30 CO 363/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Knotkové, soudce Mgr. jméno příjmení a soudkyně JUDr. jméno příjmení ve věci žalobkyň: a) jméno příjmení, datum narození bytem adresa b) právnická osoba, IČO sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyň: jméno příjmení, datum narození bytem adresa doručovací adresa adresa o určení neplatnosti dražby o odvolání žalobkyně a) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou ve výroku I. o věci samé potvrzuje.

II. Ve výroku II. o nákladech řízení se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše náhrady žalobkyně a) a vedlejšího účastníka na její straně činí částka, jinak se v tomto výroku ve vztahu mezi žalobkyní a), vedlejším účastníkem na její straně a žalovanou potvrzuje.

III. Žalobkyně a) a vedlejší účastník na její straně jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly vůči žalované, aby byla zneplatněna dražba konaná dne datum právnická osoba a. s. na základě dražební vyhlášky číslo spisová značka na vydražitele právnická osoba a aby bylo zrušeno vlastnictví uvedené společnosti na základě této dražby z výše uvedených důvodů (výrok I.) a současně uložil žalobkyním a vedlejšímu účastníkovi na jejich straně povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě ze dne datum, kterou se žalobkyně domáhaly vůči žalované určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby konané dne datum právnická osoba a. s. na základě dražební vyhlášky číslo spisová značka na vydražitele – žalovanou (dále jen„ dražba“). V žalobě uvedly, že se neplatnosti dražby domáhají z důvodu nedořešených ve věci zásadních opravných prostředků v insolvenčních řízeních vedených u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. insolvenční spisová značka a insolvenční spisová značka, které předcházely datu uzavření dražební vyhlášky číslo spisová značka insolvenčními správci a dále z důvodu podezření, že dochází k pletichám v insolvenčním řízení a podvodu. ulice účastník na straně žalobkyň namítal, že v insolvenčním řízení má majetek z titulu společného jmění manželů (vedlejší účastník je manželem žalobkyně a/, což však není insolvenčním soudem respektováno) a dále, že nikdy nedošlo k soupisu majetku insolvenčním správcem podle skutečnosti, když do doby skončení soudních řízení z dědického řízení o legitimitu a výši nelze majetkovou podstatu určit.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Namítla překážku litispendence (totožná žaloba podána u Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. spisová značka), opožděnost podané žaloby, nedostatek aktivní legitimace žalobkyň a dále poukázala i na nesprávný okruh žalovaných. Závěrem žalovaná akcentovala, že žalobkyně pouze notoricky zneužívají práva a všemi prostředky brání převzetí nemovitostí, které žalovaná vydražila a za něž zaplatila částka.

4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil následující skutkový anonymizována dvě slova – právnická osoba a. s., IČO pro role v řízení – příjmení, v. s. o., IČO, jako insolvenčního správce dlužníka – žalobkyně a) a role v řízení – JUDr. jméno příjmení, IČO, jako insolvenčního správce dlužníka – jméno příjmení, r. rok, provedl dne datum dražbu, tj. dobrovolnou dražbu nemovitostí (konkrétně pozemků par. číslo jehož součástí je stavba adresa, vše v k. ú. obec u obec), jejichž vlastníky byly žalobkyně a) a jméno příjmení, r. rok; vydražitelem a následně novým vlastníkem daných nemovitostí se stala žalovaná.

5. Po právní stránce soud prvního stupně hodnotil zjištěný skutkový anonymizováno podle příslušných ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, přičemž dospěl k závěru, že dne datum byla na návrh insolvenčních správců dlužníků – žalobkyně a) a jméno příjmení – jako osob k tomuto jednání oprávněných ve smyslu § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách provedena dražba – dražba dobrovolná ve smyslu § 17 a násl. zákona o veřejných dražbách. Akcentoval, že zákon o veřejných dražbách v § 24 odst. 3 výlučně stanoví, které osoby se vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby mohou domáhat a vůči jakým konkrétním osobám, přičemž dospěl k závěru, že ani jedna z žalobkyň není osobou oprávněnou k podání předmětné žaloby (nedostatek aktivní legitimace) a současně, že ani žalovaná sama není ve věci pasivně věcně legitimována. příjmení to také konstatoval, že žaloba byla podána opožděně, a to více než 3 měsíce po skončení zákonem stanovené tříměsíční propadné lhůty, která počíná běžet ode dne konání dražby (dražba konána datum, žaloba podána datum).

