36 CO 48/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Mottla a soudců JUDr. Lucie Bičákové a Mgr. Štěpána Hnaníčka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I, II a III mění tak, že se žaloba zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů anonymizováno před soudy obou stupňů ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně konstatoval, že v anonymizováno o žádosti žalobce o informace ze dne datum, které bylo vedeno u anonymizována čtyři slova pod sp. zn. anonymizováno rok, a poté pod sp. zn. anonymizováno číslo, dále před Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka a před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. spisová značka došlo nesprávným úředním postupem k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok I). Dále žalované uložil povinnost omluvit se písemně žalobci doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem za porušení práva žalobce, kdy v anonymizováno o žádosti žalobce o informace ze dne datum, které bylo vedeno u anonymizována čtyři slova pod sp. zn. anonymizováno rok, a poté pod sp. zn. anonymizováno číslo, před Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka a před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. spisová značka došlo nesprávným úředním postupem k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok II). Požadavek žalobce na zaplacení částky částka s příslušenstvím soud prvního stupně zamítl (výrok III) a žalované uložil povinnost zaplati žalobci náhradu nákladů anonymizováno ve výši částka (výrok příjmení).

2. Takto rozhodl o nároku žalobce na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout průtahy a nepřiměřenou délkou správního anonymizováno včetně přezkumu rozhodnutí správního úřadu (dále též„ povinné osoby“) ve správním soudnictví, přičemž příslušné sp. zn. správních anonymizováno a anonymizováno před správními soudy jsou specifikovány v předchozím odstavci (celé anonymizováno dále též jako„ posuzované anonymizováno“).

3. Soud prvního stupně činil podrobná skutková zjištění v bodech 4. až 12. napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje a jen rekapituluje, že žalobce dne datum doručil anonymizováno inspekci anonymizována dvě slova (dále jen„ příjmení“) žádost o poskytnutí informací, která byla vedena pod číslo jednací příjmení dne datum rozhodnutí poskytla žalobci částečně informace a zároveň bylo rozhodnuto o částečném odmítnutí žádosti. Žalobce podal odvolání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti, které následně doplnil. příjmení příjmení odvolání dne datum zamítnul a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu u správního soudu a rozsudkem ze dne datum Městský soud v Praze rozhodnutím, č. j. číslo jednací, zrušil rozhodnutí ředitele příjmení ze dne datum o odvolání a věc vrátil příjmení k dalšímu anonymizováno. Proti tomuto rozhodnutí byla podána kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud dne datum zamítl. Dne datum ředitel příjmení zrušil v celém rozsahu rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti a dne datum byla žalobci poskytnuta částečně další požadovaná informace. Dne datum rozhodnutím anonymizováno ředitele příjmení byla žádost o poskytnutí informace částečně odmítnuta. Dne datum se žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolal, odvolání následně doplňoval a datum žalobce podal stížnost na nečinnost a žádost o přijetí opatření proti nečinnosti. Dne datum příjmení získala souhlas s poskytnutím osobních údajů od dotčené osoby a bylo rozhodnuto o vyhovění odvolání žalobce, příjmení autoremedurou zrušil své předchozí rozhodnutí ze dne datum a požadované informace byly žalobci poskytnuty. Poslední část sporné informace byla žalobci poskytnuta přípisem ze dne datum, který obsahuje jméno, příjmení a datum narození předmětné osoby, které požadoval žalobce. Tato informace byla zaslána žalobci poštou, doporučenou zásilkou. Ze spisu není patrno, kdy byla zásilka odeslána, na poště byla připravena k vyzvednutí datum a žalobce ji vyzvedl datum. Celé anonymizováno o žádosti žalobce o poskytnutí informací tak probíhalo ode dne podání žádosti datum do dne, kdy se poslední část požadované informace dostala do dispoziční sféry žalobce uložením na poště datum, celkem anonymizováno dnů.

4. V rámci přezkumu ve správním soudnictví před Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka byla řešena i procesní otázka odmítnutí správní žaloby pro její opožděné doplnění, kdy Nejvyšší správní soud neshledal podmínky pro odmítnutí žaloby, neboť v důsledku žádosti o osvobození od soudních poplatků lhůta k doplnění žaloby žalobci neuplynula. Takto Nejvyšší správní soud rozhodl dne datum s právní mocí rozhodnutí dne datum a přezkoumával tak usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, kterým tento soud správní žalobu odmítl. Městský soud v Praze následně rozhodl dne datum usnesením o zamítnutí žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku a neshledal předpoklady pro předložení věci Ústavnímu soudu ke zrušení § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích z toho důvodu, že by toto rozhodnutí bylo diskriminační či protiústavní. Kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí byla Nejvyšším správním soudem rozsudkem ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, zamítnuta.

