23 CO 305/2021
č. j. 23 CO 305/2021-335
V PLATNOSTIMěstský soud v Praze potvrdil rozsudek I. stupně, který žalobci přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu dodání stavebního materiálu pro rekonstrukci nemovitosti. Soud uznal, že mezi žalovaným a žalobcem vznikl závazek z ústní smlouvy o dílo, při níž žalobce zajišťoval nákup materiálu za nižší sazbou DPH. Rozsudek byl potvrzen i s ohledem na správné právní posouzení, včetně nároku na zákonné úroky z prodlení a náhrady nákladů řízení. Odvolání žalovaného bylo zamítnuto, protože soud I. stupně správně zjistil skutkový stav a dodržel procesní zásady.
Plný text
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,
I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé II. a ve výroku o nákladech řízení III. potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.
1. Rozsudkem ze dne datum soud I. stupně zastavil řízení v části zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum ve výši 8,05 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum ve výši ve výši 8,05 % ročně (I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částka k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě (podané datum), kterou se domáhal žalobce vydání bezdůvodného obohacení s tvrzením, že žalovaný jako vlastník pozemku parc. č. st. 16 v katastrálním území Štipoklasy, obec Horní Kněžeklady, jehož součástí je i stavba adresa – rodinný dům, kdy žalovaný se dohodl s žalobcem ústně na dodávce stavebního materiálu pro rekonstrukci shora popsané nemovitosti, ani po výzvě k dobrovolnému plnění žalovanou částku neuhradil. ulice materiál přitom dodala fakticky společnost právnická osoba, tato vyúčtovala materiál dne datum fakturou číslo znějící na částku částka (včetně DPH) a dále fakturou číslo ze dne datum splatnou datum znějící na částku částka (včetně DPH), obě faktury uhradil žalobce na základě smluvní dohody s žalovaným jej poté vyzval k úhradě fakturou číslo tj. v částce částka (splatno datum) a fakturou číslo na částku částka (splatno datum), žalovaný částku nezaplatil.
3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, popíral, že by došlo k uzavření kupní smlouvy mezi účastníky, když nebyly dohodnuty podstatné náležitosti kupní smlouvy – tedy předmět koupě, výše kupní ceny a i další náležitosti, dle žalovaného došlo mezi účastníky v roce 2015 k ústnímu uzavření smlouvy o dílo podle § 2586 a následujících občanského zákoníku, kdy se domluvili na dodávkách stavebního materiálu na rekonstrukci rekreačního objektu v obec, kdy podle žalovaného mělo být součástí závazku i zapracování (montáž) předmětného materiálu do nemovitosti žalovaného, když žalovaný s ohledem na svoji odlišnou profesi by nečinil pouhou objednávku materiálu bez následné montáže třetí osobou. Žalobce provedl kromě jiného dílo nekvalitně, to vykazovaly vady, v důsledku kterých vznikla žalovanému škoda (chybné položení střešní krytiny, znehodnocení střešní fólie impregnačním roztokem, chybné zhotovení stropu 1. nadzemního podlaží), tyto vady oznámil žalovaný žalobci a panu jméno příjmení, který rekonstrukci prováděl, a to e-mailem, oba zůstali nečinní, následně žalovaný datum e-mailem oznámil žalobci i panu příjmení, že nepožaduje další spolupráci a rekonstrukci a odstupuje od uzavřené smlouvy o dílo, což oba vzali na vědomí; podle názoru žalovaného i žalobce sám uznal vadně provedené práce, když původní požadavek na zaplacení částky částka snížil na částku částka; nekvalitně provedené práce vyplynuly i z odborného posudku vypracovaného z pověření žalovaného inspektorem příjmení klempířů, pokrývačů a tesařů příjmení jméno příjmení z datum (závěr o nefunkční rekonstrukci), rovněž ze znaleckého posudku ze dne datum vyhotoveného znalcem příjmení jméno příjmení (vypracovaného z podnětu žalovaného) vyplývá, že