Městský soud v Praze · Rozsudek

28 CO 209/2022

č. j. 28 CO 209/2022-291

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-21 · POTVRZENI · ECLI:CZ:MSPH:2022:28.Co.209.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který žalované uložil zaplatit žalobci částku za práce vykonané nad rámec měsíční paušální odměny v období květen až říjen 2015. Soud se opřel o prokázané výkazy práce, jejich schválení jednatelem společnosti a výpovědi svědků, které potvrdily žalobcovu účast na projektu Migrace. Závěr o obchodních zvyklostech byl vystaven na základě praxe, kdy byly faktury za projektové práce vyhotovovány až po jejich dokončení. Náklady odvolacího řízení byly žalované uloženy k úhradě.

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Věry Sýkorové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce místem podnikání adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D., LLM. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 31C 158/2019-240,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zcela náklady odvolacího řízení ve výši částka, do tří dnů od jeho právní moci, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, Ph.D., LL.M.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od datum do zaplacení (výrok I.) a náklady řízení ve výši částka (výrok II.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s tvrzením, že jako podnikající fyzická osoba v rámci své podnikatelské činnosti uzavřel s žalovanou, která podnikala tehdy pod právnická osoba s. r. o., dne datum smlouvu o provádění servisu počítačové sítě a s tím spojených služeb, podle které měl nárok na zaplacení paušální odměny ve výši částka měsíčně, při překročení limitu 15 odpracovaných hodin měsíčně měl nárok na odměnu částka za každou odpracovanou hodinu v pracovní dny od 18 do 8 hodin a v den pracovního volna a pracovního klidu měl nárok na příplatek ve výši 50 % k základní sazbě odměny. Služby poskytoval žalované v květnu, v červnu a v říjnu 2015, řádně je vyúčtoval a vystavil fakturu, která byla proplacena. Zároveň pracoval na speciálním projektu, u kterého úhrada měla být předmětem dalších jednání, avšak k dohodě nedošlo, přičemž žalovaná dne datum smlouvu vypověděla a poté žalobce z titulu prací provedených nad rámec měsíční paušální odměny v měsících květen, červen a říjen 2015 žalované vystavil fakturu na zaplacení částky částka, jež žalovaná neuhradila. Stejně tak neuhradila fakturu vystavenou na práce odpovídající měsíční paušální odměně za měsíc září rok ve výši částka a s DPH částka, stejně jako za měsíc říjen rok.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a bránila se tvrzením, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová mandátní smlouva, která již byla ukončena. Z této smlouvy nevyplýval žalobcův závazek poskytnout konkrétní službu, obsahovala pouze rámcová ujednání o tom, za jakých podmínek měla probíhat spolupráce smluvních stran při poskytování sjednaných služeb, přičemž stanovila smluvní podmínky následně uzavíraných realizačních smluv. Podle žalované byl vytvořen projekt sjednocené IT struktury, na kterém měl žalobce spolupracovat, vedením projektu integrace byla pověřena společnost právnická osoba, a podle jejích pokynů měl žalobce postupovat, což porušoval, a proto s ním byla spolupráce ukončena. Poté, dne datum žalobce vystavil spornou fakturu a domáhal se úhrady za práce, které jí v rozhodném období neposkytl.

4. Soud prvního stupně ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. 31C 158/2016-113, jímž žalované uložil zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. 28Co 418/2019-161, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od datum do zaplacení a ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od datum do zaplacení potvrdil, ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od datum do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení rozsudek zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, přičemž uložil soudu prvního stupně, aby se nadále zabýval věcí pouze z hlediska toho, v jakém rozsahu žalobce prokázal jím vykonané práce na projektu migrace, kdy vyhotovil pracovní výkazy, kdo mu je opatřil na dvou listech razítkem právnická osoba s. r. o., kdo je na třech listech parafoval, zda jméno příjmení parafoval či podepisovaly jiné žalobcovy pracovní výkazy žalobce, než došlo k proplacení fakturovaných prací, a aby se též zabýval tím, jaké vícepráce a v jakém rozsahu za měsíce květen, červen a říjen 2015 žalobce vykázal a fakturoval, a zda u společnosti byla žalobcem tvrzená obchodní zvyklost ve smyslu § 264 odst. 1 obch. zák., že mimořádné akce byly vykazovány a fakturovány nad rámec prací zahrnutých ve smlouvě ze dne datum včetně přílohy číslo až následně a nikoliv průběžně, a zda stejná pravidla byla dohodnuta pro projekt migrace.

