35 Co 106/2024

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Zachystalové a soudkyň JUDr. Ivy Zemanové a Mgr. Dity Staňkové ve věci žalobce: Bc. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 334 461 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 1. 2024, č. j. 29 C 141/2007-708, takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje; ve výroku III. se mění jen tak, že částka uvedená ve výroku činí 263 040 Kč, jinak se tento výrok potvrzuje; ve výroku V. se mění jen tak, že částka uvedená v výroku činí 16 039 Kč, jinak se tento výrok potvrzuje; ve výroku IV. se mění tak, že se tento výrok nevydává.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 29 160 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta. Odůvodnění:

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku274 461 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 60 000 Kč s příslušenstvím (výrok II.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 208 716,16 Kč k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), uložil žalobci zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně náhradu nákladů řízení ve výši 2 887 Kč (výrok IV.), a žalovanému uložil zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně náhradu nákladů řízení ve výši 13 152 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.),2. Soud prvního stupně tak potřetí (první rozsudek ze dne 9. 4. 2014, č. j. 29 C 141/2007-287,ve znění opravného usnesení ze dne 2. 7. 2014, č. j. 29 C 141/2007-292, odvolací soud zrušil usnesením ze dne 25. 11. 2014, č. j. 35 Co 384/2014-341; v pořadí druhý rozsudek ze dne 1. 4. 2022, č. j. 29 C 141/2007-588, odvolací soud zrušil usnesením ze dne 15. 12. 2022, č. j. 35 Co 326/2022-627) rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení bolestného ve výši 18 360 Kč (stanovené znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, ve výši 153 bodů), ztížení společenského uplatnění ve výši 120 000 Kč, náhrady znalečného 2 450 Kč a 3 150 Kč (za znalecké posudky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Sc a , tituly před jménem, , jméno FO, ) a náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 190 501 Kč, celkem 334 461 Kč. Žalobce tento požadavek opřel o tvrzení, podle kterých žalovaný dne 20. 4. 2005 provedl žalobci za lokálního umrtvení extrakci horizontálně uloženého zubu č. , hodnota, (zub č. , hodnota, vlevo dole) tak, že zanechal v místě zákroku část extrahovaného zubu, což žalovaný nezjistil ani přes pozdější žalobcovy stížnosti na bolest, a což bylo zjištěno až rentgenem po žalobcově návštěvě u stomatologa , tituly před jménem, Mazánka. Následně byl u žalobce ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze operací odstraněn úlomek zubu. U žalobce se též vyvinul nesnesitelně bolestivý zánět čelisti, který jej omezoval v otevírání úst na několik milimetrů, k léčbě zánětu byl žalobce také hospitalizován, byla mu podávána antibiotika mj. i nitrožilně a žalobce docházel do přetlakové komory. Stav žalobce mu neumožňoval se věnovat svým synům, zrušil veškeré aktivity vč. rodinné dovolené v USA, a až po šesti měsících se stav začal zlepšovat. Dodnes se žalobci čas od času vrací bolest, má nevratně poškozenou čelist a ložisko zánětu se zřejmě již nikdy nepodaří odstranit, má obavy ze zhoršení zdravotního stavu a z návštěvy zubního lékaře.

3. Žalovaný potvrdil, že provedl příslušný zákrok, žalovaný nárok však neuznal, zpochybnilznalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a poukázal na nemalý časový odstup mezi vyhotovením znaleckého posudku a datem samotné šetřené věci. Poukazoval na nezodpovědné chování samotného žalobce, který i po několikerém a důrazném upozornění žalovaného po zákroku užíval svůj motocykl a odmítl další vyšetření ze strany žalovaného a dožadoval se pouze předepsání utišujících léků. Šetření Oblastní stomatologické komory jednoznačně dospělo k závěru, že komplikace léčby žalobce a provedené ošetření žalobce žalovaným spolu nemusí nutně souviset, a není prokázána příčinná souvislost mezi údajným pochybením žalovaného při ošetření žalobce a následnými zdravotními komplikacemi žalobce.

