21 CO 54/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobkyň: a) jméno příjmení, datum narození bytem adresa b) jméno příjmení, datum narození bytem adresa obě zastoupené advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení se zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že se žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni b) částku částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalované se ve vztahu k žalobkyni a) náhrada nákladů anonymizováno před soudy obou stupňů nepřiznává.

IV. Žalované se ve vztahu k žalobkyni b) náhrada nákladů anonymizováno před soudy obou stupňů nepřiznává.

V. Žalobkyně a) je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze náhradu nákladů anonymizováno ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením.

VI. Žalobkyně b) je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze náhradu nákladů anonymizováno ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni a) částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení (výrok I.), žalobkyni b) částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení (výrok II.), a dále žalobkyni a) náhradu nákladů anonymizováno ve výši částka (výrok III.) a žalobkyni b) náhradu nákladů anonymizováno ve výši částka (výrok IV.) a současně uložil žalované zaplatit státu soudní poplatek ve výši částka na účet soudu prvního stupně (výrok V.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně a) domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a žalobkyně b) částky částka s příslušenstvím jako plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za nemajetkovou újmu, která jim vznikla následkem zranění a anonymizováno osoby blízké - jméno příjmení, který byl synem žalobkyně a) a bratrem žalobkyně b), a to po dopravní nehodě, ke které došlo dne datum v prostoru nájezdové větve dálnice D5 (28. km směrem na obec). Vozidlo anonymizováno jméno jméno značka automobilu anonymizováno bylo pojištěno z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) u žalované.

3. Soud prvního stupně vzal za prokázáno, že dne datum v 8:11 hodin v úseku nájezdu na dálnici D5, 28. km směr obec, v katastru obce Zdice, došlo k dopravní nehodě, při níž řidič vozidla značka automobilu příjmení jméno jméno z nezjištěného důvodu narazil přední částí vozidla do před ním jedoucího vozidla tov. zn. Audi A4, které řídil poškozený. Bezprostředně po nehodě se zřejmě oba řidiči začali dohadovat o zavinění nehody. J. jméno nasedl do svého auta a snažil se z místa nehody odjet, v čemž se mu poškozený snažil zabránit. J. jméno do něj při rozjezdu narazil. Poškozený byl v důsledku nárazu odhozen na přední kapotu vozidla řízeného J. jméno, který přestože viděl, že na jeho kapotě leží poškozený, pokračoval v jízdě. Poškozený po ujetí asi 30 metrů z kapoty vozidla spadl na vozovku, v důsledku čehož utrpěl četná poranění, následkem kterých dne datum v nemocnici zemřel. J. jméno z místa nehody odjel, poškozenému neposkytl pomoc. V době nehody neměl potřebné anonymizována dvě slova, že je ze anonymizována dvě slova schopen řídit automobil. anonymizována dvě slova J. jméno bylo zastaveno, neboť bylo shledáno, že řidič nebyl v době nehody pro nepříčetnost trestně odpovědný (byl u něj zjištěn rozvoj demence, lehká až středně těžká anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova s anonymizována dvě slova anonymizováno). Nebylo prokázáno, že by se poškozený na událostech, které vedly k jeho zranění a následnému anonymizováno, podílel. Nebylo prokázáno, že by poškozený příjmení. jméno po nehodě fyzicky napadl. Poškozený jméno příjmení bydlel v rodinném domě ve vlastnictví partnera své matky p. jméno příjmení spolu se svou matkou, sestrou jméno a jejím nezletilým synem jméno, babičkou a sestrou jméno. Pracoval jako řidič kamionu, doma se zdržoval nepravidelně. příjmení společnou domácnost se svou matkou, které na domácnost finančně přispíval. Ona mu vařila, prala a zajišťovala případné další osobní potřeby. Poškozený matce vozil dárky z cest, vozil ji k lékařům, na nákupy, fyzicky pomáhal na domě. Mezi poškozeným a matkou byl úzký citový vztah. Po nehodě ho matka spolu s dcerou jméno navštěvovala v nemocnici. Jelikož byl po celou dobu v kómatu, byly pro ní návštěvy nepochybně značně tíživé. Matka stále předpokládala, že se jeho anonymizováno zlepší. Po jeho anonymizováno se psychicky zhroutila. Před událostí žil poškozený plnohodnotným životem bez jakýchkoli anonymizována dvě slova. Nastalá událost byla naprosto nepředpokládaná, rodině se nedostalo od anonymizováno žádné omluvy. Mezi poškozeným a sestrou jméno byl též úzký citový vztah. Poškozený pro ni byl autoritou, kterou respektovala a byl pro ni přínosem vzhledem k životním problémům (užívání drog, nedokázala se sama postarat o svého syna). Nesporným bylo, že vozidlo anonymizováno J. jméno bylo pojištěno u žalované a že žalovaná vyplatila žalobkyni a) za nemajetkovou újmu částku částka a žalobkyni b) částku částka.