5. V rámci přezkumu ve správním soudnictví tedy Městský soud v Praze jako správní soud v prvním stupni rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum. Z tohoto rozsudku soud prvního stupně zjistil, že jím bylo zrušeno rozhodnutí ředitele příjmení ze dne datum o částečném odmítnutí žádosti žalobce o informace ze dne datum. Správní soud se neztotožnil s argumentací příjmení ohledně důvodů, pro které bylo žalobci odepřeno poskytnutí informací ohledně jména, příjmení, služební hodnosti a služebního zařazení příslušného pracovníka příjmení anonymizována čtyři slova stát. instituce, ve věci, která byla předmětem přezkumu ze strany Ústavního soudu. Samotné jméno úřední osoby, případně údaje o jeho hodnosti a služebním zařazení, nelze bez dalšího podřadit pod výjimku § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále jen„ InfZ“), tato norma se vztahuje k činnosti orgánů činných v trestním anonymizováno a bez bližších podrobností nelze konstatovat, že mezi tyto informace patří i údaj o totožnosti osob, které pro takový orgán v rámci vyšetřování trestné činnosti pracují. Nutno je zohlednit skutečnost, že v konkrétním případě šetření policejního zásahu proti vyhošťovanému občanovi anonymizováno byla známa identita a totožnost osoby, která prováděla za příjmení šetření a která vydala usnesení o odložení věci, a to celé řadě osob, přinejmenším oznamovateli a jeho právnímu zástupci. To již samo o sobě zpochybňuje závěr o tom, že by jméno právě této osoby mělo zůstat v důležitém zájmu dle § 11 odst. 6 InfZ utajeno. Jakkoliv protokoly o provádění úkonů trestního anonymizováno, případně samotné rozhodnutí o odložení věci, nejsou veřejným dokumentem, který by měl být poskytnut komukoliv, přesto se k jeho obsahu může dostat větší počet blíže nespecifikovaných osob, protože minimálně jej musí dostat do rukou oznamovatel, resp. jeho právní zástupce, a ten není vázán žádnou povinností jej utajovat a informace z něj nesdělovat třetím osobám. Nevěrohodný a dalšího vysvětlení postrádající je i argument příjmení, že vzhledem k určitému omezenému počtu pracovníků příjmení dochází k tomu, že určitá úřední osoba v jedné věci při prošetřování funguje v tzv. otevřeném režimu, tj. vyhotovuje rozhodnutí směřující navenek, a následně v jiné věci by měla figurovat jako orgán vykonávající operativní anonymizováno s využitím operativně pátracích prostředků a působící v jakémsi utajení. Správní soud tedy věc uzavřel tak, že ve chvíli, kdy je totožnost osoby a její příslušnost ke příjmení již jednou zveřejněna, lze si obtížně představit, že by v nějaké jiné věci tato osoba mohla působit pod stejným jménem v utajení, a že by z tohoto důvodu bylo nutno její jméno, příjmení a služební zařazení nadále utajovat a nezveřejňovat. Je třeba mít na paměti princip prostupující InfZ, tedy že všechny výjimky z tohoto zákona směřující k tomu, že určitá informace nebude poskytnuta, je třeba vykládat restriktivně. Smyslem a účelem zákona je umožnit přístup k informacím bez omezení s tím, že výjimky lze použít pouze tam, kde je to skutečně nezbytně nutné a kde to odpovídá smyslu a účelu ustanovení, v nichž jsou výjimky koncipovány. Co se týče požadované informace ohledně obce pobytu této osoby, je třeba dle názoru soudu provést test proporcionality, tedy poměřit, zda je na jedné straně dán dostatečně silný zájem na sdělení takové informace ve veřejném zájmu, aniž by na druhé straně nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobní sféry konkrétní osoby.

6. Proti tomuto rozsudku podala příjmení kasační stížnost, která byla zamítnuta rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne datum, které nabylo právní moci datum, se závěrem, že příjmení povinnosti přistupovat ke každému případu individuálně nedostála. V posuzované věci požadoval žalobce informaci ohledně konkrétní osoby, a to v souvislosti s jí prováděným prověřováním postupu policie v procesu vyhošťování cizince, který Ústavní soud označil za postup, kterým bylo porušeno základní právo cizince nebýt podroben ponižujícímu zacházení podle čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Identita dotčené osoby v tomto anonymizováno byla známa celé řadě osob, tedy tato osoba ve vztahu k požadované informaci pracovala v tzv. otevřeném režimu. Na tom nic nemění ani to, že tato osoba není formálně zařazena na úseku vyšetřování, ale na úseku odhalování. Obecná argumentace ohrožením akceschopnosti příjmení hromadnými dotazy na konkrétní personální obsazení specializovaných útvarů se tak zcela míjí se skutkovým stavem v projednávané věci i s rozhodovacími důvody Městského soudu. Obdobně ani zcela obecné tvrzení, že vůči veřejnosti vystupuje příjmení jako jeden bezpečnostní sbor s celostátní působností a většina jeho příslušníků vystupuje jak v otevřeném, tak v uzavřeném anonymizováno, nemůže samo o sobě odůvodnit neposkytnutí informací v konkrétním případě. Odepřít poskytnutí informací o činnosti orgánů činných v trestním anonymizováno je možné pouze v případě, jde-li o ohrožení konkrétně specifikované a současně prokazatelně existující.

7. Po právní stránce odkázal soud prvního stupně na § 6, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“ a dále na nedávný nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 570/20. Uvedl, že v tomto nálezu Ústavní soud podrobně shrnul dosavadní judikaturu, akcentoval obsah práva na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a dospěl k závěru, významnému i pro posouzení předmětné věci, a to že předmětem správních anonymizováno zahájených žádostmi stěžovatelů o poskytnutí informací je jejich základní právo na informace dle čl. 17 Listiny. Ve správním anonymizováno, jakož i v navazujících řízeních před správními soudy, měli stěžovatelé právo na projednání věci v přiměřené lhůtě plynoucí z čl. 38 odst. 2 Listiny. Na tato anonymizováno je přitom třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na jediné anonymizováno od okamžiku podání žádosti až do okamžiku poskytnutí informace, neobstojí proto závěry obecných soudů, že stěžovatelé se nemohou domáhat náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku anonymizováno, nýbrž toliko náhrady za újmu způsobenou jednotlivými průtahy ve správním anonymizováno. Z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v anonymizováno, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového anonymizováno – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním anonymizováno rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku anonymizováno, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní anonymizováno o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní anonymizováno, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na anonymizováno jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem anonymizováno bylo„ občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

