30 CO 196/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Zdeňka Váni a JUDr. Kateřiny Kodetové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se řízení o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka za dobu od datum do datum nezastavuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení ohledně zaplacení 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do datum (výrok I.); zamítl žalobu o zaplacení částka s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení (výrok II.); žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 8,25 % úrok z prodlení ročně z částky částka od datum do datum do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně původně domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu vyplacení pozastávek (zádržného) dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne datum. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud prvního stupně řízení zastavil řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částka s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť dne datum žalovaná zaplatila žalobkyni částka.

3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že pozastávka měla sloužit ke kompenzaci nákladů žalované na odstranění reklamačních závad z nedořešených reklamací. Reklamačním protokolem ze dne datum uplatnilo anonymizována dvě slova jednotek pro dům ulice a číslo (dále jen„ anonymizováno“) u žalobkyně několik vad díla, které byly vyřešeny pouze částečně. Dopisem ze dne datum proto žalovaná vyzvala žalobkyni, aby zahájila jednání o řešení reklamací (hluk topné soustavy, koroze pozinkovaného zábradlí, nerovnosti fasády, trhliny v podlahové stěrce v garážích, náhrada škody na ztrátě vody způsobené havárií na vodovodní přípojce), když vady z části odstraněny nebyly a nedošlo k protokolárnímu ukončení reklamačního řízení podle čl. 11 smlouvy o dílo. Dne datum uzavřela žalovaná se anonymizováno dohodu o narovnání, v níž se zavázala uhradit vlastníkům jednotek k rukám anonymizováno částku částka. Dopisem žalované ze dne datum o tom byla informována žalobkyně a došlo k oznámení o jednostranném zápočtu částka na odstranění výše uvedených vad proti nároku žalobkyně na uvolnění pozastávky ve výši částka. Zbývající vady tak byly odstraněny až dne datum formou narovnání uzavřeného mezi žalovanou a anonymizováno, následující den došlo k zápočtu na pozastávku.

4. V napadeném rozsudku soud prvního stupně shledal, že existoval smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou ze smlouvy o dílo uzavřené dne datum a smluvní vztah mezi žalovanou a anonymizováno. Účastníci si ve smlouvě o dílo sjednali měsíční fakturaci s 7% pozastávkou z fakturované částky a konečnou fakturu s 5 % pozastávkou z ceny díla bez DPH a s 2 % pozastávkou z ceny díla bez DPH, ta byla sjednána na dobu 54 měsíců od předání díla s tím, že žalovaná je oprávněna 2 % pozastávku použít na odstranění nedořešených reklamačních vad a to po písemné výzvě. Dílo žalobkyně žalované předala datum, lhůta 54 měsíců od předání díla uplynula datum. Dne datum reklamovalo anonymizováno vady dle zápisu z technické prohlídky z datum, ty žalovaná považovala za neodstraněné, naopak žalobkyně sdělila žalované dne datum, že poslední uznanou reklamovanou vadu (praskliny na fasádě) odstranila. Dne datum žalovaná a anonymizováno uzavřeli dohodu o narovnání, ve které vyřešili otázku náhrady škody za únik vody vyčíslený částkou částka a neodstraněné vady podle reklamace z datum tak, že žalovaná se zavázala zaplatit anonymizováno částku částka. Dne datum žalovaná sdělila žalobkyni, že částku částka, kterou zaplatila anonymizováno, započítává na požadavek žalobkyně na zaplacení částky částka. Vzhledem k uplynutí lhůty 54 měsíců od předání díla dne datum, dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná byla povinna obě zadržené částky (z konečné faktury číslo ve výši částka a číslo ve výši částka) zaplatit žalobkyni datum, neboť žalovaná do datum u žalobkyně neučinila písemnou výzvu, že zadržené částky použije na odstranění případných nedořešených reklamací a dále při posouzení toho, že žalovaná v řízení nenamítala vady zjištěné při převzetí díla. Podle obvodního soudu se žalovaná žalobě ubránila námitkou započtení, když částku částka zaplatila anonymizováno na základě dohody z datum, kterou žalovaná se anonymizováno uzavřela v souvislosti s vadami reklamovanými datum a v souvislosti se škodou na úniku vody, ke které došlo v důsledku vadně provedené práce žalobkyní. Pohledávku žalované považoval nalézací soud za splatnou s ohledem na dopis z datum ve spojení s čl. V bod číslo smlouvy o dílo.

5. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 536 odst. 1 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (s ohledem na datum uzavření smlouvy o dílo dne datum) a na ustanovení § 1982 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (o. z.) a doplnil, že vzhledem k závěru, že žalovaná se žalobě ubránila námitkou započtení a vzhledem k tomu, že bylo k dispozici odborné posouzení vad, upustil obvodní soud od nařízení znaleckého zkoumání vad. Z uvedených důvodů žalobu o zaplacení částka s příslušenstvím zamítl a úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti výrokům I., II. a IV. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Napadený rozsudek je založen na nesprávném zjištění údajné existující pohledávky žalované vůči žalobkyni, dále pak na chybném hodnocení způsobilosti takové pohledávky k započtení bez ohledu na to, že tato pohledávka (jakkoli neexistující) nemohla být splatná, když soud prvního stupně chybně vyhodnotil splatnost sporné pohledávky žalované vůči žalobkyni nesprávným zjištěním učiněným z dopisu ze dne datum a datum a chybným právním hodnocením a nezabýval se způsobilostí pohledávky k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. Výrok I. napadeného rozsudku považovala žalobkyně za zcela vadný a nelogický. V části, ve které obvodní soud řízení výrokem I. zastavil, zároveň požadovanou část úroku z prodlení žalobkyni přiznal výrokem III. rozsudku. K výroku II. žalobkyně v odvolání uvedla, že žalovaná nikdy v řízení nespecifikovala, na jakém titulu by se údajná pohledávka žalované za žalobkyní ve výši částka měla zakládat. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala nejen důvod, ale ani samotnou existenci a oprávněnost údajné pohledávky, kterou měla v úmyslu započíst. Žalovaná svou údajnou pohledávku odůvodnila jen tím, že dobrovolně uzavřela dohodu o narovnání se anonymizováno, kterou se dobrovolně zavázala uhradit anonymizována dvě slova částku částka jako kompenzaci za náklady na odstranění údajných vad a za údajnou škodu ve výši částka, která měla vzniknout anonymizována dvě slova. Skutečnost, že si žalovaná uzavřela s jinou osobou dohodu, kterou se zavázala uhradit takové osobě částku částka, samozřejmě neznamená, že by takovou částku mohla důvodně žádat následně od žalobkyně, a že by vůči žalobkyni mohla vznášet jakékoliv nároky z takové dohody a o to méně, že by taková pohledávka, jejíž existence i výše je sporná, byla způsobilá k započtení. Dohoda sama o sobě nezakládá žalované vůči žalobkyni nárok na zaplacení jakékoliv částky a pouze taková dohoda není způsobilá prokázat ani výši a ani existenci pohledávky vůči žalobkyni, a to méně pak pohledávky natolik jisté, aby byla způsobilá k započtení. Soud prvního stupně tak chybně zhodnotil, že existovala pohledávka žalované vůči žalobkyni způsobilá započtení. Bez ohledu na chybějící právní důvod údajné pohledávky žalované v částce částka, nebyly naplněny podmínky pro provedení zápočtu žalovanou, jelikož částka částka započítávaná žalovanou nebyla v okamžiku pokusu o zápočet splatná a tedy způsobilá k započtení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Podmínkou pro úspěšně provedený zápočet ze strany žalované bylo, aby její aktivně započítávaná pohledávka byla splatná, jinak by nebyla způsobilá k započtení. Žalovaná by musela v řízení prokázat, že pohledávku vůči žalobkyni uplatnila a vyzvala žalobkyni k zaplacení před okamžikem, kdy provedla úkon započtení. Závěr soudu prvního stupně shrnutý v napadeném rozsudku větou, že„ pohledávku žalované považoval za splatnou s ohledem na dopis z datum, a to ve spojení s čl. V bod číslo smlouvy“ je vadný, neboť v dopise z datum žalovaná pouze konstatuje, že ze strany anonymizováno byla vyčíslena škoda ve výši částka, ale dopisem neuplatňuje žádnou pohledávku vůči žalobkyni a žalobkyni nevyzývá k zaplacení jakékoliv specifikované pohledávky. Splatnost údajné