23 CO 395/2021

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení, LL.M. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované IČO sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo - obec zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa anonymizováno zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Odvolání žalované proti vyhovujícímu výroku o věci samé II. se odmítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé I. co do částky částka potvrzuje; co do příslušenství z částky částka se vyhovující výrok o věci samé I. a výrok o nákladech řízení V. ruší a v tomto rozsahu se věc vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

1. Rozsudkem ze dne datum soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení a ve zbylé části, co do smluvního úroku z prodlení, žalobu zamítl (výrok I.).

2. Dále soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, dále ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení (výrok II.). Žalobu co do zaplacení částky částka, soud I. stupně zamítl (výrok III.). Žalobu co do zaplacení částky částka, soud I. stupně zamítl (výrok IV.). Žalovanou soud I. stupně uznal povinnou zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce částka k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok V.).

3. Žalobkyně /pronajímatelka/ uplatnila žalobou podanou dne datum peněžitý nárok vůči žalované /nájemkyni/ z titulu dlužného nájemného za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok, vyplývající z nájemní smlouvy ze dne datum, č. rok, celkem ve výši částka. Nárok sestával z částky částka včetně smluvních úroků z prodlení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení a dále z částky částka včetně smluvních úroků z prodlení z částky částka od datum do zaplacení takto: z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka (suma smluvních úroků za pozdě hrazené nájemné za období od 8/ rok do 4/ rok, vyčíslené na listu 7k spisu).

4. Podáním ze dne datum (č. l. spisu 129 – 135) žalobkyně žalobu změnila tak, že žádala: částku částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky částka od datum do datum z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení dále částku částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení z částky částka od datum do zaplacení a částku částka.

5. Celkem tak žalobkyně požadovala částku anonymizována tři slova, částka, takže vzala žalobu částečně zpět co do jistiny částka a co do prvního dne prodlení všech období, za která žádala smluvní úrok. příjmení kapitalizovaného úroku z prodlení naopak rozšířila o částku částka.

6. Usnesením ze dne datum (č.l. spisu 165 a násl.) soud I. stupně řízení částečně zastavil co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka za den datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum (výrok I.). Dále řízení zastavil co do zákonného úroku z prodlení z částky částka za den datum, datum, datum, datum a anonymizována dvě slova rok (výrok II.) a konečně připustil rozšíření žaloby z částky částka (tato částka však byla v petitu žalobkyně vyčíslena jako náklady řízení, správně šlo o částku částka, pozn. odvolacího soudu) na částka (výrok III.).

7. Opravným usnesením ze dne datum poté soud I. stupně výrok II. opravil tak, že se řízení co do zákonného úroku z prodlení namísto z částky částka za den datum, z částky částka za den datum, z částky částka za den datum, zastavuje co do zákonného úroku z prodlení z částky částka za den datum, z částky částka za den datum a z částky částka ze den datum.

8. Obě usnesení nabyla právní moci dne datum, neboť přítomní účastníci se práva odvolání vzdali.

9. Předmětem řízení byly nároky žalobkyně jako pronajímatelky, vyplývající z nájemní smlouvy č. rok ze dne datum o nebytových prostorách v nemovitosti adresa na pozemku parc. číslo v katastrálním území Karlín, obec Praha, zapsané na LV. číslo u anonymizována čtyři slova územní celek, katastrální pracoviště Praha, na adrese adresa, (dále také jen„ Nemovitost“). Nájemné bylo stanoveno v příloze číslo nájemní smlouvy částkou ve výši částka měsíčně, s možností přiměřeného zvýšení s přihlédnutím k inflačním změnám, přičemž ke zvýšení došlo podle příloh číslo číslo nájemní smlouvy ke dni datum na částku částka a ke dni datum na částku částka. Nájemné bylo splatné 5. dne běžného měsíce.

