28 CO 266/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 15C 46/2017-755,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.) a žalobkyni dále uložil zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla implementace podnikového informačního systému, který měl komplexně podporovat a zajišťovat obchodní aktivity žalobkyně, a termín provedení a dodání díla byl sjednán nejpozději do datum Smlouva byla měněna třinácti samostatnými smluvními dodatky v časovém rozmezí datum až datum, nejzazší termín plnění byl do dne datum. Žalovaná smluvní závazky nesplnila řádně a včas a dílo nebylo k tomuto datu dokončeno, testováno a předáno, a ani uvedeno do rutinního provozu. Plnění předložené žalovanou požadavky nesplňovalo ani ke dni datum, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo. Žalobkyně vyzvala dne datum žalovanou dopisem k implementaci a předání díla do datum, což se nestalo. Po odstoupení od smlouvy o dílo žalobkyně přistoupila k protokolární konzervaci díla a dne datum vyzvala žalovanou k vrácení veškerého peněžitého plnění poskytnutého na základě smlouvy o dílo, a to konkrétně částka, a poté redukovala svůj požadavek na žalovanou částku, na kterou zaslala žalované dne datum předžalobní upomínku, na niž nebylo reagováno.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tvrzením, že žalobkyni dodala dílo tak, jak bylo definováno podle smlouvy o dílo, a žalobkyně dílo bez výhrad akceptovala. Rozsah díla byl opakovaně doplňován, byly podepsány dodatky číslo až 13 a dílo bylo akceptováno postupně. V prosinci rok bylo rozhodnuto o nasazení díla do živého provozu u žalobkyně. Tehdy u žalobkyně došlo k zásadní změně dosavadního přístupu, která měla vliv na další realizaci díla. Žalobkyně jednostranně rozhodla o zastavení procesu nasazení díla do živého provozu a o tom informovala pracovníky žalované. Žalovaná i poté pokračovala v práci na sjednaném díle a účastníci společně plánovali další průběh realizace díla, to vyvrcholilo jednáním dne datum, z něhož byl pořízen zápis. V průběhu roku rok účastníci dohodli další změny díla formou vzájemně odsouhlasených změnových požadavků k dílu, a to ve formě dodatku číslo. Žalobkyně byla povinna žalované poskytnout veškerou nezbytnou součinnost, to ale bylo od začátku roku rok problematické, neboť nedodávala bezvadná migrační data. Žalobkyně uplatňuje vady díla, což je pro žalovanou novinkou. Jestliže je tvrzeno, že dílo nebylo dodáno řádně a včas, pak žalobkyně nezmiňuje, že se tak stalo v důsledku změn rozsahu díla ujednaných mezi účastníky a již částečně žalovanou provedených. Žalobkyně neměla zájem dílo užívat a nasadit do provozu a svoji žalobu odůvodňuje pouze skutečností, že jí uhrazená cena díla neodpovídá hodnotě provedených částí díla.

4. Soud prvního stupně provedl velmi obsáhlé dokazování listinami, korespondencí mezi účastníky, k dispozici měl znalecký posudek číslo rok ze dne datum, který zpracoval znalecký ústav právnická osoba na základě objednávky žalobkyně, včetně dodatku ze dne datum, dále odborné stanovisko doc. Ing. jméno příjmení, Ph.D., soudního znalce v oborech kybernetika, spoje a doprava, ze dne datum, které nechala vypracovat žalovaná. Soud prvního stupně zadal zpracování znaleckého posudku číslo znaleckou kanceláří právnická osoba ze dne datum a vyslechl zástupce znaleckého ústavu Ing. jméno příjmení. Soud dále vyslechl svědky příjmení jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, jméno příjmení a Ing. jméno příjmení.

