30 CO 322/2022
č. j. 30 CO 322/2022-239
V PLATNOSTI- MS Praha 30 CO 322/2022-239
- ÚS II.ÚS 550/23
Městský soud v Praze odmítl žalobu o náhradu škody a újmy za zmařený styk s nezletilým dítětem, která byla založena na návrhu matky na výkon rozhodnutí a následném vyjádření otce. Soud uznal, že žalovaná neporušila zákonnou povinnost, protože otec v době podzimních prázdnin nebyl oprávněn k styku, a že návrh na výkon rozhodnutí nelze považovat za šikanózní. Nárok na náhradu nákladů za právní úkon byl zamítnut, protože o nákladech v příslušném řízení bylo již rozhodnuto. Žalobce byl povinen zaplatit náklady odvolacího řízení žalované přímo do tří dnů od právní moci rozsudku.
Plný text
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Knotkové, soudkyně JUDr. jméno příjmení a soudce Mgr. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecnou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o náhradu škody a újmy ve výši částka s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o věci samé potvrzuje s tím, že se zamítá žaloba o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
II. Ve výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše náhrady činí částka, která je splatná k rukám žalované, jinak se v tomto výroku potvrzuje.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok I.) a současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).
2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu náhrady škody a újmy. Uvedl, že žalovaná (matka nezletilého) podala šikanózní návrh na výkon rozhodnutí proti žalobci (otec nezletilého) na uložení pokuty ve výši částka za to, že zmařil úřední rozhodnutí, když jí znemožnil styk s nezletilým v době od datum od anonymizováno hod do datum do údaj o čase hod – v důsledku tohoto protiprávního jednání žalované žalobci vznikla škoda ve výši částka za úkon právní služby ze dne datum spočívající ve vyjádření se k tomuto šikanóznímu návrhu a dále újma ve výši částka spočívající v tom, že byl nucen tento šikanózní výkon práva strpět. Dále žalobce požadoval náhradu škody ve výši částka, která mu měla vzniknout dne datum v souvislosti s marnou cestou pro nezletilého za účelem realizace styku ve dnech datum až datum – náklady za užití vozidla a současně žádal náhradu újmy ve výši částka za obavy o zdraví a život nezletilého ve dnech datum až datum, kdy žalovaná nijak nereagovala na zprávy žalobce ohledně stavu nezletilého (obavy žalobce byly umocněny tím, že nezletilý v uvedené době pobýval s žalovanou v lesní chatce a dne datum byla v celé ČR kalamita a zuřil orkán anonymizováno).
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Ke škodě za právní úkon (částka) uvedla, že přiznání škody jako náhrady nákladů jiného již skončeného řízení, ve kterém bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto, je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a o právě takový případ se v dané věci jedná. K újmě za nutnost strpět šikanózní výkon práva (částka) žalovaná poukázala na to, že žalobce označuje podání návrhu na výkon rozhodnutí za šikanózní, ale současně je to sám žalobce, který o rok později ohledně stejné situace (víkend připojený na podzimní prázdniny) rovněž podal návrh na výkon rozhodnutí vůči žalované – z toho je zřejmé, že výklad dané části opatrovnického rozsudku, který tuto situaci upravoval, nebyl tak jednoznačný a podaný návrh na výkon práva tak rozhodně nelze považovat za šikanózní. Ohledně škody za marnou cestu dne datum (částka) žalovaná uvedla, že tuto jí nelze dávat za vinu, když žalobce v daný den a čas neměl nárok si nezletilého převzít. K újmě za obavy o nezletilého (částka) sdělila, že nemá žádnou zákonnou povinnost v době, kdy má nezletilého v péči, sdělovat žalobci každé místo, které s nezletilým navštíví, současně akcentovala, že žalovaný v uvedeném období komunikaci zahltil natolik, že jí nelze přičítat k tíži, že několik týdnů před porodem dalšího potomka byla na klidném místě v přírodě a v době, kdy měla nezletilého v péči, na neustálé dotazy žalobce již dále nereagovala.
