Městský soud v Praze · Rozsudek

29 Co 320/2024

č. j. 29 Co 320/2024-119

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-12 · POTVRZENI · ECLI:CZ:MSPH:2024:29.Co.320.2024.119

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který uložil žalované povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu za prodlení v provedení díla. Soud uznal, že žalovaná nebyla schopna prokázat skutečné překážky bránící dokončení práce, a že ústní dohoda o prodloužení termínu nemohla být závazná bez písemného dodatku. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z ceny díla byla považována za přiměřenou a neshledána za nutnou k moderaci podle § 2051 o. z. Soud rozhodl o plné náhradě nákladů odvolacího řízení žalobci, které byly určeny podle advokátního tarifu a náhrad za cestovní náklady a promeškaný čas.

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň JUDr. Lucie Bičákové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D., ve věci žalobce: název, IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, zastoupená advokátem právnická osoba sídlem adresa II proti žalované: firma., IČO sídlem adresa zastoupená advokátem právnická osoba sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částka Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. dubna 2024, č. j. 30 C 94/2023-70

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od datum do zaplacení (výrok I) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám jeho advokáta (výrok II).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty. Žalobce tvrdil, že dne datum uzavřel jako objednatel s žalovanou jako zhotovitelem Smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaná zavázala provést pro žalobce rekonstrukci stávající vodní nádrže „název – adresa, m. č. adresa“ zahrnující celkovou rekonstrukci břehů a hráze nádrže včetně přítoku, odbahnění 1 a výměnu stávajícího vtokového a odtokového objektu. Smluvní strany si sjednaly, že dílo bude provedeno do datum. Cena díla byla sjednána v částce částka. Žalovaná dílo rozpracovala, avšak v průběhu provádění díla žalovaná fakticky provádění díla dlouhodobě přerušila. Dílo bylo rozpracované, avšak v jeho provádění nebylo pokračováno. Po celý rok 2022 nebylo dílo prováděno. Žalobce se opakovaně dotazoval, kdy žalovaná bude pokračovat v provádění díla. Žalobce zaslal žalované dopisy dne datum, datum, datum. Dále se snažil s žalovanou komunikovat i prostřednictvím e-mailu a telefonicky. Komunikace byla značně komplikovaná. Ke dni datum dílo nebylo provedeno ani předáno. Dne datum se uskutečnilo jednání mezi žalobcem a žalovanou, v rámci něhož žalovaná uvedla, že má zájem dílo dokončit a že bude v díle pokračovat od dalšího týdne. Žalovaná současně potvrdila, že provádění díla nebrání žádná technická ani finanční překážka, a potvrdila, že si je vědoma svého prodlení. Žalovaná však k pokračování v provádění díla nepřistoupila a dílo nebylo nadále prováděno, proto žalobce od smlouvy odstoupil. Dopisem ze dne datum žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty s odkazem na článek XIII. odst. 2 Smlouvy o dílo ve výši částka denně, tedy za období od datum do datum ve výši částka (55 x částka).

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že prodlevy s dokončením díla byly způsobeny částečně z důvodu nepříznivých klimatických podmínek, dále z důvodu odstávky betonárky. Jelikož dílo bylo částečně financováno z dotace poskytované Ministerstvem zemědělství ČR, bylo z právě uvedených důvodů nutné požádat dotační orgán o souhlas s prodloužením termínu prací, s čímž byl žalobce seznámen, a žalovaná mu poskytovala v této souvislosti svoji součinnost. Určité prodlevy v provádění díla pak byly zapříčiněny též dlouhodobým vyjednávání mezi žalobcem a žalovanou o podobě opěrné zdi. V okamžiku, kdy byla žalovaná připravena dílo dokončit, žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalovaná dále uvedla, že se dohodla s žalobcem na prodloužení termínu dokončení díla, a to do datum, s tím, že v prvních měsících roku 2023 bude připraven harmonogram dalších prací. Nicméně žalobce počátkem měsíce března 2023 od smlouvy odstoupil. Z důvodu pasivity na straně žalobce nedošlo k uzavření Dodatku ke smlouvě o dílo, který by potvrdil ústně uzavřenou dohodu o prodloužení termínu provádění prací do datum.

4. Soud I. stupně činil skutková zjištění z listinných důkazů, která popal v bodech 4 až 12 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje. Žalobu následně shledal důvodnou.

