36 CO 237/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Mottla a soudců Mgr. Štěpána Hnaníčka a JUDr. Lucie Bičákové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit role v řízení na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku do rukou advokátky žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit role v řízení částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a dále povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobkyně (výrok II).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení žalobní částky s příslušenstvím jakožto příspěvku za porušení povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb. s tím, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, přičemž pro vozidlo neměl v období od datum do datum, tedy 107 dní, a v období od datum do dne datum, tedy 122 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Na základě výzvy k úhradě příspěvku nastala splatnost příspěvků ve shora uvedeném pořadí ke dnům datum a datum. Žalovaný svou povinnost ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nesplnil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem. Úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka je požadován za období od datum do zaplacení a z částky částka je požadován za období od datum do zaplacení. Žalovaný neuhradil nic z dlužné částky ani po upomínce žalobkyně, jíž v souvislosti s upomínáním žalovaného vznikly náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši částka za každou ze zaslaných výzev.

3. Soud prvního stupně vyšel v napadeném rozsudku ze zjištěného skutkového stavu věci (popsaném v bodech 6. a 7. odůvodnění napadeného rozsudku), jež shrnul v závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem předmětného motorového vozidla, pro něž neměl uzavřeno v období od datum do datum, tedy 107 dní, a dále v období od datum do dne datum, tedy 122 dní, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

4. Skutkový stav posoudil soud prvního stupně dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno (role v řízení) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit. zákona, jež se dle § 4 odst. 3 cit. zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazba ve smyslu § 4 odst. 3 cit. zákona byla určena podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.

5. Soud prvního stupně shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou, přičemž uvedl, že žalovaná částka je součtem následujících dílčích částek – 1) součinu denní sazby ve výši částka a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 107 dní, celkem částka a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši částka. Téže vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení v období od datum do dne datum, tedy 122 dní. Žalovaná částka je součtem následujících dílčích částek – 1) součinu denní sazby ve výši částka a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s cit. zákonem, tj. 122 dní, celkem částka a 2) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představujících částku ve výši částka. O příslušenství (úroku z prodlení) bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ve spojení s ustanovení pr. předpisu 6. Proti napadenému rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, v němž namítal, že nebyl vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla od datum, což doložil kupní smlouvou. Vlastnictví vozidla pozbyl poté, co jej po havárii ve příjmení republice Německo jako havarované prodal právnická osoba Automobile. O změně vlastníka v roce 2018 informoval i pojišťovnu, u které měl do té doby na vozidlo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu (povinné ručení). Žalovaný dále uvedl, že neobdržel od žalobkyně žádnou výzvu na kontaktní adrese, telefonem nebo elektronickou poštou, případně datovou schránkou, byl by se k případu vyjádřil již tehdy. Se žalobou nebyl seznámen. Žalovaný přiložil doklad od německé dálniční policie dokládající havárii předmětného vozu dne datum a dále doklad o odtažení do servisu, kam byl vůz posléze jako nepojízdný a neopravitelný prodán za zbytkovou cenu anonymizována dvě slova. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

7. K odvolání žalovaného se vyjádřila žalobkyně tak, že považovala napadený rozsudek za věcně správný a navrhla jeho potvrzení. Žalovaným tvrzené skutečnosti a předložené důkazy v rámci jeho odvolání považovala za nepřípustné s ohledem na zásadu neúplné apelace.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a odst. 5 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. V souladu s ustanovením § 214 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se k výzvě odvolacího soudu opačně nevyjádřili.

9. Odvolací soud dospěl v první řadě k závěru, že ve věci samé soud prvního stupně spolehlivě zjistil skutkový stav projednávané věci, tedy provedl dokazování v potřebném rozsahu k rozhodným skutečnostem pro právní posouzení věci, výsledky tohoto dokazování zhodnotil postupem podle § 132 o. s. ř. a dospěl na základě provedeného dokazování ke správným skutkovým zjištěním, jež nedoznaly změny ani v rámci odvolacího řízení.

10. Soud prvního stupně věc rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. za situace, kdy účastníci s tím souhlasili k výzvě soudu provedené usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, k níž se nevyjádřili, přičemž byli touto výzvou zároveň poučeni, že nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (viz § 101 odst. 4 o. s. ř.). Tato výzva byla doručena řádně oběma účastníkům; žalovanému prostřednictvím jeho datové schránky fyzické osoby přihlášením se oprávněné osoby dle ustanovení pr. předpisu, v platném znění. Podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání tak byly splněny.

11. Odvolací soud má rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné i v rovině právní. Na přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku se odkazuje (viz body 8. – 11. odůvodnění), není k tomu co dodat, aplikované ustanovení právní úpravy jsou řádně citována a na věc dopadají. Právní posouzení není třeba opakovat, odvolací soud na něj proto zcela odkazuje.

12. K odvolacím námitkám žalovaného lze dodat pouze to, že jsou do řízení vneseny opožděně a v odvolacím řízení uplatěny nepřípustně. Tím, že žalovaný souhlasil (v tomto případě mlčky – viz § 101 odst. 4 o. s. ř.) s rozhodnutím věci bez jednání, přičemž byla zároveň splněna i podmínka, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, vzdal se tak možnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy před rozhodnutím soudu prvního stupně. Jelikož v odvolacím řízení mohou být skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, uplatněny jen za podmínek vymezených v § 205a o. s. ř., z nichž žádná není v tomto případě splněna, odvolací soud v odvolacím řízení již nemohl přihlížet ke skutkovým tvrzením žalovaného (že předmětné vozidlo ke dni datum prodal a přestal být jeho vlastníkem a provozovatelem), jakož ani k důkazům, jež to měly prokazovat. Bylo věcí žalovaného, aby tyto skutečnosti v řízení vedeném před soudem prvního stupně uplatnil řádně a včas. Odvolací námitky nejsou způsobilé na závěrech soudu prvního stupně, jež odvolací soud zcela aprobuje, ničeho zvrátit.

13. Z uvedených důvodů odvolací soud shledal napadené rozhodnutí věcně správným, a proto jej dle § 219 o. s. ř. potvrdil jak co do věci samé, tak co do výroku o nákladech řízení, který byl shledán správným co do určení náhradové povinnosti a její výše.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s nimiž procesně úspěšné role v řízení náleží k náhradě částka částka sestávající z mimosmluvní odměny advokátky žalobkyně za jeden úkon právní služby – sepis vyjádření k odvolání ve výši částka (§ 7 bod anonymizováno, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu), dále z paušální náhrady hotových výdajů částka připadající na tento úkon (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a z náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny za zastupování a náhrad, tj. částka, kterou je advokát povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

15. Lhůta k splnění povinnosti k náhradě nákladů je třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř.); náhrada nákladů řízení se platí do rukou advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.)