6. Prvostupňový soud se dále vypořádal s procesními námitkami účastníků, kdy uvedl, že o jeho věcné příslušnosti k rozhodnutí v nadepsané věci již bylo rozhodnuto pravomocným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (spisová značka, insolvenční spisová značka), a že je tedy soudem místně a věcně příslušným a dále, že rozhodnutí ve věci nebrání překážka litispendence ani překážka věci pravomocně skončené – řízení o později podané duplicitní žalobě vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. spisová značka bylo pravomocně zastaveno.

7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl tak, že je přiznal úspěšné žalované s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně a) včasné odvolání, ve kterém namítala, že prvostupňový soud nepřihlížel k jejím podáním a že věc nesprávně právně posoudil. Dále soudu prvního stupně vytkla, že neprojednal její podání ohledně nedostatku místní nepříslušnosti, návrh na změnu místní příslušnosti, žádost o přerušení řízení, návrh na odročení jednání na neurčito; že jí bylo odňato právo jednat před soudem, když nebyla omluvena z jednání (datum), přestože byla v pracovní neschopnosti až do datum; že bylo nesprávně doručováno vedlejšímu účastníkovi a že žalobkyně b) nebyla obesílána od počátku. V odvolání dále žalobkyně a) požádala o přidělení advokáta a odpuštění platby soudního poplatku z důvodu špatné finanční situace (insolvenční řízení). Závěrem žalobkyně a) poukázala na to, že by uvedené řízení mělo být přerušeno do doby nápravy insolvenčního řízení a podaných opravných prostředků ve věci neplatnosti dražební vyhlášky, dražby a žalob na neplatnost soupisu majetku a dalších. Žalobkyně a) navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že odvolací argumentace žalobkyně a) je nesrozumitelná a k předmětu věci navíc absolutně nepřiléhavá. Napadený rozsudek je dle žalované věcně správný a odvolací soud by jej měl proto potvrdit. Závěrem žalovaná poukázala na to, že je opakovaně terčem notorického zneužívání práva žalobkyní a), která do všech řízení, včetně tohoto, neustále podává nedůvodné a zjevně kverulantské návrhy, kterými řízení v nebývalé míře zahlcuje.

10. Žalobkyně b) a vedlejší účastník na straně žalobkyň se k odvolání žalobkyně a) nevyjádřili.

11. Odvolací soud nařídil jednání na datum v anonymizováno hod a účastníky řízení (právní zástupce) k tomuto jednání řádně a včas předvolal. Žalobkyně a) v podání ze dne datum požádala o odročení nařízeného jednání z důvodu nepříznivého anonymizováno 6 slov), kdy k této žádosti připojila potvrzení o pracovní neschopnosti. Uvedené žádosti žalobkyně a) nebylo odvolacím soudem vyhověno, o čemž byla žalobkyně a) informována. Podáním ze dne datum žalobkyně a) svou žádost o odročení jednání zopakovala, přičemž doplnila, že anonymizováno je i vedlejší účastník, který následně také o odročení jednání z důvodu nepříznivého anonymizována dvě slova (zánět průdušek, anonymizováno) požádal.

