28 CO 375/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobců: a) jméno příjmení, narozený dne datum, IČO b) jméno příjmení, narozená dne datum, IČO oba místem podnikání adresa oba zastoupení advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 26C 244/2019-140,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) a ve výroku o nákladech řízení (výrok III.) potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady odvolacího řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobcům částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. od datum do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky částka s příslušenstvím (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši částka (výrok III.).

2. Takto soud rozhodl ve věci, v níž se žalobci jako fyzické osoby společně podnikající pod hlavičkou RK Bohemia a nezávislí realitní makléři dožadovali zaplacení žalované částky jako provize v souvislosti se zprostředkováním prodeje nemovitosti ve vlastnictví žalované domu adresa, který je součástí pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo o výměře 730 m², v k. ú. obec u obec, obec Hostouň, kupujícímu jméno příjmení. Tvrdili, že žalovaná je k tomu pověřila poté, co došlo k prodeji oddělené části pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec, Anthonymu Thotovi, kupní cena za dům a pozemek byla stanovena ve výši částka a zahrnovala pro ně provizi ve výši částka. Na základě dohody se žalovanou nemovitost inzerovali, za účelem prohlídky jim žalovaná předala klíče, zajistili prohlídku domu, průběžně komunikovali s hypotečními makléři obou stran poté, co na inzerát reagoval jméno příjmení, komunikovali se znalcem a zajistili požadované doklady, jejich advokátkou byla vypracována rezervační smlouva, smlouva o advokátní úschově a návrh kupní smlouvy. Dne datum pak za jejich přičinění jméno příjmení se žalovanou uzavřel kupní smlouvu, a proto jim vznikl nárok na zaplacení provize.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tvrzením, že zprostředkovatelskou smlouvu na prodej domu, který je součástí pozemku se žalobci neuzavřela, a to s ohledem na její předchozí špatnou zkušenost s nimi při prodeji jiného pozemku Anthonymu Thotovi. Inzerování domu bylo omezeno do doby, než prodá pozemek, přesto žalobci v inzerování bez jejího souhlasu pokračovali. jméno příjmení ji oslovil prostřednictvím svého zástupce jméno příjmení a na základě toho s ním uzavřela kupní smlouvu bez přičinění žalobců, kteří jí žádné návrhy na uzavření smlouvy nepředložili a žádné jednání o uzavření zprostředkovatelské smlouvy neproběhlo.

4. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalobci se žalovanou uzavřeli smlouvu o zprostředkování prodeje její nemovitosti, a to domu, který je součástí pozemku a dále pozemku a zda kupní smlouvu ze dne datum s jméno příjmení žalovaná uzavřela za přičinění žalobců a zda žalobcům tak vznikl nárok na zaplacení provize v žalované výši.

5. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami a obsahem korespondence mezi účastníky, vyslechl svědky jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, vyslechl žalovanou jako účastnici řízení, poté podrobně vyložil, jaká zjištění z jednotlivých provedených důkazů učinil a odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje.

6. Po právní stránce soud prvního stupně postupoval podle § číslo odst. 1 a 2, § číslo odst. 1 a 2, § 2716 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, přičemž uzavřel, že žalovaná se žalobci uzavřela zprostředkovatelskou smlouvu nejen na prodej odděleného pozemku, který byl prodán Anthonymu Thotovi, ale poté i na prodej domu adresa, který je součástí pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo o výměře 730 m², za kupní cenu ve výši částka s ujednáním o provizi ve výši 4 % z této částky, tj. částka. Pokud se jméno příjmení s nabídkou na prodej domu s pozemkem seznámil na základě inzerátu, který zveřejnili žalobci, vykonal se žalobcem prohlídku domu, JUDr. jméno příjmení připravila ve vztahu k jméno příjmení návrh rezervační smlouvy, návrh kupní smlouvy, pak soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná kupní smlouvu dne datum s jméno příjmení uzavřela za zprostředkování žalobců a že žalobci zprostředkovatelskou smlouvu ve vztahu k ní splnili dnem datum. Postavení žalobců, resp. jejich podnikání, soud prvního stupně posoudil jako společné podnikání ve smyslu § 2716 odst. 1 o. z. Žalobě tedy bylo vyhověno ohledně částky částka s příslušenstvím a žaloba byla zamítnuta co do částky částka s příslušenstvím, přičemž úrok z prodlení žalobcům soud prvního stupně přisoudil s ohledem na zaslanou výzvu k zaplacení postupem podle § 1970 o. z.

7. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobci byli neúspěšní v nepatrné části, a proto jim byla přisouzena plná náhrada nákladů řízení. Ve věci byly žalobci složeny zálohy a o vrácení jejich nespotřebované části bude rozhodnuto po pravomocném skončení řízení.

8. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná, která namítala, že řízení bylo postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že věc nesprávně právně posoudil. Podle žalované se soud prvního stupně nevypořádal s tvrzením právní zástupkyně žalobců ohledně osoby, která měla předmětnou smlouvu o zprostředkování realitních služeb uzavřít, tedy že k uzavření smlouvy mělo dojít při podpisu kupní smlouvy na část pozemku s jméno příjmení, jenž vypověděl, že se s ní setkal při podpisu rezervační smlouvy a že při podpisu kupní smlouvy mělo zaznít, že smlouva o zprostředkování realitních služeb má být uzavřena s žalobkyní. Soud prvního stupně se dle jejího názoru vůbec nevypořádal s tím, proč na straně žalující je rovněž žalobce. K tomu namítla, že pokud žalobce a žalobkyně v rozhodné době měli dohodu o spolupráci, pak se jednalo o právní vztah mezi nimi a nikoliv mezi nimi a ní a pokud by vůbec nějaký vztah měl vzniknout, pak mezi ní a žalobkyní, nikoliv rovněž s žalobcem, který postrádal věcnou aktivní legitimaci, a proto vůči němu měla být žaloba zcela zamítnuta. Dále zdůraznila, že nebyly splněny podmínky uzavření smlouvy o zprostředkování realitních služeb. V tomto ohledu uvedla, že podle zákonné úpravy musejí být jasně specifikované podmínky smluvního vztahu, tedy obsah smlouvy, musí byt řádně učiněna nabídka a tato řádně přijata. Podle soudu prvního stupně mělo dojít k uzavření smlouvy o zprostředkování realitních služeb tak, že žalovaná na prohlášení (nikoli na nabídku, dotaz nebo obdobnou aktivitu) žalobcům měla odpovědět„ no jasně“. Takový projev je podle ní možno vyložit velmi rozdílnými způsoby, neboť záleží rovněž na intonaci, a proto ho nelze jednoznačně považovat za uvedených okolností za uzavření smlouvy. Uvedla rovněž, že podle svědka jméno příjmení, který kupoval část pozemku, mělo toto„ no jasně“ zaznít v době uzavření smlouvy rezervační, nikoliv v době uzavření smlouvy kupní, přičemž svědek uváděl svůj názor, když vypověděl, že považoval dohodu mezi stranami za uzavřenou, protože se jednalo o jeden pozemek a také vypověděl, že při uzavření kupní smlouvy na jím pořizovaný oddělený pozemek žádná dohoda mezi stranami nezazněla. Podle názoru žalované soud prvního stupně svědkovi vložil do úst vyjádření, které neučinil. Zdůraznila též, že právní zástupkyně žalobců byla vyslechnuta po výslechu všech svědků a na závěr celého řízení, jemuž byla přítomna, přičemž měla osobní zájem na věci, na které je finančně zainteresována, neboť poskytuje právní služby žalobcům. Soud prvního stupně si této skutečnosti byl vědom, přesto její výslech na závěr připustil a dokonce její výpověď bral jako věrohodnou. Podle žalované soud prvního stupně nevysvětlil rozpor mezi její výpovědí a výpovědí svědka jméno příjmení. Namítla také rozpory v listinách předložených žalobci, neboť v e-mailu ze dne datum, který byl adresován svědku jméno příjmení, měla být smlouva o zprostředkování uzavřena dne datum mezi žalobkyní a žalovanou a zároveň podle vyjádření žalobců k jejímu uzavření mělo dojít až dne datum, jak uvedla právní zástupkyně žalobců, v den podpisu kupní smlouvy mezi žalovanou a jméno příjmení. Podle jejího názoru tak