3 A 83/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudkyň JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: S. A., nar. ..., pákistánské státní příslušnosti, zast. Mgr. Tomášem Císařem, advokátem v Praze 2, Vinohradská 1233/22, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podané dne 3. 4. 2015 a vedené žalovaným pod sp. zn. OAM-5187/PP-2015, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů 12.200,- Kč, a to do rukou jeho zástupce Mgr. Tomáše Císaře, advokáta.

Odůvodnění

Včasně podanou žalobou (dne 17. 5. 2016) se žalobce domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žalobcově žádosti o povolení k přechodnému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). V podané žalobě žalobce uvádí, že dne 3. 4. 2015 podal u žalovaného žádost o povolení k přechodnému pobytu. Jelikož žalovaný nevydal rozhodnutí o žádosti v šedesátidenní lhůtě uvedené v § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců, žalobce podal návrh na provedení opatření proti nečinnosti, na jehož základě nadřízený správní orgán (Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců) přikázal dne 1. 2. 2016 žalovanému ministerstvu vydat rozhodnutí, a to do 30 dnů od doručení opatření proti nečinnosti. Lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená nadřízeným správním orgánem však marně uplynula a žalovaný nevydal rozhodnutí o žádosti žalobce do dne jednání Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Žalobce žádá, aby byla žalovanému uložena povinnost ve věci rozhodnout a žalobci nahradit náklady řízení. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvádí, že ve věci nebyl a není nečinný a v jeho postupu nelze shledat nepřípustné či nedůvodné průtahy. Mimo jiné žalovaný připomíná, že prováděl úkony ke ztotožnění žalobce, v březnu 2016 prováděl výslechy žalobce a svědkyně (družky) žalobce. Dále žalovaný uvádí, že prováděl i další úkony nezbytné ke zjištění skutečného stavu věci, přičemž od 16. 6. 2016 bylo správní řízení přerušeno (po dobu, v níž měl žalobce odstranit vady žádosti). Žalovaný navrhuje podanou žalobu zamítnout. Při jednání konaném u městského soudu žalobce (resp. jeho zástupce) setrval na uplatněných žalobních bodech. Žalovaný se z jednání omluvil. Městský soud rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“). V prvé řadě se městský soud zabýval svou místní příslušností v řízení. Ve správním spise, v usnesení žalovaného ze dne 16. 6. 2016 je sice uvedena adresa bytu K., Č. a. 3219, za rozhodující skutečnost pro ověření své místní příslušnosti však městský soud považuje to, že ve výzvě žalovaného ministerstva k odstranění vad žádosti o povolení k přechodnému pobytu, tedy ve výzvě č.j. OAM-5187-59/PP-2015 datované rovněž dnem 16. 6. 2016 se výslovně uvádí, že žalobce žije ve společné domácnosti s paní E. K. na adrese P. 2, K. n. 292/15. Podle § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců se rozhodnutí vydá – pokud je nelze vydat bezodkladně – ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69 cit. zákona, a je-li žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h cit. zákona. Z písemností obsažených v soudním a správním spise vyplývá, že žalobce podal u žalovaného dne 3. 4. 2015 žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. Lhůta k rozhodnutí tak končila dnem 2. 6. 2015. Dne 1. 2. 2016 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců pod č.j. MV-5716-3/SO-2016 opatření proti nečinnosti, jímž podle § 80 odst. 4 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, přikázala žalovanému, aby do 30 dnů od doručení tohoto opatření ve věci žádosti žalobce vydal rozhodnutí. Opatření proti nečinnosti bylo žalovanému doručeno dne 12. 2. 2016. S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012 č.j. 2 Ans 14/2012-41 soud hodnotil průběh a postup žalovaného po vydání opatření proti nečinnosti. Z výše uvedeného je zřejmé, že posledním dnem třicetidenní lhůty k vydání rozhodnutí o žádosti žalobce bylo pondělí 14. 3. 2016. Vzhledem ke skutečnosti, že o žádosti žalobce dosud nebylo rozhodnuto, je zjevné, že shora popsaná lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula marně. Žalovaný sice ve vyjádření k žalobě tvrdil, že v dané věci nebyl nečinný a řízení o žádosti žalobce bylo ode dne 16. 6. 2016 přerušeno, avšak nelze přehlédnout, že k tomuto přerušení došlo dlouho poté, kdy žalovaný správní orgán měl o žádosti žalobce rozhodnout. Mezi výslechy žalobce a jeho družky a přerušením řízení (resp. výzvou žalobce k odstranění vad žádosti) uběhly tři měsíce, aniž by pro tuto časovou prodlevu byl jakýkoli vážný důvod. Městský soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a podle § 81 odst. 2 s.ř.s. uložil žalovanému správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč za žalobu a dále ji představují náklady na zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a účast na jednání před soudem – § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) po 3.100,- Kč (§ 7 bod 5. ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d/ cit. vyhlášky) a dále režijní paušál ve výši 3 x 300,- Kč podle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky. Celkem tedy žalovaný nahradí žalobci náklady řízení ve výši 12.200,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 9. prosince 2016 JUDr. Jan Ryba předseda senátu