21 CO 171/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a Mgr. Lucie Markové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, LL.M. sídlem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částka k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od datum do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka (výrok II.).

2. Žalobce se zaplacení uvedené částky domáhal jako odkupného po zániku anonymizováno o investičním životním pojištění (dále též jen„ anonymizována dvě slova“), žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Soud prvního stupně zjistil, že dne datum žalobce a žalovaná podepsali anonymizována dvě slova, jejíž součástí byly všeobecné anonymizováno podmínky životního pojištění a doplňkové anonymizováno podmínky (dále jen„ anonymizováno“ a„ anonymizováno“ ¨) a jejímž předmětem bylo životní pojištění anonymizována dvě slova s počátkem pojištění datum na anonymizováno dobu anonymizováno let. Žalobce platil běžné anonymizováno měsíčně, naposledy dne datum. Dopisem ze dne datum žalovaná informovala žalobce o ukončení pojištění s tím, že mu zasílá odkupné ve výši částka. Dne datum žalobce udělil plnou moc právnímu zástupci Mgr. jméno příjmení k zastupování ve věci neplatnosti anonymizována dvě slova a vrácení bezdůvodného obohacení nebo náhrady škody vzniklé v důsledku uzavření této anonymizováno a následně podáním ze dne datum zahájil řízení před finančním arbitrem, v němž se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka s příslušenstvím z důvodu neplatnosti anonymizována dvě slova. Dne datum finanční arbitr vydal nález, kterým určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka s příslušenstvím, ve zbývajícím rozsahu návrh žalobkyně zamítl a žalované uložil povinnost zaplatit sankci dle § 17a zákona o finančním arbitrovi ve výši částka. Po vydání nálezu vzal žalobce návrh na zahájení řízení zpět a usnesením ze dne datum finanční arbitr nález zrušil a řízení zastavil.

4. S ohledem na datum uzavření anonymizována dvě slova soud prvního stupně věc posuzoval ustanovení pr. předpisu, o anonymizováno smlouvě (dále jen„ zákon č. 37/2004 Sb.), a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). S odkazem na obdobná rozhodnutí Městského soudu v Praze a judikaturu Nejvyššího soudu dovodil, že anonymizována dvě slova je neplatná podle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní (určité) ujednání o výši rizikového pojistného a neurčité je i ujednání o počátečních, správních a inkasních nákladech. Nárok žalobce proto posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení, který je však již promlčen, neboť ode dne uskutečnění poslední platby pojistného uplynula subjektivní i objektivní promlčecí lhůta ve smyslu § 107 odst. 1, 2 obč. zák. Současně neshledal, že by vznesení námitky promlčení bylo v rozporu s dobrými mravy, a žalobu proto zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání, v němž namítal, že rozsudek nepřezkoumatelný a poukazoval na to, že v předmětném řízení se neplatnosti anonymizována dvě slova nedovolával. Zdůraznil, že jde o spotřebitelský spor a měl za to, že soud prvního stupně nesprávně aplikoval směrnici ustanovení právního předpisu EU Smlouva o EHS ze dne datum o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách i judikaturu vztahující se k promlčení. Nesouhlasil s tím, že by jeho nárok byl promlčen a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, případně zrušil.

6. Žalovaná považovala posouzení promlčení soudem prvního stupně za správné a navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud nepovažuje rozsudek soudu prvního stupně za nepřezkoumatelný, neboť soud prvního stupně jasně a srozumitelně vyložil, z jakých skutkových zjištění vycházel a k jakým právním závěrům dospěl. Odvolatel se proti důvodům uvedeným v prvostupňovém rozhodnutí ve svém odvolání vymezuje, tudíž je zjevné, že případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění jeho práv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

9. Odvolací soud považuje za správná skutková zjištění soudu prvního stupně, která ostatně ani nebyla mezi účastníky sporná, jakož i právní posouzení věci, a v podrobnostech proto odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

10. Jak vyplývá ze skutkových zjištění, dne datum účastníci uzavřeli anonymizována dvě slova, přičemž ve smyslu ustanovení pr. předpisu, se právní poměry založené touto smlouvou řídí dosavadními právními předpisy. Dané ustanovení dopadá rovněž na nároky z bezdůvodného obohacení vyvolaného plněním na základě neplatné anonymizováno (práva a povinnosti vzniklé z právního vztahu) uzavřené do datum (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a dále v něm uvedenou judikaturu). Soud prvního stupně proto platnost anonymizována dvě slova i nároky vyvolané jejím plněním správně posuzoval podle ustanovení pr. předpisu a podle obč. zák.

