23 CO 162/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku I ohledně příslušenství mění tak, že se zamítá žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 10% roční úrok z prodlení z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem I. stupně částku částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce příjmení jméno příjmení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (původně nesprávně uvedené č. j. číslo jednací), výrokem I uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení a výrokem III uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta do 15 dnů od právní moci rozsudku.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce původně domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od datum do zaplacení z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí spočívajícím v nezákonném anonymizována dvě slova žalobce zahájeném dne datum na základě usnesení stát. instituce, anonymizována dvě slova anonymizováno, Služby anonymizována dvě slova a anonymizováno, anonymizována dvě slova obec, anonymizována dvě slova anonymizováno číslo jednací, ve smyslu § 160 odst. 1 trestního řádu žalobce pro podezření ze spáchání pokračujícího anonymizována dvě slova podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákona. Toto usnesení se stalo rozhodnutím nezákonným, neboť bylo následně usnesením Krajského státního zastupitelství v obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, zrušeno. Žalobce v příčinné souvislosti s vedením nezákonného anonymizována dvě slova a vydaného nezákonného rozhodnutí byl nucen vynaložit náklady obhajoby ve výši celkově částka, které taktéž svému obhájci zaplatil. Taktéž v příčinné souvislosti s nezákonným anonymizována dvě slova žádal náhradu nemajetkové újmy ve výši částka. Uváděl zásahy do jeho osobních sfér, když byl policistou – důstojníkem Krajského ředitelství policie země a anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova pak bylo založeno na lži a křivých výpovědích nevěrohodných lidí, byl osobou bezúhonnou, přičemž utrpěla jeho profesní čest a pověst, anonymizována dvě slova se dotklo žalobcova podnikání, žalobcovy rodiny a taktéž se odrazilo na jeho příjmech. Svůj nárok žalobce u žalované předběžně uplatnil dne datum.

3. Po zahájení řízení žalovaná uhradila žalobci částku částka, a to z titulu náhrady škody částku částka a z titulu přiměřeného zadostiučinění částku částka, když žalovaná shledala naplnění předpokladů odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu ve výši částečného plnění. Nad rámec shora poskytnutého plnění žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout.

4. S ohledem na poskytnuté plnění vzal žalobce žalobu ohledně částky částka zpět a soud I. stupně usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, řízení v tomto rozsahu zastavil. Následně vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky částka s úrokem z prodlení z důvodu nesprávně vypočteného cestovného v rámci obhajného a i v tomto rozsahu soud řízení usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, zastavil. Předmětem řízení tak zůstala částka částka s příslušenstvím.

5. Pokud jde o skutková zjištění, soud I. stupně měl za prokázané, že proti žalobci bylo vedeno od datum do datum, tedy po dobu 3 let a 4 měsíců, anonymizována dvě slova pro podezření ze spáchání trestného činu anonymizováno dle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku. Žalobce byl osobou bezúhonnou, za anonymizována dvě slova mu hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 až 6 let. V příčinné souvislosti s vedením anonymizována dvě slova žalobce vynaložil na náklady obhajoby částku částka. Utrpěl zásahy částečně do své profesní cti a pověsti, byl v nejistotě ohledně budoucnosti, neboť rodina se třemi nezletilými dětmi na něm byla zcela finančně závislá, trpěl hádkami s manželkou a nervozitou. Nebyly zjištěny zásahy do pracovní stránky, neboť od stát. instituce odešel ještě před zahájením anonymizována dvě slova, avšak byla určitá nejistota ohledně jeho budoucího podnikání. Žalobce omezil komunikaci s kamarády, někteří s ním přerušili styky, nebyly zjištěny zásadní zásahy do zdravotní stránky, pouze částečné zásahy do cti a pověsti na vesnici, žalobce čelil anonymním dopisům a byl nazýván mafiánem. Svůj nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy žalobce uplatnil u žalované dne datum, která na nároky následně zčásti hradila, a to v částce částka na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu a v částce částka na náhradu obhajného (škody). Ohledně sporného úkonu právní služby dne datum včetně cestovného k tomuto úkonu a náhrady za promeškaný čas soud zjistil, že žalobce byl předvolán k výslechu svědka příjmení, kam se právní zástupce žalobce dostavil, tento se však následně nekonal pro nedostavení se svědka. Pokud jde o sporný úkon právní služby dne datum, pak tento netrval déle než 2 hodiny.