pohledávky žalované nebyla sjednána, není ani upravena právními předpisy a ke splatnosti údajné pohledávky by tedy byla třeba výzva k plnění, takovou výzvu žalovaná žalobkyni nikdy nedoručila. Žalobkyně považovala za nesprávný rovněž nákladový výrok IV. rozsudku. Zde obvodní soud nezohlednil, že žaloba nebyla původně podána pro částku částka s příslušenstvím, nýbrž pro částku částka s příslušenstvím, což by případně mělo vliv na otázku procesního úspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví i v částce částka s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a žalobkyni přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Žalovaná v reakci na podané odvolání navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek s výjimkou jeho nesprávného výroku I. potvrdil. Žalovaná zdůraznila, že v daném případě měly smluvní strany ve smlouvě o dílo zvláštní smluvní úpravu vypořádání zádržného (pozastávky) v čl. 5 číslo, podle něhož v případě prodlení zhotovitele s odstraněním vad díla po dobu delší než 30 dnů může po předchozí výzvě objednatel použít zadržovanou část kupní ceny na úhradu nákladů spojených s odstraněním vad. Podmínka prodlení delšího než 30 dnů i předchozí výzvy byla splněna, neboť před započtením právní zástupce žalované žalobkyni vyzýval k odstranění zbývajících vad a k úhradě částka na škodě z uniklé vody dopisem ze dne datum. Žalovaná následně použila zadrženou část kupní ceny v rozsahu částka na úhradu nákladů na odstranění vad, takže předmětný„ zápočet“ je materiálně oznámením o postupu žalované podle čl. 5.4.2 smlouvy o dílo, jejíž úprava má přednost před dispozitivní úpravou občanského zákoníku. Zákonná kritéria pro zápočet jsou pro účely posouzení nároku irelevantní a formalistická argumentace žalobkyně opomíjí smluvní volnost účastníků právního vztahu. Nárok žalobkyně, který byl uplatněn a k jehož úhradě byla použita část pozastávky, představuje náklady žalované na odstranění vad, které žalobkyně neodstranila, ač to byla její povinnost, jak předpokládá čl. 5 číslo smlouvy o dílo. Tyto náklady mohly být v zásadě vynaloženy dvojím způsobem: buď mohla žalovaná najmout stavební firmy a závady nechat odstranit, což by představovalo neúměrné časové a finanční zatížení nebo se mohla domluvit na odstranění vad formou finančního narovnání s koncovým uživatelem, tedy majiteli bytových jednotek zastupovaných anonymizováno. Byl zvolen druhý způsob, kterým byly vady způsobené žalobkyní odstraněny formou paušalizované finanční kompenzace ve prospěch majitelů jednotek. Žalovaná nesouhlasila s názorem žalobkyně, že okamžikem uplynutí záruční doby bylo povinností žalované bez dalšího uvolnit celou pozastávku, a to bez ohledu na to, zda v tomto okamžiku jsou v běhu reklamace vad, řádně notifikovaných před uplynutím záruční doby. Účelem ustanovení čl. 5 číslo smlouvy o dílo bylo, aby mohla být pozastávka užita ke kompenzaci nákladů z nedořešených reklamací. Pokud může objednatel reklamovat vady kdykoliv v záruční době, pak je třeba toto ustanovení vykládat tak, že se ujednání týká všech vad reklamovaných v záruční době, tedy například i těch, které byly reklamovány na konci reklamační doby a jejich odstranění by připadalo na dobu jejím uplynutí. Nároky z vad žalobkyně nevyřešila způsobem sjednaným ve smlouvě o dílo, když nikdy nevyzvala žalovanou ani anonymizováno k převzetí odstraněných vad formu podpisu protokolu podle čl. 11 smlouvy o dílo. Proto vady nelze po formální stránce považovat za odstraněné, což opravňovalo žalovanou být v dobré víře, že vady odstraněny dosud nebyly. Fakticky k odstranění značné části z vad došlo, zbývající vady mohou být považovány za odstraněné až dnem datum, když je za odstraněné prohlásila žalovaná jako objednatel v důsledku paušální finanční kompenzace v rámci narovnání s vlastníky jednotek. Proto také došlo následující den k úhradě/započtení těchto vad z pozastávky.

