30 CO 45/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové, soudkyně JUDr. jméno příjmení a soudce Mgr. jméno příjmení ve věci žalobců: a) Mgr. jméno příjmení , narozen datum bytem adresa b) jméno příjmení , narozen datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím o odvolání žalobců, žalované a vedlejšího účastníka proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací , ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. a II. o věci samé potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. ohledně částky [částka] a příslušenství mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]; v části ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a v části ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku IV. ohledně částky [částka] a příslušenství mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]; v části ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a v části ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit žalobci a) na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

V. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit žalobci b) na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na soudním poplatku za řízení před soudy obou stupňů [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení soud prvního stupně uložil žalované zaplatit každému ze žalobců částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I. a II.), ve zbývající části ohledně částky [částka] s příslušenstvím pro každého ze žalobců žalobu zamítl (výrok III. a IV.). Dále uložil žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení žalobci a) ve výši [částka] k rukám jeho právního zástupce (výrok V.), žalobci b) ve výši [částka] k rukám jeho právního zástupce (výrok VI.) a České republice soudní poplatek ve výši [částka] (výrok VII.).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se původní žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozená“), zastoupena svým otcem [jméno] [příjmení] (dále jen„ otec poškozené“) na základě generální plné moci, domáhala proti žalované plnění ve výši [částka] s příslušenstvím z garančního fondu za nemajetkovou újmu. Dne [datum] řidič [jméno] [příjmení] řídil nákladní dodávkové vozidlo po dálnici [anonymizováno] ve směru jízdy na [anonymizováno]. Při jízdě v pravém jízdním pruhu se dostatečně nevěnoval řízení vozidla, najel do odstavného pruhu, v němž přední částí nákladního dodávkového vozidla narazil do zadní části servisního vozidla, které označovalo odstavené vozidlo poškozené. Tímto nárazem bylo servisní vozidlo posunuto vpřed vpravo, kde narazilo do dálničních svodidel, do zadní části odstaveného vozidla poškozené a současně srazilo i poškozenou, která v odstavném pruhu stála u svého vozidla, tato nárazem byla odmrštěna na svodidla, kde zůstala ležet. V souvislosti s touto nehodou a v přímé příčinné souvislosti s ní poškozená utrpěla mimořádně závažná zranění. Od okamžiku dopravní nehody byla poškozená nepřetržitě v kómatu. Nebylo možno očekávat zlepšení jejího zdravotního stavu, který byl léčbou již v podstatě neovlivnitelný, léčba byla omezena na zachování životních funkcí poškozené. Znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] byl ke dni [datum] vypracován znalecký posudek na stanovení nemajetkové újmy, která poškozené vznikla v příčinné souvislosti se shora uvedenou dopravní nehodou. [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno]. Dle závěrů znaleckého posudku byla stanovena výše bolestného v částce [částka] a výše ztížení společenského uplatnění (dále jen„ ZSU“) ve výši [částka]. Protože újma poškozené byla způsobena provozem cizozemského vozidla ([anonymizováno]), jehož řidiči nevznikla povinnost při provozu na území České republiky uzavřít hraniční pojištění, uplatnila poškozená své nároky proti žalované dle ust. § 24 odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., jako právo na plnění z garančního fondu.

3. Žalovaná nesporovala základní skutečnosti týkající se dopravní nehody. Nárok uplatněný žalobou však neuznává, považuje ho za neoprávněný, nároky na nemajetkovou újmu u žalované nebyly uplatněny mimosoudně, navíc žaloba byla podána v den smrti poškozené a její podání proto žalovaná považuje za účelové. Následně žalovaná uvedla, že dne [datum] uspokojila nárok žalující strany na plnění z garančního fondu na bolestné ve výši [částka]. K nároku na náhradu za ZSU žalovaná uvedla, že závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení], dle kterých došlo k ustálení zdravotního stavu poškozené ke dni [datum], považuje za nedostatečné. I kdyby však bylo potvrzeno, že ke [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] dne [datum], pak překážka lepší budoucnosti, trvala necelý měsíc, což dle názoru žalované nezakládá nárok na náhradu újmy za ZSU v požadované výši, neboť náhrada újmy za ZSU má sloužit zejména k tomu, aby poškozenému umožnila tuto překážku překonat, nebo alespoň zmírnila její dopady. Žalovaná také nesouhlasila se zvýšením nároku na ZSU znalcem, moderačním koeficientem na 110 % z důvodu věku poškozené, když věk poškozené v době poškození zdraví, byl neutrálním kritériem, který nesvědčil pro zvýšení základního hodnocení. Žalovaná dále tvrdila, že Metodika Nejvyššího soudu České republiky počítá s modifikací základní částky uplatněného nároku v souvislosti s vysokým věkem poškozeného, tedy v situaci, kdy lze předpokládat, že překážka lepší budoucnosti u poškozeného potrvá relativně krátkou dobu. Žalovaná se domnívá, že za použití analogie tohoto pravidla, lze učinit závěr o vhodnosti moderace uplatněného nároku soudem, neboť překážka lepší budoucnosti u poškozené trvala ve srovnání s jinými případy relativně krátkou dobu.

