29 A 21/2026
č. j. 29 A 21/2026-19
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Rubrum
29 A 21/2026-19 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Kadaňovou, Ph.D. ve věci žalobce X. X., státní příslušnost X. bytem X. zastoupen JUDr. Petrem Janem Bakešem, advokátem sídlem U Olší 280, Velký Borek proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vrácení žádosti o dočasnou ochranu žalobkyně pro nepřijatelnost dne 7. 5. 2026, o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, takto:
Výrok
Návrh žalobce na nařízení předběžného opatření se zamítá.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím ve vrácení žádosti ze dne 7. 5. 2026 o dočasnou ochranu jako nepřijatelné, kdy žádost byla u žalovaného podána dle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce má za to, že žalovaný měl žádost přijmout a vést o ní řádné správní řízení, jak mu ukládá judikatura správních soudů. Jelikož žalovaný takto nepostupoval, dopustil se vůči žalobci nezákonného zásahu. Žalobce požaduje, aby soud určil, že vrácení žádosti bylo nezákonné, a aby žalovanému zakázal pokračovat v porušování práv žalobce a přikázal mu obnovit stav před vrácením žádosti.
2. Společně se žalobou žalobce žádá ještě o vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil žalovanému i Policii ČR, odboru cizinecké policie, strpět jeho pobyt na území a zdržet se úkonů směřujících k vynucení vycestování žalobce z území, do pravomocného skončení soudního řízení. Návrh odůvodňuje tím, že v České republice nemá žádné pobytové oprávnění, a hrozí, že proti němu z uvedeného důvodu budou zahájeny navazující správní úkony, včetně úkonů směřujících k jeho odjezdu z území, případně dalších sankčních kroků. Případný nucený návrat na Ukrajinu by znamenal fatální zásah do jeho rodinných vazeb a destrukci materiálního zajištění jeho dcery, která je na finanční podpoře ze stran žalobce zcela závislá. Vedle toho by žalobce byl v zemi původu vystaven přímému a reálnému ohrožení života, tělesné integrity a osobní bezpečnosti, neboť pochází ze Zakarpatské oblasti, kde dochází k útokům a zásahům civilní cíle i energetickou infrastrukturu, a to i v blízkosti jeho domova. Pokud by poměry účastníků nebyly zatímně upraveny, hrozí, že žalobce bude Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. 2 29 A 21/2026 vystaven dalším pobytovým a faktickým důsledkům dříve, než soud rozhodne o podané žalobě. Tím by došlo k podstatnému oslabení, případně úplnému vyprázdnění soudní ochrany, neboť případný úspěch ve věci samé by již neměl plný reálný význam. Žalobce dále uvádí, že pokládá navržené předběžné opatření za proporcionální.
3. Žalovaný navrhuje, aby soud návrh na uložení předběžného opatření zamítl. V této souvislosti konstatuje, že nerozhodoval o povinnosti žalobce opustit území ČR (a to ani ve věci jeho správního vyhoštění). K porušení zásady non-refoulement může dojít pouze tehdy, je-li cizinec nucen navrátit se do státu, kde mu hrozí popsané nebezpečí. Takový efekt ale vyhodnocení žádosti o dočasnou ochranu jako nepřijatelné z podstaty věci nemá. Při tomto vyhodnocení není ani cizinci nařizováno z území vycestovat v určité lhůtě. Dle žalovaného tedy následkem vyhodnocení žádosti jako nepřijatelné není povinnost cizince vycestovat z území ČR, natož pak do země původu. Postup žalovaného při vyhodnocení žádosti o dočasnou ochranu jako nepřijatelné nemůže vést k porušení této zásady. Není také pravda, že by žalobce nemohl legalizovat svůj pobyt na území jiným způsobem, neboť v současnosti je občanům Ukrajiny již otevřena možnost požádat o vybraná pobytová oprávnění prostřednictvím zastupitelského úřadu, a to včetně možnosti upuštění od povinnosti osobního podání žádosti.
4. Městský soud v Praze na tomto místě uvádí, že zvážil vyžádání vyjádření k návrhu na předběžné opatření od Policie ČR, která není ve věci účastníkem řízení, avšak s přihlédnutím k okolnostem věci a povaze návrhu (k tomu blíže viz následující odůvodnění tohoto usnesení) dospěl k závěru, že její vyjádření není pro řádné posouzení návrhu třeba.
5. Městský soud v Praze o podaném návrhu uvážil takto.
6. Dle ust. § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
7. Smyslem a účelem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků jen ve výjimečných případech, a sice hrozí-li účastníku pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma, tj. je-li vzhledem k okolnostem případu pravděpodobné, že taková újma nastane, nedojde-li k zatímní úpravě poměrů účastníků předběžným opatřením.
