23 CO 163/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a Mgr. Patricie Adamičkové anonymizováno věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa anonymizováno 8 slov, IČO sídlem adresa o omluvu a zaplacení částka, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení anonymizováno výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozhodl o zamítnutí žaloby, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované poskytnout jí zadostiučinění anonymizováno formě omluvy doručené žalobkyni a podepsané osobou oprávněnou jednat za žalovanou anonymizováno znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, anonymizováno za anonymizována dvě slova jakožto orgán spravující anonymizována dvě slova anonymizováno, se tímto omlouvá jméno příjmení za porušení jeho práva na ochranu soukromí, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna anonymizováno, která jméno příjmení podala podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, anonymizováno znění pozdějších předpisů“ (výrok I), dále rozhodl o zamítnutí žaloby o uložení povinnosti žalované poskytnout žalobkyni zadostiučinění anonymizováno výši částka (výrok II) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované omluvy a peněžitého zadostiučinění anonymizováno výši částka z titulu tvrzené odpovědnosti anonymizováno za nesprávný úřední postup spočívající v postupu žalované dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen„ zákon o střetu zájmů“), který byl následně v rozporu s anonymizována dvě slova zákonem č. 14/2017 Sb., a číslo Sb., kdy byly dlouhodobě, systematicky a plošně zveřejňovány její údaje o majetku, příjmech a závazcích v anonymizována dvě slova anonymizováno z důvodu jejího postavení veřejného funkcionáře (místostarostky obce Choteč). Tímto postupem docházelo k porušování jejích práv na ochranu soukromí, přičemž protiústavnost novely zákona o střetu zájmů potvrdil Ústavní soud v nálezu ze dne datum, vyhlášeném dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (dále jen„ Nález“). K porušování práv žalobkyně docházelo dlouhodobě až do datum, kdy žalovaná uvedla, že přístup do anonymizována dvě slova anonymizováno omezila s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu. Žalobkyně dovozovala, že dopady příjmení měly bezprostřední aplikační dopad, nepojily se až s okamžikem vykonatelnosti příjmení dnem datum, ostatně sama žalovaná omezila zveřejňování těchto citlivých informací již v anonymizováno rok. Žalobkyně uplatnila nárok dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec anonymizováno rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“) u žalované podáním ze dne datum, tato její nárok neuznala.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, neboť nebyl naplněn předpoklad nesprávného úředního postupu. Žalovaná argumentovala tím, že Ústavní soud Nálezem zrušil příslušná ustanovení zákona o střetu zájmů uplynutím dne datum a ona tak publikací anonymizováno veřejných funkcionářů v anonymizována dvě slova po dni datum nejednala protiprávně. V této souvislosti odkázala na stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. anonymizováno číslo, který dovodil závěr:„ Při využití možnosti posunout okamžik vykonatelnosti nálezu do budoucna (např. za účelem, aby měl normotvůrce dostatečný časový prostor protiústavní úpravu nahradit normou ústavně konformní) se po dobu odkladu vykonatelnosti hledí na napadenou právní úpravu jako na ústavně souladnou a v tomto směru jsou orgány veřejné správy povinny takovou úpravu aplikovat, jinými slovy státní orgány nic neopravňuje k tomu, aby anonymizováno svém rozhodování uplatňovaly právní důsledky zrušovacích nálezů Ústavního soudu ještě před tím, než se tyto nálezy staly vykonatelnými.“ Skutečnost, že k omezení přístupu do anonymizována dvě slova došlo v důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ještě před vykonatelností příjmení, nemění ničeho na tom, že žalovaná postupovala v období od datum do datum v souladu s platnými právními předpisy. Vznik újmy je potom nutno dávat do souvislosti s přijetím protiústavní úpravy a nikoli s postupem žalované, kdy legislativní činnost nepředstavuje nesprávný úřední postup.

4. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností, jež vzal za svá skutková zjištění, dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně jako veřejný funkcionář byla povinna každoročně předložit průběžné anonymizováno dle zákona o střetu zájmů, které bylo až do datum plošně zveřejňováno prostřednictvím internetu. Ústavní soud shledal plošné neadresné zveřejňování těchto údajů protiústavním a příslušná ustanovení zákona o střetu zájmů zrušil Nálezem ke dni datum. Žalovaná plošné zveřejňování informací omezila dne datum v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka s tím, že informace budou dostupné anonymizováno žadatele jen na základě individuální žádosti.