nebylo jasné, kdy mělo vlastně dojít k uzavření tvrzené smlouvy a kdy se strany dohodly na jejím obsahu. V této souvislosti poukázala na to, že ve vztahu k e-mailu ze dne datum jméno příjmení nebylo žádné potvrzení o jeho přijetí nabídky a ani doklad, že by s tím žalovaná souhlasila a tuto nabídku přijala, ani nebylo zřejmé, jaká provize měla být sjednána. Akcentovala dále, že žalobci tvrdili, že se mělo jednat o částku částka, později uváděli, že provize byla sjednána ve výši 4 % z kupní ceny, ovšem částka kupní ceny neumožňovala dojít k takovému závěru. Uvedla též, že nabídka žalobkyně nebyla kompletní a dostačující k zahájení procesu uzavření smlouvy, neboť nabídka tvrzeným stylem„ a dům se prodá tady“ nesplňuje znaky oferty tak, jak ji chápe občanský zákoník a rovněž judikatura Nejvyššího soudu. Podotkla, že bylo prokázáno snad jen to, že byla provedena nabídka, ale nic dalšího nenásledovalo. Namítla také, že soud prvního stupně nesprávně interpretoval výpověď svědka jméno příjmení, přiřadil ji k jinému období a nevypořádal se s písemnými důkazy. Podle jejího názoru soud prvního stupně též svévolně upravil žalobní návrh, který nebyl změněn, neboť podle žaloby mělo jít o sjednanou výši provize v kapitalizované výši částka a při jednání bylo nejednoznačně uvedeno, že se jednalo o 4 %, anebo provizi složenou z částky 2 % z kupní ceny + 2 % navýšení z blíže neurčené částky. Vyjádřila rovněž názor, že soud prvního stupně nesprávně aplikoval § 2716 o. z., neboť žalobci netvrdili, že by se zavázali společně konat určitou činnost, pouze tvrdili, že vzájemně tzv. na střídačku spolupracují, ale smluvně se zavazuje vždy pouze jeden z nich. Podle žalované soud prvního stupně pochybil i ohledně výroku o nákladech řízení, neboť žalobce neměl věcnou legitimaci, přičemž proti němu by měl být návrh zamítnut a žalobce by jí tak měl uhradit plnou náhradu nákladů řízení, a to i v případě, že by postup soudu prvního stupně byl po právu. Navíc, výše nákladů byla přiznána v rozporu s advokátním tarifem. Na závěr žalovaná zdůraznila, že jméno příjmení, který je toho času ve výkonu trestu, nedala žádné zmocnění k jednání o prodeji pozemku s domem, a ani to z řízení nevyplynulo, a že svědek jméno příjmení se sám při výslechu dne datum doznal k tomu, že jednal bez jejího vědomí, přičemž soud prvního stupně při tomto jednání konstatoval, že jméno příjmení k tomu zmocněn nebyl. V tomto ohledu namítla, že pokud soud prvního stupně měl za to, že výpověď svědka jméno příjmení byla pochybná, pak měl při výslechu pro předvídatelnost řízení uvést právní názor a poučit ji o tom, že neunáší své břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a měl jí dát možnost procesní obrany v tomto směru, což neučinil. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl, anebo aby byl rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaná před odvolacím soudem zdůraznila, že o aktivitách svého přítele jméno příjmení nic nevěděla a neschválila je, přičemž žalobci tvrdili, že vše dohodli s ním, což nebyla pravda, neboť ona nic neobjednala, nežádala a neodebírala. Podle ní výpověď advokátky žalobců měl soud prvního stupně brát s rezervou, ale netvrdila, že se jednalo o křivou výpověď. Zdůraznila, že proběhly dva prodeje, které nebylo lze ztotožňovat. Pro případ, že by bylo žalobcům vyhověno, navrhla, aby mohla plnit v přiměřených splátkách částka měsíčně, neměla však k dispozici důkazy týkající se jejích příjmů a majetkových poměrů.

10. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku jako správného, neboť soud prvního stupně správně uzavřel, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování a že byla dohodnuta provize za servis realitních makléřů a právní servis.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v mezích podaného odvolání v odvolacím jednání (§ 212, § 212a odst. 1, 5, § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Zamítavý výrok o věci samé (výrok II.) nebyl odvoláním napaden a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

13. Nejprve se odvolací soud zabýval tím, zda řízení před soudem prvního stupně nebylo stiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení by nemohla být zjednána náprava, jak má na mysli § 212a odst. 5 o. s. ř., a uzavřel, že tomu tak nebylo.

14. Soud prvního stupně provedl potřebné dokazování, náležitě zjistil skutkový stav a věc správně posoudil i po stránce právní. Odvolací soud proto na odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje, se závěry tam uvedenými se ztotožňuje, přičemž odvolací námitky žalované neposoudil jako důvodné.

15. Podle § 2445 o. z. smlouvou se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (odst. 1). Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování (odst. 2).

16. Podstatnými náležitostmi smlouvy podle § 2445 odst. 1 o. z. jsou identifikace zprostředkovávané smlouvy, závazek zprostředkovatele zprostředkovat určitou smlouvu s třetí osobou a závazek zájemce zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle § 2445 odst. 2 o. z. nebude zprostředkováváno uzavření určité smlouvy, ale bude jen obstarána příležitost k uzavření smlouvy. Přesto za podmínek uvedených v tomto ustanovení bude zřejmé, že bude požadována odměna a i zde půjde o uzavření smlouvy o zprostředkování. Povinnosti zprostředkovatele lze dohodnout různým způsobem a je třeba vymezit předmět zprostředkování. Písemná forma není nezbytná. Zprostředkovatel v konkrétním případě může například zprostředkovat pouze obstarání příležitosti k uzavření smlouvy a přitom se zavazuje vyvíjet činnost. Pokud se takto chová a zprostředkovávaná smlouva přesto není uzavřena, nedošlo tím k porušení jeho povinnosti podle smlouvy o zprostředkování.

17. Činnost zprostředkovatele podle zprostředkovatelské smlouvy směřuje pouze k vyhledání třetí osoby, s níž by měl zájemce možnost zprostředkovávanou smlouvu uzavřít. V rámci zprostředkování pak není zprostředkovatel povinen zájemce zastupovat a uzavření zprostředkovávané smlouvy je věcí samotného zájemce. Strany si však mohou dohodnout (sjednat) další povinnosti zprostředkovatele jdoucí nad rámec vlastní zprostředkovatelské činnosti; v takovém případě nelze závazek zprostředkovatele považovat za splněný pouhým obstaráním příležitosti uzavřít smlouvu, byť se jednalo o uzavření smlouvy s určitým obsahem, proto ani samotné obstarání příležitosti k uzavření smlouvy právo na provizi zprostředkovateli nezakládá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 33Cdo 844/2017; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na webová adresa). Podle odůvodnění rozsudku obstaráním příležitosti se rozumí vyhledání takové třetí osoby, s níž má zájemce reálnou možnost zprostředkovávanou smlouvu uzavřít. K tomu, aby možnost uzavřít smlouvu byla reálná, nestačí, že třetí osoba, kterou zprostředkovatel vyhledá, pouze obecně projevuje zájem o uzavření zprostředkovávané smlouvy, obstarání příležitosti k uzavření smlouvy současně předpokládá, že třetí osoba splňuje požadavky stanovené zájemcem a je rozhodnuta za jím stanovených podmínek zprostředkovávanou smlouvu uzavřít, tj. akceptovat návrh na uzavření takové smlouvy ze strany zájemce.

18. V podmínkách souzené věci vzal odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně za prokázané, že žalobci jako fyzické osoby společně podnikají pod hlavičkou RK Bohemia a nezávislí realitní makléři a že na jejich postavení dopadá § 2716 odst. 1 o. z., podle něhož, zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Pro posouzení této věci je dle názoru odvolacího soudu důležité zdůraznit, že žalobci se žalovanou v minulosti již měli uzavřenou jinou zprostředkovatelskou smlouvu, týkající se části pozemku žalované, který byl oddělen geometrickým plánem a byl úspěšně, a to za přičinění žalobců, prodán Jaredu příjmení příjmení, jehož při jednání zastupoval svědek jméno příjmení. Posléze žalovaná prodávala zbývající část pozemku spolu s rodinným domem. Žalobci tvrdili, že uzavřeli zprostředkovatelskou smlouvu s žalovanou rovněž ohledně zbývajícího pozemku s rodinným domem a dle názoru odvolacího soudu tato svá tvrzení rovněž prokázali.