5. Po vrácení věci Městským soudem v Praze žalobce doplnil svá tvrzením ohledně rozsahu poskytnutých víceprací s tím, že žalovaná nikdy netvrdila, že by měla konkrétní výtky k jeho konkrétním činnostem a nikdy mu vady jeho práce nevytýkala, přičemž výkazy práce jím byly vedeny průběžně na denní bázi, když denně evidoval čas strávený na jednotlivých zadáních, a byly schvalovány vždy měsíc následující po měsíci, ve kterém byly práce vykázány. Dále tvrdil, že do září rok, do kdy formálně existovala právnická osoba s. r. o., probíhalo schvalování faktur a výkazů práce předáním listin do sekretariátu jméno příjmení, tehdejšího jednatele společnosti, sekretariát listiny k podpisům nebo parafování jméno příjmení předal v podpisových knihách, který listiny podepsal či parafoval, sekretariát je opatřil razítkem a po schválení jednatelem došlo k proplacení, což zajišťovala účtárna. Podle žalobce tímto postupem prošly výkazy jeho práce za květen a červen rok, v říjnu 2015, kdy došlo ke změně obchodní společnosti na příjmení & Partner z právnická osoba, a kdy došlo k určitým administrativním změnám a ve společnosti neexistovalo nové razítko s novou obchodní firmou, a proto o parafu na výkazech práce požádal jednatele společnosti jméno příjmení přímo. Z tohoto důvodu byly výkazy práce za květen červen rok orazítkovány razítkem právnická osoba a parafovány jednatelem jméno příjmení a výkaz práce za říjen rok byl parafován pouze jednatelem jméno příjmení na jeho první straně. Tvrdil také, že projekt Migrace byl vyúčtován s odstupem na základě ústně uzavřené dohody s jméno příjmení, a že projekt Migrace byl náročný a rozsáhlý, že v jeho průběhu došlo ke změně ve vedení společnosti a jméno příjmení přestal být jednatelem, přičemž žalobce měl spory s jednatelkou JUDr. příjmení, která vystavenou fakturu odmítla proplatit, byť výkazy práce byly dřívějším jednatelem jméno příjmení bez výhrad schváleny. Dále žalobce tvrdil, že v květnu rok vykázal běžnou správu v počtu 66 hodin a 18 hodin, na projekt Migrace 73,5 hodiny a 3,5 hodiny, v červnu 2015 vykázal na běžnou správu 84 hodin a 2 hodiny, na projekt Migrace 64,5 hodiny a 6 hodin, v říjnu 2015 vykázal na běžnou správu 89 hodin a na projekt Migrace 83,5 hodin a 41 hodin. K tomu dodal, že IT projekt spočívající ve sloučení informačních systémů dvou fúzujících společností je vždy ojedinělý projekt, přičemž u právní předchůdkyně žalované, pro kterou delší dobu pracoval, se nikdy nerealizoval. Ohledně obchodních zvyklostí žalobce poukázala na projekt„ Pětka“, na kterém se též u právní předchůdkyně žalované podílel, avšak ten nebylo lze fakticky srovnávat s projektem Migrace, neboť tento projekt byl rozdílný svým zadáním a obsahem, přičemž rozsah jeho víceprací byl schválen jednatelem jméno příjmení.

6. Po právní stránce soud prvního stupně s ohledem na dobu uzavření mandátní smlouvy vycházel z právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 a věc posuzoval podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen„ obch. zák.“, s tím, že v obecné rovině se vztah mezi účastníky řídil zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, přičemž odkázal na § 264 odst. 1, § 266 odst. 3, § 566 odst. 1, § 567 odst. 1, 2, 3 a § 571 odst. 2 obch. zák.