4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že obě žalobkyně mají vůči žalované nárok na výplatu plnění podle § 6 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dále aplikoval § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), podle kterého mají obě žalobkyně jako matka a sestra poškozeného při jeho usmrcení nárok, aby anonymizováno odčinil jejich duševních anonymizováno peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Dále konstatoval, že neexistuje žádná metodika nebo tabulka upravující výši nároků pozůstalých. Podle judikatury je třeba zkoumat intenzitu vztahu osob, zda spolu žily ve společné domácnosti, věk poškozeného, hmotnou závislost na poškozeném, postoj anonymizováno, míru zavinění a vzájemné relace. Odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2844/14, Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka. Aplikoval rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, podle kterého je odpovídající metodou za účelem zajištění automatické valorizace tak, aby peněžní částka byla adekvátní, metoda výpočtu dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční mzdy za rok předcházející anonymizováno poškozeného v případě žalobkyně a) a šestnáctinásobku v případě žalobkyně b). V roce rok byla průměrná mzda podle anonymizováno částka. Její dvacetinásobek činil částka (pro žalobkyni a)), a šestnáctinásobek částka (pro žalobkyni b)). Soud prvního stupně uzavřel, že u obou žalobkyň je třeba výše uvedenou základní částku navýšit tak, jak požadují v podané žalobě. Při úvaze o výši odškodnění vzal soud prvního stupně v úvahu velmi blízký vztah mezi poškozeným a jeho matkou, šlo o jejího jediného syna, sdíleli společnou domácnost, vykonával pro ni potřebné úkony a pomoc, byl pro ni oporou. Matka prožívala utrpení v době, kdy byl poškozený v nemocnici v kómatu, doufala ve zlepšení jeho anonymizována dvě slova, po anonymizováno se zhroutila. Mezi poškozeným a sestrou jméno byl taktéž úzký vztah, byl pro ni autoritou a rádcem, obývali spolu první patro rodinného domu. Žalobkyně b) přišla o člověka, který pro ni představoval oporu. Od anonymizováno se žalobkyním nedostalo žádné omluvy ani morální satisfakce ve formě jeho odsouzení. O náhradě nákladů anonymizováno rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle zásady úspěchu ve věci. Podle § 11 odst. 2 písm. d) a § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil neúspěšné žalované zaplatit soudní poplatek za žalobu.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Předně namítla, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů a že soud prvního stupně nesprávně a neúplně zjistil skutkový anonymizováno, na jehož základě pak dospěl k nesprávným právním závěrům. Zdůraznila, že soud prvního stupně nedostatečně zdůvodnil, proč mají žalobkyně nárok na odškodnění nemajetkové újmy v nadprůměrné výši. Akcentovala, že soud prvního stupně řešil v samostatném anonymizováno pod sp. zn. spisová značka nárok biologického otce poškozeného a přiznal mu doplatek do výše standardního odškodnění, tj. do částky částka, neshledal důvody pro mimořádné navýšení, vztahy mezi poškozeným a otcem vyhodnotil jako standardní, okolnosti dopravní nehody hodnotil neutrálně, neakceptoval námitku spoluzavinění, ale uvedl, že„ nelze přejít účast poškozeného na předcházejícím ději a určitou eskalaci událostí, jež vedly k těmto tragickým následkům“. Dále namítla, že u žalobkyně a) je rozpor v žalobních tvrzeních a petitu, neboť žalobkyně a) požadovala pro sebe celkem částku částka, žalovaná jí zaplatila částka a žalobkyně a) navrhla, aby jí soud přiznal částku částka, přičemž částka – částka = částka. Celková výše odškodnění, kterého se žalobkyni a) na základě rozsudku soudu prvního stupně dostalo tak je částka. Žalovaná nesouhlasila s tím, že absence morální satisfakce, absence omluvy a úmyslné způsobení újmy by v daném případě byly důvodem pro mimořádné navýšení odškodnění. V době dopravní nehody byl pojištěný řidič ve anonymizováno vylučujícím anonymizována dvě slova, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly vymizelé. Řidič trpí demencí a anonymizováno retardací a je otázkou, zda je vůbec schopen objektivně posoudit své jednání a vyjádřit lítost či se omluvit. Soud prvního stupně nedostatečně zdůvodnil závěr, že se poškozený na událostech, které vedly k zranění a následnému anonymizováno, nepodílel. Zcela opominul přednehodový děj tak, jak jej popsal řidič jméno jméno. Z jeho výpovědi, kterou žalovaná považuje za věrohodnou, plyne, že jej poškozený tzv. vybrzdil, čímž způsobil drobnou dopravní nehodu, následně ho přes značný věkový rozdíl agresivně napadl. To v řidiči jméno vyvolalo obavu o zdraví a život, schoval se do vozidla a snažil se z místa odjet. Poškozený tím spoluzavinil vznik újmy nejméně v rozsahu 50 %. Jako důvod pro mimořádné zvýšení odškodnění soud prvního stupně uvedl pouze vztah žalobkyň a poškozeného, který v rozporu s provedenými důkazy hodnotil jako nadprůměrný. Opomenul, že další kritéria jako je věk poškozeného a absence hmotné závislosti mimořádné navýšení naopak neodůvodňují. Mimořádný vztah poškozeného a žalobkyň prokázán nebyl. Výpovědi svědků a žalobkyň potvrzují pouze to, že jejich vztah byl normální a dobrý, takový jaký by mezi matkou a synem, resp. sestrou a bratrem měl být. Poškozený byl dospělý, žil samostatně, nebyla zde hmotná závislost, pobýval většinu času mimo domov (jako řidič kamionu). Vzájemné návštěvy, výpomoc, účast na oslavách lze hodnotit jako normální, běžné vztahy v rodině. Žalovaná namítla, že soud prvního stupně rozhodl nesprávně i o náhradě nákladů anonymizováno, když nesprávně určil sazbu odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty sporu, přičemž ji měl určit podle § 9 odst. 4 písm. a) adv. tarifu a nesprávně určil též výši soudního poplatku, který se měl určit podle položky 3 písm. b) Sazebníku poplatků ve výši 1 % z přiznané částky, a nikoli 5 % z přiznané částky. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně buď zrušil a věc mu vrátil k dalšímu anonymizováno, nebo aby jeho rozsudek změnil a žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů anonymizováno.

