28 A 27/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Hejtmánkem ve věci žalobkyně: O. D. státní příslušnost Ukrajina, XXX proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad štolou 936/3, Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně napadla postup, který žalovaný užívá při zjištění, že státní příslušník Ukrajiny žádá o poskytnutí dočasné ochrany podle zákona č. 65/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „lex Ukrajina“). Odmítnutí žádosti bylo vyznačeno podle důvodu § 5 odst. 1 písm. b) lex Ukrajina.

2. Postup žalovaného spočívá v tom, že žádost vrátí jako nepřijatelnou bez dalšího řízení či rozhodnutí a v žádosti označí důvod nepřijatelnosti žádosti. V tomto případě byl vyznačen jako důvod ten, že nebylo prokázáno, že žalobkyně je osobou podle ust. § 3 lex Ukrajina. Jiný členský stát na žádosti byl označen jako Polsko a bylo uvedeno, že dočasná ochrana je platná. Na žádosti dále není vyplněno, kde žalobkyně pobývala dne 24. 2. 2022.

3. Žalobkyně se domáhá prohlášení nezákonnosti zásahu a zákazu v jeho pokračování, přičemž poukazuje na judikaturu ve věci Krasiliva a další navazující rozhodnutí. V žalobě tvrdí, že dočasná ochrana v Polsku zanikla.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro dočasnou ochranu.

5. Městský soud v Praze přezkoumal napadený postup žalovaného a o důvodnosti žaloby uvážil takto.

6. Zásahová žaloba je přípustná, jak bylo nesčetněkrát soudy již rozhodnuto.

7. V této věci je již z žádosti patrné, že žalobkyně neuvedla podstatné důvody, pro které by se na ni mohla vztahovat dočasná ochrana podle lex Ukrajina. Vůbec neuvedla území, na kterém měla dne 24., 2. 2022 pobývat, již z tohoto důvodu nelze uvažovat o tom, že by se na ní lex Ukrajina vztahoval. Dále výslovně v žádosti uvedla, že dočasná ochrana jí byla udělena v Polsku a že ke dni podání žádosti je tato ochrana stále platná. Proto je již z podané žádosti zjevné, že jde o žádost nepřijatelnou (žalobkyně netvrdí v žádosti, že ke dni 24. 2. 2022 pobývala na Ukrajině a v žádosti výslovně uvádí, že její dočasná ochrana poskytnutá Polskem stále trvá), a žalovaný tak nijak nepochybil, pokud takto formulovanou žádosti jako nepřijatelnou odmítl. Pokud žalobkyně v žalobě uvádí, že dočasná ochrana v Polsku zanikla, pak se jedná o její tvrzení, které nijak neosvědčila a neprokázala.

8. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

10. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že ve věci rozhodl rozsudkem ve lhůta do 30 dnů od podání žaloby, již samostatně nerozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření, jehož se žalobkyně domáhala.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. dle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož měl žalovaný v dané věci plný úspěch, náležela by mu náhrada nákladů řízení, ty mu však podle obsahu spisu nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha dne 13. srpna 2026 JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. samosoudce