7. V poměrech projednávané věci bylo relevantní, že po částečném potvrzení věci odvolacím soudem předmětem sporu zůstala částka částka s příslušenstvím, kterou žalobce požadoval za svou práci na projektu Migrace nad rámec měsíční paušální odměny v měsících květnu, červnu a říjnu 2015, za což dne datum vystavil žalované fakturu, jež byla předložena až po ukončení smluvního vztahu, přičemž žalobce prokázal, že na projektu Migrace pracoval, což žalovaná v průběhu řízení následně nezpochybnila a bylo také potvrzeno výpověďmi svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení. Žalovaná posléze začala tvrdit, že projekt Migrace neexistoval, čemuž však soud prvního stupně neuvěřil, a to ani po výslechu svědka příjmení jméno příjmení, společníka žalované, jenž byl vyslechnut v reakci na doplňující výpověď svědka jméno příjmení, a jehož výpověď považoval za nevěrohodnou, neboť byla zcela v rozporu s výpovědí ostatních svědků.

8. Ohledně obchodních zvyklostí žalobce poukázal na projekt„ Pětka“, kdy fakturoval až po skončení projektu s časovým odstupem a výkazy práce parafoval jméno příjmení, který ale o projektu„ Pětka“ nic nevěděl a k této věci se podrobně nevyjádřila ani svědkyně jméno příjmení.

9. Žalobce odůvodnil požadavek na zaplacení žalované částky předložením pracovních výkazů za květen, červen a říjen rok s tím, že se jednalo o výkazy hodin určených k běžné fakturaci (sloupce 1 a 2) a výkaz hodin za projekt Migrace (sloupce 3 a 4). V tomto ohledu bylo prokázáno, že žalobce pracoval pro právní předchůdkyni žalované (skupina příjmení jméno) na pozici vedoucího IT oddělení a tuto práci vykonával na základě smlouvy o provádění servisu počítačové sítě uzavřené dne datum mezi ním jako zhotovitelem a právnická osoba jako objednavatelem. Tvrzení žalované, že smlouva byly neplatná pro neurčitost, že se jednalo o smlouvu o rámcovou a že měly být uzavírány realizační smlouvy, se podle soudu prvního stupně v průběhu řízení ukázala jako bezpředmětná. Podle názoru soudu prvního stupně totiž bylo prokázáno, že v roce rok skupina příjmení jméno fúzovala se skupinou příjmení & Partner, která měla rovněž své IT oddělení, a protože mělo dojít ke sloučení obou skupin v jednu, bylo potřeba provést sloučení veškerých IT systémů, což se interně nazývalo„ Migrace“, přičemž obě společnosti navzájem IT systémy neznaly. Uvedené skutečnosti byly prokázány zejména výpovědí svědka jméno příjmení.

10. Pokud žalovaná tvrdila, že k ukončení smlouvy s žalobcem došlo proto, že neposkytoval dostatečnou součinnost, bylo podle soudu prvního stupně prokázáno, že žalobce se na projektu Migrace podílel, což potvrdila většina svědků kromě JUDr. jméno příjmení, který to kategoricky popřel.

11. Podle názoru soudu prvního stupně nebylo prokázáno, že by žalovaná k žalobcově práci uplatnila nějaké připomínky a že by mu cokoliv vytkla, když byly zmiňovány pouze nepodstatné nesrovnalosti, jež byly následně vyřešeny.

12. Podle názoru soudu prvního stupně ze zápisu z jednání ze dne datum vyplynulo, že žalovaná považovala žalobcovu účast na projektu Migrace za nezbytnou a s jeho účastí na této práci počítala. Přesto svědek příjmení jméno příjmení popíral žalobcovo zapojení do tohoto projektu a tvrdil, že se ho neúčastnil. K tomu soud prvního stupně uvedl, že formálně byla řešením projektu pověřena společnost právnická osoba, ale fakticky na něm pracoval žalobce, což vyplynulo z e-mailové korespondence, přičemž žalobcova účast na projektu Migrace byla potvrzena výpověďmi dalších svědků.

13. Soud prvního stupně dále přihlédl k výpovědím svědků jméno příjmení a jméno příjmení, ze kterých zjistil, že žalobcovy výkazy práce byly potvrzeny jméno příjmení, jenž byl jednatel žalované a osobou oprávněnou faktury schválit. V této souvislosti soud prvního stupně uzavřel, že parafy na žalobcových výkazech práce byly parafami jednatele společnosti jméno příjmení a že výkazy práce byly vedeny žalobcem na denní práci, kdy žalobce evidoval čas, který strávil na zadáních, přičemž byly schvalovány vždy následující měsíc po měsíci, ve kterém byly vykazovány.