8. S ohledem na tuto rozhodovací praxi Ústavního soudu soud prvního stupně posuzoval přiměřenost délky celého anonymizováno o poskytnutí informace dle InfZ od podání žádosti do jejího uspokojení, přičemž do doby anonymizováno zahrnul jak dobu trvání správního anonymizováno, tak anonymizováno soudního, tuto délku (anonymizováno dní) již shledal nepřiměřenou v porovnání s tím, že žalobcem požadované informace měly být poskytnuty ve lhůtě 15 dnů, a vyšel z vyvratitelné domněnky, že v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, jakožto součásti práva na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny, došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Věc tak posuzoval dle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, Cpjn 206/2010, a zohlednil konkrétní okolnosti případu a hodnotil jednotlivá kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk.

9. Pokud jde o složitost posuzovaného anonymizováno, soud prvního stupně uvedl, že toto z věcného hlediska nelze považovat za složité, neboť žalobce žádal o poskytnutí informací, které měla příjmení k dispozici. příjmení částečně odmítla tyto informace žalobci poskytnout, aniž by byla schopna toto odepření náležitě odůvodnit, jak vyplynulo z rozhodnutí soudu ve správním soudnictví. Složitost anonymizováno z pohledu Evropského soudu zahrnuje ve své konkretizaci také počet instancí, v nichž byla věc řešena a z tohoto hlediska lze anonymizováno považovat za složité, neboť ve věci bylo opakovaně rozhodováno jak správním úřadem prvního stupně, tak odvolacím orgánem, následně bylo rozhodováno opakovaně o žalobě podané žalobcem ve správním soudnictví a rovněž Nejvyšší správní soud rozhodoval o třech kasačních stížnostech.

10. Co se týče vlivu chování poškozeného na celkovou délku anonymizováno konstatoval, že je třeba zohlednit postup žalobce v anonymizováno před správním soudem, v němž žalobce podal zcela zjevně nedůvodný návrh na osvobození od soudního poplatku ve výši částka, který byl Městským soudem v Praze zamítnut, přičemž proti tomuto rozhodnutí podal žalobce ještě kasační stížnost, která byla rovněž jako nedůvodná zamítnuta, a způsobil tak nepochybně prodloužení soudního anonymizováno v období od datum, kdy byl vrácen spis Nejvyšším správním soudem Městskému soudu v Praze poté, co vyhověl kasační stížnosti žalobce proti rozhodnutí o odmítnutí žaloby, kdy následně Městský soud v Praze rozhodnutím z datum zamítl návrh žalobce na osvobození od soudního poplatku, přičemž žalobce toto rozhodnutí napadl kasační stížností datum, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozhodnutím ze dne datum, které nabylo právní moci datum. Prodloužení anonymizováno před soudem v období od datum do datum způsobil sám žalobce svými nedůvodnými návrhy, a to o pět měsíců.

11. Ohledně postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno, soud dospěl k závěru, že postup příjmení ve věci nebyl správný, když jeho rozhodnutí bylo zrušeno Městským soudem v Praze z důvodu nedostatečného odůvodnění, a rovněž jím podaná kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta.

12. Stěžejním shledal otázku významu anonymizováno pro poškozeného. Uvedl, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že k pouhému konstatování porušení práva lze přistoupit v případech, kdy byl ekonomický význam anonymizováno pro poškozeného v zásadě nepatrný. V posuzovaném anonymizováno se však nejedná o žádné z řízeních, jejichž povaha by sama o sobě mohla významně zasáhnout psychickou sféru poškozeného, jako jsou opatrovnické spory, bytové spory, kdy účastník žije v dlouhodobé nejistotě o uspořádání jeho rodinných vztahů nebo o zajištění bytové potřeby, anonymizována dvě slova (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále anonymizováno, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména anonymizováno ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), anonymizováno ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či anonymizováno o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). V posuzovaném anonymizováno šlo o informace, které žalobce dlouhodobě sleduje, neboť se o problematiku činnosti příjmení zajímá jako aktivista v rámci spolku příjmení, přičemž v rámci této činnosti vyžaduje od správních úřadů informace a rozpoutává řadu správních i soudních anonymizováno. Soud prvního stupně proto shledal jen nepatrný dopad posuzovaného anonymizováno do osobnostní sféry žalobce. Proto ve výroku I napadeného rozsudku konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Současně shledal omluvu poskytnutou Ministerstvem financí žalobci za nedostatečnou, neboť nezahrnuje rovněž omluvu za délku soudního anonymizováno, proto výrokem II napadeného rozsudku uložil žalované, aby se žalobci písemně omluvila. Toto konstatování a omluvu pak shledal dostatečnou satisfakcí, neboť posuzované anonymizováno nemělo pro žalobce zásadní význam. Žalobu proto v části, v níž se žalobce domáhal peněžité náhrady, a to ve výroku III, zamítl, žalobci však s ohledem na důvodnost konstatování a omluvy přiznal i náhradu nákladů anonymizováno (výrok příjmení).

13. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Namítl, že mu soudem prvního stupně nebyl poskytnut dostatek času k doplnění tvrzení a důkazů ohledně významu posuzovaného anonymizováno pro žalobce, neboť výzvu soudu obdržel až den před soudním jednáním, přesto však na ni stručně reagoval a navrhl m. j. provedení svého účastnického výslechu, který však nebyl proveden. Soud prvního stupně tak nedostatečně zjistil skutkový stav a věc i nesprávně právně posoudil. Přestože žalobce označil co možná nejvíce srovnatelný případ po skutkové i právní stránce s posuzovaným řízením, a to případ poškozeného příjmení jméno příjmení, projednávaný u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. číslo jednací, projednávaný i před Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím a v dovolacím anonymizováno, soud prvního stupně se se skutečností, že v odkazovaném anonymizováno bylo při kratší délce posuzovaného anonymizováno poskytnuto za jeho nepřiměřenou délku již peněžité zadostiučinění, nijak nevypořádal. Žalobce argumentoval, že zadostiučinění má i preventivní funkci a zde odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu a uvedl, že postup příjmení vůči žalobci byl zřetelně zlovolný, šikanózní. Dále poukázal na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva k tomu, že zadostiučinění lze poskytovat nikoliv v penězích jen výjimečně. Navrhl proto, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu anonymizováno.

14. Žalovaná se naopak s argumentací soudu prvního stupně ztotožnila a navrhla jeho potvrzení jako věcně správného.

15. Žalobce v rámci doplnění odvolání pak dále argumentoval tím, že pokud soud prvního stupně v napadeném rozsudku uvedl, že:„ Předmětem anonymizováno ve sporné věci byla žádost o informace, které žalobce dlouhodobě sleduje, neboť se o problematiku činnosti příjmení zajímá jako aktivista v rámci spolku Šalamoun,…“ (z čehož vyplývá, že požadované informace tedy pro žalobce význam měly), avšak v téže větě dodal„ …přičemž v rámci této činnosti vyžaduje od správních úřadů informace a rozpoutává řadu správních i soudních anonymizováno. Soud proto shledal jen nepatrný dopad výsledků těchto anonymizováno do jeho osobní sféry.“ Je pak takové zdůvodnění nelogické, vnitřně nekonzistentní a vůči žalobci zjevně diskriminační. Soud prvního stupně především neuvedl, kde k tomuto poznatku přišel a z jakých důkazů takový závěr učinil. Žalobce pak„ nerozpoutává“ žádná anonymizováno, nýbrž se zákonem stanoveným postupem domáhá svého základního, ústavně zaručeného práva na informace, a pokud mu je jejich poskytnutí nezákonně odepřeno, pak žalobci nezbývá nežli se jich domáhat prostřednictvím odvolání, případně žalobou ve správním soudnictví, v jejichž naprosté většině je úspěšný. Jinak by žalobce musel na své právo na informace rezignovat a mlčky se spokojit s obstrukčním, případně i urážlivým jednáním oslovených úřadů (kdy příjmení ve věci argumentoval„ ad personam“ a nikoliv„ ad rem“), kterým se (nezákonně) pokoušejí poskytnutí informací odmítnout nebo alespoň maximálně oddálit. Jak jinak by tedy (podle soudu) asi měl žalobce postupovat a jak takovému protiprávnímu jednání čelit…? Dále namítal, že uvedení takového výrazu, tedy že„ rozpoutává“ řadu soudních a správních anonymizováno činí z žalobce„ občana druhé kategorie“ jen proto, že se nenechá obalamutit obstrukčním postupem úřadů a za svou úctyhodnou bezplatnou angažovanost je takto dehonestován. Proto je vyloučeno, aby význam anonymizováno byl pro žalobce jen nepatrný. Navíc přiměřenost délky správního anonymizováno je nutné posuzovat přísněji, neboť v případě správních anonymizováno jsou pro vyřízení věci stanoveny vesměs lhůty velmi krátké, a to 15 dní. Dále žalobce zopakoval svou dosavadní argumentaci k výjimečnosti neposkytnutí zadostiučinění v penězích za nepřiměřenou délku anonymizováno včetně odkazů na rozhodnutí Ústavního soudu. A opětovně soudu prvního stupně vytkl, že se nevypořádal s rozhodnutím ve věci Ing. jméno příjmení ve věci informace o platech zaměstnanců anonymizována tři slova.

16. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně anonymizováno, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání neshledal důvodným.

17. Na počátku jednání odvolacího soudu vznesl právní zástupce žalobce námitku podjatosti vůči členovi senátu Mgr. Štěpánu Hnaníčkovi z důvodu skutečnosti, že proti němu a jeho matce příjmení jméno příjmení vedl žalobce soudní anonymizováno (odvolacímu soudu je známo z jeho činnosti, že se jednalo o anonymizováno vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka), které je dle tvrzení žalobce v současné době ve stádiu anonymizováno o žalobě pro zmatečnost. Žalobce též uvedl, že sám jmenovaný soudce se z tohoto důvodu v jiných případech vyloučil. Mgr. jméno příjmení sdělil, že se ve věci podjatý být necítí a že o jeho podjatosti s žalobcem uváděných důvodu již bylo opakované rozhodováno Vrchním soudem. Vzhledem ke skutečnosti, že shodná námitka podjatosti již nebyla shledána důvodná v minulosti (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze, číslo jednací), neshledal ani odvolací soud důvody pro vyloučení svého člena, který se být podjatý necítí, a proto věc projednal a rozhodl (§ 15b odst. 2 o. s. ř.).

18. Odvolací soud částečně doplnil dokazování dle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. listinami ze správních spisů a soudního spisu k chronologii jejich průběhu a vydaným procesním i věcným rozhodnutím. S obsahem těchto spisů se strany ostatně seznámily již v průběhu anonymizováno před soudem prvního stupně a žalobce byl i účastníkem těchto anonymizováno, jejich průběh mu tedy je znám. Jinak odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, ke kterým tento soud dospěl procesně správným postupem.

