28 CO 400/2021

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Sýkorové a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobců: a) jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa b) jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa oba zastoupení advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o částka s příslušenstvím k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 5C 275/2018-109,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno jméno.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok I.) a žalobcům bylo uloženo nahradit žalované náklady řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno jméno (výrok II.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdili, že jako manželé dne datum s žalovanou uzavřeli smlouvu o zprostředkování a žalovaná se pro ně zavázala obstarat za odměnu uzavření smluv směřujících k tomu, aby měli možnost koupit dvě nemovitosti v k. ú. část obce a v k. ú. obec. Dodatkem číslo ze dne datum bylo sjednáno, že jednatel žalované jméno příjmení zajistí půjčku ve výši částka od jméno příjmení, která bude poukázána na účet žalované ve výši částka tak, aby se žalovaná mohla zúčastnit elektronické dražby předmětných nemovitostí. Současně s tím byla sjednána smlouva o smlouvě budoucí kupní o převodu obchodního podílu žalované ve prospěch žalobců za kupní cenu ve výši částka s tím, že část kupní ceny ve výši částka je uhrazena z půjčky od jméno příjmení a druhá část ve výši částka bude uhrazena do tří dnů od uzavření smlouvy. Pro případ, že žalovaná nemovitosti nevydraží, se žalovaná zavázala na účet jméno příjmení vrátit částku částka nejpozději do datum. Žalobci kupní cenu obchodního podílu neuhradili a nedošlo k jeho převodu. Žalobci vyzvali žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, neboť o tuto částku se žalovaná obohatila. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, kterou považovala za neurčitou a nesrozumitelnou. Žalobci ji oslovili, aby se pokusila získat předmětné nemovitosti v dražbě vedené Exekutorským úřadem Chrudim a následně se žalobci měli stát společníky žalované. Nemovitosti byly žalovanou vydraženy za částka a cena podílu žalované společnosti byla sjednána s ohledem na cenu předmětných nemovitostí. K uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu nedošlo a žalobci vlastnické právo k nemovitostem nenabyli. Smlouva o převodu obchodního podílu měla být uzavřena do šesti měsíců od nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem, lhůta pro uzavření smlouvy uplynula dne datum, počínaje datum žalobci byli v prodlení s uzavřením této smlouvy, a protože smlouvu neuzavřeli, od té doby jim běžela promlčecí doba pro uplatnění nároku na vydání částky ve výši částka. Nárok žalobců je promlčen, a proto žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Soud prvního stupně provedl dokazování a zjistil, že žalobci a jméno příjmení uzavřeli dne datum příkazní smlouvu a dne datum dodatek číslo ke smlouvě, na základě které jméno příjmení zajistil pro žalobce půjčku ve výši částka, kterou poskytl věřitel jméno příjmení a jako platební místo pro částku částka byl sjednán bankovní účet žalované, na který byla půjčka věřitelem žalobců také zaplacena. Tato částka měla být započítána jako část kupní ceny, kterou měli žalobci zaplatit jméno příjmení za prodej 100 % jeho obchodního podílu žalované společnosti v případě, že žalovaná v elektronické dražbě nemovitostí vydraží v příkazní smlouvě sjednané nemovitosti, k čemuž došlo na základě udělení příklepu soudního exekutora usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum Smlouvou o převodu obchodního podílu uzavřenou mezi žalobci jako kupujícími a jméno příjmení jako prodávajícím ze dne datum, která byla uzavřena po smlouvě o smlouvě budoucí ze dne datum, bylo prokázáno, že žalobci koupili každý polovinu obchodního podílu jméno příjmení jako jediného společníka žalované, kupní cena byla sjednána ve výši částka pro každého z nových společníků, na zaplacení kupní ceny se započítala částka částka zaplacená na účet žalované věřitelem jméno příjmení pro každého z nabyvatelů a zbývající část ceny každého nabyvatele ve výši částka měla být zaplacena do tří pracovních dnů od uzavření smlouvy na účet prodávajícího. Žalobci zbývající část kupní ceny nikdy nezaplatili. Po právní stránce soud prvního stupně s odkazem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. - dále jen o. z., postupoval podle § 50a odst. 1, § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - dále jen obč. zák., a podle § číslo odst. 1 a § 629 odst. 1 a § 638 odst. 1 o. z.

