28 Az 4/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Hejtmánkem ve věci žalobce: XX proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2026, č. j.: OAM-204/ZA-ZA11- ZA01-2026, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce napadl rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jako nepřípustná podle ust. § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o azylu“), jeho žádost ze dne 17. 2. 2026, a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle ust. § 25 písm. i) zákona o azylu zastaveno.

2. Žalobce v žalobě namítl obecně nepřezkoumatelnost rozhodnutí a obecně uváděl, že žalovaný nepostupoval řádným procesním postupem, tento svůj názor nijak nekonkretizuje. Konkrétněji namítl, že zprávy o zemi původu, z nichž žalovaný vycházel, nejsou aktuální.

3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, že žalobce podal žádost opakovaně. V pohovoru uvedl, že se narodil v obci XXX, hovoří trochu rusky a rumunsky, nevyznává žádné náboženství, o politiku se nezajímá, je XXX, které s matkou žijí v zemi původu. O mezinárodní ochranu požádal z toho důvodu, že v Moldavsku dochází k vysílání osob do války na Ukrajinu. Žalovaný při posuzování žádosti vycházel i z předchozího řízení ve věci žalobce (z jeho výpovědi v tomto řízení), a z informací OAMP – Moldavsko: Základní přehled o zemi ze dne 7. 5. 2025, a Informace OAMP – Moldavsko: Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraniční ze dne 16. 1. 2026. Žalovaný dále odkázal na předchozí žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany, kdy tato žádost byla označena za zjevně nedůvodnou, proti tomuto rozhodnutí žalobce nevyužil žádné opravné prostředky. V první žádosti žalobce za důvody označil ekonomické důvody. Ohledně vysílání osob do války žalovaný uvedl, že žalobce sám uvedl, že v Moldavsku neabsolvoval žádný vojenský výcvik, neboť nebyl uznán bojeschopným, není tak známa domněnka, proč by měl být mobilizován. Moldavsko není zapojeno do žádného vnějšího nebo vnitřního konfliktu, ani z veřejně dostupných zdrojů není známo, že by Moldavsko posílalo své občany do ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. V Moldavsku v mezidobí mezi původní a touto žádostí nedošlo k žádné změně.

4. Ústní jednání ve věci se konalo dne 11. 6. 2026, a to za nepřítomnosti žalobce, kterému bylo předvolání doručeno dne 28. 5. 2026 uložením na poště. Písemnost byla dne 18. 5. 2026 uložena na poště a žalobci byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky i označení doručované písemnosti, tu si žalobce nevyzvedl, proto byla vrácena soudu. Žalobci tak bylo řádně doručeno předvolání k ústnímu jednání, žalobce se k němu bez omluvy nedostavil, soud tak jednal v jeho nepřítomnosti, neboť pro rozhodnutí ve věci je dostatek podkladů ve spisu.

5. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

6. Podle ust. § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu: „Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, … podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1,…“.

7. V této věci po přezkoumání předloženého správního spisu soud nedospěl k závěru, že by žalovaný postupoval v rozporu se zákonem nebo že by vycházel z neaktuálních zpráv o zemi původu.

8. Ve věci byl s žalobcem řádně konán pohovor, jehož obsah byl posouzen, porovnán s důvody, které uváděl v předchozím řízení a tyto důvody byly řádně posouzeny jako nedůvodné podle zákona o azylu. Soud se s takovým posouzením podkladů pro rozhodnutí ztotožňuje. Žalobce při pohovoru žádné azylově relevantní skutečnosti netvrdil, opakovaně uvádí pouze důvody, které nejsou důvodem pro udělení azylu.

9. Pokud žalobce velmi obecně uváděl, že má obavu z vyslání do války na Ukrajině, pak z žádné ze zpráv o zemi původu neplyne, že by mu taková obava hrozila, tím spíše, že žalobce neabsolvoval v zemi původu ani vojenský výcvik. Informace o zemi původu byla v případě žalobce použita v aktualizované verzi ze dne 16. 1. 2026, což je dostatečně aktuální informace nutná ke zjištění skutkového stavu (žalobce opakovanou žádost podal dne 17. 2. 2026, pohovor se konal dne 23. 2. 2026). Ani z veřejně dostupných zdrojů nikde neplyne informace, že by Moldavsko vysílalo své občany do války na Ukrajině. Podle názoru soudu tak k žádnému pochybení žalovaného při posuzování důvodů, které žalobce v řízení uváděl, nedošlo.

10. Ve věci opakované žádosti žalobce žalovaný postupoval procesně v souladu se zákonem o azylu a správním řádem, důvody, které žalobce uváděl, řádně konkrétně ve vztahu k jeho osobě posoudil, a vycházel z dostupných aktuálních informací o zemi původu. Soud žádnou tvrzenou nezákonnost nezjistil.

11. V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu – vykonavateli veřejné správy - tyto nevznikly nad míru obvyklou jeho běžné činnosti, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s. v případě, kdy městský soud rozhodoval po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem, je kasační stížnost nepřípustná, mimo situaci, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 11. června 2026 JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. samosoudce