36 CO 253/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Mottla a soudců JUDr. Lucie Bičákové a Mgr. Štěpána Hnaníčka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o uložení povinnosti vydat plynoměr, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že výše náhrady nákladů řízení činí částka, jinak se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni ve výroku specifikovaný plynoměr (výrok I) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Náhradu nákladů řízení přiznal žalobkyni s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Její výši za tři úkony právní služby určil s odkazem na § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen „a. t.“).

3. Proti výroku o nákladech řízení podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Namítla nesprávné právní posouzení, když na danou věc nebylo možné aplikovat § 14b a. t. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu i odvolacího soudu a trvala na přiznání náhrady nákladů řízení v původně požadované výši.

4. Odvolací soud přezkoumal výrok II napadeného rozsudku dle § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. V posuzované věci skutečně nejsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b a. t., neboť se nejedná o žalobu na peněžité plnění. Je tedy správný požadavek žalobkyně na přiznání odměny za dva plné úkony dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. za převzetí zastoupení a sepis žaloby a jeden úkon v poloviční sazbě dle § 11 odst. 2 písm. h) za jednoduchou předžalobní výzvu, a to výši dle § 7, § 9 odst. 1 a. t., tedy částka za úkon, resp. částka za úkon poloviční sazbě, dále tří paušálních náhrad nákladů dle § 13 odst. 4 a. t., vše zvýšeno o 21 % DPH, a též zaplaceného soudního poplatku částka. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částka.

6. Na základě shora uvedeného odvolací soud v souladu s § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II co do výše náhrady nákladů řízení, jinak jej co do lhůty plnění a místa plnění dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

7. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty odpovídající přiznaným nákladům, tedy částce částka, a to v poloviční sazbě dle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c) a. t., a to za sepis odvolání ve výši částka, jedna paušální náhrada hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., vše zvýšeno o 21% DPH, celkem částka. Tato částka byla přiznána v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.).