12. Odvolací soud žádostem o odročení jednání ze strany žalující nevyhověl a jednání nařízené na den datum neodročil. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), připomněl, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených. Rovněž podle ustálené ústavněprávní judikatury obecné soudy nejsou povinny akceptovat jakékoliv žádosti o odročení, neboť pak by v konkrétních případech mohlo ze strany některých účastníků řízení docházet k procesním obstrukcím (viz nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález či ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). Odvolací soud při posouzení důvodnosti žádosti žalobkyně a) o odročení jednání přihlédl ke všem okolnostem projednávaného případu a dospěl k závěru, že se ze strany žalobkyně a) se jedná o obstrukce, tj. zneužití procesních práv, kterému nepřísluší soudní ochrana. Žalobkyně a) požádala o odročení jednání (datum) již v řízení před soudem prvního stupně a to z důvodu kolize s jiným soudním řízením (Okresní soud v Liberci, sp. zn. spisová značka – ani tohoto jednání se však žalobkyně a/ nezúčastnila, kdy jako důvod v tomto řízení uvedla anonymizováno), kdy navrhovala odročení (přerušení) do doby ukončení soudního řízení u Okresního soudu v Liberci, sp. zn. spisová značka, jehož výsledek může dle žalobkyně a) celou věc zvrátit – této žádosti bylo prvostupňovým soudem vyhověno a jednání bylo odročeno na datum, avšak i v tomto případě žalobkyně a) zaslala soudu žádost o odročení jednání, tentokrát z důvodu anonymizována dvě slova, k čemuž přiložila potvrzení o pracovní neschopnosti ze dne datum – této žádosti již vyhověno nebylo. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně a) v řízení používá procesní instituty, kterými toliko prodlužuje a oddaluje konečné rozhodnutí v předmětné věci (námitky věcné a místní nepříslušnosti, opakované návrhy na ustanovení advokáta, odpuštění soudního poplatku, podávání opravných prostředků atd.), pokud jde však o věcnou argumentaci týkající se žalobního návrhu, pak tato v rozsáhlých a značně nepřehledných a nesrozumitelných podáních žalobkyně a) absentuje – tento postup shledává odvolací soud obstrukčním, tj. zneužívajícím procesních práv, kterému nepřísluší soudní ochrana. Žalobkyně a) navíc tímto způsobem postupuje i v jiných soudních řízeních, kdy soudy opakovaně její počínaní označují jako obstrukční a sudičské – viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, dostupné v insolvenčním rejstříku (insolvenční řízení sp. zn. insolvenční spisová značka vedené u Krajského soudu v Praze). Při zohlednění uvedených skutečností odvolací soud tedy žádost žalobkyně a), následně zcela účelově podpořenou i žádostí vedlejšího účastníka, shledal jako obstrukční a rozhodl se jí zcela v souladu s výše uvedenými judikaturními závěry nevyhovět. Na obstrukční jednání dle odvolacího soudu poukazuje i následné jednání žalobkyně a), která ač tvrdila, že pro svůj anonymizována dvě slova není schopna se k soudu dostavit, se na jednání dostavila a přednesla své odvolání, ve kterém však věcně nijak neargumentovala a pouze poukazovala na procesní pochybení spočívající v neprojednání jejích návrhů (viz níže).

13. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně a) není důvodné.

14. Žalobkyně a) se na jednání odvolacího soudu dostavila a přednesla své odvolání, kdy zdůraznila neprojednání některých jejích procesních návrhů. Dále na jednání vznesla námitku podjatosti odvolacího soudu – poukázala na to, že nebylo vyhověno její žádosti o odročení jednání z důvodu anonymizováno a že nebyla projednána její žádost o přidělení advokáta a odpouštění platby soudního poplatku. Zdůraznila, že její anonymizována dvě slova jí neumožňuje se plně soustředit a obhajovat se tak, aby byla úspěšná – požádala proto o zrušení jednání, odročení a nařízení jednání nového (odvolací soud zopakoval, že její žádosti nebude vyhověno).

15. Pokud jde o vznesenou námitku podjatosti odvolacího soudu, kterou žalobkyně a) vznesla na jednání, pak tuto odvolací soud neshledal důvodnou – skutečnost, že odvolací soud nevyhověl žádosti žalobkyně a) o odročení jednání a žádosti o ustanovení advokáta a odpuštění soudního poplatku, nezakládá jeho podjatost (§ 14 odst. 4 o. s. ř.) – a proto ji nepředkládal nadřízenému soudu a věc projednal a rozhodl (§ 15b odst. 2 o. s. ř.). Takto vznesenou námitku podjatosti lze navíc dle odvolacího soudu hodnotit jako obstrukční postup, kdy je z přednesu žalobkyně a) zřejmé, že touto námitkou sledovala oddálení rozhodnutí, když se domnívala, že odvolací soud jednání přeruší a věc předloží nadřízenému soudu k projednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