způsob provedení montáže střešní krytiny a konstrukce podkroví vykazovala zmíněné vady, stav objektu nebyl však označen za nefunkční, žalovaný musel následně zadat dokončení rekonstrukce třetí osobě (právnická osoba anonymizováno – příjmení), které žalovaný zaplatil za provedené opravy nekvalitně provedených prací částka, v této výši tak žalovanému vznikla škoda odpovídající ceně opravy vadně zhotovené střechy. Dle tvrzení žalobce se tento seznámil s žalovaným prostřednictvím pana příjmení na jaře 2015, když jméno příjmení není plátcem DPH a v případě nákupu stavebního materiálu panem příjmení či žalovaným by byla placena 21% DPH, proto se účastníci spolu s panem příjmení domluvili na nákupu stavebního materiálu žalobcem z daňových důvodů a na následném zapracování na stavbě (snížení sazby z 21 % na 15 % DPH), když fakticky materiál tak dodá žalobce a kdy podkladem pro fakturaci měly být dodací listy vystavené velkoobchodním dodavatelem právnická osoba 4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum soud řízení zastavil se zřetelem k ustanovení § 96 o. s. ř., když předmětem řízení je tak částka uvedená ve výroku II. napadeného rozsudku.
5. Soud I. stupně provedl ve věci dokazování blíže specifikovanými listinami a výslechem svědků jméno příjmení a jméno příjmení a poté vzal za prokázané, že žalovaný se jako vlastník pozemku parc. č. st. 16 v katastrálním území Štipoklasy, jehož součástí je stavba domu adresa, na jaře 2015 dohodl s panem jméno příjmení a jednatelem žalobce, že žalobce bude pro účely rekonstrukce nemovitosti obstarávat materiál u společnosti právnická osoba (která může uplatnit nižší sazbu DPH než standardních 21 %), tím by žalovanému vznikla finanční úspora, žalovaný byl upozorněn, že z důvodu uplatnění nižší sazby DPH bude nutno materiál zapracovat do stavby, s tím žalovaný souhlasil, když rekonstrukci na nemovitosti žalovaného prováděl svědek jméno příjmení za pomoci pana jméno příjmení (svědek), ten sděloval jednateli žalobce, který materiál je potřeba, ten jej nakupoval se zvýhodněnou sazbou DPH u společnosti právnická osoba, která fakticky i dodala zboží, které je předmětem sporu, sám žalobce se na vlastní rekonstrukci a zapracování materiálu nepodílel. právnická osoba dovezla materiál na stavbu v žalované výši, jak bylo prokázáno fakturami číslo ze dne datum znějících na částku částka (včetně DPH) a číslo ze dne datum znějících na částku částka (včetně DPH), zde byla započítána i doprava vozidlem anonymizována dvě slova, když materiál na vlastní náklady objednal a uhradil u společnosti právnická osoba žalobce, jednalo se přitom o stavební materiál blíže specifikovaný v dodacích listech právnická osoba a ve fakturách blíže označených v bodě 7. a v bodě 13. odůvodnění prvostupňového rozsudku (když toto rovněž vyplynulo z obrazové dokumentace z domu pořízené znalcem příjmení jméno příjmení). Žalobce přitom zaplatil datum právnická osoba ulice částku částka a dále částku částka dne datum. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že tento je známým jednatele žalobce, s žalovaným se seznámil právě kvůli rekonstrukci stavby v obec, tuto sám prováděl ve spolupráci s jméno příjmení, materiál na stavbu fakticky přivezla právnická osoba, bez účasti žalobce, předávací dokumentaci podepisoval svědek příjmení nebo svědek příjmení, žalobce žádné stavební práce na předmětné nemovitosti neprováděl, část materiálu do stavby svědek zapracoval, případně jej nechal ležet volně na pozemku (cca 50 % materiálu), jakmile došlo k ukončení smluvního vztahu mezi svědkem a žalovaným; shodně vypověděl i svědek jméno příjmení, který pomáhal jméno příjmení při rekonstrukci objektu a který byl vyplácen panem příjmení; další důkazy soud I. stupně neprováděl, když v tomto směru žádný důkazní návrh neuplatnil žádný z účastníků.
6. Po citaci ustanovení § 2991 občanského zákoníku ve spojení s § 2586 a následujících občanského zákoníku a po citaci závěrů nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 3822/15 soud I. stupně uzavřel, že žalobce je aktivně legitimován domáhat se vydání bezdůvodného obohacení na žalovaném, když v jeho majetkové sféře došlo ke zmenšení majetku, žalovaný se přitom bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, když si ponechal neuhrazený materiál ve svém držení včetně materiálu dosud nezapracovaného (či zapracovaného jinou osobou). I pokud soud nehodnotil (ne) přípustnost obcházení daňové povinnosti účastníky smluvního vztahu, uzavřel, že i s ohledem na nutnost následného zapracování stavebního materiálu (a tím i snížení DPH z částky 21 % na 15 %) došlo mezi účastníky k uzavření závazku motivovaného finanční úsporou žalovaného na nižší sazbě DPH, vlastní rekonstrukci nemovitosti prováděl pan jméno příjmení (který práci fakturoval žalovanému, jím byl i vyplácen, a to za pomoci pana jméno příjmení), žalobce tak vystupoval pouze jako prostředník k nákupu stavebního materiálu; v případě uplatňování nároků z vad díla mohl žalovaný toto uplatnit proti panu příjmení a nikoliv využít z tohoto titulu zadržovacího práva vůči žalobci ve vztahu k dodanému, ale nezapracovanému stavebnímu materiálu; žalovaný byl srozuměn s tím, že bude nutno materiál zapracovat do stavby kvůli DPH, stavební práce byly proto uvedeny i na příslušné faktuře. Na straně žalovaného tak soud shledal výši bezdůvodného obohacení v částce 46 687, částka, kdy tato vyjadřuje hodnotu dodaného stavebního materiálu společností právnická osoba, který objednal a zaplatil žalobce, a který mu měl žalovaný dodatečně uhradit, když kromě jiného z fotodokumentace a znaleckého posudku Ing. ulice bylo zřejmé, že stavební materiál se nachází v prostorách nemovitosti žalovaného. Pokud žalovaný namítl datum promlčení nároku žalobce, uzavřel soud I. stupně po citaci ustanovení § 609, 610, 619 a 629 občanského zákoníku, že k promlčení nedošlo, neboť žalobce zaplatil anonymizována dvě slova částku částka dne datum a částku částka dne datum, tuto platbu přefakturoval žalobce žalovanému fakturou číslo znějící na částku částka s DPH dne datum (splatno datum) a dále fakturou číslo znějící na částku částka (s DPH) ze dne datum, která byla splatná datum, pokud žaloba byla podána datum, stalo se tak před uplynutím tříleté promlčecí lhůty vyplývající z § 629 odst. 1 občanského zákoníku; s ohledem na splatnost faktury tak mohl žalobce uplatnit své právo podáním žaloby poprvé dne datum; teprve po podání žaloby datum mohlo dojít ke stavení promlčecí lhůty. Soud rovněž přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení v blíže specifikované výši s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb.; o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů spočívajících v soudním poplatku ve výši částka a dále v nákladech právního zastoupení advokátem s přihlédnutím ke 12 úkonům právní pomoci (blíže vyjmenovaných) vždy po částka při tarifní hodnotě částka, dále po připočtení 12 režijních náhrad hotových výdajů po částka a dále po připočtení blíže specifikovaného cestovného na trase obec obec a zpět vynaloženého advokátem žalobce v termínech blíže specifikovaných, po připočtení DPH tak náklady vyčíslil částkou částka, které je povinen zaplatit žalovaný žalobci v obecné pariční lhůtě.
