35 CO 236/2022
č. j. 35 CO 236/2022-107
V PLATNOSTI- OS Praha 2 12 C 169/2021-65
- MS Praha 35 CO 236/2022-107
Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který uznal nárok žalobce na náhradu ušlého zisku způsobeného nezákonným pozastavením znalecké činnosti. Soud se opřel o zákony o odpovědnosti státu za škodu a občanský zákoník, přičemž výši škody určil na základě záznamů ve znaleckém deníku a počtu pracovních dní, po které žalobce činnost nevykonával. Při výpočtu zohlednil paušální náklady odpovídající daňovému zákonu, což považoval za spravedlivé a v souladu s právními zásadami. Žalovaná byla povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši stanovené podle advokátního tarifu.
Plný text
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudkyň JUDr. Ivy Zemanové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci role v řízení: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a III. potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení jedoucím, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do zaplacení částky částka s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Rozhodl tak o žalobním požadavku na náhradu škody způsobené nezákonným anonymizována dvě slova role v řízení. Škoda představovala ušlý zisk ve výši částka s příslušenstvím, a to v přímé souvislosti s výkonem znalecké činnosti, tj. podání znaleckých posudků zapsaných ve znaleckém deníku. Žaloba byla odůvodněna tím, že v souvislosti s vedeným anonymizována dvě slova bylo žalobci pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost po dobu pěti let, ušel mu tak zisk v uvedené výši, k níž dospěl součinem pěti let a částky částka, tedy příjmu, kterého dosáhoval před pozastavením znalecké činnosti. Znaleckou činnost nevykonával již od oznámení Krajského soudu v Ústí nad Labem o zahájení řízení o pozastavení činnosti znalce ze dne datum, přestože takové rozhodnutí nabylo právní moci až datum, neboť se obával, že by v případě pozastavení znalecké činnosti nestihl obhájit již zpracované znalecké posudky.
2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění tak, jak jsou zachycena v bodech 6. až 12. odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku, na která lze pro stručnost odkázat. Vyšel zejména ze zjištění, že role v řízení svůj nárok u žalované předběžně uplatnil dopisem ze dne datum. Dne datum bylo proti žalobci zahájeno anonymizována dvě slova pro podezření ze spáchání pokračujícího zvlášť závažného anonymizována dvě slova informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2 a 4 tr. zák., které skončilo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne datum, kterým byl role v řízení zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu, dovolání nejvyššího státního zástupce byla dne datum zamítnuto. role v řízení byl v době vedení anonymizována dvě slova znalcem v oboru kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace technické zkoumání dokladů, dokumentů, ceninových produktů, bankovek, polygrafických produktů, ověřování jejich pravosti a kvality, a dále v oboru papír, odvětví papír a výroba, dále obor tiskařství. Přípisem ze dne datum předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem vyrozuměl role v řízení o pozastavení činnosti coby znalce v souvislosti s usnesením anonymizováno ze dne datum o zahájení anonymizována dvě slova role v řízení. Znalecká činnost role v řízení byla pravomocně pozastavena dne datum a ke dni datum byla obnovena. V roce rok i rok byl o odborné služby role v řízení coby znalce zájem. Podle znaleckého deníku role v řízení od dubna rok činila souhrnná hodnota příjmů role v řízení za znaleckou činnost částka, za rok částka Poslední zápis v deníku znalce je ze dne datum, poté jsou vedeny záznamy až v roce rok, kdy byla účtována odměna částka, a příjem za rok rok činil celkem částka a za rok částka.
3. Na základě těchto zjištění soud prvního stupně po právní stránce věc posuzoval podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu (dále jen OdpŠk.). Po citaci jeho ustanovení §§ 1, 3, 5, 7, 8 odst. 1, 15 a 26 dospěl k závěru, že vzhledem k výsledku anonymizována dvě slova je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (tj. nezákonném anonymizována dvě slova role v řízení, neboť role v řízení byl zproštěn obžaloby. Při určení škody, respektive její výše vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), respektive ustanovení pr. předpisu účinnost, neboť škoda žalobci vznikla zahájením anonymizována dvě slova v roce rok. Poukázal na to, že skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Označil za správný postup role v řízení, který z důvodu předběžné opatrnosti ukončil znaleckou činnost v obavě, aby mohl dostát svým závazkům již poté, kdy byl vyrozuměn o zahájení řízení o pozastavení znalecké činnosti. Označil za spravedlivé, aby byl role v řízení odškodněn za to, že nemohl rozmnožit svůj majetek jako znalec, což by jinak (nebýt anonymizována dvě slova) zjevně mohl. Neztotožnil se ani s tvrzením žalované, že by mělo být vycházeno pouze z příjmů uvedených v daňových přiznáních. Znaleckým deníkem měl za prokázáné, jaké částky a kdy účtoval za provedenou znaleckou činnost, což považoval za dostatečné k rozhodnutí o výši ušlého zisku. Posuzování jakým způsobem se tyto prokázané příjmy promítly do účetnictví, respektive daňových přiznání role v řízení, považoval pro účely dané věci za nadbytečné. role v řízení dostatečně prokázal, jaké částky vyúčtoval za znaleckou činnost v letech rok a rok, a poté v letech rok až rok. Za dobu od datum (jmenování znalce) do datum (oznámení o zahájení řízení o pozastavení znalecké činnosti) měl role v řízení příjem v souhrnné výši částka, a to celkem za anonymizováno pracovních dní. Protože právní moc rozhodnutí o pozastavení znalecké činnosti role v řízení nastala dne datum a k obnovení povolení vykonávat činnost znalce došlo dne datum, nemohl vykonávat znaleckou činnost po dobu 1 259 pracovních dní. Na 1 pracovní den před pozastavením znalecké činnosti role v řízení tak připadá částka částka. Poté soud prvního stupně přistoupil k ponížení dané částky o 40 % odpovídající paušální nákladům (analogicky dle ustanovení pr. předpisu, o daních z příjmů), což odpovídá částce částka za pracovní den. Uvedeným výpočtem pak dospěl k závěru, že za dobu, po kterou role v řízení nemohl vykonávat znaleckou činnost, mu ušel příjem ve výši částka (částka × číslo pracovních dní). Doplnil, že v letech rok a rok role v řízení dosahoval mnohem vyšších příjmů ze znalecké činnosti, než by odpovídalo výpočtu soudu, kterým byla stanovena výše ušlého zisku. Protože znalecká činnost byla žalobci zcela znemožněna kvůli pozastavení v přímém důsledku nezákonného anonymizováno, je zjevně dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím (tj. anonymizována dvě slova) a ušlým ziskem za dobu, kdy role v řízení nemohl znaleckou činnost vykonávat. Proto žalobě v této výši vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl. O příslušenství pohledávky rozhodl podle ustanovení pr. předpisu a počátek prodlení žalované stanovil od datum, tedy den poté, kdy uplynula lhůta šesti měsíců k mimosoudnímu uspokojení nároku. Výrok o nákladech řízení opřel o ustanovení pr. předpisu 4. Proti tomuto rozsudku žalovaná podala v zákonné lhůtě odvolání směřující do vyhovujícího výroku o věci samé a akcesorického výroku o nákladech řízení z důvodu nesprávných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci. Namítla, že role v řízení v řízení neprokázal reálné dosažení tvrzených příjmů v období předcházejícím zahájení řízení o pozastavení činnosti znalce. Záznamy ve znaleckém deníku je třeba konfrontovat s daňovými doklady, dokazování tak zůstalo neúplné. Obdobnou konfrontaci role v řízení provedl, avšak jen za období po obnovení znalecké činnosti. Akcentovala, že pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, respektive jaký reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický prospěch poškozený přišel. Navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. role v řízení ve svém písemném vyjádření k odvolání žalované uvedl, že většina jeho účetní, osobní, obchodní, jakož i znalecké dokumentace, včetně např. i průkazu známce, jmenovacího dekretu i archivu znaleckých posudků z předmětné doby, a to v tištěné nebo i elektronické formě mu byla odebrána buď při neoprávněném převzetí společnosti právnická osoba, které souviselo i s jeho pozdějším nezákonným anonymizováno, neboť částečně byly pozůstatky této dokumentace zajištěny anonymizováno nejdříve jako důkaz v kauze vyšetřování tunelování anonymizována dvě slova v obec z podnětu role v řízení a následně byla tato dokumentace v držení policie připojena jako součást spisu v anonymizováno věci vedené naopak proti žalobci. Účetnictví žalobci v té době zpracovávala Ing. jméno příjmení, auditorka, která současně zpracovávala v dané době i účetní agendu společnosti právnická osoba Ta však zemřela před více než 10 lety. Při podání daňových přiznání tak v důsledku uvedených objektivních okolností auditorka nemusela mít k dispozici kompletní dokumentaci. Proto k prokázání zisku volil evidenci znaleckého deníku, která je zcela přesná a prokazatelná i za cenu toho, že tímto procesním postupem získal náhradu ušlého zisku jen za znaleckou činnost stricto sensu, nikoliv i za ostatní činnosti. Navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v napadeném výroku, respektive výrocích jako věcně správný. V dalším podání navrhl provést podaná dodatečná daňová přiznání za roky rok a rok, která dodatečně podal tak, aby příjmy v nich uvedené zcela odpovídaly příjmům uvedeným ve znaleckém deníku.
6. Žalovaná ve svém písemném podání označila postup role v řízení za účelový, role v řízení nemohl mít žádné prokazatelné příjmy, které by nebyly zachyceny v daňových přiznáních. Trvala na tom, aby role v řízení prokázal u tvrzených příjmů skutečné přijetí těchto částek výpisy z účtu.
7. Z podnětu a v mezích podaného odvolání odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§§ 212 a 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.
8. Vyšel mezi účastníky z nesporného skutkového základu věci, tedy že v důsledku nezákonně vedeného anonymizována dvě slova role v řízení mu byla pozastavena znalecká činnost, z toho titulu mu ušel zisk, za jehož náhradu je odpovědná žalovaná. Spornou mezi účastníky zůstala výše takového zisku. role v řízení ji dokládal záznamy ze znaleckého deníku, z nichž vycházel i soud prvního stupně a měl údaje z něho zjištěné za dostačující. Žalovaná trvá na porovnání těchto záznamů s dalšími účetními doklady. role v řízení v replice na vyjádření žalované hodnověrně ozřejmil, že dodání dalších dokladů není v jeho moci. Za této situace soud prvního stupně postupoval zcela správně, když výši zisku určil podle příjmů role v řízení dosahovaného v rozhodném období, respektive v předcházejícím období a průměrnou výši za 1 pracovní den pak násobil počtem pracovních dní, po které role v řízení znaleckou činnost nemohou vykonávat. Takto stanovenou náhradu pak ještě korigoval částkou odpovídající paušálním nákladům vycházející ze zákona o daních z příjmu. Takovému postupu soudu prvního stupně nelze nic vytknout a je v souladu s obecnou zásadou spravedlnosti. Lze odkázat i na § 136 o. s. ř., podle něhož lze-li výše nároků zjistit jen se s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí soud podle své úvahy. Základem takové úvahy je zjištění takových skutečností, které soudu umožní založit úvahu na určitém kvantitativním posouzení základních souvislostí, což se v daném případě stalo. Žalovaná své námitky uplatnila již v řízení před soudem prvního stupně a ten se s nimi v odůvodnění svého rozhodnutí řádně vypořádal. S přiléhavým odůvodněním napadeného rozsudku se odvolací soud zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje.
9. Pochybení soudu prvního stupně nebylo shledáno ani v akcesorickém výroku o nákladech řízení, odvolací soud proto napadený rozsudek v rozsahu odvoláním dotčeném jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
10. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. role v řízení měl v odvolacím řízení úspěch, má proto vůči neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů, které mu v tomto stadiu řízení vznikly. Jsou tvořeny odměnou advokáta za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po částka (z předmětu odvolacího řízení částka), dvěma paušálními náhradami po částka a 21 % DPH ve výši částka, celkem částka (§§ 6 odst. 1, 7 bod 6, 11 odst. 1 a 13 odst. 4 vyhl. č. 77/1996 Sb., advokátního tarifu) O lhůtě plnění a platebním místě bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 a 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím soudu prvního stupně jen za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.