5. Po právní stránce aplikoval soud I. stupně na daný případ § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1, 2 a § 31a odst. 1, 2 OdpŠk, čl. 89 odst. 1 a 95 odst. 2 Ústavy České republiky, § 70 odst. 1 a § 71 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona o Ústavním soudu, citoval ustanovení § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů ve znění novel (zákony č. 14/2017 Sb. a číslo Sb.), stanovisko pléna Ústavního soudu sp. značka automobilu anonymizováno číslo, nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3076/20 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Především soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je nutné posoudit dle OdpŠk. Předpokladem odpovědnosti anonymizováno za škodu je pak kumulativní naplnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost. Dle právního názoru soudu I. stupně nebyl naplněn první ze tří výše uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu, a to nesprávný úřední postup. Byť zveřejňováním anonymizováno docházelo k zásahu do soukromí žalobkyně (jakož i dalších veřejných funkcionářů), což ostatně konstatoval Ústavní soud anonymizováno svém příjmení, nelze v plošném zveřejňování anonymizováno dle zákona o střetu zájmů žalovanou shledat nesprávný úřední postup, neboť žalovaná při zveřejňování anonymizováno postupovala dle platné a účinné právní úpravy. Nesprávný úřední postup nelze dovozovat ani v období od vydání příjmení do datum, neboť jeho vykonatelnost byla odložena a platí, že po dobu odkladu vykonatelnosti se hledí na napadenou právní úpravu jako na ústavně souladnou a správní úřady jsou povinny ji aplikovat. V tomto směru odkázal na nález Ústavního soudu Pl. anonymizováno číslo. Aplikace obecné občanskoprávní úpravy odpovědnosti za škodu z titulu ochrany osobnosti je pak vyloučena s ohledem na právní závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka či nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 3076/20. Žalobkyně se nemůže nároku domáhat ani na základě přímé aplikovatelnosti čl. 7 a čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“), neboť tyto články přímo nárok na náhradu škody či odškodnění v případě porušení informační povinnosti nezakládají, přičemž o přímé aplikovatelnosti ústavní úpravy bylo rozhodováno v situacích, kdy tato přímo zakotvovala právo na náhradu škody či odškodnění, jako je tomu například v čl. 36 odst. 3 Listiny.

6. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle procesního úspěchu žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), přičemž žalované jakožto advokátem nezastoupenému účastníku přiznal paušální odměnu za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání) dle vyhl. č. 254/2015 Sb.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř., tj. že soud prvního stupně nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem nebo jí označených důkazů, neúplně zjistil skutkový stav, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dle žalobkyně rozhodnutí soudu I. stupně fakticky„ vypíná“ ústavně zaručená práva, jichž se dovolává, a zavádějícím způsobem interpretuje různá rozhodnutí Ústavního soudu či Nejvyššího správního soudu, která ovšem neřeší podstatu této právní věci. Práva, která jí zakládá ústavněprávní pořádek České republiky, nepokládá za zdánlivá, ale skutečná, a pokud sám stát tato práva poruší, má být pohnán k zodpovědnosti v případech, kdy se postup anonymizováno dotkne individuálních práv anonymizováno nepodřízených osob. Žalobkyně vyzdvihla nosné části příjmení (bod 117) s tím, že právo na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení garantuje právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům. K intenzitě zásahu odkázala na bod 114 a bod anonymizováno příjmení. Žalovaná na webovém portálu po dobu několika let plošně zveřejňovala informace soukromé povahy na základě novely zákona o střetu zájmů č. 14/2017 Sb., kdy tato právní úprava byla Nálezem shledána neústavní. Ústavní soud dospěl k závěru, že způsob zpřístupňování údajů z anonymizována dvě slova u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z anonymizováno nebyl anonymizováno dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na informační sebeurčení dotčených osob dle čl. 10 odst. 3 Listiny. Pokud bylo státem porušeno ústavně zaručené právo žalobkyně na ochranu soukromí, pokládá žalobkyně za opodstatněné, aby žalovaná nesla odpovědnost. V opačném případě by došlo k vyprázdnění pojmu přímo aplikovatelných ústavně zaručených práv. Dle žalobkyně je zcela neakceptovatelné odvolávat se na odloženou vykonatelnost příjmení, tato byla stanovena anonymizována dvě slova, aby mohl protiústavní normu nahradit, nikoli anonymizováno úřady, aby tyto mohly porušovat ústavně zaručená práva až do posledního dne odložené vykonatelnosti příjmení. Žalobkyně odkázala na další judikaturu Ústavního soudu, která vykládá závěr o odložené vykonatelnosti tak, že derogační nález má bezprostřední aplikační dopad na jiné řešené případy, v nichž by měla být dotčená právní úprava aplikována. Dále žalobkyně nesouhlasí s tím, že žalobní nárok je třeba posoudit pouze dle OdpŠk. Žalobkyně se dovolávala přímé aplikovatelnosti čl. 7 a čl. 10 Listiny a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), neboť informace uveřejňované žalovanou představovaly citlivé informace soukromého charakteru o jejích čistě osobních záležitostech a anonymizováno poměrech. Je zjevné, že porušení osobnostních práv se může dopustit i stát, a proto žalobkyně podala žalobu na ochranu osobnosti. Nelze se odvolávat na to, že újma vznikla při legislativní činnosti, za kterou stát neodpovídá, neboť stát by měl odpovídat za každé jednání, kterým jednotlivci způsobí újmu na právech garantovaných právním řádem. Žalobkyně ze shora uvedených důvodů navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že odvolací soud žalobě vyhoví, případně napadený rozsudek zruší. V replice ze dne datum pak žalobkyně zdůraznila především přímou aplikovatelnost čl. 8 Úmluvy a na podporu svého názoru citovala judikaturu název soudu (rozsudek ze dne datum anonymizováno věci číslo ze dne datum anonymizováno věci číslo ze dne datum anonymizováno věci číslo ze dne datum anonymizována dvě slova číslo číslo ze dne datum anonymizováno věci číslo).

8. Žalovaná anonymizováno svém vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Žalovaná považuje napadený rozsudek za správný co do skutkového zjištění i co do právního posouzení. Soud I. stupně provedl všechny navržené důkazy a v odůvodnění rozsudku řádně uvedl, jaká skutková zjištění z nich učinil. Po právní stránce uvedenou problematiku správně posoudil dle OdpŠk, neboť žalovaná vystupovala anonymizováno vztahu k žalobkyni z pozice nositele veřejné moci, správný je i závěr, že ze strany žalované nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná akcentovala, že jako ústřední orgán státní správy je v souladu se zásadou legality státní moci vázána zákonem, dokud je platný a účinný a anonymizováno ani jiný právní předpis jí nedovoluje posoudit soulad aplikovaného zákona s ústavním pořádkem a anonymizováno případ, že dojde k závěru o jeho protiústavnosti, zákon neaplikovat. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy jsou orgány moci soudní povinny posoudit, zda zákon, jehož má být při řešení věci použito, není v rozporu s ústavním pořádkem, a dospěje-li soud k závěru, že tento rozpor dán je, pak je soudu dána povinnost předložit věc Ústavnímu soudu. Žalovaná však v tomto případě vystupovala jako orgán moci výkonné a takovéto oprávnění nemá. Derogační nález Ústavního soudu zrušil předmětná ustanovení zákona o střetu zájmů až dnem datum a ona tak postupovala zcela v intencích tehdy platného a účinného zákona. Co se týče doby od vyhlášení příjmení, soud I. stupně správně vycházel ze stanoviska pléna Ústavního soudu sp. značka automobilu anonymizováno číslo. Žalobkyně přitom anonymizováno svém odvolání závěry Ústavního soudu v posledně zmíněném stanovisku relativizuje s odkazem na jiná rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, která však nejsou anonymizováno věc přiléhavá ani aplikovatelná. Zcela totiž ignoruje podstatný rozdíl, že v této věci žalovaná vystupovala v pozici orgánu moci výkonné, a nikoliv jako orgán moci soudní. Skutečnost, že dne datum omezila žalovaná dálkový přístup do anonymizována tři slova, sama o sobě neznamená, že by před tímto datem jednala nesprávně. Postupovala tak proto, že veřejní funkcionáři nepodávali anonymizováno podle zákona o střetu zájmů, neboť podle judikatury Nejvyššího správního soudu nemohli být za neplnění této povinnosti sankcionováni. Tento postup tak byl motivován výlučně tím, aby v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byla anonymizováno i nadále řádně podávána a byl tak zajištěn legitimní cíl kontroly činnosti veřejných funkcionářů anonymizováno smyslu zákona o střetu zájmů. Za nesprávný považuje též názor, že nárok na poskytnutí zadostiučinění vyplývá z přímé aplikovatelnosti čl. 7 či čl. 10 Listiny. Tato ustanovení nejsou přímo aplikovatelná v tom smyslu, že by sama o sobě zakládala nárok na náhradu škody bez ohledu na úpravu OdpŠk. Z judikatury se mimo jiné podává, že o přímé aplikovatelnosti ústavní úpravy bylo rozhodováno v situacích, kdy tato přímo zakotvovala právo na náhradu škody či odškodnění, jako je tomu například v čl. 36 odst. 3 Listiny nebo v čl. 5 odst. 5 Úmluvy. anonymizováno vztahu k závažnosti žalobcem tvrzené újmy Ústavní soud v příjmení uzavřel, že zásah do práva na informační sebeurčení anonymizováno formě povinnosti poskytnout informace o majetku obstojí v testu proporcionality, přičemž tímto testem neprošlo pouze zveřejňování vybraných informací prostřednictví internetu. Naopak ze strany Ústavního soudu bylo shledáno jako souladné s ústavním pořádkem, pokud i nadále bude mít kdokoliv z veřejnosti po překonání formální překážky (podání žádosti) přístup ke stejným údajům o stejných osobách.