4. Po skutkové stránce soud prvního stupně měl za prokázané, že postup žalovaného při extrakcižalobcova zubu 38 nebyl správný, extrakce nebyla provedena zcela a v ráně zbyl kus zubu a zubní výplň. Vlivem nesprávně provedené extrakce, resp. vlivem nesprávného dalšího postupu po extrakci, kdy nebyl proveden kontrolní RTG snímek došlo k zánětu a následným komplikacím, které vyústily v osteomyelitidu a následnou léčbu žalobce a jeho pracovní neschopnost. Vyšel přitom ze závěrů znalců, kteří se shodli, že v ráně byla ponechána část zubu, a že měl být proveden kontrolní snímek RTG, a jeho neprovedení nebylo de lege artis, neboť žalovaný nevzal v úvahu možnost, že v ráně část extrahovaného zubu zůstala. Soud prvního stupně přitom nepřisvědčil námitkám žalovaného, že žalobce si komplikace způsobil sám jízdou na motorce, neboť nebylo prokázáno, že by žalobce na motorce jezdil neustále, do zaměstnání jezdil toliko první týden po extrakci a při první návštěvě žalovaného po zákroku. Žalovaný doporučil žalobci přikládat teplé obklady a samotná jízda na motorce s celoobličejovou helmou nemohla dle názoru soudu mít vliv na zhoršení příznaků, neboť obličej žalobce byl zcela zakryt a nemohlo dojít k tzv. „ofouknutí“ obličeje žalobce. Jízda na motocyklu je přitom svou namáhavostí srovnatelná s jízdou automobilem nebo hromadnou dopravou.

5. Žalovaný pochybil, když při setrvávajících obtížích neprovedl kontrolní rentgena při samotném výkonu řádné nezkontrolovat extrahovaný zub a operační ránu, a postup žalovaného neodpovídal léčebnému postupu u diagnózy retinového zubu 38. V důsledku nesprávného postupu žalovaného a v důsledku jeho léčení byl žalobce měsíc hospitalizovaný. V daném případě kvůli špatně provedené extrakce došlo ke shora uvedeným problémům žalobce a zbytek zubu v ráně sám nevyšel, jak to obvykle bývá. Skutečnost, že pokud se v ráně nechá zbytek zubu, nemusí to nutně znamenat komplikace, resp. většinou ke komplikacím nedojde, ještě neznamená, že takový postup je de lege artis.

6. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 444 odst. 1 a 2 zák. č. 40/1964 Sb.,občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Ohledně náhrady bolestného i náhrady ztížení společenského uplatnění vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který bolestné ohodnotil částkou 18 360 Kč a 153 body, a ztížení společenského uplatnění 250 body. Soud prvního stupně nesouhlasil s navýšením posledně uvedené náhrady na čtyřnásobek, neboť bolestivost léčení se projeví v hodnocení bolestného, a stav žalobce je v současnosti stabilní a v životě jej neovlivňuje, přistoupil proto k navýšení této náhrady na dvojnásobek, tj. na částku 60 000 Kč. Dále žalobci přiznal požadovanou náhradu ztráty na výdělku podle § 446 obč. zák. s tím, že délka pracovní neschopnosti byla prokázána neschopenkou a výše ušlého výdělku potvrzením společnosti , Anonymizováno, Za důvodný považoval též nárok na náhradu nákladů na vypracování dvou znaleckých posudků ve výši uvedených na fakturách těchto znalců. O úroku z prodlení rozhodl podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl podle § 142odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Úspěch žalobce činil 82%, neúspěch 18 %, žalobci tak přísluší 64 % podrobněji uvedených nákladů řízení. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce stíhá povinnost nahradit 18% a žalovaného 82% těchto nákladů tvořených znalečným v celkové výši 16 039 Kč.