5. Po právní stránce soud postupoval podle § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. z.), a odkázal rovněž na § 537 odst. 1 a 2, 546 odst. 1, § 550, § 560 odst. 1 tohoto zákoníku a tato ustanovení citoval. Vyšel ze zjištění, že byla uzavřena smlouva o dílo, podle které se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni dílo dle akceptačních kritérií, spočívající v dodání a implementaci software - informačního systému, a ta byla postupně doplněna dodatky číslo až 13, které byly podepsány oběma účastníky. Soud uzavřel, že i ze znaleckého posudku ze dne datum lze dospět k závěru, že až na údajný rozdíl mezi hodnotou dodaného a hodnotou uhrazeného informačního systému není mezi účastníky sporu, že předmět smlouvy o dílo dodala žalovaná žalobkyni řádně. Z výpovědi svědků příjmení jméno příjmení, jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení bylo zjištěno, že účastníci intenzivně a za vzájemné součinnosti spolupracovali několik let na dodávce nového informačního systému podle zadání žalobkyně, tedy způsobem obvyklým při vývoji software. Z výpovědi těchto svědků bylo dále zjištěno, že žalobkyně celou dodávku nového informačního systému zastavila na základě svého jednostranného rozhodnutí, které nemělo oporu v nedostatečné nebo chybné činnosti žalované. Soud prvního stupně velmi podrobně rozebral výpověď svědka příjmení jméno příjmení, který byl zaměstnancem a zároveň předsedou představenstva žalobkyně, a uzavřel, že bylo prokázáno, že žalobkyně měla dílo dle písemné smlouvy o dílo k dispozici, a to ve svém testovacím prostředí. Žalobkyně tvrdila, že odstoupila od smlouvy o dílo z důvodu nedodání díla, ve skutečnosti v době odstoupení od smlouvy však již dílo převzala. Dokončení díla bránilo to, žalovaná respektovala dohody se žalobkyní o dalších úpravách díla, které nebyly sjednány formou písemných dodatků ke smlouvě o dílo. Žalobkyně argumentovala, že tyto dodatky nebyly řádně uzavřeny, šlo však o obvyklou praxi mezi účastníky a bylo to v souladu s obchodními zvyklostmi na trhu IT služeb, kde je naprosto obvyklé, že specifikace díla se rozšiřuje nejen formalizovanou cestou písemných dodatků ke smlouvě, ale i neformálními dohodami mezi účastníky. Soud uzavřel, že pravým důvodem, proč žalobkyně rozhodla o zastavení vývoje nového informačního systému a odstoupila od smlouvy o dílo bylo to, že přestala nový informační systém potřebovat. To bylo zjištěno z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení, podle níž že v době odstoupení od smlouvy žalobkyně používala interně vyvíjený informační systém, který chtěla nahradit. Do poloviny roku 2019, kdy svědek od žalobkyně odešel, nedošlo k náhradě tohoto systému, žalobkyně se rozhodla k přeprogramování tohoto systému interními zdroji a rovněž svědek příjmení jméno příjmení vypověděl, že opravil dosavadní informační systém žalobkyně. Soud prvního stupně dále podrobně hodnotil výslechy dalších svědků, které ve věci slyšel. Rozebral závěry znaleckého posudku ze dne datum a výslech zástupce znaleckého ústavu před soudem a uzavřel, že problematické bylo připravování dat pro migraci ze strany žalobkyně, přičemž žalovaná