38 A 17/2026

Rubrum

Čj. 38 A 17/2026 - 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Bedřichem v právní věci žalobce: F. T. bytem X zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Úřad městské části Praha 4, IČ 00063584 sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 46 Praha 4 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve správním řízení vedeném pod sp. zn. SZ 94/069347/26 ve lhůtě třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 20 405 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Emila Flegela, advokáta.

Odůvodnění

Vymezení věci a žalobní argumentace 1. Žalobce se na soud obrátil, protože má za to, že žalovaný je nečinný při rozhodování ve věci správního řízení vedeného u Úřadu Městské části Praha 4, odboru kancelář tajemníka, 2 pokračování 38 A 17/2026 oddělení dopravních přestupků („žalovaný“), v němž žalovaný vydal dne 20. 1. 2026 příkaz pod čj. P4/069431/26/OKAT/ODP/KLE, sp. zn. SZ P4/069347/26, jímž žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku. Příkaz byl žalobci doručen dne 24. 1. 2026, žalobce dne 28. 1. 2026, tedy v zákonné lhůtě, proti příkazu podal odpor.

2. Žalobce dále uvedl, že ačkoliv podle ustanovení § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů („správní řád“), platí, že podáním odporu ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu se příkaz ruší a řízení pokračuje, žalovaný v řízení nepokračoval a nevydal rozhodnutí. Proto žalobce dne 9. 3. 2026 požádal nadřízený správní orgán, kterým je Magistrát hlavního města Prahy, o ochranu před nečinností žalovaného.

3. Magistrát hl. m. Prahy dne 13. 4. 2026 vydal „Opatření proti nečinnosti“ čj. MHMP 320785/2026/Kov, v němž žalovanému nařídil, aby „po obdržení tohoto opatření bezodkladně konal ve věci vedené pod spisovou značkou SZ P4/069347/26 tak, že v dané věci zruší doložku právní moci a vykonatelnosti u příkazu vydaného dne 20. 01. 2026, pod čj. P4/069431/26/OKAT/ODP/KLE, a dále bude pokračovat v řízení o přestupku“.

4. Žalobce v podané žalobě namítl, že ačkoliv nadřízený orgán žalobci ochranu před nečinností žalovaného poskytl, když mu nařídil, aby po obdržení tohoto opatření bezodkladně konal a pokračoval v řízení o přestupku, žalovaný ani po uplynutí více než měsíce od vydání předmětného opatření ve věci v rozporu se závazným opatřením nadřízeného orgánu nekoná a nadále setrvává v nečinnosti. V daném případě již od vydání opatření proti nečinnosti nadřízeným správním orgánem uplynulo třicet dní, přičemž žalovaný v nečinnosti, trvající celkem již déle než čtyři měsíce, nadále setrvává. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný po obdržení opatření proti nečinnosti bezodkladně nekonal a nekoná, a je tedy ve věci i nadále nečinný.

5. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby soud po projednání jeho žaloby tento rozsudek, kterým by uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve správním řízení vedeném pod sp. zn. SZ P4/069347/26, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení rozsudku, a přiznal žalobci proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Vyjádření žalovaného k obsahu žaloby 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že příkaz čj. P4/069431/26/OKAT/ODP/KLE ze dne 20. 1. 2026 2026 byl opatřen doložkou právní moci na základě tehdy dostupných podkladů obsažených ve správním spise vedeném pod SZ P4/069347/26. V rozhodné době správní orgán nedisponoval včasným odporem žalobce ani dokladem o jeho doručení. Včasný odpor nebyl evidován ve spisové službě ani nebyl založen ve správním spise.