6. Žalobkyně vyjádřily s rozsudkem soudu prvního stupně souhlas a navrhly jeho anonymizováno. K údajnému rozporu v žalobních tvrzeních uvedly, že se jednalo o chybu v psaní, kterou žalobkyně a) odstranila při jednání dne datum s tím, že celkově na žalované požadovala částku částka a bylo jí vyplaceno částka, rozdíl tedy činí částka. Srovnání nároku žalobkyně a) a nároku otce poškozeného neobstojí, neboť vztah poškozeného k otci byl jiný než vztah poškozeného a obou žalobkyň. Žalobkyně souhlasily s hodnocením soudu prvního stupně, který zdůraznil, že poškozený byl jediným synem žalobkyně, byla vedena společná domácnost, poškozený své matce pomáhal. Mezi poškozeným a jeho sestrou byla úzká citová vazby umocněná tím, že bydleli v jedné nemovitosti, sdíleli kuchyň, v níž si vařili. Bratr byl pro žalobkyni b) oporou. Pro obě žalobkyně bylo nesmírně stresující a drásavé, když společně navštěvovaly poškozeného v nemocnici a sledovaly následky jeho zranění. Stále žily v naději, že se jeho anonymizována dvě slova zlepší. anonymizována dvě slova žalobkyň byly protahovány až do anonymizováno poškozeného dne datum. Souhlasily též se závěrem soudu prvního stupně, že tvrzený přednehodový děj nebyl v anonymizováno prokázán. Upozornily, že řidič vozidla byl nepříčetný z důvodu rozvíjející se demence, lehké až středně těžké anonymizována dvě slova a anonymizováno poruchy projevující se jak v kognici, tak v emocionální oblasti a v exekutivních funkcích.

7. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalované rozsudek včetně anonymizováno, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání je částečně opodstatněné.

8. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením.

9. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní anonymizována tři slova manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka je třeba při určení výše náhrady za anonymizována dvě slova spojené s usmrcením osoby blízké zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně anonymizováno. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih anonymizováno či jeho anonymizováno odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Kritéria odvozená od osoby anonymizováno jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho anonymizováno sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry anonymizováno. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

11. Uvedená kritéria pro stanovení výše přiměřené náhrady dovodil již Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 2844/14, v němž dále uvedl, že při určování výše náhrady nemajetkové újmy v penězích je důležitým aspektem také to, aby její výše odrážela obecně sdílené představy o spravedlnosti s tím, že je nutno použít princip proporcionality tak, že obecné soudy porovnají částky přisouzené v jiných případech.

12. Obdobně se k hlediskům rozhodování o výši náhrady nemajetkové újmy vyslovil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka, v němž mimo jiné judikoval, že anonymizována dvě slova spojené s prožíváním usmrcení blízké osoby je třeba pro účely stanovení výše této náhrady posuzovat z pohledu průměrného člověka. Případné snížení či naopak zvýšení této náhrady musí být doloženo a prokázáno poškozeným. Obvyklá výše náhrady nemajetkové újmy se může pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, jakými jsou rodiče, děti a manželé pohybovat v základním rozpětí mezi částka až částka.

13. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka jen sama okolnost, že anonymizováno byl pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pojištěn, nezakládá důvod ke zvýšení náhrady za nemajetkovou újmu vzniklou pozůstalým usmrcením blízké osoby nad rámec částek odpovídajících všem relevantním zákonným a judikatorním kritériím. Při hodnocení postoje anonymizováno je možno přihlížet jen k excesivnímu vybočení, případná procesní taktika anonymizováno motivovaná například snahou o dosažení tzv. odklonu anonymizována dvě slova v přípravném anonymizováno nemůže být bez dalšího považována za negativní přístup ze strany anonymizováno.

14. Odvolací soud předně neshledal opodstatněnou námitku žalované o rozporu mezi žalobními tvrzeními a žalobním petitem. Jak správně uvedly žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání, u jednání soudu prvního stupně dne datum bylo vyjasněno, že v žalobě je písařská chyba v celkově požadované částce nemajetkové újmy ze strany žalobkyně a) /viz čl. 69 Žalobkyně a) u žalované uplatnila nárok na zaplacení částky částka, a z této částky vycházela též v podané žalobě. Od žalované se jí dostalo dobrovolného plnění ve výši částka a rozdíl tak činí žalovanou částku částka.

15. Odvolací soud dále nemá za to, že by rozsudek soudu prvního stupně byl nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů tak, aby bylo nutné postupovat podle § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu anonymizováno. Z rozsudku soudu prvního stupně je seznatelné, jaká učinil skutková zjištění a jaké z nich vyvodil závěry, na kterých své rozhodnutí postavil. Skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně z provedených důkazů jsou v podstatě správná a odvolací soud z nich při svém rozhodování vycházel (viz odst. 3. výše).

16. Odvolací soud však shledal potřebným provést důkaz výslechem žalobkyně b), sestry poškozeného, který ačkoli byl navržen, k důkazu soudem prvního stupně proveden nebyl. Vzhledem k tomu, že v anonymizováno měly žalobkyně prokazovat, jaký byl jejich vztah k poškozenému, bylo provedení tohoto důkazu potřebné. Ke vztahu žalobkyně b) a poškozeného se totiž podrobněji vyjadřovala ve své výpovědi pouze žalobkyně a). Ostatní slyšení svědci o vztahu mezi poškozeným a jeho sestrou blíže informováni nebyli. Odvolací soud dále považoval z anonymizováno § 213 odst. 2 o.s.ř. za potřebné zopakovat dokazování výslechem svědků a též žalobkyně a).

17. Odvolací soud proto podle § 213 odst. 2 a 4 o.s.ř. zopakoval a doplnil dokazování výslechem obou žalobkyň a svědků jméno jméno, jméno příjmení a jméno příjmení.

18. Z výpovědi žalobkyně a) odvolací soud zjistil, že poškozený, který byl jejím synem, jí hodně pomáhal, naproti tomu její druh doma nedělal nic. Žalobkyně a) se anonymizováno o svou role v řízení a poškozený, pokud byl doma, je vozil po doktorech, na nákupy apod. Pomáhal s pracemi na domě, chodil do lesa na dříví. Byl hodný a všímavý. Pracoval jako řidič kamionu a trávil tedy dost času mimo domov. V období před nehodou však již bydlel doma, neboť ze anonymizováno důvodů pracoval v dílně. Měl asi dvě vážnější známosti, jedenkrát bydlel pár měsíců sám, ale vrátil se domů. Přispíval své matce 2 – částka měsíčně na domácnost, dělal nákupy.

19. Z výpovědi žalobkyně b) odvolací soud zjistil, že poškozený ji v dětství hlídal, když jejich matka byla v práci; v dospělosti spolu v rodinném domě sdíleli společnou kuchyň; pokud byl poškozený doma, což bývalo téměř každý víkend, dívali se občas společně na film (2x - 3x do měsíce). Z cest vozil dárky. Když byl na cestách, tak v telefonickém kontaktu nebyli. Již před delší dobou žil poškozený s přítelkyní, ale zase se vrátil domů, tehdy za nimi jezdili na návštěvu, ale nebylo to moc často. V době před nehodou již poškozený nejezdil do zahraničí, poslední dva měsíce pracoval v dílně v obec. V té době občas odvezl žalobkyni b) do práce, pomáhal jí s výchovou syna, dělal s ním úkoly.

20. Z výpovědi svědka jméno jméno odvolací soud zjistil, že poškozeného znal od patnácti let, byli dobří kamarádi. Jeho rodinu potkával cca 1 x měsíčně, pozdravili se, asi 2x byl svědek u poškozeného doma. O rodinných vztazích svědek blíže informován nebyl.

21. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, sousedky, odvolací soud zjistil, že mezi rodinami jsou velice dobré sousedské vztahy, svědkyně b) jí v případě potřeby např. zalije zahradu. Na návštěvy k nim chodila málo. Poškozený byl ochotný, matce doma pomáhal, např. na zahradě, když bylo potřeba, vypomohl jí též finančně. O vztazích mezi poškozeným a jeho sestrou není blíže informována, neví však, že by mezi nimi byly nějaké rozpory.

22. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení odvolací soud zjistil, že se s rodinou poškozeného znala 19 let, s jeho sestrou jméno chodila do školy. Poškozený své matce hodně pomáhal, s nákupy, zavezl ji kam potřebovala, dělal dříví. Býval pracovně pryč 2 – 3 dny, pak se vracel. Na svoji sestru jméno„ platil“, když něco provedla. Obě žalobkyně nesly ztrátu poškozeného velice špatně. Svědkyně k nim obden chodila, pomáhala žalobkyni a) např. s nákupy, zavezla ji k lékaři, žalobkyně a) musela začít užívat léky„ na nervy“.

23. Po takto doplněném a zopakovaném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům:

24. Z výše uvedených zákonných ustanovení a judikatury vyplývá, že obě žalobkyně jako osoby pozůstalé po zemřelém poškozeném mají vůči žalované nárok na to, aby jim za pojištěného anonymizováno nahradila v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku škodu způsobenou usmrcením poškozeného.

25. Nejbližším poškozeným osobám by se mělo dostat peněžité náhrady vyvažující plně jejich utrpení, zahrnující smutek, anonymizována dvě slova a psychické strádání z toho, že přišly v důsledku škodní události o blízkou osobu, s níž byly svázány (v projednávaném případě) rodinnými pouty. Judikatura obecně vychází u nejbližších příbuzných, jako jsou rodiče, děti, manžel z výchozího plnění v rozmezí anonymizována dvě slova až částka u případů běžných, standardních rodinných vazeb, přičemž soudům dává možnost výchozí částku modifikovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu jako je intenzita vztahu poškozeného a pozůstalých, věk poškozeného a pozůstalých, případná hmotná závislost pozůstalého na poškozeném a další anonymizováno (viz výše). Ve výše citovaném rozhodnutí sp. zn. spisová značka se pak Nejvyšší soud vyslovil též k tomu, že při stanovení základní výše náhrady lze vycházet z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, v případě nejbližších pozůstalých jako jsou rodiče, děti, manžel lze za základní částku náhrady považovat její dvacetinásobek.

26. V anonymizováno nebylo sporné, že dne datum došlo k dopravní nehodě, na jejíž následky zemřel poškozený jméno příjmení, syn žalobkyně a) a bratr žalobkyně b). Škůdcem byl řidič vozidla značka automobilu anonymizováno J. jméno, které bylo pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištěno u žalované. Rovněž tak nebyl sporný samotný nehodový děj, následkem kterého došlo k pozdějšímu anonymizováno poškozeného. Nesporným také bylo, že anonymizována dvě slova řidiče škodícího vozidla bylo zastaveno, neboť podle znaleckého posudku, který byl v rámci anonymizována dvě slova vypracován, nebyl řidič J. jméno v době nehody příčetný, a to z důvodu rozvíjející se demence, lehké až středně těžké anonymizována dvě slova a anonymizováno poruchy projevující se v kognici, v emocionální oblasti a též v exekutivních funkcích.

27. Naproti tomu spornou zůstala otázka průběhu přednehodového děje a jeho případného vlivu na vznik nehody a její následky, ev. na výši odškodnění nemajetkové újmy, a dále otázka, jaké byly vzájemné rodinné vztahy mezi poškozeným a oběma žalobkyněmi ve vztahu k tomu, zda jsou dány důvody pro mimořádné navýšení odškodnění za nemajetkovou újmu a zda lze při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy zohlednit skutečnost, že se řidič J. jméno žalobkyním neomluvil a v anonymizována dvě slova nebyl odsouzen právě s ohledem na jeho nepříčetnost, resp. anonymizována dvě slova.

28. Důkazní břemeno prokázání toho, že oproti standardním případům, jsou na straně žalobkyň dány důvody pro navýšení odškodnění, nad výše uvedené rozmezí leželo na straně žalobkyň.

29. Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí o přiznání požadovaného doplatku náhrady nemajetkové újmy oběma žalobkyním na závěru, že mezi oběma žalobkyněmi a poškozeným byl natolik intenzivní a úzký vzájemný vztah, že to odůvodňuje mimořádnou výši odškodnění. Okrajově zmínil absenci odsouzení anonymizováno a omluvy z jeho strany a skutečnost, že k anonymizováno poškozeného došlo za měsíc po nehodě. Naopak neshledal, že by na výši odškodnění měl vliv tvrzený průběh přednehodového děje, který podle něj v anonymizováno prokázán nebyl. Neprovedl žádné srovnání s jinými obdobnými případy.

30. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalovanou tvrzený průběh přednehodového děje nebyl v anonymizováno spolehlivě prokázán. V anonymizováno bylo prokázáno výpovědí svědka příjmení, který byl vyslechnut orgány činnými v anonymizována dvě slova, pouze to, že poškozený se snažil zabránit řidiči vozidla příjmení v odjezdu roztaženýma rukama, stál před jeho vozidlem, ten se jej snažil objet a nakonec jej při rozjezdu nabral na kapotu. Na těle řidiče J. jméno nebyly po nehodě zjištěny žádné úrazové změny či jiný relevantní nález vztahující se k předmětné události. Z výpovědi řidiče J. jméno nelze bez dalšího vycházet právě proto, že byl shledán nepříčetným s tím, že jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zcela vymizelé. Za této situace nelze uvažovat o případném podílu poškozeného na vzniklé škodě a jejích následcích, neboť nebylo jednoznačně prokázáno, že by poškozený reakci anonymizováno svým jednáním vyvolal. I pokud by ze strany poškozeného došlo k slovnímu a fyzickému napadení anonymizováno (údery do obličeje, nakopnutí do zadnice), byla jeho reakce (najetí vozidlem do poškozeného, pokračování v jízdě a poté, co tento spadl na zem, neposkytnutí pomoci) zcela neadekvátní. Řidič J. jméno nebyl poškozeným ani podle své vlastní výpovědi ohrožen natolik, aby se musel obávat o svůj život. Nic mu nebránilo, aby se např. zamkl ve svém vozidle, zavolal policii a vyčkal jejího příjezdu. Nepřiměřená reakce anonymizováno na druhou stranu potvrzuje to, že jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly vymizelé.

31. Odvolací soud však hodnotí odlišným způsobem než soud prvního stupně ostatní zmíněná kritéria pro stanovení výše adekvátní náhrady odškodnění nemajetkové újmy.

32. Předně za shora popsaného anonymizováno, tj. anonymizována tři slova, není možno ani absenci jeho potrestání ani to, že se pozůstalým neomluvil zvažovat jako důvod pro požadované mimořádné navýšení odškodnění újmy. Stěžejní je právě skutečnost, že trpí lehkou až střední anonymizováno retardací, rozvíjí se u něj demence, postiženy jsou jak anonymizováno funkce, tak emocionální oblast myšlení. Nelze tedy uvažovat ani o tom, že by byl schopen např. omluvy pozůstalým, že by byl schopen dohlédnout důsledků svého činu a jeho dopadů na osoby blízké poškozenému. K jeho tíži nelze klást ani skutečnost, že nebyl pro nepříčetnost odsouzen. Jak vyplývá ze shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka lze k tíži anonymizováno přičítat pouze takové jeho chování, které by bylo excesivním vybočením ve směru k pozůstalým a k tíži mu nelze bez dalšího přičítat jeho procesní taktiku. V daném případě se u anonymizováno začala projevovat demence, do anonymizováno nepříčetnosti se tedy nedostal např. vlastním zaviněným jednáním, nebylo tvrzeno, že by se ve směru k žalobkyním choval nějakým zraňujícím způsobem. Pokud jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly vymizelé, nelze mu k tíži klást ani tvrzenou úmyslnou formu zavinění.

33. Odvolací soud též neshledal, že by na anonymizována dvě slova obou žalobkyň mělo výrazný vliv, že k anonymizováno poškozeného došlo s delším odstupem po nehodě. K anonymizováno došlo po uplynutí jednoho měsíce, poškozený byl po celou dobu v kómatu. Nejedná se o dobu nijak výrazně dlouhou z anonymizováno tvrzeného prodlužování utrpení žalobkyň, naopak po tuto dobu měly určitou teoretickou naději, že by mohlo dojít ke zlepšení jeho anonymizována dvě slova. Skutečnost, že za ním obě jezdily do nemocnice, odpovídá dobrým a pevným rodinným vazbám. 34. anonymizováno věku zemřelého a pozůstalých a hmotné závislosti pozůstalých na zemřelém se v daném případě neuplatní, neboť poškozenému bylo v době anonymizováno 40 let, jeho matce 63 let a sestře 31 let. Šlo o osoby dospělé, samostatné, na sobě hmotně nezávislé. Nešlo o osoby, které by o sebe navzájem pečovaly, jako např. pokud by se jednalo o nezletilé děti či naopak osoby starší, nemohoucí.

35. K intenzitě vztahů mezi poškozeným a oběma žalobkyněmi:

36. Z tvrzení obou žalobkyň vyplývá, že zvýšená intenzita vztahů mezi nimi a poškozeným měla být dána zejména tím, že s nimi žil v jednom domě, byl tzv. tmelícím prvkem rodiny, matce vypomáhal, pro sestru byl autoritou.

