3 A 111/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: O. A., státní příslušnost Rusko, bytem Š. 987/2, P. 4, zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném Magistrátem hlavního města Prahy, sp. zn. S- MHMP 570893/2015/Kou, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se u Městského soudu v Praze domáhá svou žalobou uložení povinnosti, aby žalovaný vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 570893/2015/Kou ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Podle obsahu správního spisu v přestupkovém řízení žalovaný shledal žalobce příkazem o uložení pokuty ze dne 7.4.2015, pod č. j. MHMP 579065/2015/Kou, sp. zn. S- MHMP570893/2015/Kou, vinným z přestupku v dopravě, kterého se žalobce dopustil tím, že dne 12.3.2015 v 10:27 hodin v Praze 4, na ul. Libušská, poté, co řídil vozidlo tov. zn. BMW RZ: ..., ve směru do centra, na křižovatce s ul. Durychova, nerespektoval signál s červeným světlem „Stůj“ světelné signalizace tříbarevné světelné soustavy s plnými signály a křižovatku na červený signál „Stůj“ světelné signalizace bez zastavení projel, čímž měl porušit povinnost uloženou mu v § 4 písm. c) a § 70 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „silniční zákon“) a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 tohoto zákona a správní orgán mu uložil v příkazním řízení pokutu v částce 3.500 Kč. Proti tomuto příkazu Ing. M. J., zmocněnec žalobce, podal na email zaměstnankyně žalovaného bez zaručeného elektronického podpisu dne 22.4.2015 odpor a k němu přiložil žalobcem nepodepsanou plnou moc. Po pěti dnech, dne 27.4.2015 Ing. M. J. podal na email jiné zaměstnankyně žalovaného shodné podání, a to odpor a opět žalobcem nepodepsanou plnou moc, v tomto případě doplnil svůj zaručený elektronický podpis pouze na odporu. Žalovaný na to reagoval tak, že dne 4.5.2015 usnesením vyzval Ing. J. do jeho datové schránky, aby v 5denní lhůtě odstranil nedostatek podání spočívající v absenci podpisu účastníka řízení na plné moci. Usnesení bylo ing. J. doručeno fikcí do datové schránky dne 14.5.2015. Ing. J. dne 22.5.2015 zaslal žalovanému do datové schránky sken plné moci s podpisem žalobce. Žalobce nesouhlasí s právní mocí příkazu a namítá, že žalovaný porušil § 37 odst. 3 a § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) tím, že nevyzval samotného žalobce k doplnění jeho vlastnoručního podpisu na plné moci. Žalovaný vyhotovil dne 24.11.2015 písemnost „Upozornění na nedoplatek", ze které vyplývá, že příkaz nabyl právní moci. Žalobce se proto telefonicky informoval na stav řízení a bylo mu údajně sděleno, že příkaz nabyl právní moci, protože podání odporu trpělo vadou, a to absencí podpisu žalobce na přiložené plné moci. Uvádí, že i když měl být k odstranění vady podání vyzván zástupce žalobce, tak případná výzva k odstranění vady podání měla být doručována žalobci, nikoli pouze jeho zástupci. Písemnosti se zástupci doručují jen tehdy, nemá-li zastoupený něco v řízení osobně vykonat a doplnění podpisu účastníka na plné moci je osobním úkonem účastníka. Proto požaduje-li správní orgán dodání podepsané plné moci, měl tak učinit přímo vůči žalobci, ten je pro správní orgán v danou chvíli jedinou relevantní osobou v řízení, neboť fakticky jeho jménem a v jeho prospěch podání zástupce činil; odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.9.2011, č. j. 4 As 27/2011 - 37. Žalovaný porušil § 37 odst. 3 správního řádu tím, že nevyzval samotného žalobce k doplnění jeho vlastnoručního podpisu na odporu poté, co postavil najisto, že není v řízení zastoupen a odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu dne 19.11.2015, č. j. 1 As 100/2015 - 59 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6.8.2015, č. j. 30 A 41/2015. Účastník řízení totiž ani nemusí vědět, že za něho jiná osoba učinila podání. Proto je na místě účastníka řízení informovat o tom, že bylo učiněno určitě podání jeho jménem, které je vadné a je zapotřebí vadu podání odstranit. Tím, že žalovaný vyzval k doložení plné moci zástupce žalobce, a tento na výzvu nereagoval, mohl žalovaný maximálně učinit závěr o tom, že nebylo prokázáno, že by byl žalobce v řízení zastoupen. Dále shledal, že žalovaný porušil § 4 odst. 2 správního řádu tím, že nepoučil žalobce o možnosti pokračovat v řízení podáním žádosti o uznání úkonu podle § 34 odst. 4 správního řádu. Žalovaný měl žalobce upozornit na existenci podání a vyzvat ho k podání žádosti o uznání