14. Soud prvního stupně dále uzavřel, že do září rok formálně existovala právnická osoba s. r. o. a že probíhalo schvalování faktur a výkazů práce předáním listin do sekretariátu jméno příjmení, jenž listiny parafoval, sekretariát na ně dal razítko a poté došlo účtárnou k proplacení. Současně soud prvního stupně přihlédl k tomu, že v říjnu 2015 došlo ke změně obchodní firmy na příjmení partner právnická osoba, s tím, že žalobce výkazy k parafování předal jméno příjmení, což potvrdil svědek jméno příjmení. Tím bylo, dle názoru soudu prvního stupně, vysvětleno, že výkazy práce za květen a červen rok byly opatřeny razítkem právnická osoba a parafovány jméno příjmení a výkaz práce za říjen rok byl pouze parafován jméno příjmení pro absenci razítka ve společnosti.

15. Žalobce za práce provedené na projektu Migrace v květnu, červnu a říjnu 2015 účtoval celkem 221,5 hodin za hodinovou odměnu ve výši částka a 50,5 hodin za hodinovou odměnu ve výši částka podle čl. II přílohy číslo smlouvy, přičemž účast při běžné správě počítačové sítě evidoval odděleně a tyto práce byly vyúčtovány zvlášť. V této souvislosti soud prvního stupně vzal za rozhodné, že svědek jméno příjmení vyvrátil obranu žalované, že práce na projektu Migrace byly již žalobci zaplaceny třemi fakturami. Podle soudu prvního stupně nebylo prokázáno ani tvrzení žalované, že žalobce již podle smlouvy dostal vše zaplaceno, neboť takové tvrzení bylo v rozporu s výpověďmi svědků. Současně soud prvního stupně uzavřel, že účtování jednorázových projektů na konci projektu bylo v rámci obchodních zvyklostí u právní předchůdkyně žalované.