8. Proti tomuto rozsudku žalobce i žalovaný podali včasné a přípustné odvolání.

9. Žalobce se odvolal proti výrokům II., III. a IV. a měl za to, že soud prvního stupně nezachovalproporcionalitu mezi zdravotní újmou a přiznanou peněžní částkou a že měl navýšit ztížení společenského uplatnění na čtyřnásobek, jak žalobce navrhoval v žalobě s odkazem na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. 74/06 ze dne 19. 7. 2006. Též soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v posudku ze dne 15. 1. 2018 uvedl, že u žalobce přetrvává snížená kostní citlivost levého dolního rtu v místě kožního nervu mentalis 1. sin. Nesouhlasil též se závěrem o poměrném (ne)úspěchu, resp. o celkovém úspěchu pouze ve výši 64 %, neboť předmětem řízení bylo více samostatných nároků, a soud prvního stupně nepoustupoval v souladu s pokyny odvolacího soudu v dřívějším usnesení č. j. 35 Co 326/2022-627. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 334 461 Kč s příslušenstvím, uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 245 370 Kč, a aby ve výroku V. rozhodl tak, že se žalobci náhrada nákladů řízení státu neukládá.

10. Žalovaný k odvolání žalobce uvedl, že se s výroky II. a IV. plně ztotožňuje. Měl za to, že nebylaprokázána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a újmou žalobce, který nedodržoval léčebný režim, žalovaný žalobci žádnou škodu nezpůsobil, a pro absenci podrobnějšího odůvodnění odvolání proti výroku o výši náhrady nákladů řízení se k nim nemůže vyjádřit.