10. Žalovaná se v čl. III odst. 5 nájemní smlouvy zavázala k úhradě závazku za předchozího nájemce, společnost právnická osoba, IČO (tato společnost byla ke dni datum vymazána z obchodního rejstříku, pozn. odvolacího soudu), v celkové výši částka. Dluh měla žalovaná splatit podle splátkového kalendáře v Příloze číslo nájemní smlouvy. Dle čl. III odst. 4 nájemní smlouvy bylo sjednáno, že žalovaná měla právo uhradit nájemné nebo jakékoliv jiné platby nejpozději do 5 (pěti) dnů po splatnosti, přičemž pokud v této lhůtě neplnila, bylo nájemné a jakékoliv jiné platby plynoucí z nájemní smlouvy úročeno smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení.

11. Dohodou o ukončení nájemní smlouvy č. rok 0PP-4NP-a-b ze dne datum bylo mezi žalobkyní a žalovanou ujednáno, že k předání Nemovitosti dojde dne datum Poslední nájemné mělo být uhrazeno za listopad rok. Nemovitosti byly žalobkyni v průběhu anonymizováno rok předány. Žalovaná po celou dobu trvání nájemní smlouvy hradila sjednané nájemné v nepravidelných částkách o různé výši. Za dobu účinnosti nájemní smlouvy uhradila žalovaná nájemné v celkové výši částka (to prohlásili účastníci řízení za nesporné při jednání soudu dne datum, viz přepis záznamu z jednání na č. l. spisu 261). Žalobkyně vyčíslila nájemné za celé toto období částkou částka a tvrdila, že poslední plně uhrazené nájemné bylo za měsíc březen rok. Žalobkyně žalobou požadovala dluh na nájemném za měsíce duben rok až listopad rok v celkové výši částka. Dále vyčíslila smluvní úrok z prodlení podle čl. III odst. 4 nájemní smlouvy, přičemž žalobou požadovala smluvní úroky za období od srpna rok do anonymizováno rok a to v kapitalizované výši částka.

12. Žalovaná ve své obraně proti žalobě nepopřela, že nájemné nehradila řádně a včas. Sjednané nájemné neodpovídalo jejím možnostem, platila podle toho, jak platili studenti školné. Žalovaná působila jako pobočka zahraniční vysoké školy, ale v anonymizováno rok musela svoji činnost ukončit. Od roku rok začala omezovat svoji činnost, nepotřebovala tak velké prostory. Nájemní vztah založený smlouvou č. rok 0PP-4NP-a-b skončil podle žalované ke dni datum. Mezi stranami existovaly velké spory. Prokurista žalované příjmení jméno příjmení uzavřel se zástupcem žalobkyně jméno příjmení v anonymizováno rok novou ústní nájemní smlouvu, přičemž výše měsíčního nájemného byla dohodnuta částkou částka. Současně bylo dohodnuto, že pokud se bude žalované dařit a bude průběžně schopna platit více, bude přeplatek použit v prvé řadě na úhradu dluhu z písemné nájemní smlouvy a eventuálně i na dluh předchozího nájemce společnosti právnická osoba, dále bylo ujednáno, že opravy Nemovitosti prováděné průběžně žalovanou, budou oceněny a započteny obdobně. Některé prostory, dříve využívané jako hostel, od roku rok žalovaná využívat nemohla, jelikož tyto prostory byly nezpůsobilé k pronájmu z důvodu jejich zamořením množstvím parazitů (štěnic a švábů).

13. Žalovaná tvrdila, že za trvání nájemní smlouvy č. rok 0PP-4NP-a-b od anonymizováno rok do srpna rok zaplatila žalobkyni částku ve výši částka, když předpis nájemného podle smlouvy činil částku ve výši částka. Její závazek z této doby činí částka. Za dobu trvání ústní nájemní smlouvy od anonymizováno rok do anonymizováno rok zaplatila žalobkyni částka, předpis podle smlouvy činil částka. Přeplatek z ústní nájemní smlouvy tedy činil částku ve výši částka. Na základě dohody žalobkyně a žalované ze srpna rok žalovaná přeplatek započetla na dlužné nájemné za předchozí dobu ve výši částka a ve výši částka započetla na převzatý dluh společnosti právnická osoba Žalovaná má tedy za to, že dluh na nájemném neexistuje.