16. Odvolací soud dále neshledal důvodnou žádost žalobkyně o ustanovení advokáta a odpuštění platby soudního poplatku. O žádosti žalobkyně a) na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů bylo již v minulosti opakovaně negativně rozhodnuto usnesením nalézacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a dále usnesením nalézacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. V aktuální žádosti pak žalobkyně a) neuvádí nic nového, ale pouze opakuje již dříve tvrzené skutečnosti – že nemá dispoziční práva a finanční prostředky, a opět argumentuje nesprávnostmi (pochybeními) v insolvenčním řízení. Odvolací soud proto o opakované žádosti žalobkyně a) již znovu samostatně nerozhodoval, neboť z ustálené judikatury soudů vyplývá, že v případě opakované žádosti, ve které nejsou uvedeny žádné nové skutečnosti, postačí, pokud se s takovou žádostí soud vypořádá v odůvodnění konečného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). V tomto směru je třeba poznamenat, že opakované nezdůvodněné žádosti o osvobození od soudních poplatků Nejvyšší soud považuje za zneužití procesních práv žalovaného, které ve shodě s ustanovením § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany. Podle odborné literatury zneužití procesního práva může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s ustanovením § 41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nebude přihlížet (k tomu srov. příjmení, P. a kol. Občanský soudní řád /§ 1 až 250l/. Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. obec: anonymizována dvě slova, rok, s. číslo).

17. Důvodný není ani návrh žalobkyně a) na přerušení řízení, neboť jak bude uvedeno níže, v projednávaném případě se jedná o zcela bezúspěšné uplatňování práva ze strany žalobkyň – přerušení předmětného řízení do doby skončení jiných řízení („ do doby nápravy insolvenčního řízení“) tak zcela zjevně není namístě.

18. Pokud jde o námitky věcné a místní nepříslušnosti (žádost o změnu místní příslušnosti), pak tyto byly soudem prvního stupně řádně vypořádány. O věcné příslušnosti bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a jelikož jde o konečné posouzení otázky věcné příslušnosti závazné jak pro účastníky, tak i pro soudy (§ 104a odst. 7 o. s. ř.), nemůže být otázka věcné příslušnosti v dalším průběhu řízení znovu předložena ani ze strany účastníků ani ze strany soudu (k tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 cdo číslo). Pokud jde o návrh žalobkyně a) na změnu místní příslušnosti, kdy se žalobkyně a) domáhala předání spisu Krajskému soudu v Praze (dle obsahu se tedy jednalo o věcnou příslušnost soudu), pak prvostupňový soud postupoval správně, když k uvedenému návrhu jako nepřípustnému – o věcné příslušnosti v projednávané věci bylo již s konečnou platností rozhodnuto – nepřihlížel (§ 41a odst. 3 o. s. ř.).

19. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalobkyně a), dle které jí bylo odňato práva jednat před soudem. Jak bylo uvedeno výše žalobkyně a) požádala v řízení před soudem prvního stupně o odročení jednání, které bylo nařízeno na datum, a to z důvodu kolize s jiným soudním řízením – této žádosti bylo prvostupňovým soudem vyhověno a jednání bylo odročeno na datum, žalobkyně a) však i v tomto případě zaslala soudu žádost o odročení jednání, tentokrát z důvodu anonymizována dvě slova – této žádosti již prvostupňový soud nevyhověl a v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně a). Uvedený postup nalézacího soudu shledává odvolací soud zcela v souladu s právními předpisy, neboť jak bylo odůvodněno výše (bod 12.) – s ohledem na všechny okolnosti projednávaného případu bylo lze uvedenou žádost žalobkyně a) o odročení jednání z důvodu anonymizováno hodnotit jako obstrukční, které nepřísluší soudní ochrana.

