25 CO 296/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. jméno příjmení a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovaným: 1) jméno příjmení, narozený dne datum 2) příjmení příjmení, narozená dne datum oba bytem adresa o částka s příslušenstvím, k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 45 C 226/2021-22,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph. D., advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částka spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení (I) a dále žalovaným uložil též povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši částka (II).

2. Rozhodl tak na podkladě žaloby, kterou se žalobce jako společenství vlastníků jednotek domáhal žalované částky, neboť žalovaní jsou ve společném jmění manželů vlastníky specifikované bytové jednotky na adrese ulice a číslo v obec a číslo, avšak dlouhodobě nehradí zálohy na úhradu služeb a příspěvky na správu domu a pozemku. Jejich dluh za období od dubna 2019 do května 2021 představuje částku částka. Ač byli žalovaní o zaplacení dluhu opakovaně upomínáni, dluh však neuhradili.

3. Žalovaní se v rámci procesního stanoviska k žalobě nevyjádřili.

4. Protože účastníci řízení souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud prvního stupně jednání nenařizoval. Vyšel z listin předložených žalobcem k důkazu a uzavřel, že žalovaní jsou ve společném jmění manželů vlastníky specifikované bytové jednotky, přičemž jako takoví jsou dle stanov žalobce povinni hradit zálohy na služby a příspěvky na správu domu a pozemku. Z evidence předpisu plateb pak uzavřel, že žalovaní od dubna 2019 do května 2021 měli měsíčně hradit souhrnně na zálohy na služby a příspěvek na správu domu a pozemku částku částka měsíčně, avšak za uvedené období tuto částku v žádném z měsíců neuhradili, byť k uhrazení dluhu byli vyzváni. Následně tak na takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně aplikoval § číslo odst. 1, jakož i § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a uzavřel, že žalobce žalovaným předmětné zálohy řádně vyúčtoval, avšak žalovaní tyto přes svoji povinnost hradit zálohy na služby a příspěvek na správu domu a pozemku za období od dubna 2019 do května 2021 v souhrnné výši částka neuhradili. Žalobě proto jako důvodné v plném rozsahu, včetně úroku z prodlení vyhověl.

5. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

6. Proti rozsudku žalovaní podali včasné a přípustné odvolání. Uvedli, že všichni nájemníci a majitelé bytů na adrese ulice a číslo se zavázali platit měsíční náklady ve výši částka, to by však bylo v pořádku, pokud by jednotlivé byty skutečně obývali nájemníci či vlastníci. příjmení bytů je však jejich vlastníky pronajímána prostřednictvím cestovních kanceláří cizincům, přičemž z tohoto důvodu během každého dne do domu do takto pronajímaných bytů přichází desítky cizích lidí. Uvedené je zcela nevhodné z hlediska bezpečnostního, nadto v takto pronajímaných bytech uvedené osoby spotřebovávají služby, ať se jedná o spotřebu vody či energii. Posléze své odvolání žalovaní doplnili tak, že se domnívají, že předmětný dům není, co do jednotlivých bytů, užíván v souladu se stanovami Společenství vlastníků jednotek ulice a číslo, obec a číslo, neboť někteří vlastníci bytů tyto byty pronajímají. Nemá proto opodstatnění, aby ostatní vlastníci bytů, kteří svůj byt nepronajímají, ale v tomto řádně bydlí, hradili rovněž měsíčně zálohy ve výši částka. Majitele bytů, kteří byty pronajímají, totiž více odepisují celý objekt – dům, a měli by proto platit více. Poukázali tak na to, že v pronajatých bytech se nepochybně spotřebovává více vody, než spotřebovávají ti majitelé bytů, kteří sami v bytě bydlí. Uvedli dále, že v roce 2018 měli přeplatek, týkající se vodného ve výši částka, za rok rok ve výši částka a za rok 2020 ve výši částka, celkem tedy přeplatek částka. Nesouhlasí ani s tím, že by měli hradit platby do investičního fondu ve výši částka měsíčně, neboť ti vlastníci bytů, kteří je pronajímají, působí to, že budova chátrá. Domnívají se tak, že by na žalovanou částku ve výši částka měl být započítán jejich přeplatek ze spotřeby vody ve výši částka, rovněž tak by měly být odečteny platby do investičního fondu celkem ve výši částka, a tedy případný jejich dluh je dán pouze ve výši částka za žalované období.