4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil následující skutkový stav: Nezletilý syn účastníků (obec) byl svěřen do péče matky (žalovaná), přičemž byl upraven i styk otce (žalovaný) s nezletilým – žalobce je oprávněn se s nezletilým stýkat každý lichý týden v roce vždy od pátku od údaj o čase hod. do neděle do údaj o čase hod., a každý sudý rok o podzimních prázdninách od prvého dne podzimních prázdnin od údaj o čase hod. do posledního dne podzimních hodin do údaj o čase hod, úprava prázdnin má přednost před běžnou úpravou. Žalovaná podala dne datum návrh na výkon rozhodnutí ve vztahu ke dnům datum až datum, k němuž žalobce učinil vyjádření podáním ze dne datum; o tomto návrhu bylo pravomocně rozhodnuto, přičemž o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení – proti výroku o náhradě nákladů řízení se žalobce neodvolal. Dne datum bylo rozhodnuto i o návrhu otce (žalobce) na výkon rozhodnutí, kdy ohledně styku v období od datum až datum byl tento návrh zamítnut – to bylo odůvodněno tím, že podzimní prázdniny v roce rok byly od datum do datum, a soud shrnul, že nelze přisvědčit argumentaci otce, neboť dny, které nasedají k podzimním prázdninám, tyto přiléhají ke styku daného oprávněného rodiče. Soud prvního stupně měl po provedeném dokazování za prokázané, že žalobci dne datum nenáleželo oprávnění stýkat se s nezletilým synem – v době podzimních prázdnin v roce rok a i v přiléhajících dnech po podzimních prázdninách o nezletilého oprávněně pečovala žalovaná (matka). Dále vzal za prokázané, že vztahy mezi účastníky jako rodiči nezletilého jméno jsou vypjaté.
5. Po právní stránce soud prvního stupně hodnotil zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení ustanovení pr. předpisu, občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejm. § číslo, § číslo, § číslo, § číslo, § 888 a § 890, přičemž dospěl k závěru, že žalobci nelze přiznat náhradu za žalovanou újmu a škodu, když ze strany žalobce nebylo prokázáno – že by došlo ke vzniku škody a újmy, že by žalovaná porušila konkrétní zákonnou povinnost, že by mezi vznikem škody a porušením zákonné povinnosti ze strany žalované existovala příčinná souvislost; žalobci se nedostalo poučení podle dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť ač byl k ústnímu jednání konanému dne datum řádně předvolán, k tomuto se nedostavil, ani se včas neomluvil (blíže bod 3. napadeného rozsudku). Ke škodě ve výši částka za učiněný právní úkon soud prvního stupně uvedl, že tento není důvodný, neboť o nákladech v řízení o návrhu žalované na výkon rozhodnutí ze dne datum bylo již pravomocně rozhodnuto a to včetně nákladů řízení, o nichž bylo rozhodnuto tak, že na ně nemá právo žádný z účastníků – k tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, z něhož vyplývá, že pokud bylo řízení pravomocně skončeno a bylo i pravomocně rozhodnuto o nákladech řízení, nelze tak účastníkům přiznat další vzniklé náklady za pravomocně skončené řízení. Nárok na újmu ve výši částka za šikanózní návrh žalované na výkon rozhodnutí o styku prvostupňový soud také neshledal důvodným, kdy poukázal na to, že návrh na výkon rozhodnutí a udělení pokuty druhému z rodičů za zmařený styk o podzimních prázdninách podali oba rodiče (žalobce o rok později), kdy ani jednomu nebylo vyhověno a současně žalobce nespecifikoval žádné konkrétní, jemu způsobené anonymizována dvě slova, za tento návrh matky. V případě požadované škody ve výši částka za marnou cestu datum nalézací soud konstatoval, že tento nárok není oprávněný, neboť žalobce dne datum, v době podzimních prázdnin v lichém roce, nebyl oprávněn ke styku s nezletilým. K požadované újmě částka za obavy o zdraví nezletilého v období od datum až datum soud prvního stupně akcentoval, že v tomto období žalobci nenáleželo oprávnění stýkat se s nezletilým a z žádného rozhodnutí opatrovnického soudu nevyplývá, že by žalovaná byla povinna žalobce informovat o všech jeho požadavcích, zejména o místě pobytu nezletilého v době, kdy má povinnost o něj pečovat ona; žalobce dle nalézacího soudu mohl nezletilého kontaktovat sám prostřednictvím mobilního telefonu; navíc žalobce nespecifikoval žádné konkrétní, jemu způsobené anonymizována dvě slova, které by u něj vyvolaly obavy o zdraví nezletilého. S ohledem na uvedené skutečnosti soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl tak, že je přiznal úspěšné žalované s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.
