23 CO 342/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Andrey Grycové anonymizováno věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený zákonným zástupcem jméno příjmení bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa za níž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se anonymizováno výroku I o věci samé mění jen tak, že se zamítá žaloba co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jinak se rozsudek soudu I. stupně anonymizováno výroku I potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů anonymizováno výši částka, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

1. Rozsudkem ze dne datum soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení anonymizováno výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a o zaplacení zákonného úroku z prodlení anonymizováno výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované odškodnění za nemajetkovou újmu anonymizováno výši částka s příslušenstvím, způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil nárok dne datum a žalovaná mu nevyhověla. Žalobu navrhla zamítnout, protože celková doba řízení 9 let a 2 měsíce není s přihlédnutím k rozhodným kritériím nepřiměřená.

3. Soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění, že řízení anonymizováno věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno podáním žaloby datum, předmětem řízení byla náhrada nemajetkové újmy anonymizováno výši částka. Žalobci byly nezletilý jméno příjmení a nezletilý jméno příjmení, oba zastoupeni advokátem, žalovanou příjmení nemocnice obec. Žalobci jsou synové zemřelé jméno příjmení, anonymizována dvě slova žalované fakultní nemocnice. Dne datum byly doloženy plné moci za žalobce. Dne datum byl zaslán rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ohledně schválení podání žaloby za nezletilého jméno příjmení. Dne datum byl anonymizováno věci vyhlášen rozsudek, žaloba byla zamítnuta. Dne datum žalobci podali odvolání. Dne datum byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze. Dne datum byl vydán rozsudek, rozhodnutí soudu prvního stupně bylo potvrzeno. Dne datum byla na rozsudku vyznačena doložka právní moci. Dne datum žalobci podali dovolání. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne datum. Dne datum rozhodl Nejvyšší soud usnesením, že dovolání se odmítá. Věc byla vrácena soudu prvního stupně dne datum. Dne datum byl spis zaslán Ústavnímu soudu. Dne datum Ústavní soud usnesením odmítl ústavní stížnost.

4. Po provedeném dokazování soud I. stupně vzal za prokázané, že posuzované řízení trvalo anonymizováno vztahu k žalobci, od podání žaloby dne datum do pravomocného skončení dne datum, 9 let a 3 měsíce. Věc posoudil podle ustanovení pr. předpisu, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní ustanovení právního předpisu EU anonymizováno, o notářích a jejich činnosti (notářský řád), anonymizováno znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk). Zabýval se tím, zda jsou splněny předpoklady odpovědnosti anonymizováno za škodu způsobenou tvrzeným nesprávným úředním postupem, tedy tím, zda existuje odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu, zda vznikla škoda a zda existuje příčinná souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Předně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Vycházel přitom z judikatury ESLP a dospěl k závěru, že délka řízení 9 let a 3 měsíce není přiměřená. Poukázal na to, že na délce řízení se projevila zejména procesní složitost věci, k níž došlo v souvislosti s ustanovováním znalcům a vypracováním znaleckých posudků, rovněž bylo nutné zajistit souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby za nezletilé a bylo prováděno poměrně obsáhlé dokazování. Na délce řízení se podílel částečně soud prvního a druhého stupně, a to prodlevami mezi jednotlivými úkony v určité fázi řízení. Podle soudu I. stupně řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných anonymizováno zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobci náleží přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, přičemž soud shledal, že je namístě poskytnout peněžitou satisfakci, neboť konstatování či omluvu nepovažoval v tomto případě za dostatečnou formou zadostiučinění.

5. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění soud I. stupně vycházel z částky částka za jeden rok řízení, přičemž za první dva roky je přiznávána v poloviční výši. Základní částku částka modifikoval podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk tak, že za složitost věci ji ponížil o 20 %, z hlediska postupu žalobce základní částku nesnižoval ani nezvyšoval, naopak zvýšil ji o 20 % z důvodu postupu procesních soudů, kdy shledal určité dílčí průtahy v řízení. Pokud jde o význam předmětu řízení anonymizováno žalobce, navýšil základní částku o 20 %, když řízení mělo anonymizováno žalobce zvýšený význam, neboť se jednalo o otázky spojené s životem a zdravím jeho matky. Soud I. stupně dále snížil základní částku o 10 % za sdílení újmy, neboť žalobce vystupoval na straně žalující společně se svým bratrem, což jeho újmu snižovalo. Dospěl k závěru, že žalobci náleží zadostiučinění anonymizováno výši částka, anonymizováno zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Žalobci přiznal také zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky, a to od datum do zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení marným uplynutím lhůty šesti měsíců určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku dne datum. K prodlení došlo ode dne následujícího po uplynutí lhůty dne datum.

6. Náhradu nákladů řízení přiznal podle § 142 odst. 3 o. s. ř. žalobci, který byl sice úspěšný jen částečně, ale rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek a právní zastoupení.