19. Z obsahu spisu se podává, že žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne datum uvedla, že žalobci ji oslovili, zda mohou inzerovat i pozemek s domem, a to vzhledem k dříve prodané nemovitosti, která byla v jejím vlastnictví. K tomu dále uvedla, že žalobcům pouze umožnila, aby inzerovali i tuto její další nemovitost a na ničem konkrétním ohledně případného prodeje neproběhla žádná dohoda, ona o ní neví a upozornila na to, že žalobci netvrdí, že by jimi uváděná dohoda měla být tzv. smlouvou o exkluzivitě. Žalovaná dále ve vyjádření uvedla, že neví, jak kupec této nemovitosti jméno příjmení dospěl k tomu, že bude chtít koupit její nemovitost, oslovil ji prostřednictvím svého zástupce jméno příjmení. Žalovaná byla při ústním jednání dne datum slyšena jako účastnice řízení a vypověděla, že požádala bývalého partnera jméno příjmení, aby druhý pozemek s domem dal na server webová adresa, neví, zda tak učinil, přičemž v březnu nebo v dubnu rok ji kontaktoval jméno příjmení s tím, že by měl o dům zájem a že dům byl k prodeji inzerován na stránkách realitní kanceláře žalobkyně, což nebylo s jejím souhlasem. To, že dům je inzerován na stránkách žalobkyně jí sdělil jméno příjmení, k čemuž dále uvedla, že žalobcům nikdy nedala souhlas s tím, aby dům s druhou částí pozemku inzerovali k prodeji a žalobci jí nikdy nenabídli, že by dům s druhou částí pozemku k prodeji inzerovali. jméno příjmení, když za ní přijel domů, jí sdělil, že se žalobcem jméno příjmení byl na prohlídce domu, ale jeho chování se mu nelíbilo, a proto se žalované ptal, zda s jméno příjmení nebo s jméno příjmení má uzavřenu nějakou smlouvu a ona mu řekla, že nikoliv a poté se jí jméno příjmení dotázal, zda by si mohl dům koupit a ona řekla, že ano. příjmení od domu žalobcům nedala, ale zjistila, že jim je dal jméno příjmení, který k tomu od ní nebyl zmocněn. příjmení jméno příjmení a jeho zástupcem jméno příjmení pak žalovaná jednala o uzavření kupní smlouvy, k čemuž poté i došlo.

20. Z výše uvedeného je zřejmé, že písemné vyjádření žalované a její účastnická výpověď nebyly v souladu, neboť ohledně okolností inzerování nemovitosti na stránkách realitní kanceláře žalobců uváděla rozdílné informace, přičemž bylo nepochybné a pro věc samu relevantní, že svědek jméno příjmení, který od ní posléze nemovitost koupil, se o této příležitosti dozvěděl z inzerátu realitní kanceláře žalobců a že nemovitost si prohlížel za přítomnosti žalobce jméno příjmení. Z výpovědi svědka jméno příjmení pak mimo jiné bylo zjištěno, že si již nepamatuje, zda žalovaná nebo jméno příjmení při první schůzce, kterou s nimi měl, měli nějaké námitky proti tomu, že žalobci nejsou oprávněni zprostředkovávat prodej této konkrétní nemovitosti. Svědek se ptal, zda má žalovaná s žalobci uzavřenou smlouvu o exkluzivitě a žalovaná mu výslovně sdělila, že nemá. Již z toho podle názoru odvolacího soudu jednoznačně vyplývá, že si žalovaná byla vědoma toho, že s žalobci ústně uzavřela smlouvu o zprostředkování na prodej sporné nemovitosti a jiné vysvětlení obsahu svědecké výpovědi svědka jméno příjmení se ani nenabízí, neboť exkluzivita zmíněná v této souvislosti může být spojena pouze se smlouvou o zprostředkování. Tyto úvahy odvolacího soudu jsou podporovány rovněž výpovědí svědka jméno příjmení, jehož partner kupoval od žalované oddělený pozemek, a který byl přítomen počátkům jednání o koupi tohoto pozemku. Při jednom z jednání (nikoliv při podpisu kupní smlouvy) se mluvilo i o tom, že i další nemovitost by se podle jméno příjmení měla prodávat, přičemž jméno příjmení i jméno příjmení řekly, že by se měl prodávat i dům s pozemkem. Původně se jednalo o jeden pozemek a bylo řečeno, že všechno bude prodávat jméno příjmení a u tohoto jednání byla přítomna žalovaná, jméno příjmení, jméno příjmení, JUDr. příjmení a jméno příjmení, o způsobu stanovení provize se sice nemluvilo, ale mluvilo se o ceně asi částka anonymizováno Kč. příjmení jméno příjmení řekla, že„ to je fajn, že budou prodávat i dům“ a jméno příjmení podle svědka řekla„ no jasně“ a tomu byl přítomen i jméno příjmení, který podle svědka spíše jednal jako majitel. Odvolací soud dále přihlédl k tomu, že z žalobci předložené e-mailové korespondence jednoznačně vyplynulo, že oba žalobci komunikovali ohledně prodeje nemovitosti s jméno příjmení, který byl žalovanou pověřen k tomuto jednání a že tímto způsobem byla rovněž sjednána provize ve výši 4 % (srov. elektronická komunikace ze dne datum v 11:25 hodin), přičemž stejná provize byla sjednána u předchozí zprostředkovatelské smlouvy.

21. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že to byla žalovaná, kdo uzavřel se žalobci zprostředkovatelskou smlouvu a nikoliv svědek jméno příjmení, jenž vypověděl, že vůbec nebyl pověřen prodejem pozemku a domu, přesto se žalobci o prodeji jednal a dohodl se s nimi, že mohou nabízet pozemek s domem pouze do konce prodeje prvního pozemku za částka a že provizi sjednanou ve výši 4 % z této částky měla zaplatit žalovaná při prodeji. Z výpovědi svědka jednoznačně vyplynulo, že na inzerát žalobců reagoval svědek jméno příjmení, který se potom, po prohlídce domu za přítomnosti žalobce jméno příjmení, přímo spojil s žalovanou a s ní prostřednictvím svého zástupce uzavřel kupní smlouvu. Stalo se tak poté, co se jméno příjmení údajně nelíbilo žalobcovo chování při prohlídce domu, přičemž klíče od domu dal žalobcům k dispozici svědek jméno příjmení.

22. Odvolací námitka, týkající se svědecké výpovědi právní zástupkyně žalobců nebyla pro posouzení věci relevantní, neboť rozhodnutí nespočívalo na její výpovědi, ta pouze zjištěný skutkový stav potvrdila. Advokátka žalobců připravila nezbytné listiny a bylo pouze věcí žalované, že uzavřela kupní smlouvu napřímo s jméno příjmení, který se prokazatelně o příležitosti koupit spornou nemovitost dozvěděl za přičinění žalobců a jeho právní zástupce pak vypracoval potřebné smlouvy. Takový postup nemůže jít k tíži žalobců, neboť žalovaná porušila smluvní ujednání.

23. Žalovaná před odvolacím soudem pro případ potvrzení napadeného rozsudku požadovala, aby jí bylo umožněno zaplatit dluh ve splátkách po částka měsíčně. K tomu nepředložila žádné podklady, z nichž by mohl odvolací soud posoudit její aktuální výdělkové a majetkové poměry. Odvolací soud nevyhověl tomuto požadavku, neboť žalovaná v nedávné době prodala oddělenou část pozemku a posléze pozemek s rodinným domem a získala tak značné finanční prostředky. Vzhledem k tomu je jistě schopna dostát svým povinnostem vyplývajícím pro ni z platně uzavřené zprostředkovatelské smlouvy.

24. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku o věci samé i ve výroku o nákladech řízení, ve kterém nebylo shledáno pochybení, jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

25. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci byli v této fázi řízení procesně úspěšní a vznikly jim náklady za zastoupení advokátem ve výši částka (2x hlavní úkon po částka dle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, 2x částka za náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT a 21% DPH ve výši částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, o jehož přípustnosti, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř., rozhodne dovolací soud.