6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání s odkazem na § 205 odst. 2 písm. a) až g) o. s. ř. V tomto mimořádně obsáhlém odvolání namítal, že mu byla odňata možnost jednat před soudem, když soud dne datum jednal v jeho nepřítomnosti, přestože se žalobce z jednání řádně a včas omluvil (žalobce uvízl v koloně). Dále soudu prvního stupně vytkl, že se zcela nekriticky nechal vléct klamavou argumentací žalované, což je zcela nepřípustné. Podle žalobce navíc tohoto přístupu soudu zneužila žalovaná, která v případě zjevných chyb a nesprávností na tyto soud při jednání neupozornila – v tomto směru poukázal na to, že žalovaná, která byla na rozdíl od žalobce přítomna na jednání soudu, nechala soudkyni v omylu o věku nezletilého v době žalovaného skutku, tj. v roce rok (nezletilému bylo 9 let, nikoli 14, jak nesprávně nalézací soud zjistil). Žalobce dále sporoval skutkové zjištění soudu prvního stupně ohledně rozhodnutí soudu o jeho návrhu na výkon rozhodnutí, kdy v tomto směru namítal, že návrh na výkon rozhodnutí za datum až datum nikdy nepodal (a to ačkoli o něm bylo rozhodováno), akcentoval, že podáním ze dne datum v souvislosti s postupem soudu upřesnil, že podává návrh na výkon rozhodnutí za zmařený styk dne datum – s ohledem na to není správný závěr soudu, že oba rodiče podali shodné návrhy na výkon rozhodnutí ohledně víkendu připojeného na podzimní prázdniny (žalovaná za rok rok, žalobce za rok rok). Dále sporoval zjištění, že proti výroku o nákladech řízení ve věci výkonu rozhodnutí k návrhu matky (žalované) nepodal odvolání – žalobce proti výroku o nákladech odvolání podal řádně a včas (i o tomto žalovaná věděla a soud na tuto skutečnost neupozornila); současně soudu prvního stupně vytkl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, na projednávanou věc (ohledně nároku na náhradu škody za právní úkon) nelze aplikovat. Ohledně nároku na náhradu újmy za obavy o zdraví nezletilého syna žalobce zdůraznil, že se nejednalo o povinnost matky sdělit místo výskytu nezletilého, jednalo se o sdělení informací o zdraví a bezpečí nezletilého pobývajícího v lesní chatce za zcela mimořádné kalamitní situace – dle žalobce soud prvního stupně tuto mimořádnou kalamitní situaci bagatelizuje. Závěrem žalobce poukázal na šikanózní charakter návrhu žalované (matky) na výkon rozhodnutí o styku, kdy poukázal na to, že uvedený návrh žalovaná podala v rozporu s § 4 odst. 2 vyhlášky č. 16/2005 Sb., ve spojení s organizačním předpisem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem„ Organizace školního roku“ pro školní rok rok, v rozporu s rozsudkem o úpravě styku a zejména v rozporu s dvojnásobným osobním poučením žalované soudem o výkladu podzimních prázdnin pro rok rok. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a ve věci sám rozhodl.
7. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.
8. Na jednání odvolacího soudu dne datum žalobce upřesnil svůj žalobní nárok ohledně požadovaného příslušenství, kdy uvedl, že požaduje zákonný úrok z prodlení toliko z částky částka od datum do zaplacení.
9. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání. Vzhledem k tomu, že žalobci byla odňata možnost jednat před soudem prvního stupně, když prvostupňový soud věc projednal v rozporu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce – žalobce se k jednání dne datum ve anonymizováno hod nedostavil z objektivních důvodů, kdy při cestě na uvedené soudní jednání uvízl na dálnici, kde došlo k dopravní nehodě, přičemž tuto skutečnost soudu prvního stupně před začátkem jednání prostřednictvím své obecné zmocněnkyně telefonicky sdělil, tedy se z jednání řádně a včas omluvil – přistoupil odvolací soud k nápravě tohoto pochybení soudu prvního stupně tím, že žalobci umožnil uplatnit svá procesní práva, jež nemohl uplatnit při jednání soudu prvního stupně dne datum (právo účastnit se jednání, přednést návrhy na doplnění dokazování, shrnout své návrhy či vyjádřit se k dokazování i k právní stránce věci); srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. z. spisová značka Odvolací soud s ohledem na uvedené postupoval v souladu s § 213 odst. 2 a 4 o. s. ř. a zopakoval některé důkazy, jež provedl soud prvního stupně na jednání dne datum a dále provedl některé důkazy, které byly účastníky navrženy již v rámci řízení před soudem prvního stupně a které dosud nebyly provedeny.
10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, odvolací soud zjistil, že nezletilý syn účastníků příjmení (datum narození) byl svěřen do péče matky (žalované) a současně byl upraven styk nezletilého s otcem (žalobce), kdy ten je oprávněn se s nezletilým stýkat každý lichý týden v roce vždy od pátku od údaj o čase hod do neděle údaj o čase hod, a každý sudý rok o podzimních prázdninách od 1. dne podzimních prázdnin od údaj o čase hod do posledního dne podzimních prázdnin do údaj o čase hod, přičemž pro prázdninovou úpravu otce s nezletilým platí uvedená speciální úprava.
11. Z kopie návrhu matky na výkon rozhodnutí ze dne datum odvolací soud zjistil, že žalovaná podala dne datum návrh na výkon rozhodnutí uložením pokuty žalobci ve výši částka za znemožnění styku s nezletilým v době od datum od údaj o čase hod do datum do údaj o čase hod.
12. Z vyjádření otce k návrhu matky na výkon rozhodnutí ze dne datum (podzimní prázdniny rok) odvolací soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právní zástupkyně učinil dne datum vyjádření k návrhu žalované na výkon rozhodnutí ze dne datum.
13. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, odvolací soud zjistil, že výrokem I. byl zamítnut návrh matky (žalované) na udělení pokuty otci (žalobci) za nedodržení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, za nepředání nezletilého matce otcem v údaj o čase hod dne datum a předání nezletilého otcem matce datum; výrokem III. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
14. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, odvolací soud zjistil, že jím byl potvrzen výrok II. usnesení soudu I. stupně (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).
15. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, odvolací soud zjistil, že jím bylo doplněno usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak, že„ usnesení soudu I. stupně (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací) se ve výroku o nákladech řízení III. potvrzuje; odvolání otce proti výroku I. se odmítá“.
16. Ze sdělení otce ve věci úpravy styku s nezl. synem na podzimní prázdniny rok a rok ze dne datum odvolací soud zjistil, že otec podáním ze dne datum se alternativně dle výstupu od soudu v dané věci (styk nezletilého s rodiči o podzimních prázdninách rok a rok a návrhu matky) domáhá přehodnocení podání nikoli jako sdělení otce, ale jako návrh otce na výkon rozhodnutí za zmařený víkendový styk datum – datum s postihem stejným, jako navrhuje matka pro otce ve svém návrhu na výkon rozhodnutí ze dne datum (pokuta ve výši částka).
17. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, odvolací soud zjistil, že výrokem II. byl zamítnut návrh otce (žalobce) na výkon rozhodnutí rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, uložením pokuty matce (žalované) za neuskutečněné styky nezletilého s otcem (žalobce) a nepředání nezletilého otci mimo jiné ve dnech datum – datum.