14. Pokud jde o převzatý dluh za společnost právnická osoba ve výši částka, žalovaná vůči tomuto nároku za období od anonymizováno rok do července rok vznesla námitku promlčení. Proti zbylému dluhu ve výši částka se žalovaná bránila tvrzením, že částka již uhradila z přeplatku výše uvedeného. Žalovaná na své náklady vyměnila staré plynové kotle nákladem ve výši částka, o jejich úhradu žalobkyni neúspěšně urgovala. Ve výši částka žalovaná jako protislužbu provedla v prostorách žalobkyně rozsáhlé rekonstrukce, kterými nemovitost žalobkyně zhodnotila a na základě ústního ujednání ze srpna rok tento náklad započetla. Soud I. stupně žalovanou poučil ve smyslu ust. § 118 a odst. 1,3 o. s. ř. o břemeni tvrzení a dokazování v tomto směru, žalovaná ke svému tvrzení navrhla provést řadu důkazů, své důkazní návrhy poté vzala při jednání dne datum zpět. Žalobkyně nárok žalované v částce částka za výměnu plynových kotlů uznala.

15. Soud I. stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků a z nájemní smlouvy č. rok dne datum, z nesporné výše měsíčního nájemného částka, postupně valorizovaného, z okamžité výpovědi z nájmu ze dne datum a z nesporné skutečnosti, že žalovaná fakticky užívala předmětné nebytové prostory do anonymizováno rok. příjmení byla rovněž celková částka zaplacená žalovanou žalobkyni ve výši částka a průběh placení nájemného, tvrzený žalobkyní v podání ze dne datum. Součástí skutkových zjištění byl rovněž závěr soudu I. stupně o dluhu žalované za období od května rok do anonymizováno rok ve výši částka. Dále vyšel z provedených listinných důkazů a výpovědi svědka příjmení a jednatele žalované p. příjmení a dospěl k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu.

16. Mezi účastníky byl písemnou smlouvou ze dne datum založen nájemní vztah k Nemovitosti. Žalovaná nehradila nájemné řádně podle smlouvy. Ačkoliv ze strany žalobkyně byla nájemní smlouva opakovaně vypovězena, užívání nebytových prostor žalovanou pokračovalo. Soud I. stupně dospěl k právnímu závěru, že nájem byl ukončen doručením emailu s okamžitou výpovědí dne datum anonymizováno neplacení nájemného a anonymizováno porušování nájemní smlouvy nepovolenými úpravami Nemovitosti. Strany si totiž v nájemní smlouvě výslovně sjednaly, že nájemní vztah může být okamžitě ukončen z důvodu neplacení nájemného delšího než jeden měsíc a že doručení výpovědi je možné rovněž elektronicky. Žalovaná poté Nemovitost užívala až do anonymizováno rok, podle soudu I. stupně bylo nesporné, že do této doby žalovaná pronajaté prostory fakticky užívala. Zatímco žalobkyně tvrdila, že ani po výpovědi nedošlo k žádné změně rozsahu užívání, žalovaná tvrdila, že v anonymizováno rok došlo k dohodě, podle které již žalovaná užívala jen část (polovinu) původně pronajatých prostor a měla proto hradit poloviční nájemné. Soud I. stupně dovodil, že žalovaná neprokázala odevzdání nebytových prostor ani žádné jejich části před listopadem rok, proto není podstatné, v jakém rozsahu je užívala fakticky. Do řádného předání prostor pronajímateli se má za to, že užívala pronajaté prostory za podmínek nezměněných od uzavření nájemní smlouvy (odst. 32 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně).