neměla přístup k jejímu původnímu systému ani k její technické dokumentaci. Rovněž zápisy z jednotlivých řídících výborů opakovaně konstatují vady při předávání migračních dat. Soud proto vzal za prokázané, že akceptační kritéria byla splněna a žalobkyně nemohla namítat vady díla jako důvod pro odstoupení od smlouvy o dílo. Žalobkyně neprokázala, že žalovanou upozornila na vady, které byly důvodem nenasazení systému do ostrého provozu, což vyplývá i z výpovědi zástupce znaleckého ústavu Ing. příjmení. Podle něho dodatek podepsaný v dubnu rok byl standardním dodatkem a pokud by existovaly vady, které žalobkyně zjistila a žalovanou na ně upozornila, žalovaná je mohla bez zvýšených nákladů odstranit. Účastníci se dohodli na pokračování projektu nového informačního systému, což vyplývá ze zápisu z řídícího výboru ze dne datum. Stav nového informačního systému v okamžiku výzvy žalobkyně ze dne datum zahrnoval kromě dodatku číslo ke smlouvě o dílo i části nepodepsaných dodatku ke smlouvě o dílo, které byly na základě ústní dohody účastníků nebo potvrzení tohoto zadání ze strany žalobkyně v nástroji Requester plně či částečně realizovány. Výzva žalobkyně je tedy v rozporu s ujednanými změnami nového informačního systému v souladu s dodatky číslo až 16, smlouvy o dílo, které nebyly podepsány pro nesoučinnost žalobkyně. Některé z dohodnutých změnových požadavků, které vyplynuly z dodatku číslo až 16 byly realizovány a žalobkyně je akceptovala jako správné a bezchybné, což vyplývá z nástroje Cleverlance Requester, který užívali oba účastníci. Prokázáno bylo, že hlavním důvodem nesprávné funkcionality nového informačního systému byly chyby dat, které dodávala do nového informačního systému žalobkyně. To vyplývá ze zápisu z řídícího výboru ze dne datum a za to žalobkyně odpovídala, neboť žalovaná nemohla řádnost dat ovlivnit, když neměla k originálním datům žalobkyně přístup. Výhrady žalobkyně k činnosti žalované začaly v době, kdy žalobkyně měla již jinou alternativu než nasadit nový informační systém, protože provedla úpravy stávajícího softwaru, který používala a zřejmě používá dosud, neboť svědek příjmení jméno příjmení uvedl, že původní informační systém žalobkyně vylepšil. Na straně žalobkyně došlo k manažerskému rozhodnutí, že nebude nasazen nový informační systém do ostrého provozu, a nestalo se tak z důvodu na straně žalované. Znalecký posudek znaleckého ústavu právnická osoba konstatoval, že na konci roku 2014 byl nový informační systém připraven k ostrému nasazení, ale na straně žalobkyně nebyla ochota pokračovat v projektu. Ke dni, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, toto dílo splňovalo sjednaná akceptační kritéria, a proto odstoupila neoprávněně. Podle znaleckého posudku ze dne datum hodnota díla, které žalovaná podle smlouvy o dílo a jejích dodatků provedla, nebyla v rozporu s částkou, kterou žalobkyně žalované uhradila. Z těchto důvodů byla žaloba zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla procesně úspěšná. Žalované nebyla přiznána odměna za 13 úkonů právní služby. Žalobkyni bylo uloženo zaplatit podle § 148 odst. 1 o. s. ř. náklady státu za znalecký posudek.

6. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně, která namítala, že jsou dány odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Soud prvního stupně pochybil, jestliže vycházel z dodatků ke smlouvě o dílo číslo až 16, neboť ty nebyly nikdy žalobkyní odsouhlaseny a podepsány. Ze smlouvy o dílo vyplývá, že jakákoliv změna či dodatek musí být vypracován písemně a podepsán oběma stranami, což se nestalo. Rozsah zadání dle smlouvy o dílo ve znění dodatků 1 až 13 nebyl dopracován ani ke dni datum, což vyplývá ze zápisu z řídícího výboru. Žalovaná i soud prvního stupně tvrdí, že dílo bylo řádně zpracováno, pak není zřejmé, proč by byla poskytována další přiměřená lhůta do datum. Není srozumitelné, proč soud prvního stupně uvádí, že dokončení díla bránily dodatečné požadavky žalobkyně. Zjištění soudu, že na konci roku rok bylo dílo připraveno k nasazení do ostrého provozu, je zcela irelevantní, neboť dodatek číslo upravující předmět díla byl podepsán až dne datum. Pokus o testování díla jako celku proběhl právě na konci roku rok a skončil naprostým fiaskem. O tom svědčí i výpovědi svědků jméno příjmení, jméno příjmení a Ing. jméno příjmení. I soudem jmenovaný znalec ohodnotil jako krajně nestandardní skutečnost, že není k dispozici protokol z tohoto testování. Soud vycházel z důkazu předloženého žalovanou a z jeho excelové tabulky, ta byla upravená zjevně po uplynutí žalobkyní stanovené dodatečné lhůty pro dokončení díla. Závěry tam uvedené jsou v rozporu s výpovědí projektového manažera žalované příjmení a příjmení, kteří uvedli, že po doručení výzvy žalobkyně k předání díla v září roku 2015 se již na díle nepracovalo. Žalobkyně reagovala na žalovanou předloženou excelovou tabulku a navrhla k prokázání svých tvrzení důkazy, které soud provedl pouze částečně, neboť nevyslechl svědka jméno jméno a s žádným z provedených důkazů se řádně nevypořádal. Jedná se o excelový dokument označený jako„ Protokol zMigrace CD“, excelový dokument označený jako„ Migrace kontrolyPrehled“, excelový dokument označený jako„ Kontroly Prehled Agregace“. Soud nezohlednil závěry znaleckého posudku právnická osoba a.s. a pokud měl nejasnosti ohledně závěrů tam uvedených, pak se je nesnažil odstranit ani při osobním výslechu zástupkyně znaleckého ústavu. Svědecky bylo prokázáno značné množství nedostatků díla v okamžiku od odstoupení od smlouvy o dílo. Nefungoval tzv. model Collection, který byl klíčovou částí díla umožňující vymáhání pohledávek žalobkyně, což potvrdil také svědek příjmení, který uvedl, že systém bez tohoto modulu nebylo možno prakticky využívat, přičemž tohoto svědka navrhla žalovaná. Nesprávné jsou závěry soudu prvního stupně k problematice nedodání tzv. uživatelské dokumentace. Ostrý provoz informačního systému bez toho, aby všechny osoby se systémem pracující měly přesný návod k jeho funkcionalitám, je nemyslitelný. Z povahy věci je nemožné, aby na straně žalobkyně běžely dva informační systémy. Podle smlouvy bylo povinností žalované předat uživatelskou dokumentaci na konci každé jednotlivé etapy díla, tedy nikoliv při dokončení díla či dokonce po jeho uvedení do ostrého provozu. Znalecký ústav právnická osoba, tento nedostatek komentuje jako jeden ze zásadních nedodělků. Žalovaná nikdy neprovedla testování díla jako celku a nemá o tom protokolární výstup. Jestliže žalovaná měla za to, že dílo bylo podle smlouvy o dílo ve znění pozdějších 13 dodatků dokončeno, pak po obdržení výzvy ze dne datum měla žalobkyni vyzvat k implementaci a předání díla, žalovaná to neučinila a její svědci vypověděli, že byly zastaveny veškeré práce. Soud prvního stupně tvrdí, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně výhrad k provádění díla, což je irelevantní. Od smlouvy o dílo žalobkyně totiž odstoupila pouze proto, že žalovaná dílo nepředala v dodatečně poskytnuté lhůtě. Nedokončení a nepředání díla výslovně připouští i oficiální komunikace žalované, kterou předložila k důkazu. Prokázáno bylo, že dílo nebylo v rozhodné době dokončeno a kvůli tomu bylo od smlouvy o dílo odstoupeno. Z obou znaleckých posudků vyplývá, že migrace dat nebyla potřebná k dokončení díla a podle smlouvy o dílo měla přípravu migrace a vlastní migraci dat provádět žalovaná. Žalobkyně opakovala, jakým způsobem dospěla k výši požadované částky, odkázala na dodatek ke znaleckému posudku ze dne datum, z něhož soud prvního stupně neučinil žádné skutkové závěry. Žalobkyně považuje odůvodnění napadeného rozsudku za nepřezkoumatelné, několikrát