18. Z návrhu otce ze dne datum na výkon rozhodnutí ze dne datum – doplnění odvolací soud zjistil, že v podání ze dne datum žalobce úvodem uvádí, že o jeho návrhu na výkon rozhodnutí ve dnech datum datum (podzimní prázdniny rok) nebylo prozatím rozhodnuto a v další části podání pak sděluje, že své stanovisko přehodnotil a nyní se domáhá pouze výkonu rozhodnutí v menší modifikaci dle zákona – navrhuje, aby byla matce uložena pokuta za zmařený styk pouze za den datum. Uvedené podání žalobce, kterým byl zúžen jeho původní návrh na výkon rozhodnutí ze dne datum, bylo do opatrovnického spisu spisová značka doručeno až v okamžiku, kdy již o původním návrhu otce ze dne datum na výkon rozhodnutí za dny datum datum bylo rozhodnuto.
19. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, odvolací soud zjistil, že tímto bylo doplněno odůvodnění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak, že za odstavec 23. bylo přidáno odůvodnění, které se týkalo víkendového styku nezletilého s otcem ve dnech datum až datum, přičemž bylo uvedeno, že podzimní prázdniny v roce rok byly vyhlášeny od datum (čtvrtek) do datum (pátek), pak následovala sobota datum a neděle datum, načež soud konstatoval, že nelze přisvědčit argumentaci otce, neboť dny volna, sobota, neděle či dny pracovního volna, které nasedají k podzimním prázdninám, tyto přiléhají a styk se uskutečňuje i o těchto volných dnech (míněno styk prázdninový) – s ohledem na uvedené byl návrh otce na výkon rozhodnutí za nepředání nezletilého v lichém víkendu datum – datum udělením pokuty matce jako nedůvodný zamítnut.
20. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, odvolací soud zjistil, že výrokem III. je změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací tak, že otec (žalobce) je oprávněn a povinen se s nezletilým stýkat každý sudý rok o podzimních prázdninách od 1. dne podzimních prázdnin údaj o čase hod do posledního dne podzimních prázdnin údaj o čase hod, předchází-li podzimním prázdninám dny pracovního volna, státní svátky či ředitelské volno, pak od prvního dne pracovního volna, státního svátku či ředitelského volna od údaj o čase hod do posledního dne podzimních prázdnin údaj o čase hod, navazují-li na podzimní prázdniny dny pracovního volna, státní svátky či ředitelské volno, pak od 1. dne podzimních prázdnin od údaj o čase hod do posledního dne pracovního volna, státního svátku či ředitelského volna údaj o čase hod (upřesnění styku otce s nezletilým o podzimních prázdninách a ve dnech k podzimním prázdninám přiléhajících).
21. Dále odvolací soud provedl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým byl částečně potvrzen a částečně změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s opravným usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Tento důkaz však odvolací soud následně nehodnotil a nepřihlížel k němu, neboť k námitce žalobce z úřední činnosti zjistil, že uvedený rozsudek Městského soudu byl zrušen usnesením Městského soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost (s ohledem na uvedené rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s opravným usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, dosud není v právní moci).
22. Z ročního pracovního kalendáře rok a termínů prázdnin pro školní rok rok číslo odvolací soud zjistil, že podzimní prázdniny byly v roce rok vyhlášeny na čtvrtek datum a pátek datum; rok rok byl rokem lichým, v týdnu od datum do datum se jednalo o 43. týden, tedy týden lichý.