17. Pokud žalovaná tvrdila, že došlo k uzavření nové nájemní smlouvy, ani po poučení soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. důkazní břemeno ohledně tohoto tvrzení neunesla. Pokud novou nájemní smlouvu uzavřeli anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení, nejednalo se o osoby k takovému jednání oprávněné. anonymizována dvě slova v té době nebyl jednatelem žalované, anonymizováno příjmení nemovitost nevlastní a ani nebyl zmocněn za žalobkyni jednat.

18. Po právní stránce soud I. stupně sporné nároky posoudil podle zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor (dále jen„ zák. č. 116/1990 Sb.“) ve znění účinnost. Nájemní vztah byl započat dne datum na základě uvedené nájemní smlouvy.

19. Pokračováním v užívání nemovitosti po skončení nájmu bez adekvátního peněžitého plnění se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. K obraně žalované, že by mělo být zohledněno, že od srpna rok užívala jen menší část nemovitosti, než byla předmětem nájemní smlouvy č. rok dne datum, soud I. stupně odkázal na rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, v němž Nejvyšší soud ČR dovodil, že odpovědnost za bezdůvodné obohacení je objektivního charakteru a jestliže po skončení nájmu nájemkyně neodevzdala nebytové prostory pronajímateli tak, aby k nim měl volný přístup a mohl s nimi dále nakládat, získala bezdůvodné obohacení, přičemž není rozhodující, zda po skončení nájmu nebytové prostory fakticky užívala. Aplikací této právní věty na projednávaný případ je možné uzavřít, že s ohledem na skutečnost, že žalovaná neodevzdala ani část nebytových prostor zpět žalobkyni, má soud za to, že je užívala v tom rozsahu, v jakém je převzala.

20. Výši bezdůvodného obohacení soud I. stupně stanovil ve výši sjednaného a valorizovaného nájemného. Částku částka jako měsíční nájemné posoudil jako adekvátní vzhledem k lokalitě a účelu užívání, proto nepřistoupil v souladu se zásadou hospodárnosti řízení ke stanovení obvyklé ceny nájemného prostřednictvím znaleckého odhadu. Po započtení jednotlivých plateb na dřívější dlužné nájemné, dospěl soud I. stupně k závěru, že nebylo zaplaceno ničeho za měsíce červen rok až listopad rok, za květen rok byla uhrazena jen část valorizovaného nájemného. Za rok rok činilo valorizované měsíční nájemné částka, soud měl za prokázané bezdůvodné obohacení za těchto 6 měsíců ve výši částka a za květen rok částka anonymizováno, celkem částka. Nárok na smluvní úrok z prodlení za toto období soud I. stupně neshledal oprávněným, protože nájemní smlouva zanikla v roce rok. Bez bližšího odůvodnění pak uložil žalované uhradit úrok z prodlení v zákonné výši, a to z částek, odpovídajících měsíčnímu nájemnému vždy od 6. dne v běžném měsíci a nad rámec zákonného úroku z prodlení pak žalobu zamítl jako nedůvodnou.

21. Dále se soud I. stupně zabýval nárokem žalobkyně na zaplacení částky částka, který představuje žalobkyní uplatněnou (a nepromlčenou) část dluhu převzatého žalovanou za původního dlužníka - společnost právnická osoba Nárok ve výši částka soud I. stupně uznal jaké oprávněný. Za situace, kdy tvrzený přeplatek na nájemném nebyl prokázán, a žalobkyně souhlasila se započtením částky částka za opravu plynových kotlů, uložil soud I. stupně žalované zaplatit z tohoto titulu rozdíl mezi částkami částka a částka, tj. částku částka. Úrok z prodlení přiznal z nesplacených sjednaných splátek na tento dluh podle přílohy číslo nájemní smlouvy, kde je splatnost sjednána pátým dnem v měsíci a v nájemní smlouvě v čl. III odst. 4 ze dne datum je uvedeno, že nájemné a jiné platby je možné uhradit nejpozději do 5 dnů od splatnosti, uznal soud I. stupně oprávněným nárok na smluvní úrok počínaje 11. dnem v měsíci ve výši 0,05 % za každý den prodlení, avšak pouze ze dvou splátek po částka, splatných v anonymizováno a v anonymizováno rok a dvou splátek po částka splatných v říjnu a prosinci rok. Co do částky částka soud I. stupně žalobu zamítl, tento zamítavý výrok III. není předmětem odvolacího přezkumu.