4. Při jednání dne [datum] vzala žalující strana žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zpět, což odůvodnila tím, že tato částka, představující nárok na bolestné, byla žalující straně vyplacena. Při jednání proto bylo řízení ohledně této částky zastaveno.

5. Dne [datum] poškozená zemřela. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], soud rozhodl, že bude v řízení na straně žalobce pokračovat s dědicem po poškozené, jejím otcem [jméno] [příjmení], zastoupeným advokátem Mgr. [jméno] [příjmení].

6. Dne [datum] zemřel otec poškozené. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], soud rozhodl, že bude v řízení na straně žalobce pokračovat s dědici žalobce (otec poškozené), a to s Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

7. Podáním ze dne [datum] ve znění doplnění, které žalobci učinili na jednání dne [datum], žalobci navrhli změnu žaloby, dle které se každý ze žalobců domáhá po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od doručení žaloby žalované do zaplacení. Soud prvního stupně na jednání dne [datum] vyhlásil usnesení, kterým navrženou změnu žaloby připustil.

8. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil následující skutkový stav: Poškozená dne [datum] utrpěla při dopravní nehodě mimořádně závažná zranění a následně dne [datum] ve večerních hodinách v příčinné souvislosti s nimi zemřela. Řidič vozidla, který nehodu způsobil, byl za tento skutek pravomocně odsouzen. Újma poškozené byla způsobena provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevznikla povinnost při provozu na území ČR uzavřít hraniční pojištění. Výplata plnění z garančního fondu za bolestné byla žalovanou učiněna prostřednictvím [právnická osoba], co by korespondenčním partnerem [příjmení] [příjmení] poisťovni, u které mělo škodící cizozemské vozidlo sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem. Dědicem po poškozené byl její otec, který po ní zdědil i pohledávku na bolestné a ZSU. Otec poškozené zemřel [datum]. Otec poškozené pořídil pro případ smrti závěť ve prospěch současných žalobců, ti v rámci dědického řízení po otci poškozené nabyli rovným dílem i předmětnou pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím. Bolestné ve výši [částka] bylo žalující straně vyplaceno v průběhu řízení, sporný tedy zůstal jen nárok na zaplacení ZSU. Soud prvního stupně na základě znaleckého posudku MUDr. [příjmení] a následné výpovědi znalce dospěl k závěru, že zdravotní stav poškozené se ustálil již několik týdnů po nehodě, poté byl již neměnný. Bylo prokázáno, že po nehodě byla poškozená, která pracovala jako lékařka, zcela vyřazena ze všech sfér lidského života, nacházela se v bezvědomí, odkázána ve všech směrech na lékařskou péči. Znalec [příjmení] [příjmení] ohodnotil ZSU částkou [částka] (nejprve ZSU ohodnotil částkou [částka], když vycházel z toho, že by mělo dojít k navýšení o 10 % s ohledem na věk poškozené; tento závěr však v rámci výslechu opravil a uvedl, že ohodnocení ZSU by mělo být provedeno v základním ohodnocení bez navýšení). Dne [datum] původní žalobkyně podlehla následkům nehody, kdy příčinou smrti byla komplikace těžkého mozkolebečního poranění, bezprostřední příčinou smrti byl oboustranný zápal plic.