16. Ze shora uvedených důvodů soud prvního stupně žalobě vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

18. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná. V odvolání zejména namítla, že žalobce neprokázal jím vykonané práce na projektu Migrace, neboť pracovní výkaz neobsahuje konkrétní činnosti jím provedené, když obsahuje pouze heslovité názvy činností a číselné vyjádření počtu hodin údajně žalobcem odpracovaných. Podle žalované žalobce neprokázal, ve kterých dnech vykonal jaké konkrétní činnosti a kolik času tyto činnosti trvaly, přičemž z provedených důkazů nevyplynuly žádné skutečnosti, že žalobce provedl nějaké činnosti, které by jí nevyfakturoval, a které by jí nebyly zaplaceny. Namítla dále, že důkazy, o které soud prvního stupně opřel své závěry, neprokazují údajná plnění částka hodin, které se žalobce snažil vyfakturovat. Zdůraznila dále, že žalobce neprokázal, že se nejednalo o činnosti provedené nad paušál a že byly již vyfakturovány a jí řádně zaplaceny nad rámec paušálů, což potvrdila svědkyně jméno příjmení, která uvedla, že žalobce fakturoval za své služby měsíčně a do svých faktur zahrnoval i veškeré služby poskytnuté v daném kalendářním měsíci, tedy i ty nad paušál. K tomu dodala, že jiná praxe mezi nimi ani jinými jejími spolupracovníky neexistovala. Podle žalované e-mailová korespondence neprokázala, že by řešením projektu Migrace byla formálně pověřena společnost právnická osoba a že fakticky na projektu pracoval žalobce. Uvedl též, že žalobce v e-mailové korespondenci projekt Migrace několikrát zmínil, ovšem dle jejího názoru tím neprokázal, že na projektu strávil 272 hodin víceprací. Namítla také, že nebylo prokázáno, že by žalobci udělila pokyny ohledně projektu Migrace, žalobce sice byl určitým způsobem na projektu Migrace účasten, ale nikoli pro ni. Její pokyny týkající se migrace e-mailových schránek žalobce neplnil řádně, čemuž dodala, že nadto bylo fakturováno již v rámci faktur, které byly žalobci zaplaceny. Akcentovala pak, že samotný projekt Migrace se týkal migrace systému společnosti právnická osoba, a příjmení & právnická osoba, a nikoliv jí a že žalobce neprokázal, že pracovní výkaz byl schválen jméno příjmení. Podle žalované výpověď svědka jméno příjmení byla nepravdivá a účelová, když jeho tvrzení vyvrátil svědek jméno příjmení i svědek příjmení jméno příjmení, neboť jméno příjmení jako jednatel schvaloval pouze faktury a nikoliv pracovní výkazy spolupracovníků. K tomu dále uvedla, že pokud částka na žalobcově faktuře odpovídala smluvené výši, byla jí ve lhůtě splatnosti zaplacena. Ohledně čtyřstránkového pracovního výkazu předloženého žalobcem namítla, že razítko znějící na firmu právnická osoba a údajná parafa jméno příjmení se nacházejí pouze na prvních dvou stranách pracovního výkazu, na kterých jsou uvedeny údajné činnosti od datum do datum, přičemž parafa ani razítko se nenacházejí na třetí čtvrté straně pracovního výkazu, na kterých jsou uvedeny údajné činnosti od datum do datum. Poukázala pak na to, že dne datum došlo ke změně obchodní firmy žalované z právnická osoba na příjmení & Partner a partner právnická osoba, a že v té době pořídila razítka s novou obchodní firmou, přičemž razítko právnická osoba mohl mít žalobce historicky k dispozici, a razítko příjmení & právnická osoba, bylo jen na jejím sekretariátu a žalobce je k dispozici neměl, nemohl si orazítkovat pracovní výkaz tímto razítkem. V tomto ohledu namítla, že nebylo prokázáno, že parafa jméno příjmení byla jeho pravou parafou, a že třetí a čtvrtá strana pracovního výkazu neobsahuje ani razítko ani parafu, přičemž bylo prokázáno, že jméno příjmení nebyl od června 2015 osobou pověřenou schvalováním faktur IT, kterou byla výhradně její jednatelka JUDr. jméno příjmení, což bylo prokázáno e-mailem jméno příjmení ze dne datum. Zdůraznila pak, že svědek jméno příjmení popřel, že by pracovní výkazy podepsal a uvedl, že podepisoval pouze faktury. Podle jejího názoru nebylo prokázáno, že by u ní existovala obchodní zvyklost, na základě které by vícepráce na projektech byly fakturovány následně až po několika měsících po vykonání činnosti na projektu. Dodala, že žádný projekt„ Pětka“ se u ní nikdy nerealizoval. Z těchto důvodů navrhla, aby odvolací dovolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a přízná jí náhradu nákladů řízení.

19. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Opakoval svoji argumentaci k otázce prokázání vykonaných prací na projektu Migrace a trval na tom, že žalovaná v řízení neprokázala, že by parafy na výkazech práce nebyly tehdejšího jednatele jméno příjmení. Uvedl, že jeho účast na speciálním projektu Migrace byla prokázána s tím, že nástupnickou právnická osoba s. r. o. na základě projektu fúze sloučením se stala žalovaná, a proto jí projekt Migrace účtoval. Tvrzení, že projekt Migrace se týkal jiného subjektu, bylo podle něj novým tvrzením, které není podle § 205a o. s. ř. v odvolacím řízení přípustné. Dodal dále, že vzhledem k tomu, že projekt Migrace byl velmi specifickým, bylo zásadní, kolik bude stát, jak dlouho bude trvat, co bude jeho předmětem, a jaká jsou jeho rizika a jaké na něho budou náklady, a proto bylo obvyklé, že se časy strávené činností na specifickém projektu evidovaly zvlášť mimo běžné činnosti pracovní náplně žalobce. Podotkl také, že svědek jméno příjmení byl partnerem odpovědným za IT a tedy kompetentní k vyjádření se k projektu Migrace a potvrdil, že se jednalo o časově velmi náročný projekt, v rámci kterého se vyžadovalo evidování zvlášť nákladů, neboť na něm spolupracovali i externí dodavatelé. Zdůraznil také, že za svého působení ve právnická osoba s. r. o. se účastnil několika speciálních projektů, a to implementace systému Maconomy, projekt Pětka nebo nákupu diskového pole, a tyto projekty byly vždy účtovány mimo běžnou servisní činnost.