7. Teprve v rámci řízení o ochraně proti nečinnosti vedeného Magistrátem hlavního města Prahy byly správnímu orgánu předloženy podklady, z nichž vyplývalo, že odpor proti příkazu byl podán dne 28. 1. 2026. Do této doby disponoval správní orgán jen doručeným odporem ze dne 11. 2. 2026, tedy odporem opožděným. Současně bylo zjištěno, že pro pracoviště odboru kanceláře tajemníka - oddělení dopravních přestupků byla od 23. 7. 2025 do 23. 7. 2026 zřízena dosílka všech poštovních zásilek z adresy Táborská 500/30, Praha 4, na adresu Antala Staška 2059/80b, Praha 4. K tomu žalovaný předložil příslušné potvrzení České pošty.

8. Magistrát hlavního města Prahy vydal dne 13. 4. 2026 opatření proti nečinnosti čj. MHMP 320785/2026/Kov, které bylo žalovanému doručeno dne 24. 4. 2026. Po obdržení tohoto 3 pokračování 38 A 17/2026 opatření žalovaný zahájil úkony směřující k prověření procesního stavu věci a k realizaci uloženého opatření.

9. V období od 11. 5. 2026 do 18. 5. 2026 však došlo k výpadku informačního systému ASDP, který je využíván pro vedení přestupkové agendy. Jednalo se o systémovou závadu mimo sféru vlivu žalovaného, která znemožňovala standardní výkon agendy. Tato skutečnost bude doložena interním sdělením.

10. Po odstranění uvedených překážek žalovaný bez dalšího přistoupil k nápravě procesního stavu věci tak, že dne 26. 5. 2026 byla u příkazu čj. P4/069431/26/OKAT/ODP/KLE zrušena doložka právní moci a vykonatelnosti. Téhož dne bylo účastníkovi řízení oznámeno pokračování v řízení o přestupku a bylo nařízeno ústní jednání na den 24. 6. 2026.

11. Správní řízení je tedy vedeno a žalovaný v něm aktivně činí procesní úkony směřující k vydání meritorního rozhodnutí. Žalovaný je proto přesvědčen, že za současného stavu již nelze dovozovat jeho nečinnost ve smyslu § 79 a následujících soudního řádu správního. Účelem žaloby na ochranu proti nečinnosti je dosáhnout toho, aby správní orgán konal a vydal rozhodnutí. V projednávané věci již žalovaný v řízení pokračuje, zrušil doložku právní moci příkazu a nařídil ústní jednání, čímž odstranil stav, který žalobce namítal.

12. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl, případně zohlednil, že v průběhu řízení došlo k odstranění tvrzené nečinnosti. Replika žalobce k vyjádření žalovaného 13. Žalobce využil svého práva a podal k obsahu vyjádření žalovaného správního orgánu repliku, v níž zdůraznil, že žalovaný svou nečinnost nepopírá, pouze odůvodňuje, proč k ní došlo. Nečinnost je 14. však objektivní stav, kdy nedojde k vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě. Faktory jako „výpadek informačního systému ASDP“ jdou k tíži žalovaného, nikoliv žalobce. Žalovaný se mýlí, pokud se domnívá, že k odstranění nečinnosti z jeho strany došlo již pouze samotným úkonem směřujícím k vydání rozhodnutí, v tomto případě nařízením ústního jednání (navíc opět s bezdůvodnou měsíční prodlevou). Nečinnost žalovaného bude odstraněna až samotným vydáním rozhodnutí ve věci.

15. Žalobou proti nečinnosti správního orgánu se může domáhat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Cílem žaloby tedy není přinutit správní orgán k jakékoli aktivitě, ale konkrétně k vydání rozhodnutí. Nařízení ústního jednání je procesní úkon, nikoliv meritorní rozhodnutí. Nečinnost nezaniká tím, že správní orgán začne činit procesní kroky — zaniká teprve vydáním rozhodnutí (nebo osvědčení). Pouhé nařízení ústního jednání znamená, že rozhodnutí vydáno nebylo. Stav nečinnosti tak přetrvává. Pokud by do dne rozhodnutí soudu bylo meritorní rozhodnutí vydáno, soud by žalobu zamítl (důvod jejího podání zanikl). Pokud rozhodnutí vydáno nebylo — a pouhé nařízení ústního jednání to nesplňuje — důvod žaloby přetrvává.