4. Soud žalobu zamítl, neboť částka částka, která byla zaplacena na účet žalované, což bylo platební místo sjednané příkazní smlouvou, respektive dodatkem číslo byla zaplacena z důvodu uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobci jako dlužníky a jméno příjmení jako věřitelem. příjmení na účet byla zaplacena z uvedeného důvodu a ke dni zaplacení se proto nejednalo o bezdůvodné obohacení na straně žalované. V dodatku číslo bylo dále sjednáno, že pokud žalovaná nevydraží sjednané nemovitosti, pak vrátí částku částka do datum na účet věřitele jméno příjmení. Žalovaná nemovitosti vydražila, neboť usnesení o příklepu nabylo právní moci dne datum, nevznikla jí proto povinnost předmětnou částku vrátit a nadále se nejednalo o bezdůvodné obohacení na její straně. Dopisem ze dne datum, který byl jméno příjmení doručen dne datum, žalobci odstoupili od smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne datum. To však nic nemění na skutečnosti, že předmětná částka byla na účet žalované zaplacena jako na platební místo sjednané v příkazní smlouvě v souvislosti se smlouvou o půjčce od věřitele jméno příjmení pro žalobce jako dlužníky, neboť nedošlo k žádné skutečnosti či právnímu jednání, jež by mělo za důsledek, že by důvod pro zaplacení částky částka na účet žalované odpadl, a tak by předmětná částka představovala bezdůvodné obohacení, které by žalovaná měla povinnost vrátit. Sjednaný důvod pro vrácení částky v případě, že žalovaná nevydraží sjednané nemovitosti nenastal. Předmětná částka byla na účet žalované zaplacená jako půjčka žalobcům od věřitele jméno příjmení a muselo by dojít k odpadnutí tohoto právního důvodu, což se nestalo. Žalobci své právo na zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení odvozují od skutečnosti, že dopisem ze dne datum, který byl jméno příjmení doručen dne datum, odstoupili od smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne datum. Právo žalobců na odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu je promlčeno, neboť promlčecí lhůta počala běžet dne datum, tato lhůta je podle § 629 odst. 1 o. z. tříletá a marně skončila dne datum. Žaloba byla podána dne datum. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy procesním úspěchem žalované ve sporu.

