21 Ad 35/2024

Rubrum

č. j.: 21 Ad 35/2024 - 64 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. t. č. na adrese X. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2024, č. j.: X. takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty jeho námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 23. 2. 2024, č. j.: X., kterým byla žalobci ve smyslu ust. § 41 odst. 3 ve spojení s ust. § 39 odst. 2 písm. b), c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu. Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 2 21 Ad 35/2024 II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že posudkový lékař podrobněji nezkoumal jeho zdravotní stav, neboť přihlédl jen k onkologickému nálezu a opomněl vzít v úvahu ostatní zdravotní omezení, především psychická, na jejichž základě byl žalobci přiznáván druhý stupeň invalidity. Žalobce nebyl přizván na jednání a posudkový lékař nařkl předchozí posudkové lékaře z nepravdivého vyhodnocení žalobcova zdravotního stavu, ač měli dostatek podkladů. Posudkový lékař nezhodnotil celkovou výkonnost žalobce, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položkám 1d, 9b a 10 kapitoly VI přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. Podle lékařské dokumentace vedené obvodní lékařkou a ošetřující lékařkou MUDr. X. přitom žalobce trpí X. Oproti roku 2019 se žalobcův psychický stav zhoršil, což dokládá komplexní psychologické vyšetření ze dne 14. 5. 2024. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc žalované k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalované

3. Žalovaná byla po dodání posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) vyzvána k možnému vyjádření k žalobě, avšak ve stanovené lhůtě ani později soudu nebylo žádné její podání doručeno.

IV. Obsah správního spisu

4. Ze správního (dávkového) a posudkového spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 23. 2. 2024, č. j.: X., byla žalobci podle ust. § 41 odst. 3 z.d.p. vzhledem k nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b), c) z.d.p. žádost o změnu výše invalidního důchodu kvůli zhoršení zdravotního stavu zamítnuta.

5. Podle prvostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 15. 1. 2024, č. j.: LPS/2023/1576-P4_CSSZ) byla míra poklesu pracovní schopnosti ode dne 15. 3. 2023 stanovena na 35 %, tzn. odpovídající invaliditě prvního stupně.

6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky.

7. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 1. 8. 2024, č. j.: LPS/2024/217-NR-VYS_CSSZ) byl žalobce nadále invalidní v prvním stupni, neboť míra poklesu jeho pracovní schopnosti dosahovala 35 %.

8. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 21. 8. 2024.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

10. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

11. Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 3 21 Ad 35/2024 důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.

12. Podle ust. § 39 odst. 2 z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

13. Podle ust. § 41 odst. 3 z.d.p., ve znění účinném do 31. 12. 2024, při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity.

14. Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV v Praze ze dne 19. 11. 2025, e. č.: SZ/2025/660-PH-27. Dne 19. 11. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkového lékaře a lékařky v oboru psychiatrie. Žalobce nebyl přítomen jednání komise; zdravotnickou dokumentaci pokládala komise za dostačující k posouzení zdravotního stavu. Jako posudkově významné komise vyhodnotila lékařské zprávy ortopedické ambulance MUDr. X. ze dnů 1. 3. 2019 a 22. 11. 2019, propouštěcí zprávu z ortopedie MUDr. X. ze dnů 22. – 24. 9. 2019, nálezy z psychiatrické ambulance MUDr. X. ze dnů 29. 9. 2020, 6. 1. 2021, 16. 9. 2021 a 8. 11. 2022, zprávu praktického lékaře ze dne 13. 10. 2021, nálezy z hematologické ambulance MUDr. X. ze dnů 15. 7. 2022 a 10. 2. 2025, zprávu z ORL ambulance MUDr. X. ze dne 30. 5. 2023, nálezy z psychiatrické ambulance MUDr. X. ze dnů 21. 8. 2023 a 12. 10. 2023 a zprávu z klinické psychologie Mgr. X. ze dne 14. 5. 2024. Konstatovány byly X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly II, oddílu A, položky 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a tato činila 25 %. Ve smyslu ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. komise navýšila horní mez o 10 % na celkových 35 %. Stran psychiatrické problematiky posudkový závěr neodpovídal X.; nebylo možno hodnotit nad rámec položky 7a kapitoly V, k vyššímu stupni invalidity by však nevedla ani spodní hranice položky 7b téže kapitoly. Žalobce byl schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Platnost posudku byla stanovena do listopadu 2030.

15. Z posudku PK MPSV v Praze ze dne 19. 11. 2025 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle ust. § 39 odst. 1 písm. a) z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti posudkového lékaře a odborné lékařky se specializací na psychiatrii, ke dni 21. 8. 2024 zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly II, oddílu A, položky 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Při vypracování posudku vycházela komise z posudkově významných odborných nálezů. Žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí shledala PK MPSV invalidním v prvním stupni, když rozhodující příčinou jeho zdravotního stavu byl X. Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 4 21 Ad 35/2024 16. Předmětem věci bylo posouzení žalobcova zdravotního stavu. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV v Praze ze dne 19. 11. 2025, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy X., a to ke dni vydání napadeného rozhodnutí, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Napadené rozhodnutí bylo PK MPSV v Praze vydáno na základě správných posudkových kritérií vztažených na žalobcův aktuální stav.

17. U žalobce bylo přihlédnuto jak k onkologickému onemocnění a dostatečně odůvodněno, proč se jedná o rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tak k postižením ostatním, která vedla k maximálnímu možnému navýšení snížení pracovní schopnosti o 10 %. K posouzení žalobcova zdravotního stavu byla dostačující v posudku podrobně referovaná zdravotní dokumentace. Neurologická ani další tělesná postižení nemohla dle posudku PK MPSV vést k závěru o vyšším stupni invalidity. Zvýšená pozornost byla věnována onemocnění psychickému, ani ono by však coby hlavní onemocnění nemohlo vést k jinému závěru o stupni invalidity. Zhoršení stavu oproti předchozímu posouzení konstatováno nebylo, naopak bylo zjištěno trvání invalidity prvního stupně. Zhodnocena byla i možnost pracovního uplatnění. Zdravotní stav byl řádně zkoumán, skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Naprosto stejné hodnocení co do položky, jejího navýšení i celkové míry snížení pracovní schopnosti ostatně konstatovaly oba posudky Institutu posuzování zdravotního stavu vyhotovené ve správním řízení.

18. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Shodu s prvopisem potvrzuje K. T. 5 21 Ad 35/2024 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 14. května 2026 JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.