16. Žalobce na podané žalobě v plném rozsahu setrvává a navrhuje, aby jí soud v celém rozsahu vyhověl. Dosavadní průběh řízení před správním orgánem 4 pokračování 38 A 17/2026 17. Jak bude v odůvodnění tohoto rozsudku uvedeno dále, judikatura správních soudů dovodila, že správnímu soudu v rámci rozhodování o žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu nepřísluší posuzovat postup správního orgánu ani jednání účastníka před vydáním opatření proti nečinnosti, neboť jeho vydáním je presumována nečinnost správního orgánu.

18. V nyní posuzované věci bylo opatření proti nečinnosti vydáno dne 13. 4. 2026, soud proto neposuzoval průběh řízení ode dne vydání příkazu, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání dopravního přestupu, ale soustředil se na průběh správního řízení a obsah spisového materiálu v rámci období po vydání opatření proti nečinnosti.

19. Magistrát hl. m. Prahy vrátil žalovanému spisový materiál po provedeném opatření proti nečinnosti dne 20. 4. 2026, spis byl žalovanému doručen o dva dny později, tj. 22. 4. 2026. Žaloba na ochranu proti nečinnosti byla podána k souduu dne 15. 5. 2026, až po jejím doručení žalovanému dne 21. 5. 2026 vydal žalovaný dne 26. 5. 2026 dokument čj. P4/462923/26/OKAT/ODP/KLE nazvaný „Zneplatnění doložky právní moci a vykonatelnosti“ příkazu ze dne 20. 1. 2026. Současně bylo žalobci doručeno „Oznámení řidiči o pokračování řízení o přestupku a předvolání k ústnímu jednání“, kterým byl žalobce předvolán na 24. 6. 2026 k ústnímu jednání k žalovanému, na kterém bude provedeno dokazování.

20. Spisový materiál dále obsahuje dokument „Vnitřní sdělení“ ze dne 27. 5. 2026 týkající se nefunkčnosti systému ASDP a souvisejících překážek v práci na oddělení dopravních přestupků, z něhož plyne, že z důvodu nefunkčnosti systému v návaznosti na mimořádnou událost ze dne 9. 5. 2026 až do 18. 5. 2026 nebylo možno standardním způsobem vykonávat pracovní činnost mj. vedení správních řízení v přestupkové agendě. Spis dále obsahuje dokument vydaný Českou poštou, z něhož plyne, že pro pracoviště odboru kanceláře tajemníka oddělení dopravních přestupků byla ode dne 23. 7. 2025 do 23. 7. 2026 zřízena dosílka poštovních zásilek z adresy Táborská 500/30, Praha 4, na adresu Antala Staška 2059/80b, Praha 4. Posouzení věci soudem 21. Žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná. Žaloba je důvodná.

22. Pro posouzení žaloby jsou podstatná dvě obecná východiska, kterými se soud řídí při rozhodování o žalobě na ochranu proti nečinnosti.

23. Prvním je, že je na žalobci, aby přesně uvedl, v jaké konkrétní věci má spočívat nečinnost správního orgánu. Jeho tvrzeními je soud vázán. Není úkolem soudu, aby se zabýval žalobcovou záležitostí v celé její myslitelné šíři a domýšlel, v jakém rozsahu se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu – „NSS“ – ze dne 11. 9. 2023, čj. 10 Ads 123/2023-26, body 14 až 17 a judikatura tam citovaná; všechny rozsudky NSS jsou dostupné online na www.nssoud.cz).