9. Žalobkyně se k odvolacímu jednání omluvila, odvolací soud proto jednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném anonymizováno rozhodnutí, kdy takto zjištěný skutkový stav věci je spolehlivým podkladem i anonymizováno rozhodnutí odvolacího soudu. Odvolací námitky žalobkyně, že soud prvního stupně nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem nebo k jí označeným důkazům / § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř., že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností / § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř., a že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním / § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., tedy vytýkající nedostatky anonymizováno zjištění skutkového stavu věci, nejsou opodstatněné. Žalobkyně navíc ani nevylíčila, v čem konkrétně spatřuje nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně po skutkové stránce, pouhá citace zákonného vymezení některého z důvodů uvedeného v § 205 odst. 2 o. s. ř. nestačí.

11. Odvolací soud se tak zabýval tím, zda je důvodná odvolací námitka žalobkyně podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., tedy že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dospěl k závěru, že tomu tak není. Soud prvního stupně na věc aplikoval odpovídající právní úpravu i relevantní judikaturu a věc správně posoudil i po stránce právní. Odvolací soud plně souhlasí s názorem soudu I. stupně, že věc je třeba podřadit pod úpravu OdpŠk upravující nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím. Žalovaná je totiž anonymizováno smyslu § 13 odst. 1 zákona o střetu zájmů správcem anonymizována tři slova a při vedení tohoto anonymizováno vystupuje v pozici svrchovaného nositele veřejné moci a její činnost při vedení anonymizována tři slova spadá pod výkon státní moci a představuje tak úřední postup anonymizováno smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny. Jedná se tedy o výkon veřejné moci v podobě zveřejňování dostupných informací ze strany žalované a v daném případě proto v úvahu připadá odpovědnost anonymizováno podle OdpŠk (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Odvolací soud k danému dále uvádí, že nároky spadající pod OdpŠk nelze uplatnit z titulu ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, když úprava odpovědnosti anonymizováno za škodu dle OdpŠk je zároveň speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3076/20 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka).