37. Ke vztahu poškozeného a žalobkyně b):

38. V anonymizováno bylo prokázáno, že poškozený žil v rodinném domě, v němž zároveň žily jak žalobkyně a), tak žalobkyně b). Žalobkyně b) byla polorodou sestrou poškozeného. Byl to její starší bratr. Poškozený bydlel ve stejném podlaží domu jako žalobkyně b) se svým synem jméno a partnerem. Měl k dispozici jeden pokoj. Se svým partnerem se žalobkyně b) v mezidobí rozešla, její syn nyní bydlí v patře s žalobkyní a), která se o něj stará. Poškozený si občas se sestrou společně uvařil, obvykle se však stravoval u své matky. Občas se spolu podívali na film. Pokud bylo potřeba, učil se s jméno. Poškozený jezdil s kamionem, byl často na cestách. Když byl mimo domov, žalobkyně b) s ním ve spojení nebyla. Poškozený vozil rodině dárky z cest. V době před svou smrtí, když již pracoval v dílně a s kamionem nejezdil, zavezl žalobkyni b) například do práce. Pro žalobkyni b) byl autoritou, pomáhal v situacích, kdy např. utekla z domova či něco provedla, nechala si od něj domluvit.

39. Z těchto skutkových zjištění podle odvolacího soudu nevyplývá, že by vztah poškozeného a žalobkyně b) byl něčím mimořádný, nadstandardní nad to, jaký by měl být vztah sestry a bratra. Poškozený byl dospělý muž, samostatný, se svým vlastním životem. Se sestrou měl vztah dobrý, ale nijak nevybočující z obecných představ o tom, jaký by měl být vztah mezi sestrou a bratrem. Žalobkyně b) na něm nebyla finančně závislá. Poškozený jí nijak nadstandardně nepomáhal. Pokud nebyl doma, nebyla s ním ani např. v telefonickém spojení. Jejich vztah tedy odvolací soud hodnotí jako dobrý sourozenecký vztah, takový, jaký by měl v rodině být, nikoli však vztah mimořádně intenzivní. Žalobkyně b) nebyla ve vztahu k poškozenému nejbližší osobou, za kterou jsou považováni rodiče, děti, manžel (viz judikatura výše). Nelze u ní tedy vycházet pro stanovení výše přiměřené náhrady z částky dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. Vzhledem k tomu, že byla sestrou poškozeného, bydlela s ním v jednom domě, poškozený jí občas vypomohl se synem, považovala jej za určitou autoritu, jeví se jako adekvátní náhrada částka kolem desetinásobku průměrné hrubé měsíční mzdy za rok předcházející anonymizováno poškozeného, což byla částka částka (podle údajů anonymizována tři slova). Pokud tedy žalovaná žalobkyni b) vyplatila odškodnění nemajetkové újmy ve výši částka, jeví se tato částka jako naprosto odpovídající utrpěné újmě a v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a příslušnou judikaturou.

40. Vztah poškozeného a žalobkyně a):

41. Žalobkyně a) byla matkou poškozeného. Poškozený s ní žil v rodinném domě. Poškozený nebyl ženatý, neměl děti ani stálou partnerku. Matka mu vařila, prala. příjmení jí přispíval na stravu a domácnost. Žalobkyně a) na něm nebyla finančně závislá. Jelikož jezdil s kamionem, nebýval denně doma, ale byl často na cestách. Až v době cca dva měsíce před nehodou pobýval trvale doma, neboť začal pracovat v dílně. Bylo prokázáno, že poškozený své matce pomáhal, pokud byl doma. Vozil ji na nákupy, k lékařům. Pomáhal s prací na domě, na zahradě, staral se o dříví. Pro žalobkyni a) byl oporou, neboť byl spolehlivější než její dcery. Žalobkyně a) jeho anonymizováno těžce nesla, musela začít užívat léky na uklidnění.