19. Ze spisu příjmení, sp. zn. anonymizováno rok, tak vyplývá, že předmětná žádost o informace byla podána u příjmení dne datum, část požadovaných informací byla poskytnuta žalobci dne datum. Rozhodnutím ze dne datum byla žádost částečně odmítnuta, tedy nebyly poskytnuty informace o služební hodnosti, jménu a příjmení, služebním místě, roku narození a obci trvalého pobytu příslušníka příjmení s odkazem na § 11 odst. 6 InfZ, neboť dle povinné osoby, tedy příjmení, by poskytnutí těchto informací mohlo ohrozit schopnost dotčeného příslušníka vystupovat inkognito při předcházení a odhalování trestné činnosti. Žalobce převzal toto rozhodnutí dne datum, dne datum podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které dne datum doplnil. O tomto odvolání rozhodl dne datum ředitel příjmení tak, že je zamítl a rozhodnutí povinného subjektu: 1. odboru – anonymizováno ředitele příjmení ze dne datum potvrdil.

20. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka odvolací soud dále zjistil, že správní žaloba byla ve věci podána dne datum. Tato žaloba byla podána současně s žádostí žalobce o osvobození od soudních poplatků, kdy povinnost platit soudní poplatek za správní žalobu, jíž se žalobce domáhá svého ústavně zaručeného práva na informace, žalobce shledal diskriminační za situace, kdy je od poplatku osvobozena organizační složka státu. Žalobce následně podáním ze dne datum v reakci na výzvu k doložení svých osobních, majetkových a výdělkových poměrů tyto doložil a požádal o přerušení anonymizováno a předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Dne datum pak žalobce doplnil důvody žaloby proti správnímu rozhodnutí. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, správní soud prvního stupně odmítl žalobu z důvodu, že neobsahovala žádný žalobní bod ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen„ s. ř. s “) a doplnění podáním ze dne datum bylo provedeno opožděně. Žalobce podal proti tomuto usnesení kasační stížnost, která byla shledána důvodnou a rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále též„ NSS“) ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu anonymizováno se závěrem, že podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků přestává běžet dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby, zde bylo odkázáno na předchozí obdobné rozhodnutí NSS ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. V době doplnění správní žaloby tak lhůta k jejímu podání v důsledku žádosti o osvobození od soudních poplatků neběžela, doplnění bylo provedeno včas a žaloba se stala projednatelnou. NSS současně odmítl, že by žádost o osvobození od soudních poplatků byla žalobcem podána s cílem prodloužit si lhůtu k doplnění žaloby. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítnuta. Jednalo se tedy o žádost o osvobození od soudních poplatků podanou současně se žalobou. Odůvodnění správního soudu v prvním stupni bylo založeno na úvaze, že žalobce nežádal o osvobození od soudních poplatků z důvodu„ chudoby“, nýbrž z důvodu nerovnosti účastníků v přístupu k soudu, kdy bylo navrhováno i přerušení anonymizováno a předložení věci Ústavnímu soudu k podání návrhu na zrušení položek 18 a 19 sazebníku soudních poplatků. Žádost ani navrhovaný postup však správní soud v prvním stupni neshledal důvodným, neboť jednak u žalobce neshledal nedostatek prostředků k důvodnosti žádosti, a pokud jde o pro žalobce zásadní argumentaci o nerovnosti přístupu k soudu, zde dospěl k závěru, že povinnost hradit soudní poplatek za podání žaloby (byť jde o případ svobodného přístupu k informacím) neodporuje čl. 37 odst. 3 Listiny. Proti tomuto usnesení podal žalobce opět kasační stížnost, o které NSS rozhodl rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a tuto kasační stížnost zamítl, když námitky žalobce neshledal důvodnými. Současně NSS poukázal na skutečnost, že totožné námitky stěžovatele směřující do usnesení městského soudu o neosvobození od soudních poplatků již byly v minulosti NSS řešeny, jak plyne z rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a nebyly shledány důvodnými. V nyní posuzované věci NSS neshledal důvod se od svých již dříve vyslovených názorů odchýlit. Spis byl vrácen správnímu soudu v prvním stupni dne datum, strany sporu byly vyzvány dne datum, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. K této výzvě žalovaná dne datum a žalobce dne datum sdělili, že s tímto postupem nesouhlasí. Ve věci tak bylo dne datum nařízeno jednání na den datum, při kterém bylo věcně rozhodnuto a rozhodnutí příjmení ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo zrušeno a věc vrácena žalované (příjmení) k dalšímu anonymizováno. K obsahu tohoto rozsudku činil soud prvního stupně obsáhlá zjištění popsaná výše. Odvolací soud dále jen doplňuje, že správní soud prvního stupně m. j. konstatoval k aplikaci § 11 odst. 6 InfZ s odkazem na rozhodnutí NSS ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že ohrožení schopnost orgánů činných v trestním anonymizováno plnit své úkoly musí být konkrétně a srozumitelně vyjádřena a zároveň prokazatelně existující, nesmí být pouze hypotetická. Žalovaná podala proti tomuto rozsudku dne datum kasační stížnost spojenou s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku. Kasační stížnost byla rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, zamítnuta. Žalovaná důvodnost své kasační stížnosti opírala o rozhodnutí NSS ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kdy též nebyl poskytnut jmenný seznam a další informace vztahující se k příslušníkům a zaměstnancům příjmení. Zmiňované rozhodnutí NSS však v posuzovaném anonymizováno NSS neshledal použitelným na konkrétní skutkovou situaci.