7. Proti rozsudku, a to proti výroku I o věci samé a výroku III o nákladech řízení, podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Podle žalované soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů zčásti k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítala, že anonymizováno věci absentuje odpovědnostní titul, neboť v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Relevantní doba řízení činí 9 let a 3 měsíce. Poukázala na průběh řízení, které probíhalo na všech stupních soudní soustavy, a anonymizováno věci rovněž rozhodoval Ústavní soud, což délku řízení ovlivnilo. S ohledem na předmět řízení a dokazování je možné považovat řízení za extrémně složité. Bylo nezbytné provedení většího množství listin, výslechy svědků a bylo třeba provádět dokazování i znalecky. Bylo rozhodováno o procesních návrzích. Na délku řízení měla vliv také skutečnost, že žalobce byl nezletilý a před zahájením samotného řízení nebylo zajištěno rozhodnutí opatrovnického soudu se schválením podání žaloby. Je pravdou, že v době od září 2015 do listopadu 2016 lze vysledovat období nečinnosti, kdy věc byla s odvoláním u odvolacího soudu, jinak v posuzovaném řízení nebyly shledány žádné průtahy ani jiná neodůvodněná nečinnost soudu. Podle žalované v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce, řízení sice bylo mírně delší, jeho průběh byl ale plynulý, postup soudu byl koncentrovaný a délka řízení odpovídá skutkové složitosti věci a zejména počtu stupňů soudní soustavy. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení 8. Podle žalobce není odvolání důvodné. S napadeným rozsudkem souhlasil, protože řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných anonymizováno zpravidla očekávat. V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, anonymizováno věci nároku bratra žalobce, jméno příjmení, na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu vzniklou porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, odvolací soud konstatoval, že posuzované řízení bylo zatíženo neodůvodněným průtahy, které řízení prodloužily o více než dva roky a shledal délku posuzovaného řízení jako nepřiměřenou. Rozsudek odvolacího soudu ze dne datum byl napaden dovoláním a Nejvyšší soud rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací sice rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze, ale jediným důvodem anonymizováno to byla skutečnost, že odvolací soud nepřihlédl k tomu, že žalobce újmu, kterou nepřiměřenou délkou řízení utrpěl, sdílel společně se svým bratrem. Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací přiznal bratrovi žalobce částku částka s příslušenstvím. Odvolací soud by tak v zájmu předvídatelnosti rozhodnutí měl přihlédnout k již v minulosti vydanému rozhodnutí o nesprávném úředním postupu v identickém posuzovaném řízení. Pokud jde o otázku sdílené újmy, žalobce je podstatně mladší než jeho bratr, a to o 9 let. V době zahájení posuzovaného řízení mu byly tři roky. Právě jeho nízký věk měl vést soudy k tomu, aby rozhodly urychleně. To se ale nestalo a řízení bylo provázeno průtahy. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález žalobce uvedl, že v jeho případě není na místě snižovat odčinění újmy anonymizováno sdílenou újmu více, než jak učinil soud I. stupně, tedy o více než 10 %. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání, a v jeho mezích, rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že rozhodnutí soudu I. stupně nemůže zcela obstát, avšak z jiných než žalovanou namítaných důvodů.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon anonymizováno provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení anonymizováno poškozeného.

12. Soud I. stupně na podkladě správně a úplně zjištěného skutkového stavu věci posoudil daný případ správně i po právní stránce, pokud shledal, že jsou naplněny předpoklady odpovědnosti anonymizováno za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. spisová značka. V daném směru odvolací soud sdílí úvahy a závěry soudu I. stupně vyjádřené v bodu 23. odůvodnění napadeného rozsudku. Soud I. stupně za použití kritérií daných ust. § 31a odst. 3 OdpŠk (která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění), a s přihlédnutím ke zjištěným okolnostem věci, dospěl ke správnému závěru, že řízení trvající 9 let a 3 měsíce nelze považovat za přiměřeně dlouhé a v řízení došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces, zaručené čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jehož součástí je požadavek na přiměřenost délky řízení. Soud I. stupně správně zjistil, že na délku řízení měla vliv procesní a skutková obtížnost věci. V posuzované věci soud řešil nedostatek souhlasu opatrovnického soudu k podání žaloby za nezletilé žalobce, ustanovoval znalce za účelem podání znaleckých posudků, anonymizováno věci se konalo několik jednání, kdy bylo prováděno obsáhlé dokazování, a to nejen znaleckými posudky, ale i výslechy svědků. Skutková složitost věci byla daná předmětem řízení, v němž šlo o to, zda žalovaná fakultní nemocnice nese odpovědnost za úmrtí matky žalobců v souvislosti s poskytováním anonymizována dvě slova a z toho pramenícím rozsahem skutkových tvrzení žalobců. Řízení o náhradu nemajetkové újmy za smrt blízké osoby patří ke složitějším. Nelze však souhlasit se žalovanou, že posuzované řízení bylo složité extrémně, a to i přes rozsah tvrzení žalobců, či přes skutečnost, že znalec odmítl znalecký úkol z důvodu, že předmět posudku s ohledem na jeho komplexnost přesahoval obor neurologie a znalecký posudek musel podat znalecký ústav. K délce posuzovaného řízení přispělo, že spor byl projednáván na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem, což nepochybně zvyšuje složitost věci, ale ani uvedená skutečnost neospravedlňuje celkovou délku řízení. Soud I. stupně správně shledal, že k délce řízení přispěl soud prvního stupně a odvolací soud. U soudu prvního stupně nebyly jednotlivé úkony činěny vždy plynule a došlo zde k průtahům, jak vyplývá ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně. Konkrétně je z nich zřejmé, že žádné úkony nebyly učiněny v obdobích od datum do datum a od datum do datum, tedy pod dobu devíti měsíců. U odvolacího soudu došlo k obdobím nečinnosti v obdobích od datum do datum a od datum do datum, tedy po dobu více než jednoho roku a dvou měsíců. Uvedená období nečinnosti přispěla k tomu, že celková délka řízení dosáhla 9 let a 3 měsíce. Žalobce se na délce řízení nepodílel, když skutečnost, že využíval svých procesních práv a podával opravné prostředky, nelze klást k jeho tíži. Z hlediska významu řízení anonymizováno žalobce odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že posuzované řízení mělo anonymizováno žalobce zvýšený význam s ohledem na předmět sporu (otázky týkající se zdraví a života matky žalobce). Lze proto uzavřít, že na délce řízení se podílel postup soudu, a že celková délka řízení 9 let a 3 měsíce neodpovídá významu řízení anonymizováno žalobce a složitosti věci. Z uvedených důvodů tak nelze přisvědčit odvolací námitce žalované, že v dané věci neexistuje odpovědnostní titul. V příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem vznikla žalobci nemajetková újma, za níž nese odpovědnost žalovaná. Ostatně ke shodnému závěru o existenci odpovědnostního titulu, a naplnění předpokladů odpovědnosti anonymizováno vůbec, již dospěl také Městský soud v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem bylo odškodnění nemajetkové újmy bratra žalobce vzniklé v posuzovaném řízení. Žalovaná tak ani nemohla důvodně očekávat, že její právní případ bude rozhodnut jinak (§ 13 o. z.).