42. Odvolací soud shledal správným, pokud soud prvního stupně vycházel při stanovení výše přiměřené náhrady nemajetkové újmy žalobkyně a) z dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční mzdy za rok rok, neboť je to v souladu s výše citovanou judikaturou. Žalobkyně a) byla matkou poškozeného a ztráta dítěte, i když dospělého, je pro rodiče vždy velice bolestná. Vztah žalobkyně a) k poškozenému byl bližší, než vztah žalobkyně b) k němu. Matka na něm sice nebyla finančně závislá, avšak představoval pro ni určitý stabilizující prvek, byl jí oporou, kterou jí neposkytoval partner ani její další děti, mohla se na něj spolehnout. Základní částkou odškodnění, kterého by se mělo žalobkyni a) dostat, je částka částka (20 x částka). Tuto základní částku odvolací soud modifikoval směrem nahoru s ohledem na výše uvedené a i s ohledem na to, že otci zemřelého byla jako adekvátní částka odškodnění přiznána právě částka částka, resp. po odečtení již vyplacené částky ze strany žalované ve výši částka částka částka (viz věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka). Otec zemřelého poškozeného s ním nežil ve společné domácnosti, pouze se navštěvovali, účastnili se společných rodinných a jiných akcí. Vztahy zemřelého poškozeného s žalobkyní a) byly intenzivnější než s jeho otcem, neboť poškozený s ní žil v jednom domě, ona mu vařila, prala, on jí pomáhal více než svému otci. Odvolací soud proto považoval za adekvátní navýšit částku odškodnění pro žalobkyni a) o 20 % nad částku základní náhrady, tj. o částka. Odpovídající výše náhrady za anonymizována dvě slova spojené s úmrtím poškozeného by tak měla celkem činit částku částka. Pokud žalovaná zaplatila žalobkyni a) částku částka, činí rozdíl částku částka, kterou je žalovaná povinna žalobkyni a) doplatit včetně příslušenství jdoucího ode dne následujícího poté, co žalovaná odmítla žalobkyni a) poskytnout další plnění nad rámec již poskytnutého (§ 1968 a 1970 o. z.).

43. Náhrada nemajetkové újmy požadovaná oběma žalobkyněmi byla nepřiměřeně vysoká i vzhledem k jiným obdobným případům. Žalobkyně jako srovnatelný případ zmiňovaly rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, v němž byla poškozeným přiznána každému částka částka. Zde však došlo k anonymizována dvě slova) policistky ve věku 36 let při plnění služebních úkolů, po níž zůstaly nezletilé děti nízkého věku a manžel samoživitel. Stejně tak případy projednávané u Nejvyššího soudu pod sp. zn. spisová značka, v němž žalobcům – rodičům nezletilého novorozeného dítěte, které zemřelo při porodu, bylo přiznáno částka a částka, či spisová značka, v němž bylo nezletilé ve věku sedmi let přiznáno odškodnění ve výši částka, přičemž tato byla přítomna anonymizováno matky v automobilu, na matce byla závislá a byla v její výlučné péči. Již jen z popisu okolností těchto případů je zřejmé, že se jedná o situace od projednávané věci naprosto odlišné. Částky v řádech přesahujících částka, natož pak částka jsou přiznávány v případech mimořádných, zejména ve vztazích mezi rodiči a nezletilými dětmi.

44. Na základě výše uvedeného odvolací soud rozhodl ve vztahu k žalobkyni a) tak, že podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. částečně změnil tak, že žalobu žalobkyně a) co do částky částka (částka – částka) s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl, jinak jej v tomto výroku jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

45. Ve vztahu k žalobkyni b) rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že nárok žalobkyně b) jako nedůvodný zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř.).

46. O náhradě nákladů odvolacího anonymizováno rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 150 o.s.ř. Žalovaná byla v odvolacím anonymizováno převážně úspěšná, a proto by jí podle § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu nákladů anonymizováno vůči každé ze žalobkyň. Odvolací soud však shledal, že na straně obou žalobkyň jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, které odůvodňují odepření práva na náhradu nákladů anonymizováno úspěšné žalované. Žalobkyně a) je v důchodovém věku, pobírá pouze starobní důchod, je nemajetná. Navíc se stará o syna žalobkyně b). Dříve se anonymizováno též o svou anonymizováno role v řízení. Žalobkyně b) pak je rovněž nemajetná, má určité dlouhodobé osobní problémy, v jejichž důsledku se není schopna plnohodnotně starat o svého syna. S oběma žalobkyněmi v domě bydlí ještě matka partnera žalobkyně a), o kterou je také třeba se starat. Naproti tomu žalovaná je obchodní korporací, pojišťovnou, s dostatečným finančním zázemím a nepřiznání náhrady nákladů anonymizováno pro ni tak neznamená zásadní finanční újmu.

47. O náhradě nákladů anonymizováno státu rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 148 odst. 1 o.s.ř. Státu vznikly náklady anonymizováno za svědečné, které uplatnil svědek jméno jméno. Žalobkyně byly ve sporu neúspěšné, a proto jsou povinny tyto náklady uhradit. Jelikož se jedná o nižší částku, nelze zde uvažovat o postupu podle § 150 o.s.ř. Protože v době rozhodování odvolacího soudu ještě nebylo svědečné pravomocně přiznáno a vyplaceno, bude o výši těchto nákladů rozhodnuto ve vztahu k oběma žalobkyním samostatným usnesením (výrok V., VI.). Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, které se podává ve lhůtě dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně za podmínek § 237 o.s.ř.