podaného odporu jako vlastního úkonu ve smyslu § 34 odst. 4 správního řádu a odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.12.2015, č. j. 10 A 208/2015 - 21. Namítá, že tak žalovaný nepostupoval v souladu se zásadou zákazu přepjatého formalismu, když k odporu podanému zástupcem žalobce nepřihlížel jen proto, že plná moc byla doložena jen 3 dny po uplynutí lhůty k jejímu doložení, aniž by taková formalistická vada mohla jakkoli ohrozit průběh či účel řízení. Vyzval-li žalovaný zmocněnce žalobce k odstranění nedostatku podmínek řízení a na tuto výzvu zástupce žalobce nereagoval, neopravňovalo to žalovaného dále nijak nenakládat s odporem, který mu byl prokazatelně doručen, je součástí spisu a splňoval veškeré náležitosti podání, proto žalobce měl být vyzván k podpisu. Zástupce žalobce žalovanému plnou moc doložil jen 3 dny po lhůtě stanovené žalovaným. Žalovaný měl plnou moc akceptovat, když zástupce žalobce doložením plné moci zhojil vadu, které se v řízení dopustil žalovaný. Poukazuje na dodatečné placení soudního poplatku po zastavení soudního řízení či nedostatečné prokázání plné moci po stanovené lhůtě ještě před právní mocí rozhodnutí, kterým se soudní končí řízení, argumentuje nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 188/04. V tomto případě tak žalovaný nepokračoval v řízení, ač byla vada plné moci odstraněna „před právní mocí rozhodnutí, kterým se řízení končí“, tj. v průběhu správního řízení, dříve, než bylo skončeno. V předmětné věci bylo řízení skončeno právní mocí usnesení, kterým byl zástupcem žalobce vyzván k doložení plné moci. Usnesení nabylo právní moci dne 30.5.2015. Plná moc ale byla žalovanému doručena dne 22.5.2015, tj. ještě před nabytím právní moci usnesení. Žalovaný tak měl plnou moc akceptovat a v řízení pokračovat. Zastává názor, že požadovaný úkon je možné provést až do právní moci usnesení, kterým se účastníku řízení ukládá takový úkon provést, a že plná moc, (ač byla doložena 3 dny po lhůtě, ale před plnou mocí usnesení) byla doložena včasně a žalovaný ji měl akceptovat. Žalovaný byl po podání odporu povinen ve lhůtě 60 dnů (30 dnů prodloužených o lhůtu 30 dnů z důvodu nutnosti nařídit ústní jednání) vydat rozhodnutí podle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, což neučinil. V písemném vyjádření k žalobě navrhl žalovaný zamítnutí žaloby. K meritu věci uvedl, že správním orgánem požadovaný úkon byl ze strany zmocněnce učiněn dne 22.5.2015, což je 3 dny po lhůtě, která mu byla usnesením v souladu s § 39 odst. 1 správního řádu určena, protože lhůta k provedení požadovaného úkonu marně uplynula dne 19.5.2015. Má za to, že žalobce se snaží nečinnostní žalobou docílit zrušení pravomocného příkazu o uložení pokuty ze dne 7.4.2015, ačkoli ve věci bylo vydáno rozhodnutí, v podané žalobě sám tuto skutečnost nerozporuje, odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2015, pod č. j. 10 As 180/2015-64 s tím, že se žalobce nedomáhá doručení rozhodnutí ve věci, ani vydání rozhodnutí ve věci, které žalovaný vydal dne 7.4.2015, nýbrž se domáhá nařízení jednání ve věci, což není důvod pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Co se týká námitky přílišného formalismu, že žalovaný neakceptoval doplnění plné moci po stanovené lhůtě, pak lhůta 5 dnů marně uplynula dne 19.5.2015, do té doby vztah mezi zmocněncem a zmocnitelem, na základě kterého byl zmocněnec oprávněn podat jménem žalobce odpor, nebyl prokázán. Žalovaný nesouhlasí s tím, že měl přijmout plnou moc doručenou 3 dny po uplynulé lhůtě. Lhůta pro provedení úkonu byla stanovena usnesením, proti kterému je přípustné odvolání a takto stanovená lhůta marně uplynula, přičemž žalobce byl řádně poučen o důsledcích nedoplnění podání, nelze tedy napadat žalovaného z přepjatého formalismu, přičemž žalobce se proti stanovené lhůtě ani neodvolal, ani nepožádal o její prodloužení, případné odvolání ani nemá odkladný účinek. Podanou žalobu neshledává důvodnou. Rovněž ani Ministerstvo dopravy, jako nadřízený správní orgán, neshledal v předmětném řízení nečinnost žalovaného, když dne 10.5.2016 vyhotovil, pod č. j. 257/2016-160-SRP/3, písemnost, jíž žalobce prostřednictvím zmocněnce informoval, že neshledal důvod k uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 1 správního řádu. Městský soud v Praze ve věci samé rozhodoval bez nařízeného jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce výslovně uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání a žalovaný se v soudem určené lhůtě nevyjádřil k výzvě soudu, obsahující tento zamýšlený postup. Soud přezkoumal tvrzenou nečinnost žalovaného a vycházel přitom ze zjištěného skutkového stavu, který tu byl v době ke dni tohoto rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Městský soud v Praze posoudil věc takto: Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Podle odst. 4 tohoto ustanovení podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podáni je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu. Podle § 34 odst. 2 tohoto zákona s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. Podle odst. 4 tohoto ustanovení správní orgán může uznat úkony učiněné ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem, jestliže o to účastník požádá a nemůže-li vzniknout újma jinému účastníkovi. O uznání úkonů rozhoduje správní orgán usnesením; nevyhoví-li podateli, oznamuje usnesení pouze jemu. Podle § 39 odst. 1 správního řádu správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak dotýká. Podle odst. 2 tohoto ustanovení lhůtu určenou správním orgánem může na žádost účastníka správní orgán za podmínek stanovených v odstavci 1 usnesením přiměřeně prodloužit. Pokud žalobce v žalobě namítá, že žalovaný porušil § 37 odst. 3 a § 34 odst. 2 správního řádu tím, že nevyzval samotného žalobce k doplnění jeho vlastnoručního podpisu na plné moci, pak jak vyplývá ze správního řádu, soud shledal, že žalovaný své povinnosti neporušil. Protože žalobce v druhém podání, které žalovanému zaslal dne 27.4.2015, a které již opatřil zaručeným elektronickým podpisem, opět k odporu zaslal plnou moc nepodepsanou zmocnitelem, správní orgán právě podatele vyzval, aby v určené lhůtě vadnu podání odstranil; „... K tomuto odporu není přiložena plná moc podepsaná účastníkem-zmocnitelem, panem O. A. a není tedy zřejmé, že jste oprávněn k zastupování. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Vás proto vyzývám k odstranění nedostatku podání. Určuji Vám proto přiměřenou lhůtu k jeho doplnění a to do 5ti dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Podpis účastníka je součástí jeho identifikace. Pokud nebude vaše podání doplněno, nemůže Vás správní orgán považovat za zástupce a veškeré úkony bude směřovat pouze k účastníkovi řízení O. A..“ Soud neshledal v této výzvě porušení zákona, odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.6.2016, č. j. 1 As 34/2016 - 35, podle něhož odstranění vady plné moci spočívající v absenci podpisu zmocnitele není úkonem, který má zastoupený vykonat osobně ve smyslu § 34 odst. 2 správního řádu, anebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8.10.2015, č. j. 62 A 131/2015 -36, podle něhož podatelem ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu je osoba, která podání fakticky podá, nikoli ten, jehož jménem je podání činěno. Podá-li odpor proti příkazu jménem účastníka řízení zmocněnec, aniž se prokáže řádně podepsanou plnou mocí, je nezbytné k předložení plné moci vyzvat podatele odporu - zmocněnce, nikoli přímo účastníka řízení. A tomu se také v daném případě stalo. Opačný závěr by přicházel v úvahu jen tehdy, pokud by bylo možno usuzovat na vysokou pravděpodobnost existence vztahu zastoupení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.9.2011, č. j. 4 As 27/2011-37). Oproti tomu v nyní posuzované věci obdržel žalovaný od údajného žalobcova zmocněnce Ing. M. J. e-mail, v němž byl kromě jeho a žalobcových osobních údajů (jméno a adresa), spisové značky správního řízení uveden pouze text ve znění: „Podávám odpor v nadepsané věci. Ing. M. J..“ V textu přiložené plné moci pak bylo po identifikaci žalobce, zmocněnce a spisové značky správního řízení uvedeno: „Zmocnitel tímto zmocňuje zmocněnce pro zastupování ve věci. Toto zmocnění je uděleno ve smyslu čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod za subsidiárního využití § 33 a § 34 zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Tato plná moc je udělena pro zastupování ve věci v plném rozsahu, ve všech stupních řízení, včetně řízení před správním soudem a doručování písemností.