3 A 137/2016

Rubrum

Usnesení Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: Suverénní řád Maltézských rytířů – České velkopřevorství, se sídlem Velkopřevorské náměstí 4, Praha 1, zastoupený JUDr. Alenou Štumpfovou, advokátkou se sídlem Markétská 1, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2016, č. j. 36900/2016-MZE-12142, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Ústředí Státního pozemkového úřadu ze dne 2. 5. 2016, č.j. SPU 224993/2016/R a věc byla vrácena k novému projednání. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"). Z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon (§ 6 s.ř.s.). Řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu je upraveno v části třetí hlavě druhé dílu prvním s.ř.s. (§§ 65 až 78 s.ř.s.). Podle § 68 písm. e) s.ř.s. žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. a) s.ř.s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Legální definici pojmu „rozhodnutí“ obsahuje ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., podle něhož rozhodnutím je úkon správního orgánu, jímž se zakládají, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce. V dané věci žalobce brojí žalobou proti rozhodnutí, kterým odvolací orgán rozhodnutí první instance zrušil a věc vrátil správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, aby věc znovu projednal a znovu o ní rozhodl. Je tedy zřejmé, že tímto zrušením a vrácením do stadia řízení u správního orgánu prvního stupně věc nekončí a bude o ní rozhodováno znovu. Taková rozhodnutí nemění nic na subjektivních veřejných právech účastníků správního řízení, a to ani pro případ, že je v odůvodnění vysloven právní názor, který je pro správní orgán prvního stupně závazný. Vázanost právním názorem je navíc nutno chápat tak, že správní orgán prvního stupně musí provést úkony a důkazy, které podle odvolacího orgánu chybí, a že v právních závěrech se musí řídit názorem, který odvolací orgán opřel o předpoklad existence určitých skutečností, pokud se existence těchto skutečností v doplněném řízení potvrdí. Pokud se tak nestane, vázanost právním názorem odvolacího orgánu se neuplatní. I za předpokladu, že by v novém řízení správní orgán beze zbytku respektoval právní názor žalovaného a v jeho intencích rozhodl, nejsou naříkaná rozhodnutí tím správním aktem, který by konečným způsobem zasahoval do hmotně právní sféry žalobce. Tím budou až nová rozhodnutí, která ve věci samé budou vydána a která mohou být všemi účastníky řízení, tedy i žalobcem napadena nejen odvoláním, ale též další žalobou. Rozhodnutí vydané podle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, kterým odvolací orgán rozhodnutí zruší a věc vrátí správnímu orgánu, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí, je úkonem správního orgánu pouze po formální, nikoliv po materiální stránce, neboť definitivním způsobem neupravuje veřejná subjektivní práva účastníků řízení (nezakládá je, ani neruší), nikterak je nemění ani nedeklaruje. Jde o úkon správního orgánu, který není rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 s.ř.s., jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Z tohoto důvodu je žaloba proti němu dle § 68 písm. e) s.ř.s. ve spojení s ust. § 70 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nepřípustná. K tomuto závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 9.11.2016 č.j. 1 As 224/2016-125 (dostupný na www.nssoud.cz). Jelikož je žaloba nepřípustná, soud ji usnesením podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s ust. § 68 písm. e) s.ř.s. z důvodu uvedeného v ust. § 70 písm. a) s.ř.s. odmítl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věty prvé s.ř.s., neboť žaloba byla soudem odmítnuta.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 6. prosince 2016 JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Hrůzová, DiS.