8. Poté, co v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud dílčím způsobem zopakoval dokazování (smlouvou o dílo ze dne datum, dohodou o narovnání ze dne datum, dopisem ze dne datum a dopisem ze dne datum), přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a shledal, že odvolání žalobkyně je důvodné.

9. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne datum bylo zjištěno, že v čl. 5 číslo smlouvy o dílo bylo ujednáno, že objednatel (žalovaná) je oprávněn pozastavit část úhrady konečné faktury celého díla ve výši pozastávky 2 % z ceny díla bez DPH po dobu 54 měsíců od předání díla. Tuto pozastávku může objednatel použít na odstranění případných nedořešených reklamací a to po písemné výzvě zhotoviteli (žalobkyně), pokud zhotovitel neplní závazek odstranění reklamačních závad a je v prodlení s odstraněním závad delší než 30 dní po dohodnutém termínu odstranění reklamačních závad. Podle čl. 11 smlouvy o dílo je zhotovitel povinen neprodleně po obdržení reklamace sdělit objednateli písemně své stanovisko. V případě oprávněnosti reklamace je zhotovitel povinen v požadované lhůtě nebo ve lhůtě písemně sjednané s objednatelem odstranit reklamované vady na svůj náklad. V případě, že zhotovitel závady v požadované lhůtě neodstraní, může objednatel nechat závady odstranit na náklady zhotovitele a částku započíst oproti následné platbě. Podle čl. 11 smlouvy o dílo o odstranění reklamované vady sepíše zhotovitel protokol, který po převzetí opravené části díla podepíše objednatel. Z dohody o narovnání ze dne datum bylo zjištěno, že toho dne byla mezi vlastníky jednotek zastoupenými anonymizováno a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání podle § 1903 a násl. o. z. Vlastníci jednotek reklamovali vady nemovitosti, které dosud nebyly odstraněny nebo kompenzovány: hluk topné soustavy, koroze pozinkovaného zábradlí, nerovnosti a další vady fasády, trhliny v podlahové stěrky v garážích, náhrady škody na ztrátě vody způsobené havárií na vodovodní přípojce. Strany si dohodou ujednaly, že nároky včetně veškerých práv a povinností z nich vyplývajících nebo s nimi souvisejících dohodou ruší a nahrazují je novým závazkem tak, že žalovaná se zavázala uhradit vlastníkům jednotek částku částka jako vypořádání do pěti pracovních dnů od podpisu dohody a tím se považují veškeré vady nemovitosti za odstraněné nebo kompenzované. Vzhledem k tomu, že vypořádání bude hrazeno ze zádržného, o které je veden soudní spor, zavázali se vlastníci jednotek vrátit společnosti vypořádání nebo jeho příslušnou část v případě, že ve sporu bude pravomocně rozhodnuto tak, že žalovaná neměla právo na uplatnění zádržného. Dopisem ze dne datum zástupce žalované sdělil žalobkyni, že mezi žalovanou a vlastníky jednotek došlo k dohodě na finanční kompenzaci, která byla sjednána na částku částka. příjmení částka byla uhrazena předmětnému anonymizováno a zbývající suma na účet určený v předžalobní výzvě žalobkyně. Zároveň žalovaná započetla částku částka proti nároku žalobkyně na doplatek ceny za dílo dle smlouvy o dílo ze dne datum. Dopisem ze dne datum zástupce žalobkyně sdělil žalované, že žalobkyně trvá na zaplacení dlužné částky na jistině částka, pokusem o započtení v rámci dopisu došlo k uznání dluhu v rozsahu částka. Žalobkyně si není vědoma nároku žalované, který by byl způsobilý k započtení proti dlužné a žalované částce, proto neuznala zánik dluhu zápočtem.

10. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2). Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

11. Žalovaná v řízení uplatnila svou pohledávku k započtení, soud prvního stupně proto věnoval svou pozornost i této obraně žalované proti návrhu v rozsahu částka (§ 98 o. s. ř.). Dospěl přitom k nesprávnému závěru, že„ žalovaná se žalobě ubránila námitkou započtení“, neboť chybně posoudil otázku splatnosti aktivně započítávané pohledávky.

12. V souladu s konstantní judikaturou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) lze obecně uvést, že započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli.

13. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je mimo jiné splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem).