21. Ze spisu příjmení, sp. zn. anonymizováno číslo, odvolací soud dále zjistil, že rozhodnutím ze dne datum zrušil ředitel příjmení rozhodnutí 1. odboru - anonymizováno ředitele příjmení ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informací a vrátil věc tomuto orgánu k novému projednání. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne datum. Dne datum sdělil vedoucí anonymizováno ředitele příjmení žalobci další požadované údaje ze žádosti ze dne datum, a to obec trvalého pobytu konkrétního příslušníka příjmení, kterým je obec, a dále jeho služební zařazení na hodnosti vrchní komisař 12. oddělení – pracoviště Středočeský kraj. Současně mu sdělil, že informace ohledně jména, příjmení a datu narození mu bude odepřena na základě rozhodnutí, k čemuž pak došlo rozhodnutím ze dne datum. V odůvodnění rozhodnutí o částečné odmítnutí žádosti ze dne datum pak povinný subjekt odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1378/16, neshledal, že by žadatel plnil funkci„ tzv. hlídacího psa“, uvedl, že kontrola veřejné moci je dostatečně naplněna i bez znalosti jména a příjmení dotčeného řadového příslušníka příjmení, který by při zveřejnění jména a příjmení mohl čelit dehonestaci ze strany žadatele a mohlo by jej toto zveřejnění omezit v možnosti působení při plnění operativních úkolů a současně ohrozit s ohledem na služební působení z minulosti. Upřednostnil tedy ochranu soukromí před právem na tuto zbývající část informace. Do tohoto rozhodnutí podal žalobce dne datum blanketní odvolání. Toto odvolání doplnil po výzvě k odstranění vad odvolání ze dne datum podáním doručeným příjmení dne datum včetně návrhu na doplnění dokazování. Dne datum pak žalobce doručil příjmení stížnost na nečinnost a žádost o přijetí opatření proti nečinnosti spolu s žádostí o nahlédnutí do spisu. Po udělení souhlasu dotčeného příslušníka příjmení s poskytnutím jména, příjmení a data narození žadateli o informace ze dne datum správní orgán v prvním stupni v autoremeduře své rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace ze dne datum zrušil a současně dopisem ze dne datum informaci o jménu, příjmení a datu narození konkrétního příslušníka příjmení poskytl. Zásilka se zrušujícím rozhodnutím a zásilka se sdělovanou informací byla doručena žalobci dne datum, přičemž na poště byly obě zásilky uloženy dne datum.

22. Z informačního systému zdejšího soudu je zřejmé, že jen u zdejšího soudu byly projednávány desítky odvolacích anonymizováno, ve kterých žalobce vystupuje jako žalobce.

23. Odvolací soud souhlasí se zvolenou organizační složkou státu, tak jak ji zvolil soud prvního stupně, plně proto odkazuje na jeho odůvodnění v bodě 14. napadeného rozsudku. Rozhodná je zde právní úprava § 6 OdpŠk ke dni podání žaloby, tedy ke dni datum.

24. Pokud jde o samotné věcné posouzení nepřiměřené délky anonymizováno, žalobce se domáhá poskytnutí zadostiučinění ve výši částka za nepřiměřenou délku posuzovaného anonymizováno. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 570/20, požaduje, aby bylo posuzované anonymizováno hodnoceno jako celek (viz podání žalobce ze dne datum, č. l. 47 spisu). Argumentuje, právě s odkazem na uvedený nález Ústavního soudu, že je třeba posoudit celkovou délku anonymizováno, jež ve svém souhrnu vedla k realizaci základního práva, jinak se obecné soudy dopouštění nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní anonymizováno a navazující soudní anonymizováno je tak z ústavně právního hlediska třeba nahlížet jako na anonymizováno jediné. Pokud není shledáno anonymizováno přiměřené, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práva a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listiny“) domněnka vzniku nemajetkové újmy.

25. Soud prvního stupně tuto argumentaci žalobce akceptoval a při svém rozhodování vycházel ze zmíněného nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 570/20, a postupoval tak dle Stanoviska Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“). Odvolací soud s těmito správnými právními závěry soudu prvního stupně ohledně nutnosti hodnotit celkovou délku posuzovaného anonymizováno a aplikovat Stanovisko souhlasí a opět plně odkazuje na jeho pečlivé odůvodnění (viz bod 15 až 18 napadeného rozsudku).

26. Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o nepřiměřené délce posuzovaného anonymizováno. Na tuto skutečnost byl žalobce před doplněním dokazování v odvolacím anonymizováno odvolacím soudem upozorněn, aby případné zamítavé rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k uplatněnému nároku pro něj nebylo překvapivé.

27. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce anonymizováno, b) složitosti anonymizováno, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v anonymizováno, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v anonymizováno, d) postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno a e) významu předmětu anonymizováno pro poškozeného.

28. Při hodnocení přiměřenosti posuzovaného anonymizováno pak odvolací soud v souladu se Stanoviskem postupoval přiměřeně dle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk.

29. Celková délka posuzovaného anonymizováno činila od datum, tedy od podání žádosti o informace dle InfZ, do datum, kdy se poslední část požadované informace dostala do dispoziční sféry žalobce, cca 2 roky a 8 měsíců. Tuto dobu však nelze poměřovat jen s lhůtou 15 dnů k poskytnutí požadovaných informací dle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ nebo odmítnutí žádosti dle § 15 odst. 1 InfZ, případně předložení věci nadřízenému orgánu § 16 odst. 2 InfZ a rozhodnutí nadřízeného orgánu § 16 odst. 3 InfZ a dospět k závěru, že byla mnohonásobně překročena, jak argumentuje žalobce. Vzhledem ke skutečnosti, že k posuzovanému anonymizováno je nyní přistupováno jako celku a nehodnotí se jednotlivé průtahy či nedodržení lhůt, je třeba postupovat při hodnocení přiměřenosti dle kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk. Odškodňuje se tedy presumovaná újma daná nepřiměřenou délkou celého posuzovaného anonymizováno, nikoliv újma, jíž by bylo nutné prokazovat, daná tím, že nebylo kladně rozhodnuto o celé žádosti o informace ve lhůtě 15 dnů.

