20 CO 297/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a JUDr. Andrey Borovičkové, Ph.D. v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená jméno příjmení , narozeným datum bytem adresa , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro anonymizována dvě slova ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení a žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradu nákladů řízení žalované [částka] a [země] [částka]. Žalobkyně se na žalované domáhala uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení, jež jí mělo vzniknout uhrazením této částky žalobkyni podle zaniklé zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum] v situaci, kdy k uzavření kupní (zprostředkovávané) smlouvy mezi žalovanou jako zájemkyní a převodcem [jméno] [příjmení] nedošlo z důvodu na straně žalobkyně. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že důvodem neuzavření zprostředkovávané smlouvy do doby trvání smlouvy zprostředkovatelské ([datum]) byla nesolventnost žalobkyně.

2. Mezi účastníky nebylo sporu o provedení tzv. blokační úhrady ve výši sporné částky žalobkyní na účet žalované. Soud I. stupně dále na základě výsledků dokazování, popsaných v odstavcích [číslo] rozsudku, skutkově uzavřel, že účastnice a prodávající [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] na dobu do [datum] smlouvu o podmínkách prodeje a koupě nemovitosti a poskytování služeb (smlouva), v níž byla sjednána provize žalované jako zprostředkovatelky prodeje a koupě nemovitosti ve výši [částka]. Žalobkyně s prodávajícím v době trvání smlouvy neuzavřela zprostředkovávanou (kupní či o budoucí kupní smlouvě /předkupní/) smlouvu na koupě nemovitosti, neboť se jí s manželem do konce platnosti smlouvy nepodařilo i přes pomoc žalované zajistit financování koupě nemovitosti prostřednictvím hypotečního úvěru. Žalobkyně a její manžel si chtěli tento úvěr opatřit s pomocí svého finančního poradce (bratra manžela žalobkyně), avšak oslovené banky vyhodnotily hodnotu nemovitosti jako nižší, než byla její sjednaná prodejní cena, kterou prodejce nechtěl snížit. Přes další jednání účastníků a prodávajícího nebylo trvání smlouvy prodlouženo a prodávající prodal předmětnou nemovitost jinému zájemci.

3. Smlouvu posoudil soud I. stupně jako smlouvu zprostředkovatelkou ve smyslu § 2445 a násl. zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník (o.z.), jež zanikla podle § 2453 o. z. neuzavřením zprostředkovávané smlouvy v ujednané době. Dovodil, že žalobkyní složená kauce (blokační úhrada) ve výši [částka] propadla žalované jako provize ve smyslu čl. III. odst. 1 smlouvy, neboť zprostředkovávaná smlouva nebyla uzavřena zaviněním žalobkyně v důsledku jejích problémů s financováním kupní ceny. Prodejce žádné kroky, jež by uzavření zprostředkovávané smlouvy zdržovali, nečinil, se žalobkyní spolupracoval a poskytoval veškerou součinnost žalobkyně sjednáním. Podle článku IX odst. 2 smlouvy se žalobkyně seznámila s právním i faktickým stavem předmětu převodu a výše kupní ceny, jejíž sjednání bylo v dispozici smluvních stran, jí byla dopředu známa. Žalovaná vyvinula úsilí a nabídla žalobkyni pomoc při sjednání hypotečního úvěru prostřednictvím svých zaměstnanců, avšak žalobkyně a její manžel si chtěli opatřit financování prostřednictvím svého finančního poradce - švagra žalobkyně s předpokladem sjednání lepších podmínek úvěru a na spolupráci se žalovanou při jeho sjednávání přistoupili až poté, kdy již téměř vypršela doba trvání smlouvy. Převodce a žalobkyně spolu jednali i po ukončení smlouvy, nebylo však prokázáno, že by došlo k prodloužení smlouvy a nelze tak vytýkat žalované ani prodejci nemovitosti, že se po zániku smlouvy rozhodl prodat nemovitost jinému zájemci. Soud I. stupně uzavřel, že na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o.z., žalobu proto zamítl a procesně úspěšné žalované přiznal podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (o.s.ř.) náhradu nákladů řízení ve specifikaci, popsané v 18. odstavci rozsudku. Žalobkyni dále podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil povinnost k náhradě nákladů státu za svědečné, vyplacené svědku [jméno] [příjmení].

4. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Setrvala na tvrzení, že jí vzniklo právo na vrácení blokační úhrady, neboť k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodů na straně převodce poté, co souhlasil s prodloužením rezervace do [datum]. Žalovaná dovozovala, že smlouva byla i po [datum] aktivní, jelikož žalovaná ve věci daného obchodu i poté aktivně jednala a poukázala na emailovou korespondenci ze dne [datum] a [datum] ohledně podmínek prodloužení smlouvy ze strany převodce, na něž žalobkyně přistoupila a na výpovědi svědků v tomto směru. S odkazem na § 562 o.z. dovozovala, že písemná forma smlouvy byla prostřednictvím uvedené emailové korespondence zachována a že nejpozději ke dni [datum] došlo konsensem smluvních stran k prodloužení smlouvy ze dne [datum] do [datum] a z uzavření kupní smlouvy sešlo zaviněním převodce, použití blokační úhrady žalobkyně na úhradu provize žalované je proto neoprávněné. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, její žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku a zdůraznila, že předpokladem prodloužení platnosti smlouvy ze dne [datum] byla podle jejího čl. XII odst. [anonymizováno] písemná forma, mezi účastníky však žádný dodatek ohledně prodloužení smlouvy uzavřen nebyl. Smlouva byla ukončena uplynutím doby jejího trvání, následná jednání účastníků nelze za prodloužení smlouvy považovat a v době, kdy prodávající neměl zájem na dalším jednání se žalobkyní, již nebyl smlouvou vázán. Neuzavření kupní smlouvy zapříčinila skutečnost, že žalobkyně v době její platnosti nedisponovala dostatečnými finančními prostředky.

6. Z obsahu odvolání se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek i řízení, jež mu předcházelo, v intencích §§ 212 a 212a o.s.ř., odvolání však neshledal opodstatněným, neboť se plně ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně, na něž lze proto pro stručnost převážně odkázat. K odvolacím námitkám může odvolací soud jen zopakovat, že účastníci trojstranné zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum] byly stran uzavření kupní nebo předkupní (zprostředkovávané) smlouvy vázáni termínem [datum], kdy její platnost skončila. Zprostředkovávaná smlouva nebyla do této uzavřena z viny žalobkyně, které se nepodařilo včas zajistit financování sjednané kupní ceny nemovitosti a žalované tak podle smluvních podmínek vzniklo vůči ní právo na zaplacení provize, na níž oprávněně započetla složenou blokační zálohu. Na základě skutkových zjištění soudu I. stupně nelze dospět k závěru, že by došlo k prodloužení uvedené smlouvy a další jednání mezi žalobkyní a prodávajícím, byť i za součinnosti žalované, probíhala mimo její rámec. Na tom nemůže nic změnit emailová korespondence z [číslo] [rok] a [datum], z níž se podává, že žalovaná byla ochotna přistoupit na podmínky prodávajícího ohledně delší lhůty k vyklizení nemovitosti (který však následně nemovitost prodal jinému zájemci), neboť tato korespondence byla vedena již po zániku smlouvy ze dne [datum]. Nad rámec podstatných důvodů rozhodnutí odvolací soud dodává, že zachování písemné formy právního jednání prostřednictvím elektronických prostředků ve smyslu § 562 o.z. předpokládá v prvé řadě opatření datové zprávy elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu, sloužícím k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby, neboť k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se podle § 561 odst. l o.z. vyžaduje podpis jednajícího (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka]). Zachování této formy rovněž předpokládá naplnění podmínek, daných § 562 odst. 2 o.z., tedy spolehlivost záznamů v elektronickém systému, danou systematickým a posloupným prováděním záznamů a jejich ochranou proti změnám, které zpravidla soukromé emaily osob, zasílané prostřednictvím neplacených serverů (např. [webová adresa], [webová adresa] apod.) nesplňují.

7. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek, včetně správných výroků o náhradě nákladů řízení, podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Procesně úspěšná žalovaná má podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tuto náhradu představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího sodu) po [částka] s paušální náhradou výdajů po [částka] podle §§ 7 a 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif a 21% náhradou za daň z přidané hodnoty, cestovné ve výši [částka] za cestu vlakem z [obec] do [obec] ([částka] a zpět ([částka]) a náhrada za promeškaný čas za 14 započatých půlhodin po [částka] podle § 14 odst. 2 a 3 advokátního tarifu.