22. Dále se soud I. stupně zabýval nárokem na zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení z jednotlivých částek dlužného nájemného za období od srpna rok do anonymizováno rok. Vzhledem k ukončení nájemní smlouvy dne datum soud shledal nárok neoprávněným a co do této částky žalobu zamítl, tento zamítavý výrok IV. není předmětem odvolacího přezkumu.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni, právo na náhradu nákladů řízení v částce částka, částku vyčíslil jako 64 % z celkové výše nákladů podle podílu úspěchu žalobkyně v rozsahu 82 % a úspěchu žalované v rozsahu 18 %. Výši nákladů řízení stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále přiznal daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem a zaplacený soudní poplatek.

24. Proti výrokům I., II. a V. rozsudku podala žalovaná včasné odvolání anonymizováno nesprávné právní posouzení. K výzvě soudu doplnila odvolání tak, že žalobkyně neprokázala, že by se na její úkor žalovaná bezdůvodně obohatila. Pokud byla žalobkyně soudem I. stupně vyzvána, aby prokázala, že žalovaná i v období po anonymizováno rok užívala Nemovitost v nezměněném rozsahu, tuto skutečnost neprokázala. Proto měla být žaloba s nárokem za toto období zamítnuta. Rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka, o které soud své rozhodnutí opřel, není podle žalované přiléhavé na projednávaný spor, protože se ve skutkových okolnostech liší. Žalovaná zdůraznila, že na rozdíl od případu, projednaného Nejvyšším soudem, neumožnila žádné třetí osobě užívání předmětných nebytových prostor. Opakovala své tvrzení, že v anonymizováno rok část prostor žalobkyni fakticky odevzdala, zpřístupnila jí je a ta s uvolněnou částí mohla volně disponovat. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni pouze částku částka a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

25. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované setrvala na své předchozí argumentaci a na správnosti závěrů prvostupňového rozsudku. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, na která žalobkyně odkazovala, vyzdvihla myšlenku, že„ nezáleží na tom, zda žalovaná nebytové prostory po skončení nájmu fakticky užívala, anonymizováno vznik bezdůvodného obohacení je podstatné pouze to, že stav obohacení vznikl“. Tvrzení o uzavření ústní nájemní smlouvy o menším rozsahu užívání nemovitosti je účelovou obranou žalované, neboť nebylo prokázáno. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil.

26. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Odvolací soud při odvolacím jednání doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.) dokladem o předání výzvy žalobkyně k úhradě dluhu na nájemném adresované žalované dne datum k poštovní přepravě. Následně dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání není důvodné.

27. Žalovaná při jednání odvolacího soudu upřesnila, že odvolání nesměřuje proti výroku I. v jeho zamítavé části, tj. co do smluvního úroku z prodlení a nesměřuje ani proti vyhovujícímu výroku co do částky částka, směřuje pouze proti zaplacení částky částka s příslušenstvím. K výzvě odvolacího soudu žalobkyně doplnila tvrzení tak, že výzvu k úhradě dluhu na nájemném ze dne datum, v níž jí poskytla náhradní dobu ke splnění dluhu v trvání 10 dnů, doručila žalované dne datum, žalovaná to potvrdila. Tvrzení je v souladu s doplněným důkazem o předání zásilky k poštovní přepravě dne datum Odvolací soud dále poučil žalobkyni v souladu s ust. § 118 a odst. anonymizováno, 3 o. s. ř, aby prokázala, že doručila žalované výzvu, resp. oznámení o valorizaci nájemného. V uložené lhůtě žalobkyně v reakci na udělené poučení uvedla v písemném podání, že informace o valorizaci nájemného zasílala žalované elektronickou poštou a při pravidelných osobních jednáních účastníků, veškerou proběhlou emailovou komunikaci již nemá k dispozici.