11. Žalovaný odvoláním napadl výroky I., III. a V. rozsudku soudu prvního stupně. Namítl v něm,že stále nebylo prokázáno jednání non lege artis z jeho strany ani příčinná souvislost mezi jeho jednáním a újmou žalobce, a že naopak žalobce nedodržel léčebný plán žalovaného zejména jízdou na motorce, nedostavením se na kontrolu a nesprávným užíváním léků. Zdůraznil, že znalci uvedli, že je běžné, že není odstraněn celý zub či jeho kořen. Ničím pak nebylo prokázáno, že zánět vznikl neprovedením kontrolního snímku, či že by toto zabránilo vzniku zánětu, a i , tituly před jménem, , Anonymizováno, coby tehdejší předsedkyně revizní komise ČSK uvedla, že žalovaný při vysoušení rány neúmyslně zatlačil část extrahovaného zubu do rány, následné komplikace s tím ale nemusejí souviset. Žalovanému též nelze klást k tíží, že se žalobce rozhodl řešit pooperační péči jinde. Soud prvního stupně též opomněl výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, , že kontrolní snímek se po zákroku běžně nevyhotovuje a že snaha odstranit zbytek zubní tkáně v době výkonu by pacientovi mohla naopak ublížit. Žalobce si na bolest u žalovaného nestěžoval, jinak by žalovaný zahájil léčbu a provedl by kontrolní RTG snímek. Tento důkaz ani nebyl do spisu založen, a znalci vycházeli pouze z tvrzení žalobce, tvrzení , tituly před jménem, , jméno FO, sdělená při výslechu po 15 letech, že tento snímek se zadrženým zubem viděl, pak obsahuje rozpory a je nevěrohodná. I kdyby to však byla pravda, neznamenalo by to nutně pochybení žalovaného, neboť se jednalo o poměrně složitý zákrok. V momentě bolesti se žalobce naopak nechal vyšetřit na jiném pracovišti, čímž došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi zákrokem a škodou, stejně jako žalobcovou jízdou na motorce, a soud prvního stupně si neměl o této otázce učinit sám opačný úsudek, neboť jde o otázku odbornou, na kterou měl odpovídat znalec. Jízda na motocyklu přitom vyvolává tlak na celý obličej a vibrace, které mohly následné komplikace přivodit, nikoliv jen ofouknutí obličeje. Nevhodnost této jízdy potvrdil též znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť vzhledem k otoku dochází k utlačování místa výkonu a ke dráždění rány; opačný názor , tituly před jménem, Mazánka nelze s ohledem na jeho úmrtí ověřit. Žalobce tedy nedodržel léčebný režim, pokud na motorce přijel na kontrolu, je též zřejmé, že žalobce na motorce jezdil, že helma tlačila na postiženou oblast a jednoznačně mohla způsobit následné komplikace. Soud prvního stupně též opomněl rozpory ve výpovědi manžely žalobce stran užívaných léků a okolností kontrolní návštěvy po týdnu od zákroku, při kterém si žalobce na bolest neztěžoval. Uvedená svědkyně též uvedla, že žalobce věc konzultoval s dr. Rýdlem, který dal žalobci do rány 15cm drén, který může výrazně zhoršit hojení a přerušit tak příčinnou souvislost. Žalovaný též žalobci předepsal antibiotika, a žalobce opět porušil léčebný řád. Žalobce též před zákrokem užíval řadu léků vč. opiátů, byl na žalovaného vulgární, tvrdil, že nežádá peníze ale odchod žalovaného do důchodu, někteří svědci též mohou mít zájem na zakrytí vlastního pochybení. Soud prvního stupně též nezohlednil, že podle , tituly před jménem, , jméno FO, se u podobných výkonů je často přítomen již počínající zánět, i že často dochází k ponechání zubu, a kontrolní snímek RTG snímek by byl vyhotoven, kdyby se žalobce ke kontrole dostavil. Nesouhlasil i s výší úroků z prolení způsobené délkou řízení trvající přes 17 let. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek v jím napadených výrocích zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Žalobce se k odvolání žalovaného podrobně vyjádřil. Podle něj soud nemohl přihlédnoutk výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , která žalobce ani žalovaného nezná, o sporu nic neví a není soudním znalcem. Vytýká-li žalovaný absenci RTG snímku po předmětném zákroku, pak podle znalců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, měl tento snímek provést sám žalovaný; podle usnesení zdejšího odvolacího soudu č. j. 35 Co 326/2022-627 ani jeho absence nebrání dospět k závěru o ponechání části zubu žalovaným, pokud tento závěr vyplývá z jiných důkazů. Pokud žalovaný uvádí, že otázka vlivu jízdy na motorce je otázkou odbornou, resp. znaleckou, pak tento důkaz po poučení podle § 119a o s. ř. před soudem prvního stupně nenavrhl. Není též pravdou, že by si žalobce přál odchod žalovaného do důchodu, a zástupce žalobce tuto otázku zmínil v souvislosti s příslibem žalovaného, že po odchodu do penze mu vyplatí polovinu z toho, co obdrží od pojišťovny za účelem mimosoudního vyrovnání, o kterém spolu účastníci v minulosti jednali. Bylo též nesporné, že žalovaný je pro případ odpovědnosti pojištěn u Kooperativy, a že tuto událost jí žalovaný nahlásil. Pokud žalovaný odkazuje na soudem zadaný znalecký posudek , tituly před jménem, Jurči, pak ten jednoznačně označil zapomenutí kořene zubu v dásni žalobce za postup non lege artis. Ke stejnému závěru ostatně dospěla i revizní komise ČSK, a žalovaný se za to před ní žalobci omluvil. Žalobce též poukázal na internetové výňatky stížností jiných pacientů na žalovaného. Konečně pokud žalovaný odkazoval na délku řízení, pak opomněl, že v řízení došlo celkem 18krát k odročení jednání k žádosti zástupce žalovaného, často podaných i den nebo několik málo dní před jeho konáním.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo(§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že částečně důvodné je jen odvolání žalobce. Odvolací soud přitom neopomenul, že také tento napadený rozsudek trpí nedostatky náležitostí stanovených v ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., které odvolací soud soudu prvního stupně vytýkal již v usnesení ze dne 15. 12. 2022, č. j. 35 Co 326/2022-627, jehož závaznými pokyny se soud prvního stupně řídil jen neúplně. Tyto nedostatky nicméně žádný z účastníků nenamítá, a tyto nebránily žádnému z účastníků v pochopení nosných závěrů soudu prvního stupně, ani ve formulování konkrétních odvolacích námitek. S odkazem na závěry rozhodnutí publikovaného pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek proto odvolací soud neshledal na újmě věcnému projednání a rozhodnutí o odvolání proti napadenému, byť formálně nedokonalému rozsudku soudu prvního stupně.