5. Proti tomuto rozsudku se odvolali žalobci, kteří namítali, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Odůvodnění napadeného rozsudku považují za nepřezkoumatelné pro svoji obecnost a strohost. Nesouhlasí s tím, že ke dni zaplacení sjednané zápůjčky ve výši částka k rukám žalované, což je platební místo, ve prospěch žalobců jako vydražitelů, se nejednalo o bezdůvodné obohacení. Je třeba přihlédnout k tomu, že předmět zápůjčky nebyl poskytnut zapůjčitelem jméno příjmení jako fyzickou osobou, ale právnická osoba Service, s.r.o., tedy zcela jinou osobou, než bylo sjednáno ve smlouvách samotných, a o tom se žalobci dozvěděli až v průběhu soudního řízení v roce 2021. I kdyby s touto argumentací odvolací soud nesouhlasil, pak k bezdůvodnému obohacení žalované došlo bezpochyby později, a to konkrétně okamžikem, kdy nebyla realizována smlouva o převodu obchodního podílu v právnická osoba s.r.o. ze dne datum, tj. v okamžiku, kdy smlouva pozbyla platnosti a účinnosti, a to odstoupením žalobců ze dne datum, které žalované bylo doručeno dne datum. Uvedená zápůjčka částka byla skutečně použita na nákup dražených nemovitostí, soud se však nevypořádal se skutečností, že z důvodu nerealizování smlouvy o převodu obchodního podílu žalovaná nabyla vydražené nemovitosti v hodnotě částka za finanční prostředky, tedy za peníze, které jí poskytli žalobci na základě sjednané zápůjčky. Žalovaná za cizí peníze tedy nabyla nemovité věci v hodnotě minimálně částka. Žalobci na počátku tvrdili, že chtějí vrátit předmět zápůjčky ve výši částka, protože nevěděli, zda zápůjčka byla skutečně poskytnuta a konkrétně kým, o této skutečnosti svědčilo i vyjádření právnická osoba, které je založeno ve spise. Až v průběhu soudního řízení v roce 2021 bylo postaveno najisto, že žalovaná skutečně obdržela finanční prostředky na svůj účet, ale ne od jméno příjmení, ale od právnická osoba Servis, s.r.o. Až v tento okamžik žalobci zjistili, že žalovaná skutečně zápůjčku obdržela a kdo ji žalované poskytl, a to je významné z hlediska běhu promlčecí lhůty. Žalovaná v okamžiku, kdy nabyla nemovitosti za mnohem větší tržní hodnotu, než předmět zápůjčky, a následně zjistila, že smlouva o převodu obchodního podílu nebude ze strany žalobců naplněna, měla povinnost se se žalobci vypořádat, protože žalobci nadále dluží zapůjčiteli částka s příslušenstvím a za své peníze nic nezískali. Ze strany žalované došlo ke zcizení a zastavení vydražených nemovitostí, což žalobci zjistili z katastru nemovitostí, a v průběhu soudního řízení zjistili, že předmět zápůjčky poskytl někdo jiný, než bylo původně deklarováno, odstoupili od sjednané smlouvy o převodu obchodního podílu, protože plnění smlouvy z jejich strany ztratilo smysl. Po žalované požadují finanční plnění odpovídající vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení, kdy nemovitosti, jenž nabyla žalovaná, získala z právního titulu, který odstoupením od smlouvy odpadl, případně nikdy nevznikl, protože zápůjčku neposkytla fyzická osoba jméno příjmení. Žalobci navrhli doplnit dokazování o usnesení Policie České republiky ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, případně si vyžádat celý trestní spis, kde jsou uvedeny tyto skutečnosti, a dále doplnit dokazování znaleckým posudkem, který by určil obvyklou hodnotu nemovitostí ke dni dražebního příklepu, které žalovaná nabyla do svého vlastnictví za finanční prostředky žalobců ve výši částka. Promlčecí lhůta neběží a staví se také po dobu, kdy je věřiteli bráněno právo uplatnit hrozbou, popřípadě, když věřitel právo neuplatnil v důsledku lstivého uvedení v omyl. Jestliže zápůjčku poskytla jiná osoba, než deklarovaný jméno příjmení, pak je otázkou, zda není smlouva o zápůjčce, smlouva o zprostředkování a smlouva o převodu obchodního podílu jako taková, absolutně neplatná, protože žalobci byli uvedeni v omyl a běžela by promlčecí lhůta 10 let. Z těchto důvodů žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

6. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného a ztotožnila se s důvody tam uvedenými.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Soud prvního stupně provedl potřebné dokazování, náležitě zjistil skutkový stav a věc správně posoudil i po stránce právní. Na odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud odkazuje, se závěry uvedenými tam se ztotožňuje a odvolací námitky žalobců nepovažuje za důvodné. Žalobci požadovali žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalované na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, která byla mezi účastníky uzavřena dne datum, včetně dodatku číslo k této smlouvě.

9. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.).

10. Bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.).

11. Promlčecí lhůta trvá 3 roky (§ 629 odst. 1 o. z.).

12. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638 odst. 1 o. z.).

13. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za 15 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638 odst. 2 o. z.).

14. Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li to zákon (§ 2001 o. z.).