30. Posuzované anonymizováno bylo složité. Nebylo sice složité po skutkové stránce, neboť povinný subjekt měl požadované informace k dispozici. Bylo však do určité míry složité právně, neboť povinný subjekt řešil, zda není dána některá z výjimek pro neposkytnutí (zde částečné neposkytnutí) požadované informace, přičemž rozhodnutí NSS ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, o které opřel své rozhodnutí správní soud v prvním stupni, nemohl mít povinný subjekt ke dni datum, tedy ke dni řešení předmětné žádosti o informace, ještě ani k dispozici. Dále bylo složité procesně, neboť probíhalo na čtyřech stupních, a to před správním úřadem prvního a druhého stupně a před správními soudy prvního a druhého stupně, a poté opět před správním úřadem prvního stupně, kdy pak v průběhu odvolacího anonymizováno byla věc vyřešena v rámci autoremedury. Z procesního hlediska bylo tedy velmi složité, neboť posuzování před každou instancí určitou dobu trvá. Opět zde nelze použít kritérium rozhodnutí do 15 dnů, neboť za situace, kdy bylo poskytnutí informace částečně v zákonné lhůtě 15 dnů odmítnuto (viz rozhodnutí z datum), nastává obdobný postup, jaký je dán v rámci anonymizováno soudního. Procesní složitost pak byla dána vedle počtu instancí i procesními otázkami řešenými v anonymizováno před správními soudy, neboť tyto soudy se v obou instancích (Městský soud v Praze i Nejvyšší správní soud) musely zabývat rozhodováním o osvobození žalobce od soudních poplatků, a to primárně nikoliv z důvodu nemajetnosti žalobce, ale z jím tvrzených důvodů diskriminace v přístupu k soudu, dále otázkou, zda z důvodu tvrzené diskriminace ustanovením zákona o soudních poplatcích, resp. Sazebníku, anonymizováno přerušit a předložit spis Ústavnímu soudu k posouzení těchto otázek. Strany sporu dále nesouhlasily s rozhodnutím před správním soudem v prvním stupni bez nařízení jednání, proto muselo být ústní jednání nařizováno a konáno, což také do určité míry délku anonymizováno protahuje.

31. Jde-li o jednání poškozeného žalobce, tento se na délce posuzovaného anonymizováno též podílel při napadení rozhodnutí povinné osoby ve správním soudnictví, neboť podal neúplnou správní žalobu, která neobsahovala veškeré náležitosti, ačkoliv si musel být vědom, jaké jsou náležitosti správní žaloby, vzhledem k tomu, že ji zjevně nepodával poprvé (viz odkaz NSS v rozhodnutí č. j. číslo jednací na jiné anonymizováno iniciované žalobcem před NSS), a má právnické vzdělání, což ostatně žalobce pro účely anonymizováno před NSS dokládal. Žalobce současně s touto neúplnou správní žalobou podal i nedůvodnou žádost o osvobození od soudních poplatků, a nejpozději od rozhodnutí ve věci sp. zn. spisová značka, kdy byla dne datum zamítnuta jeho kasační stížnost do rozhodnutí o neosvobození od soudních poplatků, si musel být této nedůvodnosti objektivně vědom, přesto na této žádosti i nadále trval a dokonce podal do rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kasační stížnost, kterou NSS shledal nedůvodnou (viz rozsudek sp. zn. číslo jednací). Žalobce též podával neúplná odvolání, která musela být doplňována.

32. Pokud jde o postup orgánu veřejné moci, povinná osoba při vyřizování žádosti o informaci na přelomu roku rok a 2016 postupovala bezodkladně v zákonných lhůtách. Městský soud v Praze jako správní soud prvního stupně sice dle NSS neposoudil správně předpoklady pro odmítnutí správní žaloby, nicméně toto bylo dáno odlišným právním názorem a tím i hodnocením jiných skutečností, které soudy považovaly za relevantní pro další procesní postup. Pokud jde o argumentaci, že rozhodnutí ředitele příjmení ze dne datum bylo Městským soudem zrušeno, neshledává odvolací soud, že by tato skutečnost byla přičitatelná povinnému subjektu. Dle názoru odvolacího soudu se jednalo o otázku právního posouzení, kdy se správní soudy neztotožnily s argumentací povinné osoby a neshledaly v posuzovaném případě důvod pro postup jako v anonymizováno projednávaném u NSS pod sp. zn. spisová značka, kdy bylo odmítnutí poskytnutí informací shledáno důvodným. Nejednalo se tedy o tzv. kvalifikovanou kasaci, kterou lze v rámci uvedeného kritéria přičítat státu k tíži jen tehdy, dojde-li ke zrušení rozhodnutí soudu nižšího stupně jen proto, že soud nižšího stupně nerespektoval závazný právní názor soudu vyššího stupně či nález Ústavního soudu, který mu byl z jeho úřední činnosti znám (nebo byl publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu), popřípadě bylo rozhodnutí soudu nižšího stupně zrušeno výlučně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti nebo procesních vad (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Odvolací soud pak nevidí důvod, proč shodně nepostupovat i při přezkumu přiměřenosti délky správního anonymizováno. Pokud jde o další anonymizováno před povinným subjektem po zamítnutí kasační stížnosti dne datum, toto probíhalo opět v zákonných lhůtách a bez průtahů, až do doby doplnění odvolání žalobce proti opětovnému částečnému zamítnutí žádosti o informace, tedy rozhodnutí ze dne datum. Poté, co žalobce podáním z datum doplnil své blanketní odvolání, došlo k rozhodnutí (a to k autoremeduře) povinného orgánu až po urgenci žalobce ze dne datum, kdy po souhlasu dotčené osoby (příslušníka příjmení) bylo napadené rozhodnutí zrušeno a informace poskytnuta, a to přípisem ze dne datum. Toto částečné pochybení však neshledává odvolací soud natolik významné pro závěr, že celková délka posuzovaného anonymizováno již byla nepřiměřená. Je tedy možné shrnout, že povinné subjekty ve správním anonymizováno i správní soudy postupovaly v celém posuzovaném anonymizováno plynule a systematicky.