23. Z takto provedených důkazů má odvolací soud za prokázané, že účastníci jsou rodiči nezletilého syna jméno narozeného dne datum, který byl na základě pravomocného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, svěřen do péče matky (žalované) s tím, že byl současně upraven styk nezletilého s otcem (žalobcem), a to tak, že žalobce je oprávněn se s nezletilým stýkat každý lichý týden v roce vždy od pátku údaj o čase hod do neděle údaj o čase hod, a každý sudý rok o podzimních prázdninách od prvního dne podzimních prázdnin od údaj o čase hod do posledního dne podzimních hodin do údaj o čase hod, přičemž úprava prázdnin má přednost před běžnou úpravou. Dne datum podala žalovaná návrh na výkon rozhodnutí uložením pokuty žalobci ve výši částka za znemožnění styku s nezletilým v době od datum od údaj o čase hod do datum do údaj o čase hod; podáním ze dne datum se žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně k tomuto návrhu žalované ze dne datum vyjádřil; návrh matky ze dne datum byl pravomocně zamítnut, kdy o nákladech účastníků v tomto řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů – výrok o nákladech byl k odvolání žalobce odvolacím soudem potvrzen (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, doplněném usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací). Dne datum rozhodnutí podal žalobce návrh na výkon rozhodnutí za žalovanou zmařený víkendový styk s nezletilým ve dnech datum datum; usnesením Obvodního soudu pro prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jehož odůvodnění bylo doplněno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl tento návrh otce na výkon rozhodnutí uložením pokuty žalované zamítnut; podáním ze dne datum, tj. až poté, co již bylo o původním návrhu žalobce na výkon rozhodnutí za dny datum – datum rozhodnuto, žalobce modifikuje svůj návrh na výkon rozhodnutí ze dne datum, kdy nově požaduje, aby bylo rozhodováno pouze o zmařeném styku dne datum. Podzimní prázdniny v roce rok připadly na čtvrtek datum a pátek datum; rok rok byl rokem lichým, v týdnu od datum do datum se jednalo o 43. týden, tedy týden lichý. Dne datum žalobci nenáleželo oprávnění stýkat se s nezletilým, v době podzimních prázdnin rok a i v přiléhajících dnech po podzimních prázdninách rok byla oprávněna o nezletilého pečovat žalovaná. příjmení výklad na styk žalobce s nezletilým v období podzimních prázdnin, který byl v letech rok a rok jedním z důvodů sporů mezi účastníky, byl vyjasněn a jednoznačně specifikován až v roce rok, kdy výrokem III. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl upřesněn stávající styk žalobce s nezletilým v období podzimních prázdnin a k nim přiléhajících dní (uvedený rozsudek není v právní moci, výrok III. je však předběžně vykonatelný).
24. K dalším důkazům navrhovaným jak v řízení před soudem prvního stupně, tak v řízení odvolacím, odvolací soud konstatuje, že jejich provedení shledal nadbytečným, když z dosud provedených důkazů má výše popsaný skutkový stav za dostatečně prokázaný (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález či nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).
25. Žalobce k takto provedeným listinným důkazům na jednání namítal, že tyto listiny, resp. provedená rozhodnutí soudů jsou vadná, nekvalitní, nepravdivá a nelze z nich vycházet; pravost uvedených listin žalobce nenamítal. K tomu odvolací soud uvádí následující:„ Podle § 134 OSŘ listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. U každé veřejné listiny je soud oprávněn zkoumat její pravost, tedy zda byla skutečně vystavena oprávněným subjektem nebo zda jde o podvrh. Pokud jde o obsah veřejných listin, u těch, jež mají charakter osvědčení či potvrzení, lze hodnotit i pravdivost obsahu (tj. je připuštěn důkaz o tom, že obsah listiny neodpovídá skutečnosti); u veřejných listin, které obsahují nařízení nebo prohlášení orgánu, soud správnost obsahu nehodnotí“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Navíc podle § 159a odst. 3 o. s. ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (přiměřeně i v případě meritorních rozhodnutí, jež mají formu usnesení – typicky nesporná řízení a řízení o výkon rozhodnutí, viz § 167 odst. 2 o. s. ř.). K tomuto ustanovení komentářová literatura uvádí:„ Jako v řadě dalších ustanovení není ovšem občanský soudní řád ze systémového hlediska bohužel příliš formulačně konzistentní, takže porovnáme-li v komentovaném ustanovení první odstavec se třetím, zjišťujeme, že ve stejném rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. Bez ohledu na to, co zákonodárce vedlo k tomuto způsobu vyjádření, je podstatou komentovaného ustanovení jednoduchý závěr, že žádný orgán (zde se má na mysli orgán veřejné moci, tedy soudy, správní úřady a další orgány) nesmí nerespektovat tento individuální soudní akt, leda by v zákonem stanoveném rámci přezkoumával pravomocné rozhodnutí. Tato vlastnost výroku pravomocného rozhodnutí je projevem jeho absolutní závaznosti. (viz příjmení in příjmení, J. a kol. Občanské soudní řízení, 2. část. Soudcovský komentář. obec: anonymizována dvě slova, rok, komentář k § 159a, dále srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V projednávaném případě žalobce namítal nesprávnost provedených listinných důkazů (výše uvedená rozhodnutí soudů), které jsou veřejnými listinami a zároveň pravomocnými meritorními rozhodnutími soudů (vyjma dosud nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací) – jak vyplývá z výše uvedeného, odvolací soud v daném řízení je těmito pravomocnými rozhodnutími soudů vázán a není oprávněn je jakkoli přezkoumávat, k tomu slouží jiné procesní prostředky. Dále žalobce namítl k prováděnému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že tento byl nepravomocně zrušen v řízení o žalobě pro zmatečnost dne datum – odvolací soud k tomuto z informačního systému soudu zjistil, že uvedený rozsudek byl skutečně v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost usnesením Městského soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, zrušen, a proto k tomuto důkazu při následném hodnocení důkazů nepřihlížel.