6. Po právní stránce dospěl soud I. stupně k závěru, že je dána odpovědnost žalované dle § 1 odst. 1, § 5 písm. a), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), přičemž shledal, že jsou kumulativně splněny všechny tři základní předpoklady odpovědnosti za škodu, a to nezákonné rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi vznikem škody a nezákonným rozhodnutím. Po částečném plnění žalované soud I. stupně shledal nárok na náhradu škody důvodným v části úkonu právní služby z datum, a proto ve smyslu § 10 odst. 3 za použití § 11 odst. 2 a 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ a. t.“) přiznal žalobci částku částka za půlúkon právní služby plus režijní paušál. Dále přiznal žalobci i náhradu za cestovné k tomuto úkonu dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 385/2015 Sb. vycházeje z údajů uvedených ve velkém technickém průkazu automobilu obhájce žalobce v celkové výši částka s připočtením náhrady za promeškaný čas dle § 14 a. t. částka půlhodin á částka, celkově po zaokrouhlení cestovného celkem částku částka. Celkově tak shledal nárok na náhradu škody důvodný co do částky částka. Ve zbývající části nároku na náhradu škody ve výši částka a nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka, tyto shledal nedůvodnými. Soud I stupně přiznal žalobci rovněž zákonné příslušenství z částky částka od datum do zaplacení, tj. za období od uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované ve smyslu § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 OdpŠk.

7. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy vyšel z kumulace nároků i z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, zejména rozhodnutí sp. zn. spisová značka, které při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, jenž vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jenž se stanoví podle § 8 a následujících a. t. Soud I. stupně proto vyšel z tarifní hodnoty částka dle ust. § 9 odst. 4 a. t. zvlášť u odpovědnostního titulu nezákonného anonymizována dvě slova (kdy na tento nárok bylo žalovanou hrazeno až po zahájení řízení) a z částky finančního plnění, kterému se žalobci dostalo ze strany žalované ve výši částka a částky plnění dále soudem poskytnutého ve výši částka, z čehož vychází, že žalobce byl úspěšný co do částky částka a neúspěšný co do částky částka. Po odečtení úspěchu a neúspěchu pak činí procentuální úspěšnost žalobce 95 %. S ohledem na celkový převážný úspěch žalobce soud I. stupně přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť jeho procentuální neúspěch byl minimální hodnoty. Pokud jde o výši nákladů řízení žalobce, tyto sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, nákladů právního zastoupení dle advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (přípravu a převzetí právního zastoupení, písemné podání žaloby a písemného částečného zpětvzetí žaloby z datum) ve výši á částka z tarifní hodnoty částka (anonymizována dvě slova + částka), za 3 úkony právní služby (účast u jednání soudu datum, dne datum a dne datum) z tarifní hodnoty částka (po částečném zpětvzetích částky částka) á částka, dále z příslušných režijních paušálů šestkrát á částka dle § 13 odst. 3 a. t., cestovného mezi obcemi obec – obec a zpět v roce rok v celkové vzdálenosti 186 km ke dvěma ústním jednáním datum a datum za použití částky částka km krát 186 km, výše náhrady za pohonné hmoty při kombinované spotřebě 3,5 l číslo km a ceně pohonných hmot částka, dle vyhl. č. 375/2020 Sb., ve výši částka za jeden den, z promeškaného času za šest započatých půlhodin dle § 14 odst. 3 a. t., celkem v částce částka, tedy celkově za každé z jednání částka, cestovné k ústnímu jednání datum v celkové částce částka (za použití shodného automobilu na shodné trase při náhradách částka km a ceně pohonných hmot částka, taktéž při započatých šesti půlhodinách času stráveného cestou ve výši částka), to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, tedy celkově ve výši částka.

8. Proti výroku I a III tohoto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci týkající se úroků z prodlení. Žalovaná se plně ztotožnila s rozhodnutím soudu I. stupně o přiznání jistiny ve výši částka a dále přiznání zákonných úroků z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum a dále přiznání zákonných úroků z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná však namítla, že se co do částky částka, kterou uznala v rámci předběžného projednání žádosti žalobce a kterou dle schvalovací doložky plnění připojené k vyjádření k žalobě vyplatila dne datum, nemohla dostat do prodlení ode dne datum. Z výše uvedeného navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I tak, že žalobu co do částky zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení zamítne a znovu rozhodne o nákladech řízení.

9. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že s výtkou žalované, že úrok nemůže být přiznán za dobu, kdy již byla jistina pohledávky uhrazena, souhlasí. Nesouhlasí však s tvrzením, že by žalovaná částku částka uhradila dne datum, neboť žalovaná tuto částku uhradila až dne datum. S ohledem na výše uvedené tak navrhl, aby odvolací soud změnil výrok I rozsudku tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

10. Žalobce i žalovaná v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř. souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. pouze v odvoláním dotčeném rozsahu, tj. pouze ve vztahu k části příslušenství, a poté dospěl k závěru, že odvolání je z větší části důvodné.

11. Soud I. stupně učinil ohledně základu a výše žalobcem uplatněného nároku správná skutková zjištění a rovněž tento nárok správně po právní stránce posoudil, kdy lze shrnout, že se jedná o nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy dle OdpŠk. Mezi účastníky řízení pak bylo nesporné, že po zahájení řízení žalovaná uhradila žalobci z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy částku v celkové výši částka a soud I. stupně dále žalobci přiznal doplatek na náhradu škody ve výši částka. Předmětem odvolacího řízení je pak pouze příslušenství tohoto nároku ve formě zákonného úroku z prodlení. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle odst. 2 cit. ust. se domáhat náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Počátek úroku z prodlení v případě nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy tak s ohledem na shora citovaná ustanovení nastává až prvním dnem po uplynutí 6 měsíční lhůty, kterou má ústřední orgán uvedený v § 6 OdpŠk k vyplacení náhrady (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. stanovisko NS). V dané věci žalobce uplatnil u žalované postupem dle § 14 odst. 1 OdpŠk žalobní nárok dne datum. Jelikož žalovaná do dne datum neuhradila žalobci částku částka, ocitla se dnem datum v prodlení, a je proto povinna hradit úroky z prodlení až do okamžiku úhrady této částky žalobci. Soud I. stupně tedy správně stanovil počátek povinnosti žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky částka dnem datum, přičemž soud I. stupně rovněž správně stanovil výši tohoto úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která ke dni datum činila 10% ročně. Soud I. stupně však pochybil při určení doby trvání povinnosti platit úrok z prodlení z částky částka, pokud nezohlednil skutečnost, že žalovaná částku částka žalobci po zahájení řízení již uhradila. Skutečnost, že žalovaná částku částka žalobci uhradila po vyřízení žádosti žalobce stanoviskem ze dne datum, byla mezi účastníky řízení nesporná. K otázce, kdy došlo k úhradě částky částka žalobci, žalovaná předložila Schvalovací doložku plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění, z níž je zřejmé, že žalovaná schválila příkaz k platbě této částky dne datum a tato byla„ vyplacena“ z účtu žalované dne datum, tedy na účet žalobce musela být tato částka připsána dne datum. Pokud žalobce ve vyjádření k odvolání tvrdil, že částka částka mu byla uhrazena až dne datum, pak toto své tvrzení žádným způsobem nedoložil. Jelikož žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nemohl mu odvolací soud poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a žalobce tak v tomto směru neunesl důkazní břemeno. S ohledem na výše uvedené má žalovaná povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

12. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů výrokem I rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I ohledně žalobního požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení částečně změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že zamítl povinnost žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

13. V souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud výrokem II znovu o i o nákladech řízení před soudem I. stupně dle § 146 odst. 2 druhá věta o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud shodně jako soud I. stupně vyšel z kumulace nároků a z právních závěrů uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. Soud I. stupně učinil správný právní závěr, že pokud by žalobci náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 95%, pak lze dovodit, že žalobce měl neúspěch pouze v nepatrné části a lze přiznat mu náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Soud I. stupně pouze nesprávně odkázal na § 142 odst. 2 o. s. ř., namísto příslušného § 142 odst. 3 o. s. ř. Výši nároku na náhradu nákladů řízení pak soud I. stupně stanovil zcela správně, když podrobně rozvedl, z čeho se náklady řízení úspěšného žalobce skládají, přičemž odvolací soud na tato skutková zjištění včetně odkazu na zákonná ustanovení zcela odkazuje (odst. 7 odůvodnění tohoto rozsudku). Ostatně žalovaná žádné odvolací námitky ve vztahu k nákladům řízení nevznesla. Odvolací soud proto fakticky rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení potvrdil včetně lhůty k plnění, když tuto soud I. stupně správně stanovil delší s ohledem na organizačně technické možnosti žalované.

14. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v odvolacím řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, a proto jí odvolací soud přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Náklady žalované spočívají v paušální náhradě za 1 úkon (odvolání) ve výši částka a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.