8. Pojem „závažná újma“ ve smyslu § 38 s. ř. s. je přitom neurčitým právním pojmem a není možno jednoznačně stanovit, co vždy závažnou újmou je a co jí naopak nemůže být. Přesto lze poměrně spolehlivě alespoň obecně konstatovat, že se vždy musí jednat o velmi vážný zásah do práv a povinností účastníka, jehož důsledky jsou pro něho natolik závažné a způsobilé trvale porušit jeho zájmy, že je v rozporu s právními normami či dobrými mravy, aby jej snášel. Podobně definoval vážnou újmu i Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 24. 5. 2006, č.j. Na 112/2006-37, č. 910/2006 Sb. NSS: „Vážnou újmou je v případě, že předběžným opatřením má být podle návrhu účastníka - soukromé osoby uložena povinnost správnímu orgánu, nutno rozumět zejména takový zásah do právní sféry účastníka (resp. pokyn či donucení s obdobnými důsledky), který – v případě že by byl v řízení ve věci samé shledán sám o sobě nezákonným či shledán součástí nezákonného komplexnějšího postupu správního orgánu – představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzívní zásahy do intimní sféry Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. 3 29 A 21/2026 navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených.“ 9. Povinnost důkazní ve vztahu k této újmě tíží žalobce, neboť je to on, kdo se domáhá vydání předběžného opatření svým návrhem.
10. Žalobce ve svém návrhu tvrdil, že by při nevyhovění návrhu v České republice pobýval nelegálně, což je nežádoucí stav, a zmiňuje důsledky řízení o správním vyhoštění. V této souvislosti zejména vyslovuje újmu spočívající v nemožnosti finančně podporovat dceru, a odůvodňuje obavu z návratu do země původu.
11. Městský soud v Praze má za to, že tvrzenou újmu spočívající v důsledcích souvisejících s nelegálním pobytem a se správním řízením o vyhoštění nelze považovat za dostatečné k prokázání vzniku vyžadované vážné újmy, neboť uvedené tvrzení neobsahuje žádné dostatečně konkrétní a individualizované skutečnosti svědčící o tom, že v důsledku nepřijetí žádosti žalobce o dočasnou ochranu ze strany žalovaného závažná újma vznikne.
12. Soud zdůrazňuje, že hrozící újma musí být skutečná, vážná a intenzivní. Pro posouzení důvodnosti návrhu na vydání předběžného opatření je stěžejní, zda žalobci tato újma hrozí skutečně a bezprostředně. Újma spočívající v nemožnosti finančně podporovat dceru ohledně výživy a ohledně studia nebyla žalobcem přesvědčivě osvědčena, neboť žalobce dostatečně nevylíčil celkovou finanční situaci v rodině a ani neuvedl, co brání finanční podpoře z jeho strany poté, co mu byla žádost o dočasnou ochranu vrácena jako nepřijatelná. Soud pak nemůže za žalobce domýšlet argumenty, neboť by tím porušil zásadu dispozitivnosti soudního řízení. O správním vyhoštění by bylo případně rozhodováno v samostatném správním řízení, v němž se žalobce může samostatně hájit. Soud nepřehlédl, že hrozba správního vyhoštění žalobce spolu se důsledky s ním spojenými není hrozbou aktuální, ale pouze hypotetickou. Bezpečnostní situace na Ukrajině způsobená invazí ozbrojených sil Ruské federace nadto jistě představuje překážku vycestování státních příslušníků Ukrajiny na Ukrajinu (rozsudek NSS ze dne 7. 9. 2023, č.j. 9 Azs 126/2023-35, bod 18). Proto by nebylo vykonatelné ani případné rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud by v mezičase žalobce zavdal podmínky pro jeho vydání.
13. Podmínka hrozící vážné újmy tak není splněna. Žalobci nehrozí, že bude proti své vůli navrácen na Ukrajinu, ani mu v souvislosti s předmětem nynějšího soudního řízení přímo nehrozí jakékoliv konkrétní negativní narušení jeho právní sféry.
14. Městský soud doplňuje, že pokud by bez dalšího (paušálně) akceptoval argumentaci hrozící vážné újmy v případě nesení těchto důsledků, prakticky by tím otevřel cestu pro mechanické nařizování předběžných opatření v obdobných případech. Popřel by tak mimořádnost tohoto institutu.
15. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že v daném případě není naplněna základní pozitivní podmínka pro nařízení předběžného opatření – hrozící vážná újma na straně žalobkyně dle ust. § 38 odst. 1 s. ř. s., a proto návrh na vydání předběžného opatření spočívajícím v uložení povinnosti žalovanému a Policii ČR zamítl.
16. Městský soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2026 č.j. 26 A 21/2026-31, v němž soud žalobcovu návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl. V odkazované věci se však jednalo o odlišnou právní situaci, nadto zdejší soud není odkazovaným usnesením nijak vázán. Proto k jeho obsahu nepřihlédl. Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. 4 29 A 21/2026 17. Závěrem soud uvádí, že rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření žádným způsobem nepředjímá rozhodnutí soudu ve věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není podle ust. § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost přípustná. Praha 24. června 2026 JUDr. Hana Kadaňová, Ph.D., v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.