26. Odvolací soud dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné. Soud prvního stupně rozhodl správně, když žalobu v plném rozsahu zamítl. Odvolací soud pouze dodává, že žalobu je nutno zamítnout nikoli z důvodu, že by žalobce nárok na náhradu škody a újmy neprokázal, ale z důvodu, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že nárok žalobce na náhradu škody a újmy v celkové výši částka není dán a žaloba tak není důvodná.
27. Pokud jde o nárok žalobce na náhradu škody ve výši částka za učiněný právní úkon spočívající ve vyjádření otce k návrhu matky na výkon rozhodnutí ze dne datum, pak odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že uvedený nárok žalobci nelze přiznat, neboť o těchto nákladech právního zastoupení žalobce v předmětném řízení mělo být a také bylo rozhodováno v předmětném řízení o výkon rozhodnutí (pravidlem je, že k vypořádání nákladů řízení zásadně slouží samo řízení, v němž vznikly) – žalobci požadované náklady, které vynaložil v souvislosti s tímto řízením, přiznány nebyly (bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, doplněného usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací). Odvolací soud poznamenává, že je zcela irelevantní, zda se žalobce ohledně rozhodnutí o nákladech v daném řízení o výkon rozhodnutí odvolal či nikoli. Z ustálené judikatury vyplývá, že„ Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu; výrok o náhradě nákladů řízení je zpravidla závislý na rozhodnutí ve věci samé a je výrazem procesního vypořádání vztahu účastníků řízení ohledně jimi vynaložených nákladů. Povinnost hradit náklady řízení vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu.“ (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka či přiměřeně rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).
28. Podle § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. V případě sporu je na poškozeném, aby prokázal všechny nutné předpoklady vedoucí ke vzniku povinnosti nahradit újmu – jednání v rozporu s dobrými mravy, vznik újmy, příčinnou souvislost a zavinění ve formě úmyslu (viz příjmení, P. in příjmení, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. číslo číslo).
29. Ohledně nároku žalobce na náhradu újmy ve výši částka za to, že byl nucen strpět šikanózní výkon práva ze strany žalované (návrh na výkon rozhodnutí ze dne datum) odvolací soud uvádí, že ani v tomto případě není nárok žalobce dán. Z provedených důkazů má odvolací soud za prokázané, že mezi účastníky byl minimálně v letech rok a rok výklad ohledně styku žalobce s nezletilým v období podzimních prázdnin sporný – jak žalovaná (návrh ze dne datum ohledně dnů datum od údaj o čase hod do datum do údaj o čase), tak žalobce (návrh ze dne datum ohledně dnů datum – datum) podali návrh na výkon rozhodnutí a udělení pokuty druhému z rodičů za zmařený styk s nezletilým o podzimních prázdninách, v obou případech byl návrh zamítnut (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, doplněné usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jehož odůvodnění bylo doplněno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací) – k jednoznačnému vyjasnění tohoto sporného výkladu, který byl příčinou uvedených návrhů obou rodičů na výkon rozhodnutí, došlo až v rámci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který však dosud nenabyl právní moci, výrok III. ohledně styku nezletilého s žalobcem je však předběžně vykonatelný a pro účastníky závazný. Odvolací soud uzavírá, že s ohledem na uvedené skutečnosti, zejm. spornost výkladu styku žalobce s nezletilým v době podzimních prázdnin a přiléhajících dní, kdy je patrné, že ani žalobce, ani žalovaná si nebyli jistí, jak má být tento styk vykládán, nelze považovat návrh matky na výkon rozhodnutí ze dne datum za šikanózní (nemravný), navíc za situace, kdy stejný návrh v opačném gardu podal následující rok proti matce žalobce. Odpovědnost žalované v tomto případě tedy není dána, neboť bylo prokázáno, že v případě podání návrhu na výkon rozhodnutí dne datum žalovaná nepostupovala vůči žalobci šikanózně (nemravně).
30. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
31. V případě nároku žalobce na náhradu škody ve výši částka, která mu měla vzniknout dne datum v souvislosti s marnou cestou pro nezletilého za účelem realizace styku, odvolací soud také plně souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v tomto případě nelze nároku žalobce vyhovět, neboť ze strany žalované nedošlo k porušení zákonné povinnosti, což je jednou z podmínek odpovědnosti za škodu. Žalovaná tím, že žalobci dne datum neumožnila styk s nezletilým, neporušila žádnou svou povinnost – dne datum, v době podzimních prázdnin v lichém roce, nebyl žalobce ke styku s nezletilým oprávněn (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jehož odůvodnění bylo doplněno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).
32. Stejně pak odvolací soud neshledává důvodným nárok žalobce na náhradu újmy ve výši částka za obavy o zdraví a život nezletilého ve dnech datum až datum, kdy žalovaná nijak nereagovala na zprávy žalobce ohledně stavu nezletilého. Podle § 890 o. z. jsou rodiče povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů. Z uvedeného ustanovení však nelze dovozovat povinnost matky (žalované), která byla navíc v rozhodné době v pokročilém stádiu těhotenství, poskytovat otci (žalobci) veškeré informace ohledně nezletilého, které po ní žalobce vyžadoval. Nezletilý (v rozhodné době 9 let a 11 měsíců, nikoli 14 let, jak nesprávně uvedl soud prvního stupně) byl v rozhodné době v souladu s rozhodnutím opatrovnického soudu v péči matky (žalované), která byla povinna o něj pečovat, starat se o jeho bezpečí a zdraví, a v souladu s informační povinností podle § 890 o. z. pak byla také povinna žalobce informovat o podstatných informacích o nezletilém, např. pokud by byl zraněn, převezen do nemocnice, pokud by mu hrozilo bezprostřední nebezpečí na životě atp. – k takovým podstatným skutečnostem však v rozhodné době nedošlo a žalovaná tak zákonnou informační povinnost v tomto směru neporušila, když žalobce neinformovala, tak jak on požadoval.
33. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 o. s. ř. změnil pouze, pokud jde o místo plnění nákladů – žalovaná již není právně zastoupena, proto odvolací soud uložil povinnost uhradit náklady žalované přímo k jejím rukám; a dále ve výši nákladů žalované, neboť soud prvního stupně při výpočtu nákladů nesprávně žalované přiznal nárok na náhradu za vyjádření k mediaci ze dne datum – uvedený úkon dle odvolacího soudu nelze považovat za podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu Náklady žalované v řízení před soudem prvního stupně činí celkem částka a sestávají z odměny advokáta ve výši částka podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, nahlížení do spisu dne datum a účast na jednání dne datum), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 4 úkony a z 21% DPH z částky částka ve výši částka.
34. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady žalobkyně v odvolacím řízení činí celkem částka a sestávají z odměny advokáta ve výši částka podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 1 úkon a z 21% DPH z částky částka ve výši částka. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobce je povinen náklady odvolacího řízení zaplatit přímo žalované, neboť ta již není právně zastoupena. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.