24. Druhým východiskem je, že podle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s.“), soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Jak vysvětlil NSS již v rozsudku ze dne 25. 6. 2008, čj. 1 Ans 4/2008-62, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti se nepoužije institut uspokojení navrhovatele podle § 62 s. ř. s. a „je tedy plně na žalobci, aby po ukončení nečinnosti správního orgánu provedl patřičné kroky reagující na změnu procesní situace, včetně možného zpětvzetí žaloby. Jestliže žalobce nevezme svoji žalobu zpět, soud, dojde-li k závěru, že nečinnost 5 pokračování 38 A 17/2026 žalovaného netrvá, žalobu zamítne na základě ustanovení § 81 odst. 3 s. ř. s.“. Od těchto závěrů se NSS zatím neodchýlil a konstantně na ně odkazuje (srov. např. jeho usnesení ze dne 6. 5. 2021, čj. 9 As 35/2021-49, bod 16, a rozsudek ze dne 27. 10. 2022, čj. 1 Azs 171/2022-54, bod 23).

25. Žalobce se žalobou domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v tom, že žalovaný dosud nerozhodl ve správním řízení vedeném pod sp. zn. SZ P4/069347/26.

26. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný v uvedeném správním řízení dosud meritorně nerozhodl. Žalovaný to potvrdil ve svém vyjádření k žalobě, totéž učinil následně i žalobce v replice.

27. Nečinnost správního orgánu je objektivně existující stav, kdy v zákonem předepsané lhůtě nedošlo k provedení příslušných procesních úkonů. Zároveň platí, že ne každá nečinnost je přičitatelná správnímu orgánu. Má-li nečinnost původ ve vystupování účastníka, nejde o nečinnost správního orgánu a nelze se proti ní dovolávat ochrany. Jak již soud uvedl výše, nepřísluší mu posuzovat jednání účastníka před vydáním opatření proti nečinnosti, neboť jeho vydáním je presumována nečinnost správního orgánu (rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2012, čj. 2 Ans 14/2012-41, publikovaný pod č. 2785/2013 ve Sbírce NSS).

28. Magistrát hl. m. Prahy konstatoval, že žalovaný byl ke dni vydání opatření proti nečinnosti ze dne 13. 4. 2026 nečinný. V opatření proti nečinnosti stanovil žalovanému povinnost, aby po obdržení opatření bezodkladně konal tak, že v dané věci zruší doložku právní moci a vykonatelnosti u příkazu ze dne 20. 1. 2026, a dále bude pokračovat v řízení o přestupku.

29. Podle ustanovení § 150 odstavec 3 správního řádu „proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje“.

30. Podle ustanovení § 71 správního řádu je „správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny“.

31. Žalovaný byl povinen vydat ve věci meritorní rozhodnutí ve lhůtě stanovené podle § 71 správního řádu do 60 dnů ode dne zahájení řízení, tedy do 24. 3. 2026, což neučinil. Žalovaný ve věci nerozhodl ani poté, co mu bylo opatřením nadřízeného orgánu proti nečinnosti uloženo bezodkladně konat, a rozhodnutí ve věci samé nebylo vydáno ke dni rozhodnutí soudu. Nečinnost žalovaného dosud trvá. Závěr a náklady řízení 32. Žaloba je důvodná, neboť žalovaný je ohledně vydání meritorního rozhodnutí ve věci ke dni rozhodování soudu nečinný. Soud proto postupem podle ustanovení § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost o rozkladu rozhodnout, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Délku lhůty stanovil s ohledem k tomu, že lhůta, ve které měl žalovaný povinnost rozhodnout, byla významně překročena, a také s ohledem na sdělení žalovaného ohledně termínu nařízeného ústního jednání ve věci. 6 pokračování 38 A 17/2026 33. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu proti neúspěšnému žalovanému. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a podání repliky k vyjádření žalovaného), za které mu náleží částka 4 620 Kč/úkon (§ 9 odst. 5 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Zástupci žalobce dále náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč/úkon. Žalobcův zástupce je dle předloženého potvrzení plátcem DPH, proto mu náleží podle § 57 odst. 2 s. ř. s. i náhrada této daně. Celkem tedy žalobci náleží na náhradě nákladů řízení částka 20 405 Kč [(3×4 620+3×450)×1,21+2 000].

34. Lhůta k platbě náhrady nákladů řízení je stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 v části věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění („o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 64 s. ř. s.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 17. června 2026 Mgr. Marek Bedřich samosoudce