28. Odvolací soud k návrhu žalobkyně provedl důkaz e-mailem odesílatele jméno příjmení adresovaným jméno příjmení ze dne datum potvrzující přečtení oznámení o valorizaci nájemného z téhož dne, z něj odvolací soud dospěl ke zjištění, že dne datum byla žalovaná informována o valorizaci nájemného v souladu s Přílohou číslo nájemní smlouvy ze dne datum na částku částka měsíčně. Další důkazní návrhy odvolací soud anonymizováno nadbytečnost zamítl, a to zejména za situace, kdy k důkazu navržený e-mail ze dne datum neobsahoval žádné sdělení vztahující se k prokazované skutečnosti a výslech jméno příjmení byl ve vztahu k prokazovaným skutečnostem bezpředmětný, neboť navržený svědek neměl oprávnění jednat žalobkyni.

29. Odvolací soud poté dospěl k závěru, že soud I. stupně správně zjistil skutkový stav věci, který ve spojení s dokazováním doplněným odvolacím soudem poskytl spolehlivý základ anonymizováno správné rozhodnutí ve věci (s výjimkou níže podrobně rozvedenou). Soud I. stupně správně vyšel z nesporných tvrzení účastníků a z logického a srozumitelného hodnocení provedených důkazů. Pořídil tak dostatečný podklad anonymizováno právní posouzení nároků žalobkyně, rovněž řízení nezatížil zásadní vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pokud soud I. stupně dospěl k pouze částečně správnému právnímu posouzení, byl tento deficit napraven v rámci odvolacího řízení, a to ve vztahu k doložení výzvy k úhradě dlužného nájemného či částek, kterých se domáhala žalobkyně z titulu ekvivalentu obvyklého nájemného, které představovalo výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně.

30. Žalobkyně uplatnila žalobou nárok ve výši částka (anonymizována dvě slova + anonymizována dvě slova + anonymizována dvě slova) a příslušenství pohledávek v podobě úroků z prodlení ve výši sjednané nájemní smlouvou na sazbu 0,05% denně. Po částečném zastavení řízení a připuštění rozšíření žaloby usnesením soudu I. stupně ze dne datum byla v době vyhlášení rozsudku předmětem řízení pohledávka žalobkyně v celkové výši částka (anonymizována dvě slova + anonymizována dvě slova + anonymizována dvě slova) a příslušenství pohledávek. Soud I. stupně ve výroku I. usnesení o částečném zastavení řízení uvedl, že zastavuje řízení co do částky částka a zákonných úroků z prodlení z uvedených částek vždy za první den žalobou uplatněného prodlení, zatímco žalobkyně brala žalobu zpět co do smluvního úroku z prodlení. Toto pochybení považoval odvolací soud za písařskou chybu, která se dále v řízení neprojevila, neboť žalobkyně více (na úroku za tyto konkrétní dny) nežádala.

31. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s právním posouzením skončení nájemního vztahu okamžitou výpovědí ze dne datum (v tomto směru lze anonymizováno stručnost odkázat na odůvodnění prvostupňového rozsudku) a povahy nároku, vyčísleného žalobkyní jako dluh na nájemném za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok, který je nutno hodnotit jako nárok z bezdůvodného obohacení za dobu užívání nemovitosti žalovanou bez právního titulu, v souladu s konstantní judikaturou výše bezdůvodného obohacení odpovídá ekvivalentu obvyklého nájemného v daném místě a čase.