12. Soud prvního stupně také správně vymezil předpoklady vzniku nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy podle OdpŠk, kterými jsou: 1) existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody či nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Tyto podmínky pak musí být splněny kumulativně. Odvolací soud se proto zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, podle kterého nedošlo k naplnění hned prvního odpovědnostního předpokladu, tj. nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 OdpŠk, neboť v popsaném postupu žalované nelze spatřovat nesprávný úřední postup, a to jak v období před vydáním příjmení, tak i v období následujícím (tj. do datum), neboť tímto Nálezem sice Ústavní soud zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů, ve znění zákona číslo Sb. a zákona č. 112/2018 Sb. z důvodu porušování čl. 10 Listiny, avšak zároveň rozhodl o odložení vykonatelnosti nálezu na den datum Odvolací soud také poukazuje na přiléhavé vysvětlení soudem I. stupně stran účinků derogačních nálezů Ústavního soudu (viz odst. 35 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) a připomenutí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. značka automobilu ÚS-st. číslo, v němž Ústavní soud vyložil, že státní orgány nic neopravňuje k tomu, aby anonymizováno svém rozhodování uplatňovaly právní důsledky zrušovacích nálezů Ústavního soudu ještě před tím, než se tyto nálezy staly vykonatelnými. Zrušení právního předpisu anonymizováno futuro se jako princip projevuje i v tom, že při využití možnosti posunout okamžik vykonatelnosti nálezu do budoucna se po dobu odkladu vykonatelnosti (ustanovení pr. předpisu, o Ústavním soudu) hledí na napadenou právní úpravu jako na ústavně souladnou a v tomto směru jsou orgány veřejné správy povinny takovou úpravu aplikovat. V této souvislosti proto soud I. stupně správně uzavřel, že žalovaná v postavení správního orgánu na úseku problematiky střetu zájmů je povinna při své činnosti postupovat v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky) a není oprávněna posuzovat soulad právních předpisů s anonymizováno, když tímto orgánem je výlučně Ústavní soud (čl. 83 Ústavy České republiky). Za popsané situace proto žalovaná jakožto orgán moci výkonné, nepostupovala nesprávně, když až do anonymizováno rok zveřejňovala anonymizováno o majetku veřejných funkcionářů podle účinné, i když Ústavním soudem již deklarované protiústavní právní úpravy. Skutečnost, že žalovaná sama omezila dálkový přístup do příslušného anonymizováno dnem datum, nemůže vést k závěru, že do tohoto dne postupovala nesprávně, když k tomuto kroku byla motivována zájmem na tom, aby veřejní funkcionářů nepřestali anonymizováno podávat v obavě o ochranu soukromí, a to poté, co Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. spisová značka rozhodl, že závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování anonymizováno brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat anonymizováno podle zákona o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu.