odkazuje na nástroj Cleverlance Reqester jako důkaz svědčící o zásadních dohodách či jednáních smluvních stran, tento důkaz však rozsudek nikde nehodnotí a není zřejmé, o jaké změnové požadavky se má jednat, kdy byly požadavky zadány, kdy byly zpracovány a kdy akceptovány. Soud prvního stupně neavizoval dopředu, že hodlá jako neplatné hodnotit odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo a neupozornil žalobkyni na to, že zde neunáší důkazní břemeno. Odstoupení od smlouvy o dílo není mezi stranami sporné, neboť soud vůbec nezohlednil skutečnost, že žalovaná dne datum rovněž od smlouvy o dílo odstoupila. Žalobkyně považuje své odstoupení od smlouvy o dílo za platné a svůj nárok požaduje z titulu bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek byl odvolacím soudem zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného, polemizovala s jednotlivými odvolacími námitkami žalobkyně a jejich důvodnost vyvracela. Trvala na tom, že žalobkyně jí neposkytovala dostatečnou součinnost při migraci dat, přičemž do systému žalobkyně žalovaná neměla přístup. Žalovaná akcentovala výslech soudního znalce, který podával znalecký posudek zadaný soudem a dále výpověď svědka příjmení příjmení. Žalovaná nesouhlasila s tím, že na konci roku rok testy skončily fiaskem, neboť je to v rozporu s chováním žalobkyně v rozhodné době, což bylo dokumentováno provedenými důkazy. Byly vypracovány akceptační testovací scénáře zaslané datum, což odpovídá rozsahu dodatku číslo ke smlouvě o dílo. Ze zápisu z řídícího výboru ze dne datum vyplývá, že v systému bylo nalezeno 38 akceptačních chyb, což svědčí o velmi dobrém stavu systému. Akceptační testy žalobkyně prováděla od dubna rok do července rok a až do začátku září probíhala implementace funkčnosti dodatku číslo. V září rok, a tedy i na konci dodatečné lhůty k odstoupení byl systém v rozpracovaném stavu a jako takový nemohl být k akceptaci připraven, ale nikoliv z důvodu na straně žalované, ale pro změny, která iniciovala žalobkyně. V odvolání žalobkyně uvádí další nové důkazy o datových migracích provedených v říjnu rok, k čemuž se nemůže žalovaná vyjádřit. V systému NIS byly rozpracovány požadavky na změny, které byly obsahem dodatků číslo. Soud prvního stupně správně nevycházel ze závěrů znaleckého posudku Apogeo, neboť ten byl nepřezkoumatelný, jednostranný a zjevně účelový. Žalovaná se ztotožňuje se závěrem soudního znalce, který byl jmenován soudem. Jestliže žalovaná tvrdí, že nikdy nedošlo k akceptaci díla jako celku, pak k tomu žalovaná uvedla, že spolupráce probíhala několik let, opakovaně docházelo k požadavkům na změnu díla za dohodnutých časových a finančních podmínek, na těchto úpravách žalovaná pracovala a poté se žalobkyně rozhodla požadovat dílo ve stavu, v jakém bylo před několika měsíci. Takové chování je zneužitím práva a jednáním v rozporu s dobrými mravy, které nemůže požívat právní ochrany. Opakovaně žalovaná zdůraznila, že migrační data poskytovaná žalobkyní byla chybná, žalobkyně trvala na testování na migrovaných datech, což vyplývá ze zápisu z řídících výborů jednání pracovních skupin i z výpovědí svědků. Žalobkyně v odvolání poukazuje na důkazy o migracích dat v říjnu rok, které nebyly předloženy soudu prvního stupně. Některá data žalobkyně, která poskytovala, byla v nestrukturované podobě a ani samotní pracovníci žalobkyně nevěděli, jak je poskytnout k migraci. V odvolání žalobkyně zpochybňuje používání systému aplikace Requester, v němž byly plánovány i zachyceny obsahy dodatků číslo. Z řady provedených důkazů bylo zjištěno, že účastníci s aplikací běžně pracovali a společně jejím prostřednictvím komunikovali v rámci provádění díla a na tuto aplikaci se běžně odkazují obě strany v zápisech z řídících výborů projektu. Dodatky číslo byly domluveny formou dohody zachycené v této aplikaci a byly komunikovány i napřímo mezi zástupci žalobkyně a žalované. Žalovaná poukázala na příklad, kdy ohledně jednoho z požadavků v prvním kroku pracovník žalobkyně jméno příjmení zadal do aplikace nový požadavek ve znění„ Chtěl bych vás poprosit o jednoduchou změnu ve schvalovacím procesu na produktu A“, a následně proběhlo e-mailové potvrzení mezi projektovými manažery žalobkyně a žalované o tom, že požadavek má být skutečně oceněn. Tento požadavek se stal následně součástí připravovaného dodatku 14, 15, 16 NSG. Následně byl požadavek akceptován v aplikaci Requester projektovým manažerem žalobkyně jméno příjmení jako realizovaný, a to dne datum v 10:

47. Aplikace byla mezi stranami standardně používána za účelem projektové i kontraktační komunikace a požadavky, které byly součástí dodatků číslo byly žalobkyní prostřednictvím aplikace jednak zadány, ale dokonce některé z nich žalobkyní po jejich provedení i akceptovány, a to vše bez uzavření příslušných dodatků ke smlouvě o dílo.

8. Žalobkyně se vyjádřila k podání žalované, trvala na tom, že žalovaná předání díla nerealizovala, ani v dodatečné lhůtě, a proto žalobkyně po jejím marném uplynutí dne datum odstoupila od smlouvy o dílo, neboť došlo k podstatnému porušení smluvní povinnosti. Soud prvního stupně nesprávně věc posuzoval z hlediska upozorňování žalobkyně na vady a četnosti reklamovaných vad, což neodpovídá žalobním tvrzením. Pro odstoupení od smlouvy nebyly rozhodující reklamované vady, ale skutečnost že ani v prodloužené lhůtě dílo nebylo dokončeno a předáno. Není správný závěr soudu prvního stupně, že bylo prokázáno, že ke dni, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy, dílo splňovalo sjednaná akceptační kritéria. Nesprávný je závěr soudu prvního stupně o tom, že dílo bylo připraveno k ostrému nasazení ke konci roku rok. Ohledně neformálních dohod mezi smluvními stranami je potřeba přihlédnout k předmětu jednání stran ze dne datum, kdy si strany dohodly, že dohoda o změnových požadavcích bude stvrzena dodatkem ke smlouvě o dílo, který bude sepsán v návaznosti na vypracování zadání k implementaci. Rozsah zadání nebyl dopracován ani dne datum, což prokazuje zápis z řídicího výboru z tohoto dne. Na neformálních dohodách z řídících výborů nelze stavět smluvní vymezení předmětu díla. I kdyby tomu tak bylo, pak bylo stejně prokázáno, že po poskytnutí dodatečné lhůty žalovaná na dopracování díla již nepracovala a nevyzývala k testování či jeho převzetí. Žalobkyně nesouhlasila s tím, jak jsem soud vypořádal se znaleckým posudkem společnosti právnická osoba, znalecký ústav. Jestliže měl soud za to, že jsou nadále i po provedení výslechu znalců rozpory, měl zadat zpracování revizního znaleckého posudku, což neučinil. Soud nevyslechl autora odborného stanoviska doc. Ing. jméno příjmení, Ph.D., ten nevypracoval znalecký posudek a znalecký ústav neměl k jeho námitkám šanci se vyjádřit. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaná rovněž odstoupila od smlouvy o dílo, a proto měl zkoumat bezdůvodné obohacení v případě závěru o neplatnosti odstoupení žalobkyně.