20. K žalobcovu vyjádření žalovaná namítla, že neprokázal jím vykonané práce na projektu Migrace, že argumentoval pracovním výkazem, z něhož mělo vyplývat, že práce týkající se projektu Migrace provedl, ale nedoložil soudu prvního stupně konkrétní výstupy prokazující odvedenou práci na tomto projektu. Zopakovala, že pracovní výkaz neobsahoval konkrétní činnosti žalobcem provedené s tím, že heslovité názvy činností a číselné vyjádření počtu hodin žalobcem údajně odpracovaných nemohou prokázat plnění v rozsahu 272 hodin, které se snažil fakturovat. Podle žalované není pravdou, že by výkazy práce byly parafovány jméno příjmení, přičemž třetí a čtvrtá strana nebyly potvrzeny vůbec, přičemž důkazní břemeno nese žalobce. Připustila drobnou žalobcovu účast na projektu Migrace pro ni, mělo se však jednat pouze o spojení e-mailových schránek poradců právnická osoba s koncovkou webová adresa s novými e-mailovými schránkami těchto poradců, které obsahovaly koncovku webová adresa, což ani žalobce zcela nesplnil a jím navržená řešení nefungovala. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že jméno příjmení opatřil pracovní výkaz parafami, pak podle žalované nebylo prokázáno, že schválil rozsah vykázaných prací k projektu Migrace. Pravost pracovního výkazu pak zpochybnila skutečnost, že je neobvyklé, že první a druhá strana byla opatřena razítkem a třetí čtvrtá strana neobsahovala ani razítko ani parafu. Znovu také poukázala na roční zpoždění vystavení faktury od údajně poskytnutého plnění. Výpověď svědka jméno příjmení zpochybnila jako nepravdivou a účelovou ve vztahu k tvrzené praxi schvalování faktur a pracovních výkazů s tím, že u ní neprobíhal projekt Pětka ani projekt Maconomy a že žalobce to ani neprokázal.

21. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a odst. 1,5, § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

22. Soud prvního stupně provedl dokazování v nezbytném rozsahu, kdy v intencích zrušovacího usnesení odvolacího soudu doplnil dokazování, náležitě pak zjistil skutkový stav a vzhledem k tomu, že své rozhodnutí podrobně odůvodnil, že lze na jeho odůvodnění odkázat.

23. Podle § 566 odst. 1 obch. zák. mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost s uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata bude smluvená 24. Podle § 567 obch. zák. mandatář je povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí (odst. 1). Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta (odst. 2). Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavě nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem (odst. 3).

25. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2).

26. Podle § 2438 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, vzhledem k příkazcovu podnikání (odst. 1). Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět (odst. 2).

27. V poměrech projednávané věci bylo relevantní, že mezi účastníky byla smlouva uzavřena za účinnosti obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, a nárok na zaplacení žalované částky (práce v květnu, červnu a říjnu rok) žalobci vznikl za účinnosti občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014.

28. Odvolací soud v tomto případě vzal za rozhodné následující skutečnosti. Žalobce požadoval zaplacení žalované částky za svoji práci na projektu Migrace nad rámec měsíční paušální odměny v měsících květnu, červnu a říjnu rok a na tuto částku vystavil žalované dne datum fakturu. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o úhradě za tyto práce, a proto žalobce vystavil fakturu až po ukončení smluvního vztahu. Projekt Migrace probíhal v době, kdy žalobce byl ve smluvním vztahu s žalovanou na základě smlouvy o provádění servisu počítačové sítě ze dne datum, včetně přílohy číslo k této smlouvě. Podle smlouvy bylo postupováno až do listopadu 2016, kdy byla ukončena výpovědí ze strany žalované. Smlouva založila platný závazkový vztah, byla stanovena paušální částka měsíční odměny a při přesáhnutí rozsahu prací žalobce mohl účtovat odměnu hodinovou sazbou.

29. Soud prvního stupně správně ohledně posouzení platnosti smlouvy odkázal na § 566 odst. 1, § 567 a § 571 odst. 2 obch. zák. Nejednalo se o smlouvu rámcovou, jak tvrdila žalovaná, která by předpokládala uzavírání dalších realizačních smluv, ať už písemně či ústně nebo konkludentně. K ničemu takovému po celou dobu trvání smluvního vztahu nedocházelo, což potvrdila rovněž svědkyně jméno příjmení, která smlouvu za právnická osoba s. r. o. s žalobcem uzavírala v postavení jednatelky společnosti a následně byla rovněž jednatelkou žalované společnosti.

