30 Az 5/2026

Rubrum

č. j. 30 Az 5/2026 - 9 Usnesení Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Slavomírem Novákem ve věci žalobce: S. I., narozený dne X, státní příslušnost Y, zastoupen Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem, sídlem náměstí Svobody 50, 342 01 Sušice, proti žalované: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 5. 2026, č. j. OAM-591/ZA-ZA11-ZA01-2026 takto:

Výrok

Věc se postupuje Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 4. 6. 2026 domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, jímž bylo o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany podané dne 12. 5. 2026 rozhodnuto tak, že řízení o udělení mezinárodní ochrany se zastavuje podle § 25 písm. i zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), z důvodu nepřípustnosti žádosti podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu.

2. Podle § 32 odst. 3 zákona o azylu je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu byl žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den vydání rozhodnutí hlášen k pobytu. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 5. 2007, č.j. 2 Azs 15/2007-51 dovodil, že pro určení místa hlášeného pobytu není rozhodující místo faktického pobytu žalobce, ani adresa uvedená v samotné žalobě. Místo, které má na zřeteli § 32 odst. 3 zákona o azylu, je jen místo hlášeného pobytu ve smyslu § 77 zákona o azylu.

3. Podle § 27 odst. 9 zákona o azylu se vydáním rozhodnutí rozumí předání písemné výzvy k převzetí rozhodnutí podle § 24a odst. 1 k poštovní přepravě nebo jinak k doručení; na rozhodnutí se tato skutečnost vyznačí slovy „Výzva vypravena dne“.

4. Z evidenční karty žadatele č. X vyplynulo, že žalobce byl od 12. 5. 2026 do 20. 5. 2026 hlášen k pobytu v X, které se nachází na adrese X, přičemž teprve od 20. 5. 2026 je jako jeho místo pobytu uvedena adresa Y.

5. Napadené rozhodnutí je datováno dne 19. 5. 2026, je na něm vyznačeno, že výzva byla vypravena dne 19. 5. 2026. Z uvedeného je zřejmé, že v den vydání napadeného rozhodnutí pokračování 2 30 Az 5/2026 ve smyslu § 27 odst. 9 zákona o azylu byl žalobce hlášen k pobytu v obci X, okres Xa, který leží v obvodu Krajského soudu v Brně.

6. Městský soud v Praze proto podle § 32 odst. 3 zákona o azylu dospěl k závěru, že v této věci není dána jeho místní příslušnost, a proto podle § 7 odst. 6 s. ř. s. věc postoupil k vyřízení Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně i místně příslušnému.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 11. června 2026 JUDr. Slavomír Novák v.r. soudce Shodu s prvopisem provedla S. K.