7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání z důvodů neúplných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci. Žalovaný zopakoval, že neuzavřel se žalobcem kupní smlouvu. Pokud soud I. stupně kvalifikoval nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení, neavizoval možnost změny právního posouzení žalovanému a dle názoru žalovaného tak neposkytl žalovanému náležité procesní poučení (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Dle odvolatele by soud měl přistupovat rezervovaně k výpovědi svědka příjmení, který sám připustil známost s jednatelem žalobce, za žalobce vystupoval právě svědek příjmení, který zajišťoval jménem žalobce i výstavbu domu, když žalobce i nese odpovědnost za způsobené vadné práce; ostatně uzavření smlouvy o dílo vyplývá i ze skutečnosti, že žalovaný z důvodu existence vad odstoupil vůči žalobci písemně od smlouvy o dílo, žalobce to vzal na vědomí a do okamžiku, než se ocitl v likvidaci, takové odstoupení nerozporoval; žalovaný přitom vystupoval v pozici spotřebitele jako slabší smluvní strana, oproti tomu má žalobce jako profesionální firma zvýšenou informační povinnost vůči zákazníkovi, pokud žalobce nevedl řádně dokumentaci, nemůže toto vést k závěru o důkazní tísni žalovaného a k jeho nejistotě, jaký typ smlouvy a s kým byl uzavřen; ve smyslu shora uvedeném i se zřetelem k § 1812 občanského zákoníku je třeba vyložit obsah smluvního ujednání pro spotřebitele příznivějším výkladem; dle odvolatele tak nemůže žalobce těžit ze svého předchozího nepoctivého jednání a nesplnění informačních povinností při uzavírání smlouvy se spotřebitelem. Pokud soud I. stupně uzavřel, že byl prokázán vznik smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovaným neuvádí, o jaký typ vztahu se jednalo, stejně tak, o jaký typ smluvního vztahu se jednalo mezi žalovaným a třetí osobou, respektive soud uvedl, že neexistoval žádný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným a že oba závazkové vztahy byly mezi žalobcem a panem příjmení, z toho dovozoval odvolatel i zájem svědka příjmení na výsledku tohoto řízení; pokud by existoval smluvní vztah mezi žalobcem a panem příjmení, měl tento uplatnit právo na zaplacení materiálu proti panu příjmení, případně by se měl domáhat bezdůvodného obohacení svědek příjmení proti žalovanému (pokud svědek příjmení objednával materiály od žalobce). Pokud žalobce nebyl vlastníkem dodaného materiálu k datu podání žaloby, namítal žalovaný nedostatek své pasivní věcné legitimace; rovněž sporoval množství dodaného materiálu a jeho zapracování do domu, případně se žalobce měl obrátit na žalovaného s žádostí o vrácení materiálu. Navrhl napadený rozsudek zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.
8. Žalobce navrhl potvrdit napadený rozsudek jako věcně správný s ohledem na dostatečně provedené dokazování soudem I. stupně, správná skutková zjištění i správné právní posouzení.
9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není opodstatněné.
10. Soud I. stupně správně a úplně zjistil skutkový stav věci, nezatížil řízení žádnou vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dostatečně splnil svoji poučovací povinnost (na č. listu 49, 94 i 125) ve vztahu k žalobci s ohledem na jeho tvrzení o uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a žalovaným; soud I. stupně neporušil ani právo účastníků na spravedlivý proces, pokud žalovaný namítal, že došlo k prolomení koncentrace řízení. Odvolatel opomíjí, že opakovaným poskytnutím poučení účastníkovi ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a poskytnutím lhůty ke splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (včetně poučení o nepříznivých následcích případné procesní nečinnosti) se otevírá prostor pro další doplnění dokazování a zásada koncentrace je tak prolomena, soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, když další doplnění dokazování shodně se soudem I. stupně shledává i odvolací soud nadbytečným. Kromě jiného i ust. § 120 o. s. ř. umožnuje soudu doplnit dokazování i jinými důkazy než navrhovali účastníci v případě, že v průběhu řízení vyjde najevo taková potřeba.
11. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry soudu I. stupně, na které může pro stručnost odkázat. Nad rámec skutkového zjištění soudu I. stupně uzavírá odvolací soud, že z dosavadního celého obsahu spisu je zjevné, že žalobce konzistentně v tomto řízení setrval na své verzi, kdy se se dohodl jednatel žalobce s žalovaným za přítomnosti svědka příjmení u příležitosti setkání na nemovitosti žalovaného na obchodní spolupráci v tom směru, že za účelem daňové úspory objedná, zajistí a zaplatí materiál firma žalobce, když v případě přímého objednání stavebního materiálu žalovaným by tento byl povinen zaplatit vyšší daň, v tomto směru žalobce plnil, opakovaně zajistil dodání materiálu prostřednictvím právnická osoba ulice, které dle listinných důkazů žalobce dodaný materiál na stavbu žalovaného fakticky zaplatil, obsah faktur na materiál dodaný právnická osoba ulice a uhrazený žalobcem koresponduje požadavku žalobce na úhradu tohoto materiálu ze strany žalovaného; pokud mezi žalobcem a žalovaným nedošlo k výslovnému uzavření kupní smlouvy, neznamená to, jak ostatně správně dovodil soud I. stupně, že nedošlo ke vzniku faktického bezdůvodného obohacení žalovaným na úkor žalobce ve smyslu § 2991 a následujících občanského zákoníku, kdy úhradou smluvně zajištěného materiálu dodaného anonymizována dvě slova do nemovitosti žalovaného (na základě předchozí dohody účastníků) a úhradou tohoto materiálu žalobcem došlo ke snížení majetku žalobce; žalobce je v tomto směru aktivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení požadovaném na žalovaném /jehož pasivní legitimaci rovněž soud I. stupně správně shledal/, jak správně uvádí v odůvodnění soud I. stupně. Ostatně sám žalovaný ani nepopíral, že podstatnou část materiálu si ponechal, prostřednictvím třetích osob tento materiál zabudoval při rekonstrukci nemovitosti, nebo na pozemku zanechal, kdy úhradu za tento materiál neprovedl jak ve prospěch žalobce, tak ani ve prospěch jiné osoby (například ve prospěch svědka příjmení, který fakticky na nemovitosti žalovaného pracoval spolu se svědkem příjmení). Z dosavadního obsahu dokazování je zřejmé, že v případě jedné urgence za nezaplacení stavebního materiálu žalobcem adresované žalovanému, tento sděloval, že úhradu neprovedl s ohledem na komplikace v zahraničí a že ihned úhradu provede; shodně se soudem I. stupně dospěl odvolací soud k závěru, že ve smluvním vztahu týkajícím se rekonstrukce nemovitosti na základě zřejmě uzavřené ústní smlouvy o dílo byl žalobce s panem příjmení, nikoliv že by došlo k uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovaným. Pokud sám žalovaný nesouhlasil s provedením svého výslechu a pouze obecně uváděl, že vystupoval ve vztahu jako spotřebitel po uzavření smlouvy o dílo s žalobcem, nenavrhoval v tomto směru žádné důkazy, nesouhlasem s provedením svého výslechu, pokud by tuto skutečnost nebylo možno prokázat v souladu s konstantní judikaturou jiným způsobem, se vzdal možnosti prokázat svá skutková tvrzení. Pozornosti odvolacího soudu neuniklo, že žalovaný v průběhu sporu (odlišně od žalobce) měnil své skutkové verze, původně uváděl v odporu proti platebnímu rozkazu, že si není vědom žádného uzavření kupní smlouvy s žalobcem, že žalobce mu měl způsobit škodu na nemovitosti při rekonstrukci, sám žalovaný přitom připouštěl, že část odebraného materiálu na stavbu již žalobci zaplatil a že na stavbě fakticky pracoval pan příjmení spolu s panem příjmení. Výpověď svědka příjmení pokládá odvolací soud za konzistentní i věrohodnou; sám žalovaný