14. Co do věci samé (výroků I. a II.) odvolací soud konstatuje, že si soud prvního stupně obstaralpro své rozhodnutí dostatek skutkových podkladů, ze kterých vyvodil přiléhavé skutkové závěry a na jejich základě též závěry právní.

15. Podle § 11 odst. 1 zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění účinném do 31. 12. 2005,zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Podmínky poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních stanoví zvláštní zákony.

16. Podle § 420 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti(odst. 1). Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena (odst. 2). Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil (odst. 3).

17. Podle § 444 odst. 1 a 2 obč. zák. při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolestipoškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění (odst. 1). Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech (odst. 2).

18. Podle § 446 obč. zák. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnostipoškozeného činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.

19. Podle § 2 odst. 1 vyhl. Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolestia ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“), odškodnění bolesti se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v přílohách č. , hodnota, a 3 této vyhlášky, a to za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků; za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla, (dále jen "poškozený"). Bodové ohodnocení škody na zdraví se vymezuje v lékařském posudku.

20. Podle § 3 odst. 1 a 2 Vyhlášky odškodnění ztížení společenského uplatnění se určujepodle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v přílohách č. , hodnota, a 4 této vyhlášky, a to za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví (dále jen "následky"). Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti (odst. 1). Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se vymezuje v lékařském posudku (odst. 2).

21. Podle § 6 odst. 1 písm. a/ Vyhlášky, pokud škoda na zdraví vyžadovala náročný způsob léčení,zvýší se bodové ohodnocení škody na zdraví podle příloh č. , hodnota, a 3 této vyhlášky nejvýše o 50 % celkové částky bodového ohodnocení; náročným způsobem léčení se rozumí zejména infekce rány prodlužující dobu léčení.

22. Podle § 7 Vyhlášky výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanovína základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku (odst. 1). Hodnota , hodnota, bodu činí 120 Kč (odst. 2). Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit (odst. 3).

23. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně dostatečně odůvodnil závěr o nesprávnostizdravotnického výkonu non lege artis.