11. Za podstatné odvolací soud považuje zjištění, že - podle ujednání obsažených v anonymizováno: - rizikovým pojistným se rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným anonymizováno smlouvou; - kapitálovou hodnotou se rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové anonymizováno za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené anonymizováno. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry; - pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové anonymizováno za základní pojištění; - rizikové anonymizováno za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na anonymizováno a anonymizováno pojištěného, anonymizováno částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na anonymizována dvě slova pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny anonymizováno částky nebo pojistného; - pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele; - pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené anonymizováno; - žalobce platil běžné anonymizováno měsíčně, naposledy dne datum; - návrhem ze dne datum se žalobce v řízení před finančním arbitrem domáhal na žalované vydání bezdůvodného obohacení, in eventum určení, že náklady a poplatky účtované žalovanou v souvislosti s anonymizováno smlouvou nebyly platně sjednány. anonymizována dvě slova považoval za neplatnou z několika důvodů: - pro rozpor s účelem a obsahem zákona o pojišťovnictví a zákona o anonymizováno smlouvě podle § 39 obč. zák. pro nezpůsobilost žalované k právním úkonům podle § 38 odst. 1 obč. zák.; - pro neurčitost z důvodu chybějící podstatné náležitosti. Uvedl, že rozsah plnění je odvislý od kapitálové hodnoty pojištění, přičemž pro stanovení výše kapitálové hodnoty pojištění je klíčovým pojmem anonymizováno a nakládání s ním. Za neurčité přitom považoval pojmy anonymizováno, běžné anonymizováno a rizikové anonymizováno, pojem kapitálová hodnota i náklady a poplatky. Také namítal, že v anonymizováno smlouvě nebyl platně sjednán způsob, jakým se bude oprávněná osoba podílet na výnosech pojistitele v souladu s ustanovení pr. předpisu; - dne datum finanční arbitr vydal nález, v němž shledal anonymizována dvě slova neplatnou. příjmení jiné přisvědčil námitkám žalobce, že ujednání o rizikovém pojistném a ujednání o strhávání počátečních a správních nákladů jsou neurčitá a současně že nejsou oddělitelná od ostatních smluvních ujednání, a anonymizována dvě slova je proto neplatná jako celek ve smyslu § 37 odst. 1 a § 41 obč. zák.

12. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že anonymizována dvě slova je jako celek neplatná. Platnost obdobných smluv opakovaně posuzoval finanční arbitr ve svých nálezech, jakož i senát anonymizována dvě slova Městského soudu v Praze v řízeních podle části páté o. s. ř., který shodně jako finanční arbitr považoval za zásadní, že podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. je anonymizována dvě slova smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli anonymizováno. Vyslovil, že se zřetelem k tomu, že ujednání obsažená v anonymizováno smlouvě musejí být jako každý právní úkon dostatečně určitá, musí být rizikové anonymizováno vyjádřeno takovým způsobem, že bude nepochybná jeho výše. Faktická výše rizikového pojistného, které je upraveno v doplňkových pojistných podmínkách, ze anonymizováno nevyplývá. Doplňkové anonymizováno podmínky odkazují na pojistně technické zásady, které anonymizována dvě slova, všeobecné anonymizováno podmínky ani doplňkové anonymizováno podmínky nekonkretizují, což nelze odstranit ani za pomoci výkladu. Ujednání o rizikovém pojistném je tak neurčité. Výše strhávaného rizikového pojistného ovlivňuje výši plnění při dožití. příjmení anonymizováno není ve smlouvě uvedeno tak, aby se orientoval průměrný spotřebitel (srov. např. soudem prvního stupně citovaný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).

13. Vzhledem k tomu, že anonymizována dvě slova v projednávané věci je koncipována stejně, odvolací soud neshledal důvod se od výše uvedeného závěru odchýlit.