13. Odvolací soud sdílí názor soudu I. stupně, že v dané věci je adekvátním zadostiučiněním peněžitá satisfakce. Soud I. stupně nepochybil, jestliže vyšel z částky částka za jeden rok řízení (za první dva roky řízení v poloviční výši) a určil základní částku anonymizováno výši částka.

14. Odvolací soud se však zcela neztotožňuje s modifikací základní částky soudem I. stupně. Soud I. stupně z hlediska složitosti věci sice správně shledal, že řízení bylo složitější po skutkové a procesní stránce, a zohlednil, že řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem, avšak s ohledem na zjištěné skutečnosti snížení základní částky pouze o 20 % úplně nevystihuje složitost posuzovaného řízení. Odvolací soud proto přistoupil ke snížení o 30 %.

15. Postup soudů v řízení, v němž se vyskytla období neodůvodněné nečinnosti (v rozsahu téměř dvou let), přispěl k délce řízení. Jelikož zhodnocení kritéria postup soudů se projevilo v tom, že délka řízení byla shledána jako nepřiměřená a žalobci byla přiznána peněžitá satisfakce, odvolací soud považuje za dostačující navýšení základní částky o 10 %.

16. Naproti tomu odvolací soud považuje za správné, pokud soud I. stupně navýšil základní částku o 20 % za význam řízení anonymizováno žalobce a snížil o 10 % za sdílenou újmu. V daném směru lze z důvodu stručnosti odkázat na body 29. a 30. odůvodnění napadeného rozsudku.

17. Odvolací soud tak s ohledem na provedenou modifikaci základní částky shledal, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu žalobce je částka částka.

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto zčásti změnil rozsudek soudu I. stupně anonymizováno výroku I o věci samé podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobu co do částky částka s příslušenstvím zamítl, jinak rozsudek soudu I. stupně anonymizováno výroku I o věci samé potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

19. Protože odvolací soud zčásti změnil rozsudek soudu I. stupně anonymizováno výroku I, znovu rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou, a to jak o nákladech řízení před soudem I. stupně, tak o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) Odvolací soud rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal žalobci. Ačkoli se žalobci nedostalo v řízení plně toho, čeho se žalobou domáhal, náleží mu plná náhrada nákladů řízení, protože rozhodnutí o výši nemajetkové újmy záviselo na úvaze soudu. Žalobce vynaložil náklady na právní zastoupení. Advokát učinil v řízení před soudem I. stupně 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, písemné podání anonymizováno věci samé ze dne datum a ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum. V odvolacím řízení učinil advokát 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. k) a g) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání žalované, účast na jednání před odvolacím soudem. Odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu činí částka, za 7 úkonů právní služby pak částka. Náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí částka za jeden úkon právní služby, za 7 úkonů částka. Náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. činí částka Celkem činí náhrada nákladů řízení částka. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena pariční lhůta v délce 15 dnů (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.), vzhledem k tomu, že žalovaná čerpá peněžní prostředky ze státního rozpočtu. Platebním místem je advokát žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. Přísluší se doplnit, že výrok II rozsudku soudu I. stupně nebyl odvoláním napaden a samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v ust. § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.