5. Soud I. stupně uvedl, že žalobce uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem byla revitalizace obecního rybníka. Žalobce od této smlouvy odstoupil pro neplnění povinností ze strany žalované dopisem ze dne datum. Ve smlouvě bylo sjednáno dokončení a předání díla dne datum. Žalovaná měla dostatečný časový prostor pro provedení díla. Žalovaná byla opakovaně ze strany žalobce vyzývána ke splnění svých povinností a byl ji dán i prostor, aby upravila harmonogram prací a přistoupila k uzavření písemného dodatku, kterým by byl termín provedení prací prodloužen. Po několika snahách žalobce strana žalovaná přislíbila, že práce na díle zahájí v dalším týdnu po setkání smluvních stran dne datum, k čemuž ze strany žalované nedošlo. Žalovaná též nevytvořila harmonogram prací. Z vyjádření v zápise o jednání ze dne datum je patrno, že žalované nebrání žádné technické ani finanční podmínky v dokončení díla. Již od května 2022 žalobce vyzýval žalovanou k zahájení prací, je tedy zřejmé, že neměl zájem o pozdržení prací z důvodu problémů z finančními prostředky. Žalovaná ani přes výzvu soudu I. stupně nedotvrdila konkrétní skutečnosti, které by jí bránily v provedení díla, zejména kdy byly nepříznivé klimatické podmínky, kdy byla dlouhá odstávka betonárky, a ohledně jednání týkajících se opěrné zdi. Je nepochybné, že se žalobce snažil o dohodu s žalovanou, avšak očekával její aktivní přístup, aby byl uzavřen dodatek ke smlouvě o prodloužení termínu provedení díla. K písemnému uzavření dodatku o prodloužení termínu k provedení díla, jak vyžaduje smlouva o dílo, nedošlo. Žalobci tak vznikl nárok na smluvní pokutu s odkazem na ustanovení bodu XIII.2. smlouvy o dílo. Tato smluvní pokuta za období od datum (dílo mělo být dokončeno a předáno do datum) do datum činí částka (55 x částka). Vyúčtování smluvní pokuty bylo žalované doručeno.

6. Soud I. stupně dále vysvětlil, proč neprovedl výslech starosty žalobce, když uvedl, že jiných důkazů (zápis z jednání, korespondence mezi žalobcem a žalovanou, odstoupení od smlouvy) je zřejmá vůle žalobce k jednáním s žalovanou. Nadbytečným shledal i výslech zaměstnance žalované jméno FO a stavbyvedoucího pana Klusáka, neboť veškeré podstatné věci týkající se stavby měly být ve stavebním deníku, který nebyl ze strany žalované navržen k důkazu, a dále je nepochybné, že probíhala jednání o případné dohodě o prodloužení termínu provedení díla, avšak písemný dodatek, jak vyžaduje smlouva o dílo, k prodloužení termínu provedení díla uzavřen nebyl. Ze samotného prohlášení ze strany žalované ze dne datum vyplývá, že mohla pokračovat v provádění díla, což neučinila.

7. Pokud jde požadavek žalované na moderaci smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z., k této otázce soud I. stupně uvedl, že smluvní pokuta plní jak funkci prevenční, kdy se jednalo o provedení díla ve veřejném zájmu a bylo žádoucí, aby termín byl dodržen, tak funkci sankční, když žalované byl dáván dostatečný prostor pro zhotovení díla a řádným neprovedením tohoto díla nemohl být obecní rybník využíván. Smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z ceny díla s ohledem na celkovou cenu díla částka shledal soud přiměřenou a neshledal důvod ji moderovat.

8. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

9. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítala nedostatečně a nesprávně zjištěný skutkový stav. Tvrdila, že soud I. stupně nesprávně vyhodnotil obsah a význam ústní dohody, kterou mezi sebou uzavřel žalobce (rukou starosty) a žalovaná dne datum a která vyplývá ze sdělení ze dne datum, které žalobce žalované zaslal. Z tohoto sdělení plyne, že se obě strany dohodly na prodloužení termínu dokončení díla do datum a že obě strany předpokládaly uzavření písemného dodatku ke smlouvě o dílo v tomto duchu. Žalovaná trvala na výslechu svědka jméno FO, který v této věci jednal se starostou obce. Tento důkaz navrhovala k prokázání okolností uzavření ústní dohody o prodloužení termínu k dokončení díla, jakož i k okolnostem následného neuzavření písemného dodatku ke smlouvě o dílo, který by takovou dohodu stran stvrdil. Žalovaná tvrdila, že to není ona, kdo nese plnou odpovědnost za nedodržení původně sjednaného termínu provedení díla, a že právě proto by měl soud přistoupit k moderaci smluvní pokuty tak, aby výše pokuty odpovídala míře zavinění žalobkyně na vzniku prodlení. V návaznosti na to pak soud nesprávně posoudil věc po právní stránce, když nepřistoupil k moderaci žalobkyní uplatněné smluvní pokuty, ačkoli pro takovou moderaci byly nepochybně splněny zákonné podmínky. Navrhla proto, aby odvolací soud buď napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, nebo aby jej změnil, žalobní nárok přiměřeně moderoval a ve věci znovu rozhodl.