20. Ohledně námitky nesprávného doručování vedlejšímu účastníkovi odvolací soud uvádí, že z doručenek obsažených ve spisu vyplývá, že vedlejší účastník byl po celou dobu obesílán správně, na doručovací adresu: adresa) tedy není důvodná. Pokud jde o námitku nedoručování žalobkyni b), pak ani v tomto případě odvolací soud námitce žalobkyně a) nemůže přisvědčit, neboť z doručenek založených ve spisu vyplývá, že žalobkyně b) byla po celou dobu řízení obesílána do její datové schránky – v řízení z ničeho nevyplynulo, že by účinky doručení žalobkyni b) nenastaly (např. z důvodu znepřístupnění datové schránky). V případě účastníka s datovou schránkou je soud povinen takovému účastníkovi doručovat jen a pouze do datové schránky a účastník je povinen tímto způsobem písemnosti přijímat, nemá právo žádat, aby soud do datové schránky nedoručoval (srov. Podaný, J. in Svoboda, K., příjmení, P., Levý, J., příjmení, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. číslo). Pokud žalobkyně a) tvrdí, že žalobkyně b) je v insolvenci jako ona a odůvodňuje to tím, že ona je jediným společníkem žalobkyně b), pak tento její názor není správný. Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že proti žalobkyni b), která je samostatnou právnickou osobou na žalobkyni a) zcela nezávislou, insolvenční řízení vedeno není. Z obchodního rejstříku pak vyplývá, že jako jednatel žalobkyně b) je stále zapsána žalobkyně a), nikoli insolvenční správce žalobkyně a) – v souvislosti s prohlášením konkurzu na majetek žalobkyně a) automaticky její funkce jednatelky žalobkyně b) nezanikla a ani v řízení z ničeho nevyplynulo, že by k zániku jednatelství žalobkyně a) mělo dojít (srov. příjmení, T., příjmení, K., příjmení, F., příjmení, L. Živnostenský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. číslo).

21. Žalobkyně a) mimo jiné namítala i nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně – ani tuto námitku však odvolací soud neshledává důvodnou. Veřejná dobrovolná dražba je – jak dovodila již ustálená judikatura soudů (blíže srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) – neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Uvedené platí obdobně i tehdy, zpeněžil-li správce konkursní podstaty věc nebo jinou majetkovou hodnotu z konkursní podstaty prostřednictvím veřejné dobrovolné dražby. Podle ustálené judikatury soudů (blíže srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp zn. spisová značka, či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) se může domáhat určení neplatnosti dražby v zákonem určené lhůtě 3 měsíců ode dne konání dražby jen některá z osob uvedených v ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách; jiné osoby – např. úpadce (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) – takové právo nemají a nemohou se postupem podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. domáhat ani jiného určení, v němž by otázka (ne) platnosti takové dražby byla posuzována jako otázka předběžná. Nemůže-li být v řízení o takovém jiném určení posuzována otázka platnosti dražby, nemůže v něm být zpochybněn ani její výsledek, tj. vlastnictví vydražitele (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Závěr soudu prvního stupně o opožděnosti žaloby a nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyň je správný a zcela v souladu s uvedenými judikaturnímu závěry.

22. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a), vedlejším účastníkem a žalovanou odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 o. s. ř. změnil pouze pokud jde o výši nákladů žalované, neboť soud prvního stupně při výpočtu nákladů vycházel z nesprávné tarifní hodnoty – dle odvolacího soudu je v projednávané věci, jejímž předmětem je určení neplatnosti dražby, třeba vycházet z § 9 odst. 1 advokátního tarifu a tedy z tarifní hodnoty ve výši částka Náklady žalované v řízení před soudem prvního stupně činí celkem částka a sestávají z odměny advokáta ve výši částka podle § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava, vyjádření ve věci samé ze dne datum a ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 4 úkony a z 21% DPH z částky částka ve výši částka.

23. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná; povinnost k náhradě uložil odvolací soud žalobkyni a) a vedlejšímu účastníkovi společně a nerozdílně. Náklady žalované v odvolacím řízení činí celkem částka a sestávají z odměny advokáta ve výši částka podle § 7, 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 2 úkony po částka a z 21% DPH z částky částka ve výši částka. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Ve vztahu mezi žalobkyní b), která proti napadenému rozsudku odvolání nepodala, a žalovanou nabyl rozsudek soudu prvního stupně samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).