29 A 20/2026

Rubrum

29 A 20/2026-16 Usnesení Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Kadaňovou, Ph.D. ve věci Žalobce: X. X., st. přísl. Republika Kazachstán bytem X. proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 4. 2026, č.j. MV-33302-4/SO-2026, o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě takto:

Výrok

Žalobě se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 4. 2026, č.j. MV-33302-4/SO-2026, jímž žalovaná zamítla žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 16. 1. 2026, č.j. OAM-56765-13/ZM-2025, o zamítnutí žalobcovy žádosti o vydání zaměstnanecké karty dle ust. § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť žalobce neplnil v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo vydáno.

2. Společně s žalobou žalobce navrhuje, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Návrh odůvodňuje tím, že dle jeho přesvědčení následky rozhodnutí žalované, tedy ztráta pobytového oprávnění, představují nepoměrně větší újmu, než by mohl představovat jeho pobyt na území České republiky po dobu rozhodnutí soudu. Domnívá se, že nepřiznáním odkladného účinku by došlo k nenahraditelné újmě, žalobce by byl nucen vycestovat z území České republiky a přerušit více než desetiletý pobyt zde. Má za to, že přiznáním odkladného účinku žalobce nedojde k žádné újmě pro třetí osoby a že přiznání odkladného účinku žalobě nebude v rozporu s veřejným zájmem.

3. Žalovaný navrhuje, aby žalobě odkladný účinek přiznán nebyl, především z důvodu, že v žalobcově případě bylo pravomocně ukončeno správní řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Doba, pro kterou bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, již uplynula. Žalobce není k pobytu na území oprávněn a přiznání odkladného účinku žalobě by na tom nemohlo nic změnit. Dále je toho názoru, že neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nelze posuzovat jako nenahraditelnou újmu na straně žalobce, když nenahraditelná újma by cizinci mohla vzniknout až na základě správního vyhoštění z území České republiky, o němž se však rozhoduje v samostatném správním řízení, při kterém právní úprava řízení zaručuje Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. pokračování 2 29 A 20/2026 zkoumání dopadu vydaného rozhodnutí o správním vyhoštění z hlediska nepřiměřeného zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

4. Soud po posouzení podaného návrhu dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě.

5. Podle ust. § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Přiznání odkladného účinku žalobě je vyhrazeno pouze mimořádným případům, které se vyznačují okolnostmi vymykajícími se běžným situacím.1 Obdobně se vyjádřil též Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 21. 5. 2014 č.j. 6 Afs 73/2014-56, kde uvedl, že „odkladný účinek má proto charakter institutu výjimečného a měl by statisticky vzato být přiznáván v menšině případů, nikoli zpravidla. Pojímání odkladného účinku jako výjimky z pravidla tedy znamená, že újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno.“ 7. Pro přiznání odkladného účinku musí být v souladu s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č.j. 10 Ads 99/2014-58, splněny tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro žalobce znamenat újmu, 2) újma musí být pro něj nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku újmy žalobce jsou vždy individuální, závislé pouze na jeho konkrétní situaci, hrozící újma přitom musí být závažná a skutečná.

8. V usnesení ze dne 11. 3. 2021, č.j. 1 Azs 18/2021-34 k tomu Nejvyšší správní soud uvedl: „Rozhodovací praxi týkající se návrhů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v cizinecké nebo azylové agendě sjednotil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38. V citovaném rozhodnutí soud mimo jiné konstatoval, že není možné automaticky přiznávat odkladný účinek kasační stížnosti každého cizince, kterému hrozí vycestování z České republiky, nýbrž je potřeba, aby k této skutečnosti přistoupily další významné individuální okolnosti, které cizinec v návrhu popíše a případně doloží.“ 9. Při zkoumání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě vzal městský soud především v potaz to, že, jak vyplývá z napadeného rozhodnutí přiloženého žalobcem k žalobě, žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty byla pravomocně zamítnuta, čím skončil žalobcův pobytový status. Jednalo se o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ostatní/jiné s dobou platnosti od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024. Žalobce tak není k pobytu na území České republiky oprávněn a nic by na tom nemohlo změnit ani přiznání odkladného účinku žalobě. Skutečnost, že žalobce nedisponuje platným pobytovým statusem, nebyla totiž založena přímo žalobou napadeným rozhodnutím (na rozdíl od např. rozhodnutí o 1 KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 580 Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. pokračování 3 29 A 20/2026 zrušení již existujícího povolení k pobytu). Neudělení povolení k přechodnému pobytu tak v daném případě nelze posuzovat jako nenahraditelnou újmu.

10. Z těchto důvodů soud nemohl přihlédnout k tvrzení žalobce, že vykonatelnost napadeného rozhodnutí mu přinese újmu v podobě vycestování, a tudíž přerušení více než desetiletého pobytu na území České republiky. Újma by žalobci mohla vzniknout až na základě realizace správního vyhoštění, o kterém je však rozhodováno v samostatném správním řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 23/11, bod 32). V této souvislosti je třeba dále uvést, že rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince (§ 119a odst. 2 zákona o pobytu cizinců). Navíc cizinec má právo podat proti případnému správnímu vyhoštění žalobu, která má ze zákona odkladný účinek (viz § 172 odst. 3 téhož zákona).

11. Není splněna ani další podmínka dle § 73 odst. 2 s. ř. s., neboť žalobce nepředestřel soudu žádná určitá tvrzení ani nepředložil důkazy, ze kterých by bylo zřejmé, že v důsledku okamžitého výkonu napadeného rozhodnutí nebo z důvodu jeho jiných právních následků dojde v jeho sféře ke zcela konkrétní, závažné, nevratné a nenahraditelné újmě.

12. S ohledem na všechny výše uvedené závěry neshledal soud, že by v příčinné souvislosti s výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí hrozila žalobci zcela konkrétní, závažná a nenahraditelná újma, která by odůvodňovala přiznání odkladného účinku žalobě.

13. Za této situace se soud již nezabýval tím, zda jsou dány další podmínky pro přiznání odkladného účinku, tj. zda je újma pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznání odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, nebo zda přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.

14. Závěrem soud poznamenává, že rozhodnutí o odkladném účinku žaloby nepředjímá rozhodnutí o věci samé. Posouzení souladu napadeného rozhodnutí se zákonem, a to v mezích žalobních bodů, jak po stránce hmotněprávní, tak i procesní, totiž není předmětem rozhodování o odkladném účinku, ale právě až rozhodnutí ve věci samé.

Poučení

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.). Praha 15. června 2026 JUDr. Hana Kadaňová, Ph.D., v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.