13. Dovolává-li se žalobkyně bezprostřední aplikace příjmení s odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/09, I. ÚS 3599/15 a zejména bod 89 odůvodnění nálezu Pl. ÚS 28/13, pak odvolací soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně tyto interpretuje zcela účelově a bez uvedení celkového kontextu. Dle právního názoru odvolacího soudu je naopak celkové vyznění bodu 89 nálezu Pl. ÚS 28/13 v souladu s právním názorem soudu I. stupně a odvolacího soudu Ústavní soud v bodě 89 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 28/13 uvedl následující:„ Zrušení zákona podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy zásadně nevyvolává zpětné účinky, a pokud derogační výrok není spojen s odkladem vykonatelnosti, působí s účinky ex nunc. K pozbytí platnosti zrušeného zákonného ustanovení tak dochází až k datu vykonatelnosti nálezu. Zrušení protiústavní zákonné úpravy samo o sobě neznamená revizi individuálních právních aktů založených na její aplikaci. Proto také podle ustanovení § 71 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že„ práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčena“. Na druhé straně nelze přehlédnout, že jestliže Ústavní soud anonymizováno svém nálezu konstatuje, že zákon nebo jiný právní předpis je v rozporu s ústavním pořádkem, pak tento rozpor byl dán i po dosavadní dobu jeho účinnosti. Zejména v případech, kdy je derogačním důvodem zjištění, že aplikace zrušeného právního předpisu působí porušení základních práv jednotlivců, je proto přirozeným důsledkem, že se dotčeným jednotlivcům poskytne ochrana jejich základních práv a svobod právě tím, že se předmětný právní předpis v rozsahu, na který dopadá derogační důvod vyslovený v nálezu Ústavního soudu, zpětně neaplikuje. Poskytnutí této ochrany je nakonec, jak bude potvrzeno i níže, hlavní smysl oprávnění soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy (s přihlédnutím k čl. 4 Ústavy). Platí to však pouze za předpokladu, že poskytnutí této ochrany nebrání jiné základní právo nebo důležitý veřejný zájem, jemuž je v případě vzájemné kolize třeba dát přednost. Jestliže by například v právních vztazích mezi jednotlivci znamenalo zpětné neaplikování protiústavního zákona sice ochranu základních práv jednoho účastníka tohoto právního vztahu, avšak současně negativní zásah do základních práv jiného účastníka, jenž v minulosti jednal v důvěře v zákon, byl by takovýto následek derogace s ohledem na princip právní jistoty zásadně (s výjimkou některých extrémních případů zásahů do základních práv) vyloučen. Naopak v případě vertikálních právních vztahů mezi státem a jednotlivcem má zásadně přednost ochrana základních práv a svobod jednotlivce. I zde je ovšem třeba brát zřetel na to, že zpětné neaplikování protiústavního zákona by mohlo za určitých okolností vést k ohrožení schopnosti anonymizováno plnit své funkce (např. s ohledem na dopad na státní rozpočet) či k ohrožení jiného důležitého veřejného zájmu, v důsledku čehož bude naopak třeba dát přednost právě právní jistotě a zachování současného stavu (blíže k výše uvedenému výkladu např. nález sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne datum rozhodnutí (spisová značka anonymizována dvě slova; číslo Sb.) anonymizováno znění opravného usnesení sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne datum; ná-lez sp. zn. ústavní nález ze dne datum rozhodnutí (spisová značka anonymizována dvě slova); nález sp. zn. ústavní nález ze dne datum rozhodnutí (spisová značka anonymizováno 69; číslo Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 15/09 ze dne datum rozhodnutí (spisová značka anonymizována dvě slova; číslo Sb.), bod 53; nález sp. zn. ústavní nález ze dne datum rozhodnutí (spisová značka anonymizováno 551), body 25 až 28; nález sp. zn. ústavní nález ze dne datum (dostupný na webová adresa), body 12 a 13).

14. I v případě posléze zrušeného zákona je totiž třeba důsledky jeho aplikace po dobu, kdy byl platný a účinný, posoudit z hlediska míry intenzity zásahu do základního práva osoby, jehož práva byla porušena, konkrétně tedy intenzitu zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení při aplikaci části (později zrušeného) zákona o střetu zájmů. V této souvislosti odvolací soud připomíná, že hlavním účelem zákona o střetu zájmů je veřejná kontrola nad transparentním výkonem veřejné správy, v poměrech projednávané věci tedy veřejná kontrola nad výkonem veřejné funkce žalobkyně. Cílem této úpravy je vyloučit výkon veřejné moci v zájmu soukromém, tedy vyloučit či minimalizovat možnost zneužití mocenského postavení v soukromém zájmu, jakož i v důsledku zajištění důvěry veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci. Dalším cílem zákona o střetu zájmů je důraz na kontrolu obsahu podaných anonymizováno evidenčním orgánem. Ústavní soud právě anonymizováno svém příjmení shledal protiústavním pouze způsob, jakým ke zveřejnění shromážděných dat došlo, nikoli samotné anonymizováno, které naopak považoval za prostředek potřebný, neboť stejného účelu nelze anonymizováno stejné míře dosáhnout jinými prostředky, zejména pak pokud jde o prevenci střetu zájmů a možnost veřejné kontroly střetu zájmů. Samotné anonymizováno tak nelze shledat nepřiměřeným prostředkem, neboť při vstupu do veřejné funkce lze počítat s určitými omezeními. Klíčovým je samotné zveřejnění anonymizována dvě slova, jelikož samotná okolnost jeho poskytnutí a dostupnosti veřejnosti plní z hlediska střetu zájmů a omezení klientelismu a korupce potřebnou preventivní a kontrolní funkci. jméno intenzity žalobkyní namítaného zásahu je značně limitována mírou odpovědnosti každého veřejného funkcionáře anonymizováno veřejné sféře za výkon své funkce, které odpovídá kontrola jeho anonymizováno poměrů veřejností. Od veřejného funkcionáře tak lze očekávat vyšší míru odolnosti při zásahu do jeho práv na soukromí plošným zveřejňováním citlivých údajů z jeho soukromí při naplnění účelu zákona o střetu zájmů, kterým je kontrola veřejnosti. Nakonec i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uvedl, že podání anonymizováno podle zákona o střetu zájmů má především umožnit kontrolu veřejnosti, a i proto Ústavní soud rozhodl o odložení vykonatelnosti příjmení. V opačném případě by veřejnosti zcela odepřel přístup k tomuto mechanismu veřejné kontroly až do doby, než by zákonodárce odstranil pochybení označená Ústavním soudem.

