28 CO 415/2021

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Aleny Bílkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí , č. j. 10C 110/2014-489,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje s upřesněním, že ve výroku II. popsaná jednotka je jednotkou bytovou.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu v rozsahu [číslo] na společných částech domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] (jednotka zapsaná na [list vlastnictví], dům a pozemek na [list vlastnictví]), vše v katastrálním území Holešovice, obec Praha, zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (výrok I.). Jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalované (výrok II.) a žalované nebylo uloženo zaplatit žalobci na vypořádání podílu žádnou částku (výrok III.). Zároveň soud prvního stupně žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce a požadoval, aby 1/3 této bytové jednotky se spoluvlastnickým podílem byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalované zaplatí částku stanovenou soudním znalcem v poměrné výši 1/3 z celkového ohodnocení nemovitosti. Žalobce tvrdil, že je podílovým spoluvlastníkem bytové jednotky v rozsahu 2/3 a žalovaná v rozsahu 1/3, byt užíval výlučně sám, když odjel do zahraničí, žalovaná násilně do bytu vnikla a obsadila ho se svojí dcerou. Byt poté pronajímala za úplatu cizí státní příslušnici a po návratu žalobce za zahraničí odmítla byt vyklidit a zaplatit mu úhradu za užívání 2/3 bytové jednotky. Reálné rozdělení bytu by nebylo stavebně účelné, a tak nelze věc řešit jinak, než zrušením spoluvlastnictví a finančním vypořádáním.

3. Žalovaná poukazovala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 15C 82/2001, který nabyl právní moci dne [datum], jímž byla nahrazena vůle žalobce k uzavření kupní smlouvy týkající se ideálních 2/3 předmětné jednotky, a to z důvodu porušení jejího předkupního práva při uzavření kupní smlouvy o těchto ideálních 2/3 žalobcem, coby kupujícím a jejich předchozím vlastníkem. U katastrálního úřadu podala návrh na vklad vlastnictví k ideálním 2/3 předmětného bytu, ale žalobce vytváří obstrukce a překážky, aby nemohlo k zápisu dojít a na byt jsou vedeny exekuce.

4. Soud prvního stupně ve věci již rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 10C 110/2014-111, jímž žalobu zamítl s odůvodněním, že o zrušení společné věci a o způsobu vypořádání již bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 a žaloba na zrušení podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce není proto opodstatněná. K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum], č. j. xanon [číslo], rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť účastníci nechtějí setrvat ve spoluvlastnictví ke sporné bytové jednotce, a proto je potřeba o zrušení podílového spoluvlastnictví rozhodnout a podílové spoluvlastnictví je nutno vypořádat v širším smyslu podle požadavku žalované s přihlédnutím k existenci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 a k tomu, že opakovaně nedošlo ke vkladu vlastnického práva žalované ke sporné bytové jednotce do katastru nemovitostí, i když kupní smlouva byla platně uzavřena a vůle obou účastníků této kupní smlouvy byla projevena.

5. Žalovaná dne [datum] soudu prvního stupně sdělila, že nepožaduje vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu podle § 1148 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen „o. z.“ 6. Soud prvního stupně provedl dokazování a zjistil následující skutkový stav. Podle výpisu z katastru nemovitostí je žalobce spoluvlastníkem 2/3 sporné bytové jednotky a žalovaná je jejím spoluvlastníkem ve výši 1/3 vzhledem k celku. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15C 82/2001-29, který nabyl právní moci dne [datum], byla žalobci uložena povinnost uzavřít se žalovanou kupní smlouvu ohledně 2/3 sporné bytové jednotky za cenu [částka], neboť bylo zjištěno, že bylo porušeno zákonné předkupní právo žalobkyně (zde žalovaná). Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 47C 250/2004, bylo zjištěno, že žaloba žalobce, který se domáhal určení, že je spoluvlastníkem 2/3 sporné bytové jednotky, po opakovaném rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího a rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, byla úspěšná. Dne [datum] žalovaná podala návrh na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a řízení vedené pod č. LV [číslo], bylo přerušeno. U Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha je na [list vlastnictví], v katastrálním území Holešovice, evidováno dále řízení V [číslo] 2001 [číslo], Z [číslo], V [číslo], V [číslo] a V [číslo]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15Nc 102/2016-24, bylo na návrh žalobkyně [jméno] 83, s. r. o., nařízeno předběžné opatření a žalovanému (zde žalobci) bylo uloženo, aby nijak nenakládal s podílem 2/3 sporné bytové jednotky do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 33C 14/2004. Toto řízení bylo ukončeno rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Tímto rozsudkem byl povolen vklad zástavního práva pro [právnická osoba] 83, s. r. o., ke 2/3 předmětné bytové jednotky dle zástavní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako zástavcem a [právnická osoba] 83, s.r.o., jako zástavním věřitelem. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 92C 12/2018-60, byla zamítnuta žaloba žalované, kterou se domáhala povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k ideálním 2/3 předmětné bytové jednotky s právními účinky vkladu ke dni [datum], rozsudek dosud nenabyl právní moci. Dále bylo zjištěno, že je vedeno exekuční řízení na žalobce na základě vykonatelného notářského zápisu ze dne [datum] ve věci oprávněné [jméno] 83, s.r.o., pro částku [částka], včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce, kdy zbývá uhradit částku [částka]. Aktuální výše vymáhané pohledávky oprávněné je [částka] a předpokládaná výše nákladů exekuce je [částka] [právnická osoba], je připravena žalobci poskytnout finanční prostředky ve výši [částka], které budou použity na vyplacení vypořádacího 1/3 podílu žalované a tyto prostředky jsou na účtu [právnická osoba] [příjmení] [jméno] 83, s. r. o., žalobci udělila souhlas, aby finanční prostředky takto získané přednostně použil na vyplacení vypořádacího podílu žalované. Žalovaná je 2/3 vlastníci rodinného domu [adresa], v katastrálním území Zaječice, 1/3 vlastní dcera žalované [jméno] [příjmení], a na nemovitosti vázne zástavní právo. Žalovaná v tomto rodinném domě bydlí. V katastru nemovitostí je uvedeno omezení vlastnického práva k podílu 2/3 bytové jednotky velkým množstvím zástavních práv exekutorských, soudcovských, z rozhodnutí správního orgánu či z rozhodnutí správce daně.

7. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § [číslo], § 1143 a § 8 o. z. a tato ustanovení citoval. Vyšel z prokázaných skutečností, že žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník ideálních 2/3 bytové jednotky a žalovaná je zapsána jako vlastník 1/3 této bytové jednotky, účastníci nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat, rozdělení společné věci není dobře možné, a proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce.

8. Soud prvního stupně bytovou jednotku přikázal do výlučného vlastnictví žalované s ohledem na existenci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum], jímž byla nahrazena vůle žalobce k uzavření konkrétní kupní smlouvy, přičemž vůle žalované byla vyjádřena podáním žaloby a došlo tak k uzavření platné kupní smlouvy, na základě které žalobce prodal svůj 2/3 podíl bytové jednotky za [částka] žalované a ta se zavázala kupní cenu uhradit do 30 dnů ode dne zápisu vkladu práva k předmětným nemovitostem. Žalovaná se 3x snažila o zapsání vkladu vlastnického práva k podílu na předmětné bytové jednotce do katastru nemovitostí, poslední návrh na vklad byl zamítnut, neboť žalobce byl v době probíhajícího vkladového řízení omezen rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 7 ve smluvní volnosti týkající se předmětných nemovitostí a bylo mu uloženo, aby s nimi nenakládal. Návrh na vydání předběžného opatření podal za [právnická osoba] 83, s.r.o., žalobce, který byl v té době jednatelem společnosti a disponoval rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], jímž byl povolen vklad zástavního práva pro [právnická osoba] 83, s.r.o., ke 2/3 předmětné bytové jednotky. Žalobce podal proti rozsudku odvolání a hlavním důvodem, proč nedošlo ke vkladu vlastnického práva žalované ke sporné bytové jednotce do katastru nemovitostí, je chování žalobce. Soud prvního stupně dovodil, že pokud účastníci uzavřeli platnou kupní smlouvu a žalobce prodal svůj podíl na bytové jednotce za [částka] žalované, pak nechtěl být nadále spoluvlastníkem sporné bytové jednotky. V tomto ohledu vyšel z názoru, že smlouvy zavazují, což vyplývá i z judikatury Ústavního soudu. Dále vzal v úvahu, že žalobce nyní argumentoval, že nemá jinou možnost bydlení, a to na rozdíl od žalované. V průběhu projednávaného řízení však žalobce prodal jinou bytovou jednotku [právnická osoba], a.s., ve které je jediným akcionářem jeho dcera a žalobce byl statutárním ředitelem, přičemž nyní je jediným členem správní rady této společnosti. Ze všech těchto důvodů soud prvního stupně přikázal bytovou jednotku do vlastnictví žalované.

9. Následně soud prvního stupně přihlédl k tomu, že vlastnické právo na základě kupní smlouvy na žalovanou nebylo zapsáno pro chování žalobce. Z tohoto důvodu jako přiměřenou náhradu posoudil částku uvedená v kupní smlouvě. Dále vzal v úvahu, že žalobce zatížil 2/3 předmětné bytové jednotky zástavním právem a výše pohledávky je aktuálně [částka] s tím, že převodem či přechodem zastavené nemovité věci zástavní právo nezaniká a exekuce po rozhodnutí o procesním nástupnictví bude vedena proti nabyvateli podílu. Soud prvního stupně dále vyšel z toho, že i když žalovaná dlužila na základě pravomocných rozsudků žalobci za bezdůvodné obohacení užívání části bytové jednotky nad spoluvlastnický podíl, tyto částky žalobci hradí na základě exekučního příkazu na přikázání jiné peněžité pohledávky. Soud prvního stupně rovněž musel zohlednit i hodnotu zástavního práva váznoucího na nemovitostech s tím, že žalovaná byla povinna žalobci uhradit částku [částka], ale nemovitost je zatížena částkou čtyřnásobně tuto částku převyšující. Z uvedených důvodů soud prvního stupně rozhodl, že žalovaná není povinna žalobci na vypořádací podíl zaplatit nic.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19.