32. Podle přechodného ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dosavadním předpisem, podle nějž je třeba posuzovat důsledky okamžité výpovědi, kterou dala žalobkyně žalované dne datum, je zákon č. 116/1990 Sb. o nájmu a pronájmu nebytových prostor, především pak byla možnost okamžitě ukončit nájemní vztah ze strany pronajímatele anonymizováno prodlení s placením nájemného a souvisejících úhrad /delšího než jeden měsíc/, jak bylo sjednáno v odst. II. písm. b) nájemní smlouvy. O prodlení žalované s úhradou nájemného delším než anonymizováno měsíc nebylo v řízení pochybností, prodlení ostatně vyplynulo z nesporného průběhu plateb, jak je soudu žalobkyně předložila.

33. Po výpovědi ze dne datum, kdy tímto dnem nájemní vztah skončil, však nedošlo k vyklizení pronajaté nemovitosti. Nárok žalobkyně na úhradu za užívání původně pronajatých nebytových prostor do jejich vyklizení v anonymizováno rok je proto namístě kvalifikovat jako nárok z bezdůvodného obohacení, nikoli jako nárok na sjednané nájemné, a to vzhledem k období, k němuž se žalobkyní uplatněný nárok vztahuje (tj. od anonymizováno rok do anonymizováno rok) podle ust. § 2991 a násl. o. z. V tomto posouzení se odvolací soud shoduje se soudem I. stupně. Analogie, na základě níž soud I. stupně přiznal nárok z bezdůvodného obohacení ve stejné výši, jakou činilo sjednané nájemné, je rovněž v napadeném rozsudku řádně odůvodněna. Tato úvaha je v souladu s ust. § 2999 odst. 1 o. z.: Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny; s ust. § 3002 o. z. a má také oporu v judikatuře (např. rozsudek NS ČZ ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

34. Co se však týče příslušenství nároku z bezdůvodného obohacení, přiznaného ve výroku I. napadeného rozsudku z částky částkou částka, soud I. stupně v odůvodnění rozsudku nevysvětlil úvahu, na základě níž dospěl k rozhodnutí o přiznání zákonného úroku z částek, odpovídajících obvyklé ceně měsíčního nájemného vždy právě ode dne, následujícího po splatnosti měsíčního nájemného, jak byla sjednána v nájemní smlouvě. Tím učinil své rozhodnutí nepřezkoumatelným, a to bylo důvodem anonymizováno zrušení části vyhovujícího výroku o věci samé I, tento deficit rozhodnutí soudu I. stupně se nepodařilo odstranit ani při jednání odvolacího soudu.

35. Občanský zákoník nestanoví splatnost nároku z bezdůvodného obohacení, proto dle ust. § 1958 odst. 1 o. z. a contrario platí, že za situace, kdy čas plnění nebyl přesně ujednán ani jinak stanoven, byl dlužník povinen plnit na vyzvání věřitele. Prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení nemohlo nastat dříve, než po marném uplynutí náhradní 10denní lhůty, kterou žalobkyně žalované uložila ve výzvě k zaplacení celkové dlužné částky ze dne datum.

36. Z usnesení NS ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka se podává, že v případě neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení nastupuje nárok na zákonný úrok z prodlení. Skutkové okolnosti projednávané věci a v řízení, v němž bylo vydáno citované usnesení Nejvyššího soudu ČR, se však liší, proto podle odvolacího soudu nelze přistoupit na úvahu soudu I. stupně, popsanou v závěru odst. 33. odůvodnění rozsudku, že totiž žalobkyni náleží právo na zákonný úrok z prodlení, protože uplatnila nárok na smluvní úrok z prodlení, k němuž po skončení nájemního vztahu ztratila právní titul.

37. Dle ust. § 1970 o. z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Co se týče vyhovujícího výroku II. napadeného rozsudku, odvolací soud jej nepřezkoumával, neboť odvolatelka ve svém odvolání ani po kvalifikovaném poučení, kterého se jí dostalo usnesením soudu I. stupně ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací s poučením o odmítnutí odvolání, pokud v intencích výzvy odvolání nedoplní, ani při jednání odvolacího soudu vady odvolání neodstranila ačkoliv byla poučena o nepříznivých následcích své případné procesní nečinnosti (§ 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř.). S ohledem na neprojednatelnost odvolání (při posouzení obsahu úkonu účastníka dle § 41 odst. 2 o. s. ř.) nezbylo odvolacímu soudu než v uvedeném rozsahu odvolání směřující proti tomuto výroku odmítnout, aniž by se vyjadřoval věcně k meritu věci /ve vztahu k výroku II. napadeného rozsudku/.