nepopíral, že byl vyrozuměn o nutnosti„ vyúčtovat část zapracování materiálu na stavbu žalovaného“ tak, aby bylo možno uplatnit nižší sazbu DPH; ve srovnání s rozsahem rekonstrukce a obsahu nakoupeného stavebního materiálu se však jednalo o zlomek prací provedených na nemovitosti žalovaného, s tímto postupem byl žalovaný předem srozuměn. Shodně se soudem I. stupně tak odvolací soud uzavírá, že nedošlo k uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovaným, ve kterém by žalovaný vystupoval jako spotřebitel; pokud žalovaný podmíněně a pouze„ z opatrnosti“ namítal započtení pohledávky za žalobcem z titulu tvrzené škody způsobené stavební činností na nemovitosti žalovaného, s ohledem na nekonkrétnost a neurčitost této námitky započtení k ní není možno přihlížet jako k námitce nejisté, když z dosavadního dokazování nevyplynul ani tvrzený vztah ze smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovaným, tedy základ uplatněného nároku, proti kterému by bylo možno konkrétní a určitou /v tomto případě však neurčitou/ pohledávku žalovaného započíst.
12. Pro stručnost odvolací soud uvádí, že rovněž souhlasí se závěry soudu I. stupně uvedených v bodě 16. až 21. odůvodnění prvostupňového rozsudku, podle kterých soud I. stupně uzavřel, že nedošlo k promlčení nároku žalobce.
13. Pokud se jedná o úhradu dodaného a nikoliv zaplaceného materiálu, sám žalovaný připouštěl, že si ponechal stavební materiál na pozemku či že byl zabudován do stavby, zcela nadbytečně žalovaný navrhoval ocenění uvedeného materiálu včetně posouzení kvality zabudování materiálu do jeho nemovitosti příp. znaleckým posudkem; soud I. stupně rovněž správně zhodnotil to, že na výdejkách materiálu dodaného právnická osoba ulice v místě nemovitosti žalovaného byl podepsán jako odběratel pan příjmení (případně příjmení), kteří fakticky řešili dodávku materiálu operativně a kteří se pracovali v místě rekonstruované nemovitosti; pokud žalovaný teprve v odvolání tvrdil, že bezdůvodně se obohatil na úkor faktického zhotovitele pana příjmení, jedná se o nepřípustnou novotu v poměrech odvolacího řízení, touto skutečností se odvolací soud proto nezabýval; z důvodů shora uvedených by se jevilo nadbytečné doplňovat dokazování znaleckým posudkem dle požadavku žalovaného nebo místním šetřením. V kontextu řádně provedeného dokazování soudem I. stupně nelze ani uzavřít, že svědek příjmení vypovídal nevěrohodně, a to pouze z toho důvodu, že se znal dříve již s jednatelem žalobce; z provedených důkazů takový závěr učinit nelze.
14. S ohledem na věcnou správnost odvolací soud napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku o věci samé II. a ve výroku o nákladech řízení III. podle § 219 o. s. ř. potvrdil (i s ohledem na správnost výpočtu nákladů řízení, které je povinen procesně neúspěšný žalovaný zaplatit procesně úspěšnému žalobci za řízení před soudem I. stupně; pro stručnost lze odkázat na výpočet provedený soudem I. stupně).
15. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl úspěšný v odvolacím řízení, je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení účelně vynaložených na zastoupení advokátem s přihlédnutím k tarifní hodnotě v průběhu odvolacího řízení (částka) při odměně za 2 úkony právní pomoci v odvolacím řízení (účast advokáta při odvolacím jednání, vyjádření k odvolání), tj. 2x po částka, po připočtení 2 paušálních náhrad hotových výdajů po částka v součtu částka a po připočtení 21% DPH z této částky (částka) v součtu částka, a to v obecné pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.