14. Je-li anonymizována dvě slova neplatná, je nutno nárok žalobce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení, konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu, jehož důsledkem je povinnost účastníků anonymizováno vzájemně si vrátit vše, čeho plněním ze anonymizováno nabyli (§ 451 obč. zák.).

15. Protože žalovaná vznesla námitku promlčení, soud prvního stupně se nejprve správně zabýval její důvodností a dospěl i ke správnému závěru, že nárok žalobce je promlčen.

16. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

17. K počátku běhu subjektivní promlčecí doby se vyjádřil název soudu v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, v němž uvedl, že počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 107 odst. 1 obč. zák. jako původních plateb pojistného učiněných na základě neplatné anonymizováno, nemůže být bez dalšího určen pouze podle okamžiků uzavření anonymizováno a plateb pojistného. Ty jsou samy o sobě objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení nevypovídají. Je-li z individuálních okolností věci zřejmé, že věřitel v okamžiku plateb pojistného o existenci bezdůvodnosti obohacení na straně dlužníka z důvodu neplatnosti anonymizováno s vysokou pravděpodobností nevěděl a soudy jiné kroky ke zjištění subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení neučiní, ani neodůvodní, proč to nebylo nutné nebo možné, je rozhodnutí o marném uplynutí subjektivní promlčecí doby neústavně libovolné a formalistické, je-li založeno toliko na odkazu na judikaturu, podle níž vědomost o existenci bezdůvodného obohacení a odpovědnosti subjektu práva z něj má znamenat vědomost o okolnostech, z nichž lze na bezdůvodné obohacení usoudit.

18. V posuzované věci je ze skutkových zjištění zřejmé, že žalobce nabyl vědomost o bezdůvodném obohacení nejpozději dnem datum, kterým je datován jeho návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. Je evidentní, že nejpozději k tomuto okamžiku byly žalobci známy okolnosti, z nichž lze na bezdůvodné obohacení usoudit, neboť v něm namítal neplatnost anonymizována dvě slova a domáhal se na žalované vrácení plnění, které na jejím základě přijala. Skutečnost, že poté, anonymizováno finanční arbitr vydal nález, jímž žalobci zčásti vyhověl, žalobce svůj právní názor změnil, nemá na běh promlčecí doby vliv. Žalobce vzal svůj návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem zpět a v důsledku toho bylo řízení zastaveno, a tedy nastala situace, jako kdyby k zahájení řízení nedošlo. Subjektivní dvouletá promlčecí doba tak skončila nejpozději dne datum. Žaloba byla podána dne datum, tedy až po jejím uplynutí.

19. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že ke dni podání žaloby uplynula i objektivní tříletá promlčecí doba podle § 107 odst. 2 obč. zák., kterou je nutno v nejzazším případě počítat od data poslední úhrady, tj. od datum.

20. Shodně jako soud prvního stupně ani odvolací soud nepovažuje námitku promlčení za vznesenou v rozporu s dobrými mravy. Soud prvního stupně přiléhavě odkázal na konstantní judikaturu, která se vztahuje k této otázce a která je založena na tom, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

21. V souzené věci to byl žalobce, kdo začal namítat neplatnost anonymizována dvě slova a domáhat se vrácení přijatého plnění. Žalovaná se jeho návrhu bránila a nijak ho neutvrzovala v tom, že mu požadované plnění hodlá poskytnout. Bylo tedy čistě na žalobci, zda a jakým způsobem se bude vrácení přijatého plnění domáhat, a stejně tak i to, zda bude v již zahájeném řízení řádně pokračovat. Z ničeho tak nelze dovodit, že by důvodem, pro který žalobu nepodal včas, bylo jednání žalované.

22. Jestliže za této situace soud prvního stupně žalobní nárok z důvodu jeho promlčení zamítl, je jeho rozsudek ve výroku věcně správný a jako takový jej odvolací soud potvrdil (§ 219 o. s. ř.), včetně závislého výroku o nákladech řízení.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Výše nákladů odvolacího řízení činí částka a tvoří ji mimosmluvní odměna za zastupování advokátem za dva úkony právní služby po částka – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby ve výši částka (§ 13 odst. 3 téhož předpisu) a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z náhrad částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.