39. Pokud nárok na zaplacení částky částka s příslušenstvím měl vyplývat ze závazku žalované, spočívajícím v písemném převzetí dluhu předchozího nájemce žalovanou /dle textu nájemní smlouvy/ v této souvislosti odvolací soud připomíná, že soud I. stupně doposud nerozhodl o nároku na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z částky částka od datum do zaplacení a není prozatím patrno, zda se v součtu částek, z nichž žalobkyni přiznal právo na zaplacení smluvního úroku z prodlení, odrazilo započtení částky částka, o niž byla výše nároku snížena. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně zamítl výrokem III. nárok na zaplacení jistiny ve výši částka bez uplatněného příslušenství, je nutné se s tímto nárokem v novém rozhodnutí vypořádat.

40. Dále bude na soudu I. stupně, aby ujasnil v součinnosti se žalobkyní zbývající předmět řízení a s celým zbývajícím rozsahem se v novém rozhodnutí vypořádal. Je nezbytné, aby soud I. stupně právně posoudil nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z pohledávky částka z titulu bezdůvodného obohacení, posoudil jeho oprávněnost, výši a počátek prodlení a poté o tomto nároku rozhodl a úvahy, které jej k rozhodnutí povedou, náležitě vyjádřil v odůvodnění rozhodnutí.

41. Rozhodnutí odvolacího soudu vychází z ust. § 219 o. s. ř., podle nějž byl rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrzen v části vyhovujícího výroku o věci samé I., týkajícím se jistiny ve výši částka, dotčené odvoláním.

42. Dále odvolací soud postupoval dle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a anonymizováno nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost napadené rozhodnutí v části vyhovujícího výroku I. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1, písm. a/ o. s. ř.), to se týká rozhodnutí o příslušenství pohledávky, tj. o zákonném úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení.

43. Podle ust. § 224 odst. 3 o. s. ř. souvisí se zrušením rozhodnutí a vrácením věci soudu I. stupně zrušení akcesorického výroku o nákladech řízení. V novém rozhodnutí soud I. stupně rozhodne o nákladech řízení tak, aby přiznaná odměna odpovídala počtu a druhu úkonů právní pomoci, které vyplývají z obsahu spisu a aby byla odměna počítána z tarifní hodnoty, odpovídající výši peněžitého nároku, který v době toho kterého úkonu byl předmětem řízení.

44. V rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení soud I. stupně přezkoumá rovněž výši vyměřeného soudního poplatku z odvolání ve vztahu k předmětu odvolacího přezkumu a využije postup dle ust. § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.

45. Odvolání žalované směřující proti výroku II. rozsudku bylo odmítnuto postupem dle ust. § 43odst. 2) o. s. ř.: Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze anonymizováno tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. Žalovaná byla soudem I. stupně vyzvána k odstranění vad odvolání, byla jí k tomu poskytnuta lhůta 8 dnů, v níž reagovala písemným podáním soudu, současně byla poučena o následcích nesplnění výzvy. V odůvodnění odvolání ze dne datum neuvedla žádný odvolací důvod, který by se týkal nároku přiznaného žalobkyni výrokem II. rozsudku. Proto odvolací soud odvolání v tomto rozsahu odmítl.

46. V novém rozhodnutí rozhodne soud I. stupně rovněž o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím soudu I. stupně, a to pouze ve vztahu k potvrzujícímu výroku II. rozsudku odvolacího soudu; ve vztahu k výroku o odmítnutí odvolání I. a zrušení části rozsudku soudu I. stupně výrokem II. rozsudku odvolacího soudu není dovolání přípustné.