30. Žalovaná v průběhu řízení zpochybňovala, že by žalobce na projektu Migrace vůbec pracoval a že by mu proto v souvislosti s tím vznikl nárok na jakoukoliv odměnu. V průběhu řízení žalovaná ohledně tohoto tvrzení měnila svá stanoviska, ve vyjádření ze dne datum uvedla, že z titulu práce žalobce na projektu Migrace nabídla žalobci kompenzaci ve výši částka, což on nepřijal. V řízení před odvolacím soudem dne datum žalovaná navrhla, že žalobci zaplatí částka na vyrovnání obou nároků, což žalobce rovněž nepřijal. Při ústním jednání před soudem prvního stupně dne datum žalovaná uvedla, že žalobci nabízela 50 % z žalované částky s tím, že si každý ponese náklady řízení, s čímž žalobce také nesouhlasil. Podle odvolacího soudu není zřejmé, jaký by byl důvod nabízet žalobci takovýto kompromis za situace, kdy žalovaná trvala na tom, že žalobce se na projektu Migrace nepodílel, což vypověděl na závěr řízení svědek příjmení jméno příjmení, podle kterého v roce rok žalobce spolupracoval pouze na prvním projektu příjmení příjmení & právnická osoba a příjmení jméno příjmení. Uvedené tvrzení však odvolací soud posoudil jako nové, ke kterému podle § 205a o. s. ř. nelze přihlížet. Svědek příjmení jméno příjmení dále vypověděl, že žalobce práci bojkotoval, neboť měl zdrojové kódy, které nechtěl vydat. Postup žalované se odvolacímu soudu jeví jako nekonzistentní a spíše napovídající tomu, že verze, kterou uvádí žalobce, za podpory dalších ve věci slyšených svědků, tedy že na projektu Migrace spolupracoval ve značném rozsahu a že za tuto práci měl dostat odměnu, byla pravdivá a že žalovaná si toho byla vědoma. Žalobcovo tvrzení žalobce týkající se rozsahu jeho prací na projektu Migrace, které přesahovaly práce nad rámec měsíčního paušálu sjednaného ve smlouvě, vykonávaných i o víkendech, bylo potvrzeno svědkem jméno příjmení, který byl opakovaně slyšen před soudem prvního stupně, a který vypověděl, že nejen žalobce, ale i ostatní zaměstnanci, si časy strávené na tomto projektu evidovali, neboť se jednalo o práce navíc, za které měla být zaplacena odměna. Práci na projektu Migrace ze strany žalobce potvrdila také svědkyně jméno příjmení, svědek jméno příjmení a svědek jméno příjmení, který mimo jiné vypověděl, že pracoval u žalované v IT podpoře do ledna rok, žalobce byl vedoucím pracovníkem právnická osoba a dělal na projektu Migrace, dostával pokyny i od něho, byli v kontaktu ještě v roce 2017 a svědek se na žalobce obracel v jakoukoliv dobu a nikdy nebyl odmítnut. Uvedenou skutečnost potvrdila výpověď svědka jméno příjmení, který zcela jednoznačně vypověděl, že práce na projektu Migrace musela být nutně vykonávána i o víkendech a nemohla být vykonávána, s ohledem na její charakter, v normální pracovní době.