33. Jde-li o otázku významu anonymizováno, lze souhlasit s obecnými závěry a definicemi, které soud prvního stupně uvedl v bodě 23 napadeného rozsudku. Posuzované anonymizováno není typově řízením se zvýšeným významem pro poškozeného, neboť objektivně hodnoceno poskytnutá informace má minimální dopad do života žalobce. Nijak neovlivní jeho osobní status, rodinný život, osobní svobodu, možnost výdělečné činnosti aj., jak se děje např. u účastníků anonymizováno o rozvod manželství, anonymizováno péče o nezletilé a dalších anonymizováno dle zákona o zvláštních řízeních soudních, trestního anonymizováno či sporech ve věcech pracovních. Pokud jde o konkrétní důvody významu poskytnutých informací pro žalobce, jedná se sice o oblast jeho zájmu, neboť žalobce se dle svých tvrzení snaží formou občanské angažovanosti v rámci příjmení na podporu nezávislé justice v příjmení příjmení působit na státní orgány, aby řádně vykonávaly svou anonymizováno. V posuzovaném případě však byl žalobce i bez znalosti hodnosti, jména, příjmení, data narození, místa služebního zařazení, případně místa bydliště údajně chybujícího policisty schopen identifikovat konkrétní osobu právě označením případu, na jehož vyšetřování se měla tato osoba podílet a při kterém měla pochybit, stejně jako byl případ schopen identifikovat pro účely žádosti o poskytnutí informací. Pokud tedy koncipoval dopis upozorňující na protiprávní jednání příjmení, a to dopis ze dne datum, adresovaný Úřadu vlády, mohl i jiným způsobem než přesným ztotožněním příslušníka příjmení hodností, jménem, příjmením a datem narození, na pochybení poukázat, a to právě identifikací kauzy, které se mělo pochybní týkat. příjmení výsledkem posuzovaného anonymizováno se tak na právním postavení žalobce ani na jeho uplatnění v rámci příjmení příjmení ani na jeho výkonu veřejné kontroly nic nezměnilo. Samotné vedení soudních a správních anonymizováno pak pro žalobce nemohlo být stresující vzhledem ke skutečnosti, že sám iniciuje desítky řízení. Odvolací soud tedy shledává též význam posuzovaného anonymizováno pro žalobce významně sníženým.

34. Odvolací soud tak shrnuje, že vzhledem k procesní složitosti a určité právní složitosti posuzovaného anonymizováno, skutečnosti, že žalobce ztěžoval postup orgánů veřejné moci podáváním neúplných žalob, příp. odvolání, a dále žádostí, o nichž musel ještě před vydáním rozhodnutí vědět, že jim s největší pravděpodobností nebude vyhověno, a sníženému významu anonymizováno pro žalobce, lze i dobu 2 let a 8 měsíců trvání posuzovaného anonymizováno považovat za ještě přiměřenou. Zde odvolacímu soudu nezbývá než odkázat na ustálenou a stále platnou judikaturu Nejvyššího soudu, prezentovanou např. v usnesení sp. zn. spisová značka, dle které k porušení práva na přiměřenou délku soudního anonymizováno ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu anonymizováno pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávané věci. Zároveň musí být celková délka nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku anonymizováno, kterou nelze v právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka tolerovat. K tomu však dle názoru odvolacího soud v posuzovaném anonymizováno nedošlo.

35. Za této situace nemohou být ani relevantní námitky žalobce uváděné v odvolání, neboť tyto všechny směřují k otázce významu anonymizováno pro žalobce a mají podpořit argumentaci žalobce o nutnosti poskytnutí peněžitého zadostiučinění. Za situace, kdy však odvolací soud shledal délku posuzovaného anonymizováno přiměřenou, není již tato argumentace relevantní. Ostatně významem anonymizováno pro žalobce se odvolací soud zabýval výše v rámci hodnocení jednotlivých kritérií pro posouzení přiměřenosti posuzovaného řízení. Odvolací soud jen dodává, že z judikatury Nejvyššího soudu neplyne, že by snad správní anonymizováno jako celek mělo být posuzováno přísněji z hlediska přiměřenosti jeho celkové délky, než anonymizováno soudní.

36. Odvolací soud proto neshledal odvolání žalobce důvodným a vzhledem k tomu, že z § 31a odst. 2 OdpŠk vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky pak s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl v plném rozsahu včetně výroků I a II napadeného rozsudku.

37. O náhradě nákladů anonymizováno rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Plně úspěšné žalované přiznal 6 paušálních náhrad po částka za vyjádření k žalobě, přípravu a účast na jednání soudu dne datum, vyjádření k odvolání, přípravu a účast na jednání odvolacího soudu dne datum, a to dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy částka. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud. V části týkající se výroku o nákladech anonymizováno není proti tomuto rozsudku dovolání přípustné.