24. Předně se žalovanému nepodařilo zpochybnit, že prvotní příčinou potíží žalobce nebyloponechání části kořene zubu žalobce při jeho extrakci žalovaným dne 20. 4. 2005. Odvolací soud již v usnesení č. j. 35 Co 326/2022-627 poukazoval na zásadu volného hodnocení důkazů a na nemožnost, aby si soud vymiňoval, jakým důkazním prostředkem lze prokázat konkrétní skutečnosti. Z toho též vyplývá, že konkrétní skutečnost lze prokázat různými důkazními prostředky, pokud lze na jejich základě dospět k tzv. praktické jistotě o konkrétním skutkovém zjištění. Žalovaný v tomto směru opětovně poukazoval na absenci kontrolního RTG snímku, ze kterého by nesporně vyplývalo, že po extrakci zubu zůstal v dásni jeho úlomek. Z lékařské zprávy , tituly za jménem, , Anonymizováno, dne 1. 7. 2005 na č. l. 14 spisu se však uvádí klinická diagnóza Ostitis circumscripta post exxtr. 38, radices relicti, s popisem nálezu: „Pac. přišel na naše odd. 21. 6. 05. , adresa, ti týdny mu byla extrahována 38, od tédoby [sic!] stále obtíže, a teprve nyní odeslán k nám. V ráně jsme pochirurgické [sic!] revizi nalezli cizí těleso v.s. cementová výplň, dále kostní sekvestr v průměru 0,4 mm a dále velký zbytek zubu s dvěma kořeny 38 který ležel přímo na n. alv.inf.dx.“ Uvedená zpráva podle odvolacího soudu dostatečně prokazuje ponechání zubního kořene žalovaným. Měl-li žalovaný na mysli absenci či ztrátu kontrolního RTG snímku, který by prokázal až následný kostní zánět v čelisti žalobce, pak odvolací soud nemá žádný důvod nedůvěřovat propouštěcí zprávě Stomatologické kliniky VFN ze dne 26. 8. 2005 na č. l. 13 spisu, podle které bylo po uvedené reoperaci a odstranění zbytků kořene a zubu a následném zhoršení stavu provedena zevní incese pro absces, s tím, že „Nyní při kontrole proveden RTG s nálezem osteomyelitis. Přijat k ATB therapii a chir. řešení.“25. Odvolací soud souhlasí též se závěrem, že péče žalovaného související s extrakcí zubu 38žalobce nebyla v souladu se standardem lege artis, a žalovanému se nepodařilo zpochybnit důvody, ze kterých vyšel soud prvního stupně. Předně nelze nevidět, že žalovaný již žalobci vyjádřil hlubokou omluvu za „neúmyslné pochybení“ spočívající v tom, že po extrakci zubu vnesl zřejmě sušícím tamponem zbytek kořene zubu zpět do extrakční rány (viz závěrečné stanovisko Oblastní stomatologické komory ze dne 17. 3. 2006, ev. č. 2/47, na č. l. 73 spisu). Poukazuje-li žalovaný např. na rozpory ve výpovědi manželky žalobce stran popisu žalobcových bolestí po předmětném zákroku, pak odvolací soud odkazuje na vyjádření Revizní komise Oblastní stomatologické komory , adresa, ze dne 7. 5. 2007 na č. l. 36 spisu, podle které následný průběh po zákroku žalovaného „odpovídal hojení po chirurgické extrakci zubu. Až počátkem června si pan , jméno FO, stěžoval , tituly před jménem, Duškovi na bolest v oblasti levého čelistního kloubu. , tituly před jménem, Dušek léčil předpokládané onemocnění tohoto kloubu. Až při poslední návštěvě 20. 6. 2005 , tituly před jménem, Dušek ošetřil panu , jméno FO, otevřenou ránu ve sliznici a pozval si pana , jméno FO, na kontrolu a RTG. , jméno FO, dne 21. 6. 2005 navštívil svého ošetřujícího lékaře , tituly před jménem, Rýdla, ten ho po kontrolním RTG doporučil na kliniku k chirurgické revizi extrakční rány po zbytek zubu v ní ponechaný…“ Též ve vyjádření ze dne 14. 3. 2008 na č. l. 63 a násl. spisu žalovaný popsal, že žalobce se k němu dostavil dne 27. 4. 2005 a s popisem obtíží a bolestí následně dne 3. 6., 9. 6. a 20. 6. 2005, žalovaný přesto podcenil možnou souvislost obtíží s jeho původním zákrokem a neprovedl včas kontrolní RTG snímek, který hodlal provést až 21. 6. 2005, čímž umožnil další rozvoj zánětu, který měl původ v zákroku žalovaného ze dne 20. 4. 2005 (k tomu viz níže).