31. Žalobce předložil k důkazu pracovní výkazy za květen, červen a říjen rok, v nichž 3. a 4. sloupec vykazovaných hodin se týká projektu Migrace. Bylo prokázáno, že tyto pracovní výkazy byly parafovány a tím odsouhlasen rozsah prací jméno příjmení, který v té době byl jednatelem žalované (k výmazu jeho pozice v obchodním rejstříku došlo dne datum). jméno příjmení byl slyšen před soudem prvního stupně jako svědek před zrušovacím rozhodnutím odvolacího soudu a vypověděl, že funkci jednatele žalované vykonával do druhé poloviny roku rok. Ohledně výkazů za rok rok (4 listy) uvedl, že se nejednalo o podpis, ale parafu a výslovně vypověděl, že„ nemůže potvrdit, zda to je jeho parafa“. K tomu byl opakovaně slyšen svědek jméno příjmení, který byl informován o tom, že žalobce si čas strávený na projektu Migrace evidoval, neboť šlo o práci navíc, za kterou měla být vyplacena odměna a rozsah času mohli schvalovat jednatelé příjmení a příjmení. Svědek jméno příjmení byl informován o tom, že výkazy práce žalobce za květen, červen a říjen rok schválil jméno příjmení a viděl, že žalobce vypracované výkazy k jméno příjmení nesl a poté po návratu viděl, že je má jednatelem podepsané, přímo u podpisu nebyl. Po nahlédnutí do pracovních výkazů s parafou svědek jméno příjmení výslovně vypověděl, že tímto způsobem jméno příjmení schvaloval i odborné činnosti, podle nichž se pak fakturovalo klientům. Svědek jméno příjmení si byl jist, že se jednalo o parafu jméno příjmení, nevěděl, zda jméno příjmení parafoval či podepisoval faktury, ale vždy podepisoval výkazy.

32. Ohledně výpovědi svědka jméno příjmení, odvolací soud dospěl k závěru, že z jeho výpovědi nebylo lze učinit jednoznačný závěr, že se na pracovních výkazech nejednalo o jeho parafu, neboť ve své výpovědi to výslovně rozhodně nevyloučil. V kontextu s výpovědí svědka jméno příjmení pak odvolací soud vzal za prokázané, že jednatel žalované jméno příjmení žalobci schválil rozsah hodin, které odpracoval na projektu Migrace v květnu, červnu a říjnu rok. Na výkazech za květen a červen je připojeno rovněž razítko právnická osoba, které nebylo připojeno na výkazu za říjen rok, neboť v té době se již mělo používat jiné razítko. Tvrzení žalované, že žalobce měl z minulosti k dispozici razítko právnická osoba, a to použil, bylo novým tvrzením žalované a odvolací soud ve smyslu § 205a o. s. ř. k němu proto nepřihlédl. Skutečnost, že na posledním listu výkazů za část hodin v říjnu rok není parafa, je vysvětlena tím, že výkaz za říjen obsahuje 2 listy a parafována byla první strana. Žalobce vystavil fakturu za tyto práce s odstupem, neboť mezi účastníky probíhalo jednání o odměně, které bylo neúspěšné.

33. Podle názoru odvolacího soud ze shora uvedeného nebylo lze učinit závěr, že by žalobce neměl nárok na zaplacení prací, které na projektu Migrace odvedl, a které žalovaná nejdříve zpochybňovala, posléze určitý rozsah prací připustila, dokonce nabízela zaplacení poloviny požadované částky, aby na úplný závěr soudního řízení svědek žalované příjmení jméno příjmení zcela zpochybnil žalobcovu práci a jakýkoliv jeho nárok na odměnu. Takový postup činí žalovanou zcela nevěrohodnou. Žalovaná rovněž zpochybňovala svědecké výpovědi jméno příjmení a jméno příjmení, protože s jméno příjmení vedla spor před rozhodcem a s jméno příjmení pak vedla soudní spor. Uvedené dle odvolacího soudu svědčí o konfrontačním postupu žalované, ale bez dalšího nečiní svědky nedůvěryhodnými.

34. Odvolací soud tedy uzavřel, že žalobce svůj nárok na zaplacení žalované částky vůči žalované uplatnil důvodně ve smyslu § 566 odst. 1 obch. zák. a § 2438 o. z., neboť bylo prokázáno, že žalované poskytl plnění ve formě práce na projektu Migrace, přičemž rozsah prací mu k tomu kompetentní osoba potvrdila a odsouhlasila a žalovaná mu za odvedenou práci odmítla zaplatit.

35. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek, včetně správného výroku o nákladech řízení, jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

36. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v této fázi řízení procesně úspěšný a vznikly mu náklady za 2 úkony právní služby po částka, a to za vyjádření k odvolání a účast na soudním jednání (§ 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“), za dva režijní paušály po částka podle § 13 odst. 4 AT a za 21 % DPH ve výši částka podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkové náklady představují částku částka. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení u soudu prvního stupně k Nejvyššímu soudu České republiky, za podmínek § 237 o. s. ř. O přípustnosti dovolání rozhodne dovolací soud.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.