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Soud prvního stupně nezatížil řízení vadou, ke které by odvolací soud musel přihlédnout a která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu § 212a odst. 5 o. s. ř.

11. Soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování, náležitě zjistil skutkový stav a věc správně posoudil i po stránce právní. Na odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud proto odkazuje a neztotožňuje se s odvolacími námitkami žalobkyně.

12. Soud prvního stupně správně ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z. věc posuzoval podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. z.), účinného do 31. 12. 2013, neboť účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dne datum.

13. Podle § 536 odst. 1 obch. z. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

14. Podle § 536 odst. 2 věta první obch. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti.

15. Podle § 536 odst. 3 obch. z. cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

16. Podle § 537 odst. 1 věta první obch. z. zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla.

17. Podle § 537 odst. 2 obch. z. objednatel je povinen provedené dílo převzít.

18. Podle § 546 odst. 1 věta první obch. z. objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě.

19. Podle § 550 obch. z. objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak neučiní ani v přiměřené lhůtě k tomu mu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (§ 345 odst. 2), je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

20. Podle § 560 odst. 1 obch. z. dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.

21. V této věci účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o dílo, podle níž se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést dílo podle akceptačních kritérií, spočívajících v dodání a implementaci software - informačního systému. Smlouva byla postupně doplněna dodatky číslo ke smlouvě o dílo, které podepsaly obě účastnice. Termín provedení a dodání díla byl sjednán nejpozději do datum. Třináct smluvních dodatků bylo sepsáno v období od datum do datum. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že dílo jako celek nebylo k datum dokončeno, testováno a předáno a nebylo uvedeno do rutinního provozu a plnění předložené žalovanou nesplňovalo požadavky ani dne ke dni datum, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, když předtím dopisem ze dne datum žalovanou vyzvala k implementaci a předání díla do dne datum, což žalovaná nesplnila. Původně žalobkyně požadovala po žalované vrácení peněžitého plnění ve výši částka a následně redukovala požadavek na částka, což se stalo předmětem soudního sporu. Ke snížení žalobkyně přistoupila poté, co znalec posoudil míru snížení užitných vlastností díla a jí odpovídající část zaplacené ceny podle smlouvy o dílo. Podle žalobkyně došlo ke zhodnocení míry snížení užitných vlastností díla v důsledku nedodělků, při posouzení míry snížení užitných vlastností díla byly u každé jednotlivé části díla (odpovídající konkrétním etapám díla) hodnoceny základní ukazatele, využitelnost částí díla pro účely předpokládané smlouvou, kvalitativní vlastnosti části díla a interoperabilita předmětné části díla. jméno snížení užitných vlastností jednotlivých částí díla byla dle žalobkyně zjištěna v rozsahu 2 % až 43 %. Při přepočtu na celek byla zjištěna výsledná míra snížení užitných vlastností díla s hodnotou 20,29 %, což odpovídá části zaplacené ceny díla ve výši žalované částky.

22. Dle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně správně vycházel z obsahu smlouvy o dílo, včetně dodatků číslo které byly podepsány oběma účastnicemi. Zároveň soud prvního stupně správně přihlédl rovněž k obsahu dodatků číslo které nebyly žalobkyní formálně podepsány. Bylo však prokázáno, že o obsahu těchto dodatků bylo jednáno mezi účastníky na úrovni řídícího výboru, obsah dodatků byl žalobkyni elektronicky zadán, ta je nepodepsala a poté od smlouvy odstoupila pro nedodržení závazku dodat dílo v dodatečně poskytnuté lhůtě. V odvolání žalobkyně akcentovala, že podle smlouvy o dílo musely být dodatky sepsány písemně, a proto nelze k dodatkům číslo přihlížet. Odvolací soud však shodně se soudem prvního stupně vzal za prokázané, že žalovaná podle těchto dalších dodatků již postupovala, na změnách díla dále pracovala, a proto takové chování žalobkyně soud hodnotí jako rozporné s § 6 odst. 1 o. z., podle něhož každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Odvolací soud vzal v úvahu obsah svědecké výpovědi Ing. jméno příjmení, bývalého předsedy představenstva žalobkyně, který vypověděl, že v roce 2015 probíhaly mezi vedením obou společností schůzky, kde se řešilo, jak zadání dokončit a následně se na základě tam uvedených dohod uzavíraly písemné dodatky. Svědek vypověděl, že je možné, že někdy na schůzce došlo k dohodě, ale následně nebyl uzavřen písemný dodatek smlouvy a žalovaná i bez toho někdy práce na díle podle tohoto ujednání již prováděla. Podle svědka se zadání v průběhu času opakovaně měnilo v důsledku legislativních změn. V době odstoupení od smlouvy žalobkyně používala interně vyvíjený informační systém a k jeho změně nedošlo ani do poloviny roku rok, kdy svědek od žalobkyně odešel. Tuto skutečnost potvrdil rovněž svědek příjmení jméno příjmení, který byl u žalobkyně zaměstnán od dubna rok do října rok a pracoval souběžně na optimalizaci starého informačního systému, což se povedlo úspěšně dokončit. Podle svědka u žalobkyně je tento informační systém používán dosud. Odvolací soud sdílí názor žalované, že právě tato okolnost byla hlavním důvodem, proč žalobkyně posléze přikročila k odstoupení od smlouvy, neboť zjistila, že pro její potřeby bude postačovat tento její informační systém. Odvolací soud přihlédl k tomu, že žalovaná se chovala dle obchodních zvyklostí zachovávaných obecně v příslušném obchodním odvětví, podle nichž bylo i v minulosti v předmětném smluvním vztahu postupováno, což je v souladu s ust. § 264 odst. 1 obch. z.

23. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo dopisem ze dne datum s tvrzením, že žalované poskytla dodatečnou lhůtu k dokončení a implementaci díla do datum a tato lhůta marně uplynula. Žalovaná odstoupení žalobkyně neakceptovala a v dopise ze dne datum jí sdělila, že nepovažuje odstoupení od smlouvy za platné. Protože žalobkyně dala jasně najevo, že nehodlá nadále plnit své závazky vyplývající ze smlouvy o dílo dne datum a je v prodlení s plněním závazků, rovněž žalovaná dne datum od smlouvy o dílo odstoupila. Žalovaná ve vyjádření k žalobě výslovně uvedla, že eviduje vůči žalobkyni neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o dílo, ve sporu však žádnou částku neuplatnila a nepožadovala.

24. Podle § 351 obch. z. jestliže před tím, než došlo k odstoupení od smlouvy, poskytli si účastníci nějaká plnění, jsou povinni je vrátit, musí jít o plnění, kterých se dle § 347 obch. z. odstoupení od smlouvy může dotýkat. Tuto povinnost mají obě smluvní strany, plnění ztratila svůj smluvní důvod, stala se bezdůvodným plněním, a je proto nutno je vrátit. Vráceno by mělo být to, co bylo získáno, nakolik je to možné. Odstoupením od smlouvy mj. zaniká závazek, jehož porušení bylo důvodem odstoupení od smlouvy. Právo na vrácení poskytnutého plnění vychází v obchodních vztazích z ust. § 351 odst. 2 obch. z. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32Odo 622/2006).

25. Předmětem sporu v této věci není vzájemné vypořádání bezdůvodného obohacení z obou stran, byť žalovaná od smlouvy o dílo platně odstoupila pro prodlení s plněním smluvních závazků žalobkyní, což je v souladu s čl. 15 číslo smlouvy o dílo. Vyhověním požadavku žalobkyně by vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení. Právní zástupci účastnic před odvolacím soudem deklarovali vůli k jednání o smírném vyřešení sporu, o což by se jistě měli pokusit a veškeré své případné vzájemné pohledávky vypořádat.

26. Z výše uvedených důvodů považuje odvolací soud napadený rozsudek za správný, a proto jej potvrdil, včetně správných výroků o nákladech řízení (§ 219 o. s. ř.).

27. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v této fázi řízení byla žalovaná úspěšná a vznikly jí náklady za zastoupení advokátem ve výši částka (2,5 úkonu po částka dle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. d/, g/, § 11 odst. 2 písm. f/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif - dále jen AT, 3x částka dle § 13 odst. 4 AT, 21% DPH ve výši částka dle § 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení, u soudu prvního stupně, k Nejvyššímu soudu České republiky, za podmínek § 237 o. s. ř. o přípustnosti dovolání rozhodne dovolací soud.