14. Mezi účastníky byla sporná i samotná existence pohledávky k započtení, neboť uzavření dohody o narovnání mezi žalovanou a anonymizováno automaticky neznamená, že by částku částka mohla žalovaná žádat od žalobkyně, pokud to nebylo ujednáno ve smlouvě o dílo. Bez ohledu na tuto spornou skutečnost je pro posouzení věci klíčové to, zda pohledávka uplatněná žalovanou k započtení byla či nebyla splatná před kompenzačním úkonem. Z dopisu žalované ze dne datum splatnost pohledávky v žádném případě dovodit nelze, jak nesprávně argumentoval soud prvního stupně. V tomto dopise z datum žalovaná pouze uvedla, že ze strany anonymizováno byla vyčíslena škoda ve výši částka, ale dopisem neuplatnila vůči žalobkyni žádnou pohledávku a žalobkyni nevyzvala k zaplacení jakékoliv specifikované pohledávky. Splatnost pohledávky nelze dovodit ani z čl. 5 číslo smlouvy o dílo řešící pozastávku části úhrady konečné faktury celého díla.

15. Splatnost údajné pohledávky žalované nebyla sjednána, není ani upravena právními předpisy a ke splatnosti údajné pohledávky by byla třeba výzva k plnění, takovou výzvu žalovaná žalobkyni nikdy neadresovala. Tvrzená pohledávka žalované má představovat pohledávku z titulu náhrady škody, jejíž splatnost ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. nastává na základě výzvy věřitele. Splatnost závazku z náhrady škody totiž není stanovena právním předpisem a mezi účastníky nebyla ani dohodnuta (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně by byla povinna plnit bez zbytečného odkladu po té, co byla o splnění dluhu žalovanou požádána. Existence takové výzvy k plnění prokázána nebyla a bez výzvy k plnění není aktivně započítávaná pohledávka žalované splatná, a tudíž způsobilá započtení. Závěr soudu prvního stupně, že se„ žalovaná žalobě ubránila námitkou započtení“, proto nemůže obstát, neboť tvrzená pohledávka žalované namítaná v řízení k započtení dosud není splatná. Z tohoto důvodu tedy nebyly splněny podmínky započtení této pohledávky proti pohledávce žalobkyně ve smyslu shora odkazovaného ustanovení § 1982 odst. 1 věty poslední o. z.

16. Pro úplnost odvolací soud dodává, že pro způsobilost pohledávek ze smluv k započtení je podle § 3028 odst. 3 věty první o. z. rozhodná právní úprava, kterou se řídí smlouvou založený závazkový poměr, z něhož pohledávka vznikla (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V poměrech projednávané věci takový poměr představovala dohoda o narovnání ze dne datum, způsobilost aktivně započítávané pohledávky se proto posoudí podle nové právní úpravy.

17. S ohledem na výše uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že žaloba je důvodná i co do zbývající požadované částky částka s příslušenstvím, a postupoval proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni žalovanou částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení.

18. Odvoláním napadený výrok I. rozsudku pak postupem podle § 220 o. s. ř. změnil odvolací soud tak, že se řízení o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka za dobu od datum do datum nezastavuje, neboť v části, ve které soud prvního stupně řízení výrokem I. zastavil, zároveň požadovanou část úroku z prodlení žalobkyni přiznal (pravomocným) výrokem III. rozsudku. Ohledně nesprávnosti výroku I. rozsudku panovala mezi účastníky shoda.

19. S ohledem na změnu napadeného rozsudku odvolací soud dále podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu rozhodl též o nákladech řízení před soudem prvního stupně, přičemž současně podle § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodoval o nákladech odvolacího řízení. V řízení včetně řízení odvolacího byla plně úspěšná žalobkyně, která má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně činí celkem částka a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši částka, zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši částka, odměny advokáta ve výši částka podle § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 4 úkony podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po částka (tarifní hodnota částka; úkony příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, částečné zpětzpetí žaloby), za 5 úkonů podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po částka (tarifní hodnota částka; úkony vyjádření k výzvě soudu, účast na jednání datum, účast na jednání datum, sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu datum) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 9 úkonů po částka, a náhrady za 21% DPH z částky částka ve výši částka. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud určil v souladu s § 160 o. s. ř.

20. Odvoláním nedotčený výrok III. rozsudku nabyl samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).