26. Žalobci se nepodařilo zpochybnit ani příčinnou souvislost mezi pochybením žalovanéhoa vzniklou újmou žalobce. Soud prvního stupně se již vyjádřil k tomu, proč nepovažuje jízdu na motocyklu v tzv. celoobličejové helmě v prvním týdnu po zákroku za okolnost přetrhující tuto příčinnou souvislost, odvolací soud se s ní ztotožňuje, a námitku stran odbornosti této otázky nepovažuje za důvodnou ani včasnou. Další námitky žalovaného zpochybňující příčinnou souvislost soud prvního stupně zamítl jen implicitně, přesto se s těmito námitkami neztotožňuje ani odvolací soud. Zejména přitom odkazuje na výslech znalce , tituly před jménem, , tituly za jménem, , jméno FO, , který před soudem prvního stupně dne 27. 5. 2020 uvedl, že: „Nevím, zda pacient dodržoval režim, i když režim s tím nesouvisel, potom co tam bylo. I kdyby ho dodržoval, tak mohlo dojít k tomu, že ty kořeny následně shnijí a způsobí zánět. Kořeny tam byly, už když , tituly před jménem, Rýdl poslal žalobce na kliniku. […] Pacient se měl chovat, tak jak mu řekl lékař, ale to co pacient pak dělal, zda chodil ven nebo do metra či dával obklady, tak i tak by se to stejně stalo. Na to usuzuji ze své 60 leté praxe, kdy jsem 40 let dělal čelistní chirurgii. Kořeny se tam prostě neměly nechat. […] Extrakce nebyla dokončena. Došlo pouze k odstranění zubní korunky. […] Při takové operaci, ano, je operační pole skutečně nepřehledné, resp. není přehledné. Tedy bylo nepřehledné, ale musím si ho zpřehlednit.“ Také , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , při výslechu téhož dne před soudem prvního stupně uvedl: „Lékař si měl být vědom toho, že nedokončil extrakci a měl tedy poslat pacienta na vyšší pracoviště. […] Při extrakci osmičky může být situace nepřehledná, pak je ovšem třeba provést kontrolní rentgen. […] pokud by byl zánět kolem korunky či neprořezaného zubu, tam ten zánět skutečně bývá, ale ani po extrakci nesměřuje k osteomyelitidě,“ (vše viz protokol z tohoto ústního jednání na č. l. 521 a násl. spisu). Oba znalci tedy jednoznačně určili příčinu následných potíží žalobce, a to v neprovedení úplné extrakce zubu a včasného kontrolního RTG snímku.

27. Odvolací soud se ztotožňuje i s ohodnocením bolestného ve výši 18 360 Kč za 153 bodů(po 120 Kč) ztížení společenského uplatnění ve výši 60 000 Kč. Při určení náhrady bolestného soud prvního stupně zjevně vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 19. 7. 2006 na č. l. 18 a násl. spisu (který uvedený znalec dne 25. 9. 2018 opatřil doložkou podle § 127a o. s. ř. na č. l. 480 spisu), který jej určil součtem 20 bodů za položku S 0261 (otevřená zlomenina dolní čelisti), 7 bodů za položku S 0515 (rána dutiny ústní), 5 bodů za položku S014 (rána tváře a temporomandibulární krajiny) a 70 bodů za položku S043 (poranění trojklanného nervu), které bylo kvůli náročnému způsobu léčení znalcem zvýšeno o 50 % podle § 6 odst. 1 písm. a/ Vyhlášky. Týž znalec pak ohodnotil ztížení společenského uplatnění ve výši 150 bodů za položku 019 (traumatické postižení trojklanného nervu) a vědomě sníženou hranici (viz protokol z ústního jednání o výslechu uvedeného znalce dne 27. 5. 2020) z 200 na 100 bodů za položku 0200 [Poškození obličeje provázené funkčními poruchami (zúžení úst, omezení hybnosti dolní čelisti, defekty rtu) nebo deformující jizvy lehkého stupně], s tím, že uvedený znalec ponechal na uvážení soudu, zda využije ustanovení § 7 odst. 3 Vyhlášky. Žalobce pak v žalobě konkrétně navrhoval čtyřnásobné navýšení základní částky podle posledně uvedeného ustanovení, soud prvního stupně přistoupil k navýšení dvojnásobnému, a odvolací soud se s jeho úvahou ztotožňuje s tím, že toto navýšení dostatečně kompenzuje i snížení kostní citlivost levého dolního rtu v místě kožního nervu mentalis 1. sin, což lze považovat za následek, který žalobce v běžném životě nepoznamená nijak výrazně.