7. Žalobce se k odvolání žalovaných vyjádřil tak, že žalovaní nyní v rámci odvolacího řízení tvrdí nové skutečnosti, neboť v rámci řízení před soudem prvního stupně se vůbec nevyjádřili. Na výzvu soudu k vyjádření k žalobě totiž nijak nereagovali. Nadto jejich současná tvrzení, uvedená v odvolání, jsou zcela irelevantní. Vlastníci bytů jsou povinni příspěvky do fondu oprav zaplatit v souladu se stanovami Společenství vlastníků jednotek ulice a číslo, obec a číslo, a to bez ohledu na případné pronajímání svých bytů, pouze žalovaní v rámci předmětného domu tuto svoji povinnost roky ignorují. Žalobce dále doplnil, že pro případ žalovaných se jedná již o čtvrté soudní řízení, v rámci něhož se žalobce dluhu za nezaplacené zálohy na úhradu služeb a příspěvky na správu domu a pozemku domáhá. Závěrem navrhl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit.

8. Žalovaní na vyjádření žalobce reagovali replikou, v níž znovu akcentovali skutečnost, že řada vlastníků bytů v předmětném domě, kde se nachází byt v jejich vlastnictví, tyto byty pronajímá turistům – cizincům. Tito pak v domě činí nepořádek, špiní zdi, ničí výtah, dveře a jsou velmi hluční. Současně pak v rámci bytů spotřebovávají vodu i energie. V domě je z tohoto důvodu značně ohrožena i bezpečnost, množí se zde krádeže. Setrvávají proto na tom, že by měli zaplatit pouze částku částka, nikoliv více.

9. Odvolací soud na podkladě podaného odvolání podaného legitimovanými osobami přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení předcházejícího jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

10. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci a posléze věc správně posoudil i po stránce právní. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní jsou vlastníky ve společném jmění manželů bytové jednotky číslo vymezené v budově adresa na adrese ulice a číslo v obec a číslo. Na podkladě této skutečnosti jsou ve smyslu § číslo odst. 1, jakož i § 1181 o. z. povinni přispívat na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jejich podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno, jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Současně jako vlastníci specifikované bytové jednotky jsou též povinni platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a mají právo, aby jim osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaní však dlouhodobě jednak zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby), jakož i příspěvek na správu domu a pozemku, a to dle stanov žalobce a odsouhlasené společenstvím vlastníků jednotek, stanovené ve výši částka měsíčně, nehradí. Tyto částky tak neuhradili v roce 2019 za měsíce duben až prosinec, tj. za devět měsíců po částka, což se rovná částce částka, v roce 2020 za měsíc leden a prosinec, tedy za dvanáct měsíců po částka, což se rovná částce částka a za rok 2021 za měsíce leden až květen, tedy 5× částka, což se rovná částce částka, celkem dluží částka. V průběhu řízení pak, protože žalovaní se před soudem prvního stupně k žalobě vůbec nevyjádřili, tito netvrdili, ani neprokázali, že by, byť jen zčásti, na dlužnou částku něčeho uhradili. Dospěl-li tak soud prvního stupně k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná a této, protože žalobce žalovaným uvedené zálohy řádně vyúčtoval, vyhověl, odvolací soud se s tímto jeho závěrem plně ztotožňuje. Zcela správně pak soud prvního stupně žalobci přiznal i požadovaný úrok z prodlení, byť uvedené v rámci napadeného rozsudku řádně neodůvodnil, a to dle § 1970 o. z.

11. Ze shora popsaných důvodů, protože odvolací námitky žalovaných nebyly relevantní a způsobilé zvrátit správnost závěrů soudu prvního stupně, odvolací soud napadený rozsudek, včetně správného výroku o nákladech řízení jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

12. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady úspěšného žalobce tvoří náklady právního zastoupení, sestávající ze dvou úkonů právní služby advokáta po částka (§ 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – tj. vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání), a ze dvou režijních paušálů po částka (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a z 21% DPH ve výši částka, celkem náklady odvolacího řízení žalobce ve výši částka. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).