“ Plná moc byla datována dnem 14.4.2015 a nebyla žalobcem ani nikým jiným podepsána. Soud má za to, že za výše popsané situace se žalovanému nemusela jevit existence zastoupení jako „vysoce pravděpodobná“. Lze připustit, že Ing. J. správně uvedl osobní údaje žalobce a číslo spisové značky jeho přestupkové věci. Plná moc předložená Ing. J. však nebyla žalobcem podepsána a z obsahu správního spisu nelze dovodit ani žádný jiný projev jeho vůle (projevený do doby nabytí právní moci příkazu), že si přeje být Ing. J. zastoupen. Ing. J. ve správním řízení učinil pouze jediný úkon, a to podání blanketního odporu; z tohoto podání ani z textu přiložené (nepodepsané) plné moci nelze dovodit žádné konkrétní okolnosti žalobcova případu, z nichž by mohl žalovaný usuzovat, že je Ing. J. s věcí žalobce obeznámen (obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.11.2015, č. j. 2 As 215/2015- 72). Z uvedeného je patrno, že žalobcův odkaz na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.12.2015, č. j. 10 A 208/2015 - 21, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.11.2015, č. j. 1 As 100/2015 - 59, či rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6.8.2015, sp. zn. 30A 41/2015, není případný. V nyní posuzované věci tedy žalovaný postupoval správně, pokud výzvu k odstranění vad doručil pouze zmocněnci stěžovatele, a nikoli také stěžovateli (obdobně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2015, č. j. 6 As 117/2015 - 29). Soud taktéž shledal, že žalovaný neporušil § 4 odst. 2 správního řádu, jak namítal žalobce, neboť jak vyplývá z výše doslovně citované statě usnesení žalovaného, které správní orgán řádně adresoval Ing. M. J. do jeho datové schránky, správní orgán žádal po něm přiložit plnou moc podepsanou účastníkem-zmocnitelem, p. O. A. s upozorněním na následky nečinnosti, že pokud ve lhůtě 5 dnů tak neučiní, že ho nemůže správní orgán považovat za zástupce. Tuto plnou moc nejenže Ing. J. v uložené lhůtě správnímu orgánu nedodal, ve lhůtě zůstal nečinným, nýbrž učinil tak až po uvedené lhůtě (což je pro posouzení věci rozhodující) a nadto pouze doručením jejího skenu do datové schránky, čímž nebyl řádně odstraněn nedostatek podání, jak požadoval správní orgán, tedy doplnit v 5 denní lhůtě podpis účastníka-zmocnitele O. A.. Ing. J. zaslal po lhůtě jen sken plné moci, resp. doložil na plné moci jen sken podpisu, nikoli podpis samotný, jak bylo požadováno (tato okolnost však na posouzení věci vliv nemá a soud ji uvádí toliko pro úplnost). Námitka, že žalovaný nepostupoval v souladu se zásadou zákazu přepjatého formalismu, když k odporu podanému zástupcem žalobce nepřihlížel jen proto, že plná moc byla doložena 3 dny po uplynutí lhůty k jejímu doložení, aniž by taková formalistická vada mohla jakkoli ohrozit průběh či účel řízení, pak se s takovým výkladem soud neztotožňuje. Správní orgán poté, co dvakrát emailovým podáním do emailové schránky dvou zaměstnankyň obdržel jednou blanketní odpor, jednou podepsaný odpor a v obou případech nepodepsanou plnou moc, uložil Ing. J., aby, pokud je právním zástupcem žalobce, ve stanovené lhůtě, doložil plnou moc s podpisem zmocnitele. Ten ji ve stanovené lhůtě nedoložil, přičemž o prominutí zmeškání tohoto úkonu nepožádal a neuvedl ani žádné skutečnosti, které by mohly prominutí zmeškání úkonu odůvodnit, dále ani nepodal odvolání proti usnesení o určení lhůty k provedení úkonu ze dne 4.5.2015, ačkoli byl o možnosti odvolat se řádně poučen, ani ve smyslu § 39 odst. 2 správního řádu nepožádal o prodloužení této lhůty, aby mohl plnou moc řádně podepsanou včas doložit správnímu orgánu, nýbrž ve lhůtě stanovené správním orgánem zůstal nečinným. Za takové situace by bylo v rozporu se samotným účelem a smyslem všech procesních lhůt, jímž je snížení entropie (neurčitosti) při uplatňování práv, pokud by opožděným předložením podepsané plné moci mělo bez dalšího dojít ke „konvalidaci“ vad podaného odporu. Jinými slovy, pokud by soud připustil opak a extrémně rozšiřující výklad žalobce, že správní orgán je povinen již po lhůtách, které účastníkům stanoví, ti je nedodrží a úkon provedou až po jejich uplynutí, aby zpětně akceptoval konání účastníků, pak by vznikl ve společnosti právní chaos v důsledku nedodržování lhůt a právní nestability všech rozhodnutí. Lze uzavřít, že správní řízení bylo pravomocně ukončeno příkazem o uložení pokuty ze dne 7.4.2015, pod č. j. MHMP 579065/2015/Kou, sp. zn. S-MHMP570893/2015/Kou, a že žádné další řízení, v němž by žalobci svědčil nárok na vydání rozhodnutí, neprobíhalo, resp. nepokračovalo. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., jak shora uvedeno, protože neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 29. listopadu 2016 JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková