35 CO 300/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudkyň JUDr. Ivy Zemanové a JUDr. Ivy Březinové ve věci žalobců: a) jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa b) Mgr. jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa c) Ing. jméno příjmení, Ph.D., narozený dne datum bytem adresa d) jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o náhradu nemajetkové újmy částka s příslušenstvím a náhrada škody částka s příslušenstvím, k odvolání žalobců i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. až VII. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení anonymizováno ročně od datum do zaplacení jdoucím do tří dnů od právní moci rozsudku; co do zaplacení částky částka s příslušenstvím se žaloba zamítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích X. a XI. mění tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náklady anonymizováno zálohovaných státem ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady anonymizováno před soudy všech stupňů ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka ode dne datum do zaplacení, zamítl (výrok II).

2. Soud I. stupně dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). Žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka ode dne datum do zaplacení, zamítl (výrok příjmení).

3. Soud I. stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok V). Žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka ode dne datum do zaplacení, zamítl (výrok příjmení).

4. Soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka ode dne datum do zaplacení (výrok VII) a žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka ode dne datum do zaplacení (výrok VIII).

5. Soud I. stupně dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobcům náhradu nákladů anonymizováno za daných podmínek splatnosti (výrok IX) a o povinnosti žalobců (výrok X) a žalované (výrok XI) nahradit země státem vynaložené náklady tohoto anonymizováno představující svědečné.

6. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se právní předchůdce žalobců domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku částka s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle ustanovení pr. předpisu Tvrdil, že rozhodnutím ze dne datum mu anonymizována dvě slova ve obec dodatečně doměřil daň z příjmu za kalendářní rok rok ve výši částka. Odvolání proti rozhodnutí bylo zamítnuto. Poté po řešení věci ve správním soudnictví rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne datum a rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil. Finanční ředitelství v obec však odvolání opět zamítlo. Poté Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne datum rozhodnutí Finančního ředitelství v obec zrušil, na základě čehož Finanční ředitelství v obec dodatečný platební výměr zrušilo a anonymizováno zastavilo. Nepřiměřená délka anonymizováno a nezákonná rozhodnutí měly tyto důsledky: a) žalobce nebyl schopen dodatečně doměřenou daň z vlastních prostředků uhradit, b) byl nucen žádat příbuzné a známé o anonymizováno výpomoc, c) byl omezen v nakládání s majetkem (bylo zřízeno zástavní právo k automobilu), d) nemohl se ucházet o veřejné zakázky, e) byl nucen přistoupit k prodeji spoluvlastnického podílu na pozemcích v k. ú. obec, e) žalobce byl nucen uhradit i daňové penále, f) byl anonymizováno orgány činnými v anonymizována dvě slova pro podezření ze spáchání anonymizována dvě slova zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, g) bylo mu v důsledku stanovení vyššího základu daně doměřeno i pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Právní předchůdce žalobců tak požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši částka v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce anonymizováno, dále ve výši částka v souvislosti s nezákonným rozhodnutím a dále náhradu škody ve výši částka z nuceného prodeje pozemků s lesními porosty v k. ú. obec (skutečná hodnota spoluvlastnického podílu činila ke dni převodu částka, prodej se uskutečnil za částku částka).

7. Žalovaná s nárokem žalobce nesouhlasila z důvodu, že povolením splátek nemohlo dojít k zásahu do osobnostní sféry žalobce z důvodu nedostatku finančních prostředků na úhradu daňového dluhu, když výši splátek navrhl sám žalobce, což lze vztáhnout i na tvrzení o nuceném prodeji majetku. V předmětné době navíc žalobce úplatně pořizoval nemovitosti. Mezi kupní cenou spoluvlastnického podílu a zbývající výší daňového dluhu byl výrazný nepoměr. U majetkové škody chybí příčinná souvislost. Trestní věc byla odložena, neboť se nepodařilo prokázat, jaké přesné množství dřevní hmoty žalobce vytěžil, věc byla složitá, musel se vyjadřovat i znalec. Celková délka anonymizováno nebyla nepřiměřená, rozhodnutí správních orgánů byla vydávána řádně a včas. Je třeba zohlednit, že bylo rozhodováno i v soudním anonymizováno.

8. Soud I. stupně poprvé ve věci rozhodl rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým žalobci přiznal nárok na zaplacení částky částka (výrok I) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II). Odvolací soud rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil co do částky částka a částka, co do částky částka změnil tak, že žalobu zamítl. Rozsudek zrušil co do nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka a majetkové škody ve výši částka a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud unesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, dovolání proti rozsudku odvolacího soudu odmítl. Předmětem anonymizováno tak zůstává nárok na zaplacení nemajetkové újmy ve výši částka a majetkové škody ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalobce v průběhu anonymizováno zemřel, přičemž nárok, o nějž v žalobě jde, nebyl předmětem dědického anonymizováno, vstoupili na místo původního žalobce do anonymizováno žalobci označení v záhlaví rozsudku v souladu s ustanovení pr. předpisu jako nerozluční společníci. Soud I. stupně proto rozhodoval o jejich právu na plnění společné a nerozdílné.

9. Po poučení, které dal soud I. stupně žalobcům na jednání konaném dne datum podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobci doplnili, že nemajetková újma sestává z újmy v osobním životě ve výši částka, neboť doměrek daně a následné penále pro právního předchůdce žalobců znamenal zátěžovou, stresovou situaci, měl strach, jak bude schopen zajistit obživu rodiny, řešení situace pro něj znamenalo ztrátu času, musel žádat o půjčku, což vnímal jako nedůstojné, být dlužníkem je znevýhodňující stigma, navíc byl anonymizováno i orgány činnými v anonymizována dvě slova, což pro něj znamenalo další nejistotu, stres a pocit nespravedlnosti. Dále došlo ke vzniku újmy v rodinném životě ve výši částka, neboť řešení situace vzniklé doměrkem daně a následné penále narušily rodinné štěstí právního předchůdce žalobců, nedokázal se plně radovat z dětí a manželství, neměl k tomu ani časový prostor, což vedlo k odloučení a faktickému rozpadu manželství, neměl čas na děti, neschopnost vrátit peníze včas poznamenala jeho vztahy s matkou a sestrou. Právnímu předchůdci žalobců vznikla újma v podnikatelské sféře ve výši částka, neboť v důsledku doměrku a následného penále bylo na právního předchůdce žalobců pohlíženo jako na dlužníka, nemohl se účastnit veřejných zakázek, čímž se mu znesnadnily a zúžily možnosti obživy a společnost právnická osoba musela fakticky ukončit svou činnost. Žalobci dále vyčíslili újmu ve výši částka z důvodu ztráty možnosti jejich právního předchůdce nakládat se svým majetkem podle své vůle, neboť k osobnímu automobilu právního předchůdce žalobců bylo zřízeno zástavní právo. Žalobci dále tvrdili, že aby mohl splatit dluhy státu a překlenovací půjčky vůči rodině, byl nucen prodat lesní pozemky v k. ú. obec, navíc se ztrátou. Na tomto lesním majetku si velmi zakládal, dále byl nucen prodat i pozemky v k. ú. obec, které společnost právnická osoba původně získala od jeho tety.

10. Ke vzniku majetkové škody žalobci doplnili, že právní předchůdce žalobců neměl anonymizováno prostředky na zaplacení doměrku ve výši částka. Ačkoli mu byl povolen splátkový kalendář, neměl ani na zaplacení splátek. Výdělkové možnosti byly omezeny nemožností účasti ve veřejných zakázkách. Z důvodu, že byl veden jako daňový dlužník, nebylo možné získat půjčku od banky. Peníze na splátky tedy čerpal především prostřednictvím půjček od své matky a sestry, protože se však věc nedařilo vyřešit v přiměřené době a rodina požadovala vrácení půjček, byl nucen prodat v roce rok lesní pozemky v k. ú. obec. Ze získaných peněz vrátil překlenovací půjčky sestře a matce, zaplatil zbývající dlužnou částku a zbytek si nechal jako rezervu především na úhradu již avizovaného penále. Pokud jde o prodej pozemků, dostal nabídku na jejich odkup za částku částka (resp. částka odpovídající jeho podílu), avšak zájemce požadoval sjednání splatnosti až za jeden rok. Právní předchůdce potřeboval peníze ihned, musel proto souhlasit s druhou nabídkou od zájemce právnická osoba na prodej pozemků za částku částka (resp. částka odpovídající jeho podílu) splatnou ihned. Majetkovou škodu lze vypočíst různými způsoby, sestává např. ze zaplacené daně z převodu nemovitostí, lze ji také vypočíst jako rozdíl mezi hodnotou podílu a realizovanou kupní cenou, který činí částka, také je možné porovnání s druhou nabídkou, která činila o částka více, dále při prostém porovnání kupní ceny, za kterou byly pozemky koupeny, a ceny, za kterou byly pozemky prodány, tento rozdíl činí částka.

11. Na jednání konaném dne datum žalobci požádali, aby soud ve věci zohlednil, že samotné odškodňovací anonymizováno trvá nepřiměřeně dlouho.

12. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování a s odkazem na příslušná ustanovení ustanovení pr. předpisu, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní ustanovení právního předpisu EU Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), uzavřel, že žalobci tvrdili a prokázali existenci nezákonných rozhodnutí, kterými byla jejich právnímu předchůdci doměřena daň z příjmu fyzických osob. Odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru nemá odkladné účinky, tento výměr tak byl vykonatelný bez ohledu na právní moc. Následná rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne datum a datum byla zrušena Krajským soudem v Brně. První podmínka vzniku odpovědnosti státu za škodu tak byla splněna.

13. Soud I. stupně poté přistoupil k posouzení jednotlivých nároků, přičemž ohledně újmy v osobním životě (výrok I. a II. rozsudku) měl za prokázané, že právní předchůdce prožíval doměření daňového nedoplatku jako zátěžovou situaci, stres a nespravedlnost, s řešením vzniklé situace nepochybně strávil spoustu času. Vzhledem k tomu, že tyto pocity se u právního předchůdce žalobců dostavily v důsledku doměření daně výše uvedenými nezákonnými rozhodnutími, měl soud I. stupně za splněnou podmínku existence příčinné souvislosti a vzniku újmy. Žalobci však neprokázali, že jejich právní předchůdce vnímal jako nedůstojné žádání o půjčku, toto nevyplynulo ani z jeho výslechu. Stejně tak žalobci neprokázali souvislost se anonymizována dvě slova jejich právního předchůdce. Pokud jde o prověřování orgány činnými v anonymizována dvě slova, pak podle soudu I. stupně není odpovědností finančního orgánu, jak orgány činné v anonymizována dvě slova naloží s oznámením o možném spáchání anonymizována dvě slova, případnou újmu vzniklou postupem orgánů činných v anonymizována dvě slova nelze odškodnit v tomto anonymizováno, jedná se o samostatný nárok, který není v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími.

14. Ohledně újmy v rodinném životě (výrok III. a IV. rozsudku) bylo v anonymizováno prokázáno, že právní předchůdce žalobců neměl v důsledku řešení doměření daně čas trávit se svými dětmi a manželkou. Změna jeho chování a četnosti trávení času s rodinou nastala právě v období, kdy došlo k doměření daně. Soud I. stupně tak měl za splněnou podmínku existence příčinné souvislosti a vzniku újmy. Naopak se žalobcům nepodařilo prokázat narušení vztahu s matkou a sestrou, když tato neuvedla, že by se její vztah k právnímu předchůdci žalobců změnil. Soud I. stupně nepřisvědčil tvrzení, že rozvod právního předchůdce žalobce a jméno příjmení byl způsoben nezákonnými rozhodnutími, když jméno příjmení uvedla, že vůbec nevěděla, co se děje, neboť se jí právní předchůdce žalobce nesvěřoval. Těžko by tedy byla nezákonná rozhodnutí důvodem pro rozvod z její strany.

15. V anonymizováno k újmě v podnikatelské sféře (výrok V. a VI. rozsudku) bylo prokázáno, že v důsledku doměrku daně bylo na právního předchůdce žalobců pohlíženo jako na dlužníka ze strany finančního úřadu a bank, které mu právě z tohoto důvodu odmítly poskytnout půjčku. Dále bylo prokázáno, že z důvodu existence nedoplatku daňového doměrku se společnost právnická osoba, jejímž společníkem právní předchůdce žalobců byl, nemohla účastnit veřejných zakázek, čímž se jí znesnadnily a zúžily možnosti dosažení příjmů a společnost právnická osoba musela fakticky ukončit svou činnost. Soud I. stupně měl proto za splněnou podmínku existence příčinné souvislosti a vzniku újmy.

16. K újmě spočívající ve ztrátě možnosti nakládat se svým majetkem podle své vůle (výrok VII. rozsudku) žalobci ani jejich právní předchůdce v anonymizováno netvrdili, že by právní předchůdce žalobců chtěl provádět nějaké dispozice s osobním automobilem. Vznik újmy tedy nebyl prokázán.

17. Pokud jde o újmu spočívající v nuceném prodeji pozemků, pak soud I. stupně odkázal na závěry uvedené k majetkové škodě (výrok VIII. rozsudku) s tím, že v anonymizováno bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobců obdržel anonymizováno prostředky za prodej pozemků v k. ú. obec ve výši částka dne datum. Dále bylo v anonymizováno prokázáno, že právní předchůdce žalobců získal půjčku od své sestry ve výši částka, kterou měl vrátit do jednoho roku, což neudělal a nakonec půjčku vrátil až dne datum. Dále bylo v anonymizováno prokázáno, že právní předchůdce žalobců získal půjčku v celkové výši částka od své matky, půjčka byla sjednána jako bezúročná a právní předchůdce žalobců ji vrátil dne datum. Z vyměření penále měl soud I. stupně za prokázané, že právní předchůdce žalobců doplatil doměrek daně teprve dne datum. Z časové návaznosti lze podle soudu I. stupně dospět maximálně k závěru, že z obdržené kupní ceny byly splaceny půjčky sestře a matce, přičemž v případě matky nebylo v anonymizováno prokázáno, že by vrácení této půjčky bylo urgováno. Pokud však právní předchůdce žalobců uhradil daňový doměrek teprve v prosinci, ačkoli kupní cenu inkasoval již v květnu téhož roku, nelze žalobcům přisvědčit, že k prodeji pozemků došlo z důvodu nutnosti (rychlé) úhrady doměrku, zvláště v situaci, kdy právní předchůdce žalobců již očekával doměření penále za prodlení s úhradou. Prodej pozemků, resp. spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na těchto pozemcích za kupní cenu částka z důvodu nutnosti vrácení půjčky ve výši částka se soudu I. stupně jevilo jako zcela neadekvátní. Podle soudu I. stupně stát nemůže odpovídat za rozhodnutí právního předchůdce žalobců prodat svůj majetek v takovém rozsahu, když výše dluhu byla nepoměrně nižší. Dospěl proto k závěru, že žalobci neprokázali příčinnou souvislost mezi existencí nezákonných rozhodnutí a prodejem nemovitého majetku jejich právního předchůdce. S ohledem na tento závěr se dále nezabýval posouzením, zda žalobci prokázali vznik škody a v jaké výši.

18. Na základě výše uvedeného soud I. stupně uzavřel, že žalobci byli úspěšní co do prokázání vzniku újmy v osobním životě, rodinném životě a podnikatelské sféře. K výši náhrady uvedl, že se mu nepodařilo nalézt žádná rozhodnutí o odškodnění újmy v obdobných případech. Při svém hodnocení tak vycházel z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka. Ve všech případech se jednalo o anonymizováno o odškodnění za nezákonné přestupkové anonymizováno, a ačkoli doměření daně není správním trestáním, soudu I. stupně se jevilo srovnání s přestupkovým řízením jako nejpodobnější. V anonymizováno vedeném pod sp. zn. spisová značka bylo zasaženo do rodinné sféry žalobkyně, odškodněna byla konstatováním porušení práva. Ve všech výše uvedených řízeních prožívali žalobci stres, pocity nejistoty, v anonymizováno vedeném pod sp. zn. spisová značka navíc žalobce přišel v důsledku nezákonného přestupkového stíhání o pracovní příležitost. Z tohoto důvodu byl žalobce odškodněn částkou částka, ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka bylo pouze konstatováno porušení práva. Z tohoto důvodu soud I. stupně dospěl k závěru, že újma v osobním i rodinném životě by měla být odškodněna pouze konstatováním porušení práva, újma v podnikatelské sféře pak částkou částka. Vzhledem k tomu, že však žalobci požadovali, aby soud přihlédl také k nepřiměřené délce odškodňovacího anonymizováno, soud I. stupně každé z výše uvedených plnění navýšil o částka. Za náhradu újmy v osobním a rodinném životě tak přiznal žalobcům částku částka (výrok I. a III. rozsudku) a za újmu v podnikatelské sféře částku částka (výrok V. rozsudku). Soud I. stupně při svém hodnocení vycházel z ustálené rozhodovací praxe, kdy lze v odškodňovacím anonymizováno přihlédnout k jeho nepřiměřené délce (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dle kterého„ dovolatel může požadovat promítnutí délky kompenzačního anonymizováno do stanovení výše zadostiučinění, které jinak ve vztahu k posuzovanému anonymizováno žádá, a to již v tomto kompenzačním anonymizováno, tedy bez toho, že by musel iniciovat další samostatné soudní anonymizováno o přiměřené zadostiučinění. Pokud poškozený nepožaduje vyšší peněžité odškodnění než doposud, pak se nejedná o změnu žaloby spočívající ve zvýšení žalobního nároku, ale toliko o uplatnění požadavku a nové skutečnosti, ke které by měl soud při stanovení výše zadostiučinění přihlédnout.“). Současně soud I. stupně přihlédl k tomu, že pokud by byla náhrada za nepřiměřenou délku anonymizováno uplatňována samostatně, musel by být nárok předběžně uplatněn u příslušného úřadu (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle kterého„ nelze vyloučit, že samotná délka odškodňovacího anonymizováno může být nepřiměřená a že tak může být posuzována jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, s nímž je spojen vznik nového nároku na přiměřené zadostiučinění podle § 31a odst. 2 a 3 OdpŠk, který však musí být poškozeným uplatněn nejprve v rámci předběžného projednání podle § 14 OdpŠk a případně poté i novou žalobou v občanském soudním řízení.“), a proto neposuzoval nárok podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum (stanovisko NS). Soud I. stupně přihlédl k výši odškodnění v obdobných případech, kdy v rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací, soud navýšil odškodnění za pět let trvající odškodňovací anonymizováno o částku částka. Dané anonymizováno trvalo deset let, a proto soud I. stupně odškodnění žalobců navýšil o částku dvojnásobnou, tedy celkem o částka, kterou rovnoměrně rozložil mezi jednotlivé nároky, jak uvedl výše.

19. Nárok byl u žalované uplatněn dne datum, od tohoto dne započala běžet šestiměsíční lhůta k dobrovolné úhradě, která uplynula dne datum a dne datum již byla žalovaná v prodlení s plněním. Vzhledem k tomu, že žalobci požadovali úrok z prodlení od data pozdějšího, soud I. stupně přiznal žalobcům nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne datum. Ve zbytku soud I. stupně žalobu žalobců zamítl.

20. Soud I. stupně o náhradě nákladů anonymizováno rozhodl podle § 142 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a podle § 148 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů státu.

21. Rozsudek soudu I. stupně napadli žalobci i žalovaná včasnými odvoláními. Žalobci napadli rozsudek ve výrocích II., IV., VI., VII., IX., X. a s odkazem na důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. namítali, že soud I. stupně nesprávně po žalobcích požadoval rozložit uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši částka na dílčí částky, o nichž pak rozhodoval samostatnými výroky. Podle žalobců takto vynucené dělení celkové kvantifikace uplatněného nároku nemá oporu v platné právní úpravě.

22. Soudu I. stupně vytkli, že nepřihlédl k tvrzení jejich předchůdce, uvedeném v písemném prohlášení z důvodu, že prohlášení je nedatované a nepodepsané. Jedná se o autentický text, který sepsal předchůdce žalobců a nestihl jej v anonymizováno uplatnit. Újma právnímu předchůdci žalobců vznikla již obstavením majetku – osobního vozidla. K uvedenému nebylo třeba tvrdit ani prokazovat zamýšlenou dispozici. To, že žalobci v rámci nutnosti naplnit výzvu soudu I. stupně k doplnění žaloby ohledně újmy způsobené obstavením vozidla, zahrnuli tuto pod soubornou položku„ Újmy spočívající ve ztrátě možnosti nakládat se svým majetkem podle své vůle“ neznamená, že by již samo obstavení majetku bez konkrétní zamýšlené dispozice újmou nebylo. To, že obstavení předmětu zajištění bylo pro předchůdce žalobců úkorné, bylo zdůrazněno i při posledním soudním jednání, a to s poukazem na specifičnost předmětu zástavy. Vozidlo anonymizována tři slova není uniformním levným vozidlem, ale jedná se o vozidlo specifické, tj. drahé, vysoké kvality a spolehlivosti, vyrobené k užití v náročném terénu (tedy i k výkonu povolání v lese), které nemá a nemůže si dovolit každý. Proto bylo nezákonné obstavení takového vozidla pro majitele úkornější.

23. Soudem I. stupně přiznanou náhradu nemajetkové újmy (výroky I., III. a V.) hodnotili žalobci jako nepřiměřeně nízkou, proto zamítnutí jejich nároků (výroky II., IV. a VI.) považují za nesprávné. Žalobci netvrdili, že by důsledkem nezákonného rozhodnutí byl rozvod manželství jejich otce (právního předchůdce), nýbrž vzájemné odcizení, odloučení a faktický rozpad prvního manželství. Právní předchůdce žalobců i žalobce c) uvedli, že mezi manžely docházelo k hádkám, jmenovaní se spolu nebavili, právní předchůdce byl málo doma, jak uvedla svědkyně příjmení. Manžel byl protivný, nervózní, poté se odstěhoval. Rovněž svědek příjmení v této souvislosti uvedl, že kvůli problémům s anonymizována dvě slova to u anonymizována dvě slova anonymizováno. Právní předchůdce žalobců v prohlášení uvedl, že jeho sestra naléhala na vrácení půjčky, vyčítala mu, že ožebračil matku. Urgování půjčky potvrdila svědkyně příjmení. Závěr soudu I. stupně, že se uvedené nedotklo rodinných vztahů, je nepřiléhavý, a proto nesprávný.

24. Žalobci považují srovnání výše odškodnění za nezákonné přestupkové anonymizováno s důsledky nezákonného doměření daně v daňovém anonymizováno, provedené soudem I. stupně, za nepřiléhavé. Závažnost dopadů nezákonných rozhodnutí či nesprávného úředního postupu správce daně je alespoň v tomto případě mnohem závažnější. Důsledky nezákonného rozhodnutí byly devastující pro postižený subjekt, jak ve sféře osobní, rodinné, majetkové i v podnikání.

25. Žalobci dále namítali, že přiznaná výše náhrady za nepřiměřenou délku odškodňovacího anonymizováno ve výši částka je nepřiměřeně nízká, odškodňovací soudní anonymizováno trvalo necelých 10 let. Při paušálním odškodnění ve výši částka za rok by částka za 10 let činila částka, s ohledem na význam anonymizováno pro žalobce je namístě tuto částku navýšit o 40 %, tj. částka.

26. Žalobci namítali nesprávnou výši náhrady nákladů anonymizováno jim přiznané. Nesouhlasili s uloženou povinností hradit náklady země. Dosažení satisfakce je na místě hodnotit jako plný úspěch žalobců, byť jim nebylo přiznáno požadované plnění v celé výši.

27. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I., III., V., IX., XI. a s odkazem na důvody uvedené v ustanovení pr. předpisu namítala, že žalobcům bylo napadenými výroky poskytnuto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonnými rozhodnutími, kterými byla původnímu žalobci doměřena daň z příjmu fyzických osob, a které byly vydány v anonymizováno, v němž byl konstatován nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky anonymizováno, za něž byla původnímu žalobci pravomocně přiznána nemateriální újma ve celkové výši částka rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Jak vyplývá z odůvodnění žalovanou napadených výroků přezkoumávaného rozsudku soud I. stupně poskytl žalobcům přiměřené zadostiučinění za zásah to psychické sféry původního žalobce v důsledku nezákonných rozhodnutí, spočívající ve stavu nejistoty, narušení rodinného života a podnikatelské sféry. Podle žalované je však tato imateriální újma z nezákonných rozhodnutí plně konzumována imateriální újmou již žalobci přiznanou z nepřiměřené délky anonymizováno. Jedná se totiž o újmu, jejíž jednotlivé prvky byly soudem zohledněny ve zmíněném kompenzačním anonymizováno, jehož bylo nezákonné rozhodnutí součástí. Jak vyplývá z odůvodnění přiměřeného zadostiučinění za imateriální újmu přiznaného z titulu nepřiměřené délky anonymizováno, soud v jejím rámci přihlédl ke stavu nejistoty a nepříznivého působení dlouhotrvajícího sporu do osobnostní sféry žalobce. Vzal v úvahu význam věci pro žalobce, který byl poznamenán zejména zahájením anonymizována dvě slova proti jeho osobě, omezeními spočívajícími v nakládání s majetkem a nemožností ucházet se o veřejné zakázky. Žalovaná má tedy za to, že původní žalobce byl za tvrzenou imateriální újmu dostatečným způsobem kompenzován již z titulu nepřiměřené délky anonymizováno a není důvod mu při zohlednění obdobných kritérií poskytovat další kompenzaci z titulu nezákonného rozhodnutí, které bylo vydáno v anonymizováno, za něž byla kompenzace již poskytnuta. Žalobce byl prakticky odškodněn 2× za obdobnou imateriální újmu.

28. Žalovaná dále uvedla, že samotná výše přiznaného zadostiučinění za imateriální újmu je odůvodněna v bodu 83 napadeného rozsudku. Soud mj. zvýšil částku přiznaného zadostiučinění u každého z napadených výroků o částka, neboť přihlédl s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rovněž k nepřiznané délce samotného anonymizováno o náhradu škody dle ustanovení pr. předpisu (tj. tohoto anonymizováno). K tomu žalovaná uvedla, že předmětem nároku není imateriální újma vzniklá z nepřiměřeně dlouhého anonymizováno (zde bylo již pravomocně rozhodnuto), ale imateriální újma, která měla původnímu žalobci vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí. Nelze tudíž směšovat tyto nároky ze dvou různých titulů a v rámci posouzení imateriální újmy z titulu nezákonného rozhodnutí zohledňovat rovněž imateriální újmu z nepřiměřeně dlouhého anonymizováno o odškodnění, což nevyplývá ani z citovaného judikátu, jehož se soud I. stupně dovolává.

29. Žalovaná rovněž namítala, že soud I. stupně zvýšil přiznané částky zadostiučinění na dvojnásobek s ohledem na délku anonymizováno 20 let s odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací. Podle žalované uvedená úvaha neobstojí, neboť směšuje různé tituly (nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup z nepřiměřené délky anonymizováno), přičemž ve věci nepřiměřené délky anonymizováno již bylo pravomocně rozhodnuto (viz shora), tj. je dána v tomto rozsahu prakticky překážka rei judicate.

30. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud v rozsahu jím napadeném žalobu zamítl.

31. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně z podnětu žalobci a žalovanou podaných odvolání včetně anonymizováno, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k následujícím závěrům.

32. Nárok uplatněný žalobci je namístě posoudit podle ustanovení pr. předpisu, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění ustanovení pr. předpisu, ustanovení pr. předpisu, ustanovení pr. předpisu a ustanovení pr. předpisu (dále i jen„ zákon“ či„ OdpŠk“), založeném na principu, zakládajícím objektivní odpovědnost státu, jíž se nelze zprostit a která je dána za současného splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

33. Předmětem anonymizováno tak zůstává nárok na zaplacení nemajetkové újmy ve výši částka a majetkové škody ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalobce v průběhu anonymizováno zemřel, přičemž nárok, o nějž v žalobě jde, nebyl předmětem dědického anonymizováno, vstoupili na místo původního žalobce do anonymizováno žalobci označení v záhlaví rozsudku v souladu s ustanovení pr. předpisu jako nerozluční společníci. Soud I. stupně proto rozhodoval o jejich právu na plnění společné a nerozdílné.

34. V projednávané věci právní předchůdce žalobců uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka vzniklé mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního anonymizováno. Dále požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši částka vzniklé mu vydáním nezákonného rozhodnutí a náhradu škody ve výši částka, která mu měla vzniknout v souvislosti s nuceným prodejem pozemků s lesními porosty v k. ú. obec (skutečná hodnota spoluvlastnického podílu činila ke dni převodu částka, prodej se uskutečnil za částku částka). Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla právnímu předchůdci žalobců přiznána náhrada nemajetkové újmy vzniklé mu nesprávným úředním postupem ve výši částka (žalovaná částka částka, nárok shledán důvodným v rozsahu částka, odečtena částka částka – plnění poskytnuté žalovanou podle ustanovení pr. předpisu. Ohledně této části nároku bylo anonymizováno pravomocně skončeno. Ve zbylém rozsahu, tj. co do nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka a majetkové škody v částce částka, odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu anonymizováno. Soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl nárok na náhradu věcné škody, která byla uplatněna ve výši částka. V této části nebyl rozsudek odvoláním napaden. Předmětem odvolacího přezkumu se stal nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu vydání nezákonného rozhodnutí, tedy podle § 31a odst. 1, 2 zákona, částka (viz výroky I. až VII. napadeného rozsudku), kdy nárok na přiměřené zadostiučinění má kompenzovat vznik nemajetkové újmy představující zásah do jiné než majetkové sféry poškozeného. Odvolací soud posoudil tento nárok jako celek, neboť tento postup se mu jevil jako případnější pro jeho posouzení, a shledal jej důvodným v rozsahu částka.

35. Dle závěru odvolacího soudu provedl soud I. stupně dokazování v potřebném rozsahu, vyvodil správné skutkové závěry a z části dospěl i ke správným závěrům právním. Právní předchůdce žalobců odvozoval svůj nárok z rozhodnutí, které bylo vydáno anonymizována dvě slova ve obec dne datum, kterým mu byla vyměřena daň ve výši částka. Soud I. stupně v této souvislosti důvodně uzavřel, že se jedná o nezákonné rozhodnutí, neboť následně došlo k jeho zrušení. Je zde tedy dán odpovědnostní titul. Odvolací soud se dále ztotožnil se závěry soudu I. stupně, podle kterých žalobci prokázali vliv uvedeného rozhodnutí v osobním a rodinném životě jejich právního předchůdce a z části i v podnikání. Následně odvolací soud zohlednil povahu věci, kdy právnímu předchůdci žalobců byla uvedeným rozhodnutím uložena povinnost zaplatit částku částka, nehrozilo mu však omezení osobní svobody a vznik újmy nelze spojovat s morálním společenským odsouzením. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování správně vymezil rozsah zásahu do osobnostní sféry jejich právního předchůdce. Současně je namístě v této souvislosti přihlédnout k tomu, že délka anonymizováno, po kterou újma trvala, bylo 10 let. Po zohlednění uvedených rozhodných skutečností odvolací soud dospěl k závěru, že za přiměřené odškodnění lze považovat částku částka, tzn. částka za rok vedení nezákonného anonymizováno.

36. Postup soudu I. stupně, který k návrhu žalobců v anonymizováno o nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu vydání nezákonného rozhodnutí, zohlednil i jimi uplatněnou nemajetkovou újmu, která měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou kompenzačního anonymizováno, neshledal odvolací soud relevantní. Odkaz na rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací, který ve věci odčinění nemajetkové újmy z titulu vydání nezákonného rozhodnutí v anonymizována dvě slova, poskytl žalobci zároveň i odčinění za nepřiměřenou délku projednávaného kompenzačního anonymizováno, je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka z datum rozhodnutí, podle kterého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o zahájení anonymizováno stíhání se z důvodu nepřiměřené délky kompenzačního anonymizováno nenavyšuje. Z citovaného rozhodnutí vyplývá, že navýšit zadostiučinění za kompenzační anonymizováno je možné pouze tehdy, pokud se v kompenzačním anonymizováno zároveň projednává nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou namítaného anonymizováno, což není posuzovaný případ. anonymizováno o nároku právního předchůdce žalobců na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka vzniklé mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního anonymizováno, bylo pravomocně skončeno v roce rok.

37. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadený rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. až VII. změnil a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku částka s úrokem z prodlení anonymizováno ročně od datum do zaplacení jdoucím do tří dnů od právní moci rozsudku; co do zaplacení částky částka s příslušenstvím žalobu zamítl.

38. S odkazem na § 148 o. s. ř. odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výrocích X. a XI. změnil a s ohledem na převážný úspěch žalované uložil žalobcům povinnost společně a nerozdílně zaplatit náklady anonymizováno zálohované státem ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

39. O nákladech anonymizováno před soudy všech stupňů rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobci uplatnili celkem 3 nároky, přičemž úspěšní byli co do důvodnosti základů nároků na náhradu nemajetkové újmy (tarifní hodnota 2× anonymizována dvě slova, tj. úspěch v rozsahu částka), zcela neúspěšní pak žalobci byli v souvislosti s uplatněným nárokem na náhradu věcné škody ve výši částka. S ohledem na nepatrný úspěch žalobců ve sporu v prvém anonymizováno před soudem I. stupně, prvním odvolacím, dovolacím anonymizováno a druhým řízením před soudem I. stupně odvolací soud přiznal náklady anonymizováno žalované v celkové výši částka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V druhém odvolacím anonymizováno nebyl žádný z účastníků úspěšný se svým odvoláním, proto v této části anonymizováno nenáleží žádnému z nich právo na náhradu nákladů anonymizováno. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení za splnění podmínek dle § 237 o. s. ř., jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.