15. Se žalobkyní nelze souhlasit ani v tom, že na daný případ lze přímo aplikovat jí uváděná ustanovení Listiny, popřípadě Úmluvy, když ty nezakládají jednotlivci přímý hmotněprávní nárok na náhradu škody a nelze z nich dovozovat ani odpovědnost anonymizováno za škodu. Takové odškodnění lze přiznat pouze tehdy, jsou-li splněny předpoklady stanovené anonymizováno zvláštním právním předpisu, kterým je v daném případě právě OdpŠk (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Pokud tedy existuje procesní prostředek, který umožňuje přezkum správnosti úředního postupu orgánu veřejné správy, kterým je bezpochyby žaloba dle OdpŠk, nelze souhlasit s úvahou žalobkyně, že její nárok na morální a finanční zadostiučinění vyplývá přímo z čl. 7 a 10 Listiny, resp. čl. 8 Úmluvy. Navíc z čl. 8 odst. 2 Úmluvy vyplývá výjimka anonymizováno zásahy do soukromého a rodinného života v případech, kdy tak státní orgán činí v souladu se zákonem a tento zásah je nezbytný v demokratické společnosti v zájmu anonymizováno bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. V tomto směru lze tak opět odkázat na hlavní účel podávání anonymizováno dle zákona o střetu zájmů, tj. na veřejnou kontrolu nad transparentním výkonem veřejné správy. Dle právního názoru odvolacího soudu tak žalovaná postupovala v souladu s čl. 8 odst. 2 Úmluvy.

16. Ačkoliv žalobkyně nespojuje svou újmu s přijetím protiústavního právního předpisu, je přijetí protiústavního zákona primární příčinou vzniku újmy žalobkyně, neboť bez toho by žalovaná plošné zveřejnění anonymizováno žalobkyně neprováděla. Odvolací soud připomíná, že žalovaná za proces normotvorby neodpovídá, a proto zde absentuje i příčinná souvislost s dovozovanou újmou žalobkyně. OdpŠk je třeba vnímat jako předpis umožňující odškodnit zásah do osobnostních práv poškozeného anonymizováno specifické situaci, tj. došlo-li ke vzniku újmy v důsledku výkonu státní moci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Státním orgánem se má na mysli orgán moci výkonné nebo soudní; patří sem i orgán moci zákonodárné, nicméně zákonodárná činnost nepředstavuje úřední postup, ani rozhodnutí (srov. např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka); v případě činnosti moci zákonodárné stát odpovídá toliko za situace, kdy nejde o vlastní zákonodárnou (normotvornou) pravomoc.

17. Soud I. stupně rozhodl věcně správně a shodně jako rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2 při posuzování skutkově obdobných nároků, např. anonymizováno svých rozhodnutích sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka; odvolací Městský soud v Praze rozhodl v rámci předvídatelnosti rozhodnutí / § 13 občanského zákoníku obdobně jako anonymizována dvě slova sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka.

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, a to anonymizováno výroku o věci samé a i v závislém výroku o nákladech řízení, kdy tyto náklady soud I. stupně správně určil.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., protože žalovaná byla plně procesně úspěšná i v této fázi řízení. Její náklady spočívají v paušální náhradě za 3 úkony á částka (vyjádření k odvolání, příprava účasti na jednání a účast u ústního jednání dne datum), a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.