9. Po právní stránce soud prvního stupně nejprve posoudil plnou moc ze dne [datum], na základě které otec poškozené za poškozenou podal dne [datum] předmětnou žalobu. Uvedl, že z plné moci ze dne [datum] měl za prokázané, že ji poškozená udělila svému otci ke všem právním jednáním za zmocnitele, k nimž je zmocnitel sám oprávněn, aby zmocnitele ve všech právních věcech zastupoval a aby za něj jednal s úřady, soudy, orgány státní správy a orgány místní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami. [příjmení] moc byla udělena na dobu neurčitou. Prvostupňový soud posoudil plnou moc ze dne [datum] dle § 31 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), kdy její obsah vyložil dle § 35 odst. 2 obč. zák. a dospěl k závěru, že otec poškozené disponoval v procesní rovině jako obecný zmocněnec dle § 27 odst. 1 obč. zák. zástupčím oprávněním za poškozenou před soudem jednat (podat za ni žalobu).

10. Dále se prvostupňový soud zabýval pasivní věcnou legitimací žalované a dospěl k závěru, že tato je dána dle § 24 odst. 2 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb., protože újma byla způsobena provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevznikla povinnost při provozu na území ČR uzavřít hraniční pojištění.

11. Otázku přechodu nároku na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění nalézací soud posoudil podle § 1475 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. K čemuž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého právo na náhradu nemajetkové újmy na zdraví má sice charakter práva osobně spojeného s osobou poškozeného, nezaniká však jeho smrtí bezvýjimečně, resp. zákon může stanovit výjimky, kdy toto právo přechází na dědice. Takovou výjimku zakládá právě ust. § 1475 odst. 2 o. z. Uplatnil-li tedy poškozený za svého života u soudu nároky na náhradu nemajetkové újmy na zdraví, vyjmenované v § 2958 o. z., tvoří tyto nároky v případě jeho smrti pozůstalost a mohou přejít na dědice.

12. V rámci právního hodnocení zjištěného skutkového stavu následně soud prvního stupně odkázal na § 2958 o. z., kdy se zabýval zejména otázkou vzniku a rozsahu ZSU. Uvedl, že k hodnocení trvalých následků by mělo být přistoupeno teprve poté, co se zdravotní stav relativně ustálí. Datum ustálení zdravotního stavu pak představuje okamžik, kdy se nárok na satisfakci, náhradu na ZSU, stává dospělým, vzniká, a odkdy se také počítá promlčecí lhůta. Soud prvního stupně uzavřel, že má ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení] a jeho výpovědi za prokázané, že v případě poškozené došlo k ustálení jejího zdravotního stavu již několik týdnů po nehodě. V době, kdy znalec vypracoval znalecký posudek (sedm měsíců po nehodě) tedy již bylo možno ZSU hodnotit. V okamžiku ustálení zdravotního stavu poškozené došlo ke vzniku nároku na ZSU.

13. Při určení výše ZSU prvostupňový soud akcentoval, že dle zákona škůdce nahradí ZSU vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, jde tedy o odškodnění následků škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání, nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním, sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Odškodnění pak musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. Znalec [příjmení] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] stanovil dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví výši odškodnění za ZSU částkou [částka] (ve znaleckém posudku doporučil navýšení o 10 % z důvodu věku poškozené, tedy na částku [částka]; tento závěr však v rámci výslechu znalec přehodnotil a uvedl, že ohodnocení by mělo být provedeno v základním ohodnocení bez navýšení). Soud prvního stupně se závěrem znalce o nedůvodnosti navýšení ohodnocení ZSU z důvodu věku poškozené souhlasil. Nicméně dospěl k závěru, že musí být zohledněno, že poškozená v době rozhodování soudu již nežila a že bylo společenské uplatnění poškozené fakticky ztíženo po dobu jen několika měsíců. S délkou dožití poškozeného však Metodika Nejvyššího soudu nepočítá, proto soud prvního stupně postupoval podle § 136 o. s. ř. a dospěl k závěru, že zásadám přiměřenosti a slušnosti ve smyslu § 2958 o. z. odpovídá částka [částka] pro každého ze žalobců. Ohledně příslušenství nalézací soud uzavřel, že nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. žalobcům náleží až od doby, kdy se žalovaná a vedlejší účastník měli možnost seznámit se závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení].

14. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř., protože rozhodnutí záviselo na znaleckému posudku a úvaze soudu; ohledně částky bolestného [částka] pak nalézací soud postupoval podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když tato byla žalující straně proplacena v průběhu řízení a žalobce vzal v této části žalobu zpět. Náklady každého ze žalobců uložil prvostupňový soud zaplatit společně a nerozdílně žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované. Dále pak soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) uložil žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované povinnost zaplatit České republice společně a nerozdílně soudní poplatek [částka] s tím, že žalobci jsou ze zákona osvobozeni od soudních poplatků.