožnost pořídit si v důsledku anonymizována dvě slova zbrojní anonymizováno, jelikož chtěl rozšířit firemní aktivitu o převoz střeliva. Probíhající anonymizována dvě slova, nadto pro majetkovou anonymizována dvě slova, nemá ve smyslu ustanovení pr. předpisu, o střelných zbraních a střelivu na naplnění podmínky bezúhonnosti ani spolehlivosti podle § 18 písm. f) a g) zákona žádný vliv. Zbrojní anonymizováno ani není podmínkou pro tranzit zbraní a střeliva, který je naopak omezen celou řadou dalších podmínek, uvedených v § 46 a násl. zákona a z výpovědi svědka příjmení se nepodává, že by učinil jakýkoliv krok k jejich naplnění. Z toho plyne, že případná úvaha právnická osoba s.r.o. o přepravě zbraní byla pouze velmi předběžná a pro rozvázání pracovního poměru se žalobcem nebyl tvrzený důvod dán.

8. Z popsaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný, včetně výroku o náhradě nákladů řízení, podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. Procesně úspěšné žalované náleží podle § 142 odst.1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst.1 o.s.ř. náhrada nákladů odvolacího řízení, kterou představuje paušální náhrada výdajů advokátem nezastoupeného účastníka za 3 procesní úkony v řízení (vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast u jednání před odvolacím soudem) podle § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.