10. Žalobce ve vyjádření k odvolání argumentoval, že mezi stranami byla sjednána písemná smlouva o dílo, kdy v čl. XVI. odst. 3 smlouvy o dílo strany sjednaly, že smlouvu lze měnit, doplňovat či upřesňovat jen písemnými dodatky. Žalobce nesouhlasí, že by s žalovanou uzavřel jakoukoli ústní dohodu o prodloužení termínu pro dokončení do datum, avšak i kdyby tomu tak bylo, byla by takováto ústní dohoda zcela bezpředmětná, neboť smlouvu o dílo lze měnit jen písemně. Stejně tak z dopisu žalobce ze dne datum nelze učinit žádný závěr o takovéto dohodě. Žalobce nezpochybňuje, že měl snahu s žalovanou situaci řešit a komunikovat s ní, kdy dopisem ze dne datum si z žalovanou domlouval schůzku a prosil ji o zaslání návrhu dodatku ke smlouvě s předstihem. To však nelze považovat za uzavření dohody o změně obsahu smlouvy o dílo. Snaha žalobce o řešení byla stejně bezvýsledná. Žalovaná žádný návrh dodatku nezaslala a fakticky ani s žalobcem nekomunikovala. K uskutečnění schůzky došlo až dne datum, během níž žalovaná vzala na vědomí své prodlení. Stejně tak žalovaná přislíbila, že bude pokračovat v provádění díla, avšak v přislíbeném termínu se opět nic nestalo. Žalovaná je se splněním své povinnosti v prodlení, v důsledku čehož jí vznikla povinnost k zaplacení smluvní pokuty. Žalobce proto navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř., a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v míře dostatečné pro své rozhodnutí. Odvolací soud ze skutkových zjištění soudu I. stupně vychází a plně na ně odkazuje. Soud I. stupně věc také posoudil správně po právní stránce. Zde se odvolací soud též zcela ztotožňuje s právním hodnocením soudu I. stupně a také na ně plně odkazuje.

13. Pokud jde o odvolací námitky žalované, žalovaná ani přes výzvu soudu I. stupně dle § 118a o. s. ř. řádně netvrdila, jak a po jakou dobu jí výše uvedené překážky bránily v řádném dokončení díla, její tvrzení zůstala v obecné rovině a jsou nevěrohodná. Bylo by proto nadbytečné v tomto směru doplňovat dokazování dalšími výslechy. Také neprokázala, že by došlo k písemné změně smlouvy o dílo a k posunutí termínu dokončení prací. Soudu I. stupně i žalobkyni lze přisvědčit, že i pokud bylo jednáno o případné změně smlouvy ohledně posunutí termínu dokončení, neznamená to, že k dohodě skutečně došlo. Dohoda navíc nemohla být učiněna ústně, ale byl nutný písemný dodatek. Žalovaná nevyhověla požadavku žalobce, aby předložila nový harmonogram dokončení díla, o čemž bylo jednáno v prosinci 2022, písemný dodatek tak nebyl uzavřen. Na poslední schůzce stran dne datum žalovaná i podepsala písemné prohlášení, že jí nebrání žádné technické ani finanční podmínky v dokončení díla a že neprodleně od dalšího týdne započne s pracemi, což se však nestalo a žalobce následně od smlouvy o dílo odstoupil.

14. Dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu reprezentované sbírkovým rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka je nutné přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. posuzovat také s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Tuto úvahu soud I. stupně učinil (viz shrnutí bod 7 tohoto rozsudku) a dospěl k závěru o přiměřenosti smluvní pokuty. Nelze mu tedy vytýkat, že nepřistoupil k její moderaci. Postupoval dle aktuální judikatury a jeho úvaha je zcela správná.

15. Z výše uvedených důvodů shledal odvolací soud napadený rozsudek věcně správným a dle § 219 o. s. ř. jej potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1 ve spojení s §142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšnému žalobci přiznal jejich plnou náhradu. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta, a to za dva úkony právní služby, vyjádřením k odvolání a účastní na jednání odvolacího soudu, z tarifní hodnoty částka, v sazbě částka za úkon, a dvěma paušálními náhradami nákladů po částka dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Dále jsou náklady řízení tvořeny cestovními náklady advokáta dle § 14 a. t. za cestu na jednání odvolacího soudu z Příbrami do Prahy a zpět (130 km) ve výši částka, náhradou za promeškaný čas 4 půlhodiny po částka za 1 půlhodinu. Celková výše nákladů odvolacího řízení činí částka a tyto náklady byly žalobci přiznány v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1, věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně za podmínek stanovených v § 237 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.