28. Žalovaný pak nebrojí proti stanovení výše náhrady za dobu pracovní neschopnosti,a ani odvolací soud tak nevidí důvod zpochybňovat úvahu soudu prvního stupně, který vyšel potvrzení společnosti , jméno FO, , spol. s r. o. ze dne 20. 4. a 15. 10. 2007 na č. l. 23 a 47 spisu. Odvolací soud jen doplňuje, že tato náhrada ve výši 190 501 Kč byla vypočtena za nepřítomnost žalobce v trvání 68 pracovních dní v období od 10. 7. do 12. 10. 2005 s průměrným denním výdělkem 3 369,20 Kč (průměrná hodinová mzda 421,15 Kč x 8 hodin) a je dána rozdílem mezi předpokládaným výdělkem 229 106 Kč po odečtení vyplacené dávky nemocenského pojištění ve výši 38 605 Kč. Délka nynějšího řízení též nebyla jeho předmětem, proto se k ní odvolací soud nevyjadřuje. Ve zbytku přiznaného nároku žádný z účastník nevznesl žádné odvolací námitky, odvolací soud tedy jejich procesní aktivitu nenahrazoval a rozsudek v této části nepřezkoumával.

29. Ze všech uvedených důvodů proto odvolací soud shledal, že napadený rozsudek je ve výrocícho věci samé I. a II. věcně správný, a podle § 219 o. s. ř. jej proto v tomto rozsahu potvrdil.

30. Soud prvního stupně však nevěnoval dostatečnou pozornost pokynu v posledním kasačnímusnesení zdejšího odvolacího soudu stran výroku o náhradě nákladů řízení. Správně měl i při zamítnutí části nároku na mimořádné zvýšení zadostiučinění za snížení společenského uplatnění postupovat z celkem přisouzené částky, a žalobcův „neúspěch“ co do částky 60 000 Kč nezohledňovat obecným postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť tento neúspěch je dán odlišnou úvahou soudu při výkladu a aplikaci ust. § 7 odst. 3 Vyhlášky. Proto i u tohoto výroku je třeba postupovat podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a procesně vycházet z úspěchu co do celkem přisouzené částky, tj. u zmiňovaného nároku 60 000 Kč (30 000 Kč „základní“ částka určená znaleckým posudek + 30 000 Kč mimořádné navýšení této částky úvahou soudu podle § 7 odst. 3 Vyhlášky). S přihlédnutím k závěrům již dříve odkazovaného rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu SSR publikovaného pod č. 28/1970 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek měl tedy soud prvního stupně vyjít ze závěru o plném úspěchu žalobce co do přisouzené částky, a měl tedy určit úspěch 100 %, a pro účely přiznání náhrady odměny právního zástupce žalobce podle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, vyjít z tarifní hodnoty 274 461 Kč, tj. přiznat žalobci odměnu v plné výši 9 420 Kč podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 25 úkonů právní služby, a odměnu v poloviční výši 4 710 Kč podle § 11 odst. 2 za 4 úkony právní služby, s připočtením paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4, za každý z 29 úkonů právní služby, celkem částku 263 040 Kč. Odvolací soud podle § 220 o. s. ř. změnil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně.

31. S přihlédnutím k výše uvedenému shledal za nesprávný též výroky IV. a V. o náhradě nákladůřízení státu (znalečného) v celkové výši 16 039 Kč, a podle § 148 o. s. ř. tedy tuto náhradu uložil jen procesně neúspěšnému žalovanému (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. I. ÚS 92/08, publikovaný pod č. 36/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Podle § 220 o. s. ř. proto odvolací soud změnil též závislé výroky IV. a V. napadeného rozsudku soudu prvního stupně.

32. O náhradě nákladů nynějšího odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř.ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl v odvolacím řízení plný procesní úspěch (obdobně srov. bod 30 výše odůvodnění tohoto rozsudku odvolacího soudu), neúspěšný žalovaný je proto povinen mu nahradit náklady spočívající v odměně jeho právního zástupce za odvolání, vyjádření k odvolání žalovaného a za účast na ústním jednání před odvolacím soudem dne 28. 5. 2024, s připočtením paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem částku 29 160 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o platebním místě podle § 149 odst. 1 o. s. ř.