15. Autonomie vůle, specificky ztělesněná v autonomii smluvní, tj. ve volnosti uzavírání smluv, nemůže znamenat jenom volnost výběru typů smluv, výběru smluvního partnera, utváření obsahu smluv, volnosti formy, ale znamená i možnost svobodně se dohodnout na zániku smluvního vztahu a na důsledcích dohody o zrušení smlouvy (srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 670/02).

16. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně, že na účet žalované byla složena částka částka jako na platební místo, které bylo sjednáno příkazní smlouvou, respektive dodatkem číslo ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobci jako dlužníky a jméno příjmení jako věřitelem. Skutečnost, že tato částka byla na účet žalované složena, byla v průběhu řízení prokázána a je bez právního významu pro posouzení této věci, zda částka byla složena z účtu jméno příjmení či společnosti právnická osoba Soud prvního stupně správně uzavřel, že částka byla na účet žalované zaplacena jakožto na sjednané platební místo podle příkazní smlouvy a nemohlo jít o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalovaná částku použila na účast v elektronické dražbě nemovitostí a nemovitosti pro žalobce vydražila, splnila tedy svá smluvní ujednání a jenom pro případ, že by se tak nestalo, byla žalovaná zavázána vrátit částku částka do datum na účet věřitele jméno příjmení. Protože žalovaná svoji povinnost ze smlouvy splnila, nebylo její povinností předmětnou částku vrátit a nešlo na její straně o bezdůvodné obohacení. V průběhu řízení žalobci dne datum odstoupili od smlouvy o převodu obchodního podílu, která byla uzavřena dne datum, a toto odstoupení doručili jednateli žalované společnosti dne datum. Jak vyplývá z čl. III. 4 smlouvy o převodu obchodního podílu, která byla mezi účastníky uzavřena dne datum, účastníci si ujednali možnost odstoupení od této smlouvy, ale pouze pro prodávajícího, tedy pro žalovanou společnost, nikoliv však pro žalobce, a to pouze pokud se kupující dostane do prodlení s úhradou ceny, k čemuž posléze i došlo. Žalovaná společnost možnost odstoupení nevyužila. Dle názoru odvolacího soudu proto žalobci neměli ani právo odstoupit od této smlouvy. Lze souhlasit se soudem prvního stupně, že s ohledem na žalovanou uplatněnou námitku promlčení by takový jejich hypotetický nárok byl promlčen, neboť promlčecí lhůta počala běžet dne datum, tedy následující den po uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu dne datum, tato promlčecí lhůta je tříletá a skončila dne datum. Výklad běhu promlčecí lhůty a její délky tak, jak byl proveden žalobci v odvolání, nelze akceptovat, neboť k odstoupení žalobců od smlouvy o převodu obchodního podílu došlo dne datum, mohlo k tomu dojít bezpochyby dříve či později a počátek běhu promlčecí lhůty rozhodně nelze vázat na zcela nejistou okolnost, která může nastat kdykoliv. V souzené věci je primární, že žalovaná pro žalobce splnila, k čemu se smluvně zavázala, přičemž oni svá smluvní ujednání nesplnili a nikdy nezaplatili zbývající část kupní ceny za převod obchodního podílu, k čemuž se smluvně zavázali. Přesto ponechali celé věci volný průběh, začali ji řešit až s odstupem velmi dlouhé doby a důsledkem je zamítnutí jejich požadavku na zaplacení částky částka s příslušenstvím. Podle § 4 odst. 1 o. z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. V souzené věci navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobci uzavírali smlouvy týkající se značných finančních částek a majetkových hodnot a dá se tedy očekávat, že měli vystupovat s náležitou opatrností.

17. Z výše uvedených důvodů považuje odvolací soud napadený rozsudek za správný, a proto jej potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

18. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v této fázi řízení byla žalovaná procesně úspěšná a vznikly jí náklady za jeden úkon ve výši částka dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) - dále jen AT, 1x částka za náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tedy celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, o jehož přípustnosti, za podmínek § 237 o. s. ř., rozhodne dovolací soud.